Svobodní v médiích: vztahy mezi Brity, USA a EU, zákon o zpravodajcích i dění v regionech

Svobodní v médiích: vztahy mezi Brity, USA a EU, zákon o zpravodajcích i dění v regionech

Články, zmínky či citace 25. ledna – 1. února 2017

Petr Mach byl v pátek 27. 1. hostem pořadu Události, komentáře na ČT24. Hovořil o vztazích Velké Británie, USA a EU. V pořadu mj. zmínil: „Je logické, že Mayová i Trump vidí příležitost v tom jako první dojednat volný obchod mezi svými zeměmi. Zajistit si volný obchod s největším partnerem je pro obě země skvělé. Navíc, když Theresa Mayová slyší z EU výhrůžky, že s EU by obchod zas tak volný být nemusel. Přál bych si, aby EU, jejíž je Česká republika zatím ještě členem, měla s USA také dohodu o volném obchodu.“

„Velká Britanie se snadno dohodne s USA, bude to dohoda dvou rovnoprávných partnerů a to je na tom to nádherné. EU se není schopná dohodnout.“

31. 1. zveřejnil server rozhlas.cz článek 10 dní Trumpa ve funkci: „Prezidenti si tak počínali naposledy koncem 19. století,“ hodnotí politolog:
Europoslanec Petr Mach:
„Ve všem bude muset Trump nakonec stejně hledat souhlas Kongresu. Myslím si, že ostatní státy to prostě musejí vzít na vědomí.“
„Je to, jako kdyby se ČR rozhodla zpřísnit svou migrační politiku vůči některým státům, jako je Sýrie a další, a někdo by řekl, že si koledujeme o odvetnou akci Islámského státu. Pokud si státy tvoří vlastní vízovou politikum, tak na to mají právo. Tvrdit, že musíme zůstat otevření, že jinak naštveme Islámský stát a islamisty, že podnítíme víc teroru, to je hloupost. “

Novela zákona o zpravodajcích

ČTK přišla ve svém servisu i na svém webu 30. ledna se zprávou Politici budou jednat o novele zákona o zpravodajcích: Připravovaná novela zákona o  Vojenském zpravodajství (VZ) počítá s tím, že by zpravodajci monitorovali provoz na webu, aby rozpoznali chystaný útok. Předpis má VZ povolit umísťovat aktivní prostředky kybernetické obrany do internetových sítí. Někteří odborníci v něm ale spatřují riziko zásahů do soukromí. Internetovou výzvu proti novele vedle zhruba 1400 lidí podpořily Česká pirátská strana či Strana svobodných občanů.

Článek pak zveřejnily i Česká televize, tyden.cz, lidovky.cz, echo24.cz, info.cz a další.

Svobodní v médiích

Vyjádření Josefa Kálese k vyhlášce ministerstva školství zveřejnil 29. 1. server plzeň.cz Počet kuchařů podle počtu porcí? Místopředseda Svobodných nestačí kroutit hlavou: Za První republiky obsluhoval jeden úředník 140 občanů a dnes jich obsluhuje jen 40. Místopředseda Svobodných Josef Káles to uvádí v souvislosti s novým nařízením ministerstva školství stanovit počet zaměstnanců ve školní kuchyni podle počtu uvařených porcí. „Na množství úředníků bychom mohli navázat na počet obyvatel a vrátit jejich stav na úroveň, kdy jsme patřili mezi nejbohatší země světa. Určitě by pak vznikalo méně takto hloupých vyhlášek,“ komentuje Káles na webu Strany svobodných občanů.

O Svobodných

Respekt zmínil Svobodné v článku 28. 1. Malé strany zbrojí: Euroskeptická Strana svobodných občanů došla k tomu, že její dosavadní šéf, europoslanec Petr Mach vede stranu dobře, a členové mu v elektronickém hlasování mandát prodloužili.
Vyšlo i v tištěné podobě Respektu 30. 1. na str. 26

Server Tiscali se v článku z 30. 1. Kdo se přidá a kdo vypadne z kola ven: Volební ruleta se roztáčí zabýval volbami: V Poslanecké sněmovně může být ve výsledku ne pět, ale třeba i sedm, osm stran. Navíc v záloze jsou další politické subjekty jako Svobodní, Realisté, ODA, Zelení či Soukromníci. Jejich úspěch je sice méně pravděpodobný než výše uvedených uskupení, ale tvrdit něco s jistotou v České republice několik měsíců před volbami nelze.

Zmínila nás i Markéta Šichtařová ve svém článku, který zveřejnil Neviditelný pes 30. 1. Až ekoteroristé vymřou, svět se zazelená: Kde se ovšem tahle témata – genderová rovnost, „zelená“ politika, likvidace svobod či multikulturalismus – vzala? Pronikají k nám zpoza hranic. U nás se jim daří o poznání hůř než třeba v Bruselu nebo ve Skandinávii. Opozici vůči nim představují lidé či strany typu Trump, Le Pen, AfD, UKIP a další. A u nás typicky Svobodní. Protože ale extremismus často plodí extrémní odpověď, nejsou v mnoha případech politici, které tato opozice vynese na vrchol, ani zdaleka ideální.

Průzkumy

Agentura Phoenix zveřejnila 26. 1. průzkum, který nám přisuzuje 1,7 %. Průzkum vyšel ve všech mutacích Deníku na str. 4.

