Svobodní v médiích: prezidentské volby ve Francii, o dotacích i zprávy z regionů

Svobodní v médiích: prezidentské volby ve Francii, o dotacích i zprávy z regionů

5. 5. zveřejnil server Peníze.cz článek Očima expertů: Prezident, nebo prezidentka? Co přinesou francouzské volby: Petr Mach, europoslanec, předseda Svobodných: Prezidentem Francie se asi stane Macron, protože politici zleva i zprava doporučují voličům volit Macrona, aby nezvítězila Le Penová. Pokud jde o ekonomiku, Macron i Le Penová jsou protekcionisti a budou chtít ochraňovat různými triky francouzskou ekonomiku před levnější konkurencí, třeba i z České republiky. Těžko říct, co by přesně pro Francii a pro Evropu znamenalo vítězství Le Penové. Snadno odhadnout ale jde, co by znamenalo vítězství Macrona: žádnou změnu, pokračování stávající mizerné politiky Evropské unie pod vedením Německa, ať už německým kancléřem bude dál Merkelová, nebo šéf socialistů Martin Schulz. Macron už vyhrožuje „zemím jako Polsko a Maďarsko“ (čímž jistě myslel i Českou republiku), že na ně budou uvaleny sankce za nepřebírání migrantů podle kvót Evropské unie. Kdyby vyhrála Le Penová, nastala by aspoň nějaká změna.

6. 5. zveřejnil Blesk text Macronova starší žena i „vyčůranost“ Le Penové. Jak to vidí Češi v Bruselu: Raději Macrona, než Le Penovou, říkají často čeští europoslanci. Najdou se ale i výjimky. Před Emmanulem Macronem varuje Petr Mach (Svobodní), zatímco favoritovi prezidentských voleb ve Francii drží palce Dita Charanzová (ANO) či Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Češi také komentují, jak vidí záležitost kolem možné budoucí první dámy – Macronovy manželky, která je o necelých 25 let starší než její muž. „Proti gustu žádný dišputát,“ říká například Mach.

„To, že má mladý kandidát na prezidenta Francie Macron manželku, která je starší než babička mé ženy , je mi jedno. Ale to, že chce uvalit sankce ‚na země jako Maďarsko a Polsko‘ za nepřijímání uprchlíků, by nás mělo znepokojovat,“ varoval europoslanec Petr Mach (Svobodní) na sociální síti.

Eurozprávy napsaly 7. 5. článek Čeští politici gratulují Macronovi, jeho vítězství vítá i slovenský prezident: Poněkud odlišný pohled na výsledek voleb nabízí europoslanec Petr Mach (Svobodní). „Nový prezident Macron je takový francouzský Obama. Moderní levičák, který nezmění ve Francii nic k lepšímu. Jak avizoval, bude skrz EU tlačit na trestání zemí střední Evropy za nepřebírání migrantů. Bude mu to ale málo platné, budeme-li mít po volbách vládu, která se nebude před Bruselem sklánět,“ napsal na facebook.

Z dění v EP

5. 5. zveřejnil server kurzy.cz článek Ví Evropský parlament, o čem hlasuje? Příklad s odškodněním spotřebitelů: V nedávném článku jsme zmínili teoretickou možnost odškodnění. Následně nám napsala Kateřina Kašparová, tisková mluvčí poslance Petra Macha (Svobodní, EFDD): “Kde jste, prosím, našli, že ta směrnice umožňuje žádat kompenzace? Podle nás to v ní není – ale možná jsme to nějak přehlédli?” Citovali jsme tedy výše uvedené pasáže přijatého textu, podle kterých lze vybrané pokuty použít ve prospěch postižených osob. Tisková mluvčí následně odepsala: “Moc vám děkuji za vyčerpávající reakci.”

Skeptika napadne otázka, jestli předseda Svobodných měl dostatečně nastudovaný materiál, který potom v parlamentu odmítl. “Pokud je mi známo, kolega Mach hlasuje vždy proti všemu, kromě dohod o volném obchodu,” tvrdí poslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL), která tentokráte zaujala neutrální postoj. Tady však s pravicovým kolegou souhlasí: “Bohužel, aby pro poškozené občany šlo získat odškodnění, muselo by se hlasovat o reformě legislativy v EU, což se samozřejmě nehlasovalo a kolega Mach to ví.”

