Vochozka: Díky generále, ale o jednotnou armádu EU nestojíme!

Vochozka: Díky generále, ale o jednotnou armádu EU nestojíme!

Přesně to by patrně řekl Nigel Farage bývalý předseda UKIP a poslanec evropského parlamentu našemu prezidentskému kandidátovi. Bylo to v letech 2015 – 2018 kdy vrcholila migrační krize do EU a ze Sýrie a afrického Sahelu se do Evropy hrnulo statisíce migrantů.

Tehdy poprvé vznikla iniciativa společné evropské armády PESCO a FRONTEX. Tedy jako reakce na migraci organizovanou francouzskými a německými neziskovkami. Nebo spíše a přesněji tajnými službami.

Nebylo tudíž příliš překvapivé, že hlavními tahouny této politiky byli ty státy, které také představovali cílovou destinaci pro přerozdělované migranty. Tedy Francie, Německo a Švédsko. Právě Švédsko chtělo společnou armádou EU kompenzovat nemožnost vstoupit do NATO. Společná armáda by se jim stejně jako Finsku náramně hodila do krámu. Státy na jihu šlo naopak přesvědčit potlačením africké migrace. Koho však přesvědčit nešlo byli Britové.

Po volbách do evropského parlamentu v roce 2019 se však muselo na tento plán na nějakou dobu zapomenout jelikož majoritním tématem byl BREXIT. Navíc bylo stále více jasné, že mnoho zemí uplatní své právo veta a takové tendence budou odmítnuty. Taková míra integrace představovala pro mohé státy neakceptovatelný zásah do vlastní suverenity a také práva na sebeurčení. Začala se tudíž hrát vysoká hra o právo veta v EU a jeho zrušení.

Dál už to známe doutnající konflikt na Ukrajině přešel znenadání do horké fáze a přetavil se na konflikt mezinárodního významu. Krize energií vyvolaná výbuchem NordStream 2 a sankční politikou EU, zažehla debatu nad vzdáním se práva veta kvůli zastropování cen energií na úrovni EU.

Fanatická podpora Ukrajiny odzbrojila zbytek východní evropy. Nikoliv však té západní. Bude tudíž nutné znovu přezbrojit východní armády. Navíc v tu nejnevhodnější dobu. Problémem jsou peníze, státy na to nemají prostředky jelikož jsou předlužené, mnohdy platí eurem a hospodaří již nyní s rekordními schodky. A zde je to riziko.

Bylo to v červnu 2018 kdy se Laure Mandeville, novinářka největšího francouzského listu le Figaro zeptala ve velkém interwiew premiéra Babiše, co si myslí o vzniku jednotné evropské armády. Ten jí slušně odpálkoval a řekl, že taková iniciativa nemá podporu vlády. Zkuste si tipnout, kterou část tohoto interwiew ČTK českým čtenářům zamlčela? Poté začal Covid-19 a válka na Ukrajině.

Takže díky generále, ale tebe volit pro jistotu nebudu. Svobodní byli vždy proti hlubší integraci do EU. Tvojí volbou mám pocit, že bych podporoval pravý opak. Tendence na vznik armády EU budou v době války logicky sílit. Evropskou Ukrajinu si se vší úctou strčte za klobouk. Nebo třeba do NATO.. Na což bych ovšem také moc nesázel.

Tomáš Vochozka

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31