Eurozprávy zveřejnily 26. 1. průzkum agentury STEM, který nám přisuzuje 1,4 %. Volby by s přehledem vyhrálo ANO. TOP 09 mimo Sněmovnu, ukázal průzkum.
Vyšlo i na serveru extra.cz, globe24.cz a roklen24.cz

Dění v regionech

Praha 3

Server Kauza3.cz zveřejnil 26. 1. článek Mimořádné zastupitelstvo: Všem jde o zachování kvalitních farmářských trhů, cesty se liší: Kompromisní návrh Svobodných, aby do výsledku nové soutěže (cca půl roku) provozovala trhy městská akciovka SZM. Zajímavé je, že kdyby tento návrh podpořilo ŽnS a nečekalo na neschválení svého, blížil by se možnému odhlasování. Kromě dvou Svobodných pro něj totiž hlasovali i dva zástupci koalice. Že by se zde konečně ukazovala cesta pro odhlasování nějakého opozičního návrhu?

V únorovém vydání Radničních novin Prahy 3 vyšly 2 příšpěvky předsedy pražského krajského sdružení Svobodných Tomáše Štampacha. Jeden v rubrice Fórum a druhá pak v rubrice Anketa.

Hodonín

Hodonínský deník zveřejnil 26. 1. na str. 2 Zastupitelé zasednou už podruhé: „Protože koalice není schopná zajistit si dostatek zastupitelů na řádné zasedání, budeme chodit zasedat asi každých čtrnáct dní, dokud se body neprohlasují,“ reagovali na sociální síti opoziční Svobodní.

31. 1. na str. 3 zveřejnil tištěný Týdeník Slovácko článek Zastupitelé zasednou dnes.

30. 1. server iDNES.cz zveřejnil článek Další starostova kaňka. Drahý projekt zadal bez výběrového řízení: Nedávno hodonínský starosta Milan Lúčka (nestraník, dříve ANO) schytal vlnu kritiky, když měsíc nepodepisoval smlouvy, ale pouze je potvrzoval speciálním razítkem. V úterý se před zastupitelstvem bude zpovídat znovu.
Hodonínští zastupitelé přitom o starostově záměru budou rozhodovat už potřetí, dvakrát tento návrh neprošel. „Přesně proti dotacím pro soukromé subjekty koalice před zvolením sama bojovala. Nyní to již nevadí,“ podivuje se opoziční zastupitel Petr Buráň ( Strana svobodných občanů ).
Starosta oponuje tím, že město přispívá i jiným organizacím, jež nespravuje. „Na sociální služby dáváme přes pět milionů ročně. Na sportovní organizace, které taktéž nespadají pod město, přes čtyři miliony. A tak můžu pokračovat. Velice mě mrzí, že se Svobodní řádně neinformují, jaká je situace, a obouvají se do mě,“ prohlásil Lúčka.

Článek vyšel i v tištěné podobě Mladé fronty DNES na str. 13 a o kauze informovalo i rádio Impuls.

Chrudim

Chrudimské noviny zveřejnily 30. 1. článek Kvůli nárůstu ceny schodiště pod Myší dírou se Svobodní obracejí na kontrolní výbor: Stála rekonstrukce schodiště pod Myší dírou víc, než měla? Tuto otázku přinesly Chrudimské noviny a odpověď nyní hledají městští zastupitelé Josef Káles a Petr Lichtenberg (oba Svobodní). „Zaznamenali jsme podezření, že veřejná zakázka na rekonstrukci schodiště pod Myší dírou neproběhla zcela v pořádku a vícepráce se vyšplhaly na nestandardní výši. Přestože je zdrojem tohoto podezření portál, jehož zprávy nebývají vždy přesné a objektivní, domníváme se, že je třeba každé takové podezření nebrat na lehkou váhu,“ uvádí Káles s Lichtenbergem ke svému podnětu.

Chrudimský deník zveřejnil 1. 2. na str. 3 článek Roman Málek uhájil své křeslo: Pod návrh na Málkovo odvolání se tentokrát podepsal kromě dvou zastupitelů za Svobodné také František Pilný z hnutí ANO 2011. A byl to také on, kdo si vzal v diskuzi jako první slovo. Koalici v něm vytkl, že za poslední dva roky ve městě neviděl realizaci jakéhokoliv významnějšího projektu. Petr Lichtenberg (Svobodní), byl ve svém vyjádření ještě ostřejší. „Město velikosti Chrudimě se čtyřmi místostarosty? To je doslova výsměch jeho obyvatelům. Vy si z nich normálně děláte srandu,“ hřímal. „A není to jen o jménu Roman Málek. Je to o tom, že abyste mohli vládnout a držet si své finanční prebendy, tak zřídíte čtyři místostarosty. Vůbec vás přitom nezajímá, co si myslí obyvatelé tohoto města,“ opřel se zastupitel do koalice. Zastupitel Josef Káles (Svobodní) ovšem na starostova slova opáčil tvrzením, že aktivita a užitečnost Romana Málka pro město je dlouhodobě velmi nízká. „Jestli říkáte, že všichni místostarostové jsou si rovni, tak lžete sami sobě,“ shrnul svůj příspěvek.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31