Vyšlo i ve Zdravotnickém deníku, Ekonomickém deníku a serveru Česká justice.

O volbách

3. 5. poskytl Petr Mach rozhovor serveru Biztweet.cz Petr Mach: Navrhujeme jednotnou 14 procentní DPH: Babiš koncentruje mediální, politickou a mediální moc. To není zdravé. Chceme Českou republiku svobodnou, bezpečnou a prosperující. Nabízíme jednotnou 14% DPH. Prosazujeme referendum o EU. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach v rozhovoru pro Biztweet.

Biztweet: Na kolik procent si troufáte vy?
Petr Mach: V eurovolbách se nám povedlo dosáhnout 5 procent. Našim cílem je dosáhnout 5 procent, abychom měli zastoupení ve Sněmovně. Cokoliv nad 5 bude důvod k radosti.

Biztweet: Problémem vaši strany bývá, že ji lidé považují za stranu jedné tváře – vaši. Kdo má potenciál stát se dalším lídrem, případně jednáte s někým novým?
Petr Mach: Je pochopitelné, že jako zakladatel a europoslanec jsem nejvíc vidět. Ale na vzestupu jsou nové tváře. Místopředsedkyní se stala zastupitelka z Hodonína Terézia Mlýnková Išková, Tomáš Pajonk byl zvolen zlínským krajským zastupitelem…

O dotacích

4. 5. server Bleskově.cz zveřejnil názor Jindřicha Pilce na dotace u sportu Zrušit dotace sportu může znamenat víc peněz sportu: Zrušit dotace sportu neznamená podle Pilce konec peněz pro sport. „Znamená to snížit daně, nechat lidem jejich peníze tak, aby mohli své peníze dávat rovnou do sportu a tyto peníze by neprotékaly přes stát. Nebude to sport a sportovci, kdo v takovém případě přijde zkrátka,“ je přesvědčen Pilc.

4. 5. zveřejnil server  iHNED.cz tweet Petra Macha: Sport by byl super nebýt dotací. I politika by byla čistší bez dotací. Dotace = Korupce. @PetrMachMEP

Vyšlo i v tištěných Hospodářských novinách.

O zemědělství

5. 5. server iHNED.cz zveřejnil článek Farmáři se sešli se zástupci devíti politických stran. Zajímalo je, jakou budou mít podporu: Poněkud kritičtější pohled na aktivity Asociace soukromého zemědělství měl Marek Štěpán ze strany Svobodní. „Je pravda, že současný systém nahrává velkým zemědělským podnikům, ale my se inspirujeme zemědělstvím na Novém Zélandu,“ řekl Štěpán a zdůraznil, že stát na Novém Zélandu zrušil dotace v roce 1984 a většina farmářů přežila.

Různé

4. 5. zveřejnil server kurzy.cz článek Otřese bezvízový styk s Ukrajinou českým pracovním trhem?: Petr Mach (Svobodní, EFDD) věří, že případné zneužívání bezvízového styku zasáhne spíše západoevropské země, podobně jako tam “mnozí Češi” nelegálně pracovali v devadesátých letech: “V tuzemsku mohou Ukrajinci pracovní povolení získat a jsou žádaní.”

Vyšlo i ve Zdravotnickém deníku, Ekonomickém deníku a na serveru Česká justice.

4. 5. zveřejnil Hanácký večerník rozhovor s Petrem Machem Třeba to rozhodl Babiš, říká velmi opatrně o hejtmanské výměně: Petr Mach přijel z Bruselu na přednáškové turné po Moravě. Čas na rozhovor si udělal až pozdě večer po poslední z přednášek.

Nemůžu zde, v Regionálním centru Olomouc, začít jinou otázkou: Jak byste okomentoval hejtmanskou změnu, kterou máme zde v kraji za sebou?
Je to pro mě nepřehledná situace nějakých čachrů v ANO. To, co říkali o teď už bývalém hejtmanovi, že nespolupracoval a nefungoval, neumím posoudit, do jaké míry je nebo není pravda. Je to jejich tvrzení. Třeba to rozhodl Babiš. Pravé důvody neumím rozpoznat.

Pojďme k celostátním věcem. Jaká hlavní témata podle vás budou mít letošní parlamentní volby?
Myslím si, že to bude otázka daní a platů, že se budou strany předhánět, kdo bude mít lepší plán, a že to bude i Evropská unie a ty problémy, co s ní souvisejí. Například migrace. Zkrátka ta témata, která v poslední době hýbou společností. Asi už se neobjeví najednou něco nového a dominantního. Do značné míry to bude i spor o charakter státu, zda bude Babiš tak silný, jak je, nebo jestli tomu tak nebude.

Korespondují ta témata s vaším programem?
Pro nás jako pro Svobodné jsou to v tomhle skvělé volby. Otázky daní a vztahu k Evropské Unii jsou zkrátka naše. A Poslanecká sněmovna je přesně to místo, kde se tyto věci řeší. My proto jdeme do těchto voleb s nadšením, protože tam můžeme nejlépe ukázat, co je náš program.

Průzkumy, ankety

8. 5. zveřejnil Týden průzkum společnosti Médea Reseach, který nám přisoudil 1,3 %, Lidovci na hraně přežití.

Server tnbiz.cz zveřejnil 8. 5. anketu Vládní krize hýbe světem politiky. Koho byste volili vy? a Svobodní v anketě obdrželi 2263 hlasů.

Dění z regionů

Plzeň

3. 5. server Plzeň.cz zveřejnil text Svobodné z Plzeňského kraje povede do sněmovních voleb Lenka Brčková: Stranu svobodných občanů v Plzeňském kraji povede do podzimních sněmovních voleb jejich krajská předsedkyně Lenka Brčková. Rozhodli o tom členové a příznivci Svobodných v elektronickém hlasování. Brčková získala v primárkách přes 81 procento hlasů. Podrobnosti o tom zveřejnili na svém Facebooku.

Hodonín

6. 5. zveřejnil Hodonínský deník článek Nepořádek? Hodonín koupí území: Nedávno však nastal obrat, zastupitelé změnili názor. Park v Sacharovově ulici se tak zřejmě rozšíří. „Vím, že jde o velmi problematickou lokalitu, co se týká nepořádku. Město ji ale příliš nemůže uklízet, protože to není náš pozemek. Proto, abychom tam mohli udržovat čistotu, tak jej navrhuji koupit,“ řekla zastupitelka za Svobodné Terézia Mlýnková Išková.

V online podobě vyšel článek Mimořádné zastupitelstvo: v Hodoníně projednají kanály i hazard: Zastupitelé také musejí projednat zrušení obecně závazné vyhlášky regulující hazard, která umožňuje další existenci jen kasínům a znamená konec pro herny. „Myslím, že tato vyhláška je nespravedlivá. Připadá mi podezřelé, že vybrali jen kasina, což může v mnoha lidech vyvolávat pocit korupčního prostředí, a to není dobře,“ řekla opoziční předkladatelka Terézia Mlýnková Išková.

Týdeník Slovácko zveřejnil 9. 5. článek Mimořádně půjde o kanály i hazard: Zastupitelé také musejí projednat zrušení obecně závazné vyhlášky regulující hazard, která umožňuje další existenci jen kasínům a znamená konec pro herny. „Myslím, že tato vyhláška je nespravedlivá. Připadá mi podezřelé, že vybrali jen kasina, což může v mnoha lidech vyvolávat pocit korupčního prostředí, a to není dobře,“ řekla opoziční předkladatelka Terézia Mlýnková Išková.

Praha – Letňany

Květnové Letňanské listy zveřejnily 8. 5. příspěvek našeho zastupitele Martina Halamy v rubrice Diskuzní fórum.

Praha 3

Květnové radniční Noviny Prahy 3 zveřejnily příspěvek Mojmíra Mikuláše Zrušíme dotace, necháme peníze lidem: Svobodní však považují za principiálně špatný celý dotační systém, a to na všech úrovních. Od evropských dotací až po ty obecní. Každý takový systém rozděluje peníze, které předtím musel někomu sebrat.

Zlín

ČTK zveřejnila 4. 5. zprávu Lidé na Zlínsku chtějí vrátit hospodaření s vodou do rukou obcí: Situaci kritizuje také Aliance Voda Zlínu, podle které by cena vody na Zlínsku měla být podobná jako v okolních vodárnách, které spravují obce. Mezi spotřebitelem a VaK Zlín by neměl být žádný překupník. Město jako největší akcionář by podle aliance mělo vyměnit představitele v představenstvu a dozorčí radě VaK Zlín, nové představenstvo by mělo podat žalobu na neplatnost smluv takzvaného provozního modelu i položit základy takové podoby VaK, která by byla schopná samostatného fungování. Alianci tvoří hnutí Nezávislí-Za otevřený a prosperující Zlín, hnutí Otevřená radnice a sdružení nezávislých kandidátů Jižní Svahy Zlín, Strana práv občanů a Strana svobodných občanů.

Tématu se věnoval i Blesk.

Cheb

Média se hojně věnovala nové koalici v Chebu. 3. 5. zveřejnila Česká televize na svém serveru Cheb má opět starostu, obviněného Navrátila vystřídal učitel Jalovec: Chebu dosud vládli sociální demokraté spolu s KSČM a ANO. Pád starosty Navrátila, kterého stíhá policie v případu manipulací s evropskými dotacemi, však šel ruku v ruce s rozpadem koalice, ve které zůstalo jen hnutí ANO, jež se domluvilo s dosavadní opozicí. Sociální demokraty a komunisty nahradili VPM-Alternativa, Koalice pro Cheb a Svobodní. Nová koalice má v třicetičlenném zastupitelstvu šestnáct hlasů.

Miroslav Plevný z VPM-Alternativy a také Václav Jakl (Svobodní) se však ohradili, že jejich strany žádný nátlak na opoziční zastupitele nevyvíjely.

Tématu se věnovala celá řada dalších médií, například Novinky, Chebský deník, Český rozhlas, Česká televize, rádio Impuls, iDNES.cz a dalších.

10. 5. zveřejnil Chebský deník článek Nové vedení převzalo město a rozdělilo si kompetence: Na začátku dubna vypovědělo hnutí ANO koaliční smlouvu a uzavřelo novou koalici s VPM Alternativa, Koalice pro Cheb a Stranou svobodných občanů. Koalice má v 30členném zastupitelstvu celkem 16 hlasů.

Přestanov

10. 5. ČRo Sever zveřejnil zprávu Příští týden začne stavba kruhového objezdu v Přestanově: Práce jsou naplánované do pěti etap tak, aby komunikace I/13 vždy zůstala průjezdná. Jízdní pruhy jsou tam dostatečně široké na to, abychom mohli dopravu stáhnout vždy do jednoho jízdního pruhu,“ vysvětluje starostka Miroslava Bechyňová ze Strany svobodných občanů.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

V Poslanecké sněmovně se 10. listopadu sešli poslanci, právníci, zástupci policie i organizátoři Pochodu pro život. Téma kulatého stolu „Ústavní ochrana svobody slova a shromažďování pro zranitelné skupiny“ bylo jasné: jak zajistit, aby pokojné shromáždění – zvláště když se ho účastní rodiny s dětmi – mohlo dojít do cíle, a aby o tom nerozhodovala ulice.

Pozváni byli T. Malá (omluvila se z důvodu programu), H. Válková, Z. Ožanová, K. Haas, K. Stojanová, M. Výborný, Z. Hraba, J. Kříž, Z. Koudelka, R. Suchánek, M. Vondrášek, K. Šimka, J. Kudrna, dále byli osloveni P. Černý a F. Říha. Hlavní vystoupení měli organizátor Pochodu pro život Radim Ucháč a poslanec Karel Haas. Moderoval místopředseda Ústavně-právního výboru Libor Vondráček.

Vondráček na úvod připomněl, že zákon o právu shromažďovacím je z roku 1990. Situace se od té doby změnila. Pochod pro život se v posledních letech stal učebnicovým příkladem toho, co se může stát, když se proti ohlášené a povolené akci postaví radikální skupiny, které ji fyzicky zablokují.

„Tisíce lidí se bojí přijet do Prahy“

Organizátor Pochodu pro život Radim Ucháč popsal loňský průběh: několik tisíc účastníků, převážně rodin s dětmi, bylo dvě hodiny zablokováno a zastrašováno radikálními skupinami. Letos policie nasadila 901 příslušníků, místo shromáždění bylo hermeticky uzavřeno. Účastníci psali organizátorům, že se bojí přijet do Prahy.

„Ústavní soud dospěl k závěru, že policie nepochybila a že vina je na rodičích, že berou děti na veřejná shromáždění,“ uvedl Ucháč. „Nevoláme po důraznějším policejním zásahu. Nám opravdu nechceme. Ale znepokuje nás tolerance protiprávního jednání.“ Podle něj bylo uděleno pouze pět pokut, což vytváří pocit beztrestnosti. Agresivita podle něj rok od roku roste. Řešení podle něj mohou být různá – od omezení účasti od 15 let přes jiné nástroje pro policii – a právě o tom se má diskutovat, aby se Česko nedostalo do stavu, který vidíme na západ od našich hranic.

Ochrana je obsahově slepá – a co říká kauza Ellinger

Poslanec Karel Haas (ODS) připomněl klíčovou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Ochrana shromáždění je obsahově slepá – platí stejně pro všechny. Jako nosný příklad uvedl kauzu rakouských lékařů pro život proti Rakousku (Ellinger a další), která se odehrála v Salzburgu na začátku 80. let.

Šlo o pochod lékařů podporujících právo na život, proti kterému se postavili kontrademonstranti. Ti pokřikovali, házeli potraviny a snažili se akci fyzicky zastavit. Evropský soud tehdy formuloval pozitivní závazek státu: stát musí nasadit přiměřené a vhodné prostředky, aby pokojné shromáždění mohlo proběhnout. Nezaručuje výsledek, ale nesmí improvizovat, když má informace o protiakcích. Musí plánovat, předvídat a chránit. Haas zdůraznil, že jde o závazek prostředků, nikoli o závazek státu k tomu, že každé shromáždění dopadne pozitivně.

Stejné pravidlo platí i v opačném případě – malá skupina protestující proti homofobii v Gruzii v roce 2012, kterou několikanásobná přesila napadla a policie situaci nezvládla. Ochrana nezná barvu politického názoru. „Kdo smí rozhodnout, zda pokojné shromáždění dojde do cíle? Svolavatel, úřad, policie, nebo ten, kdo vytvoří fyzickou překážku v ulicích?“ ptal se Haas. Podle něj ulice rozhodovat nemá. Zranitelnost účastníků (děti, těhotné ženy) laťku ochrany zvyšuje, nesnižuje.

Haas z judikatury vyseparoval i praktické požadavky na policii: předvídat a pracovat s informacemi preventivně, plánovat logistiku a úzká místa, komunikovat, prostorově oddělit tak, aby zůstala možnost vyjadřování názorů, a při naplnění podmínek účinně postihnout. Neprovedení zákroku tam, kde policie disponuje informacemi, že zákrok má být proveden, je podle něj porušením zákona o policii.

Hluk, blokády a trestné činy

V diskuzi se opakovaně vracelo téma hluku. Překročení hygienických norem může být kvalifikovanou skutkovou podstatou trestného činu ublížení na zdraví – zvláště pokud jde o těhotné ženy nebo děti mladší 15 let. Haas zdůraznil, že policie má povinnost zasahovat proti trestným činům i přestupkům. Ucháč upozornil, že důsledné vymáhání běžných přestupků (neuposlechnutí pokynu, legitimace) by podle něj odstranilo většinu agresivity. „Bylo zadrženo 200 osob v kordonech. Nebylo potřeba žádné násilí. Stačilo pouštět jednoho po druhém proti občance legitimovat a později pokutovat.“

„Oni vyhráli. Neprošli.“

Z veřejnosti zazněla i osobní zkušenost. Mírka Vybihalová ze Zábřeha na Moravě popsala, jak stála se svou dcerou zablokovaná a slyšela radost protistrany: „Neprošli. Podařilo se jim to.“ „My jsme byli poraženi. Oni vyhráli. A příště to bude jednodušší, protože žádný větší postih z toho neměli.“ Zdůraznila, že rodina je základ společnosti a že je potřeba rozhodnout, jakou společnost chceme. Inženýr Ivo Pata hovořil o širší společenské atmosféře vůči rodinám s dětmi a demografických dopadech, i když se diskuse držela primárně práva shromažďovacího.

Vondráček: Kauza Ellinger ukazuje, že zákon je klíčový

Vondráček v závěru na Haasovu prezentaci kauzy Ellinger přímo navázal. Připomněl, že Evropský soud v té věci řekl, že pokud protishromáždění (i to blokující) splní podmínky zákona o právu shromažďovacím, tak se téměř nedá zakazovat – určitě ne preventivně a předem.

„Pokud se máme držet toho rozsudku, pak je naprosto klíčové, jak ten zákon o právu shromažďovacím zní,“ řekl Vondráček. „Nejenom že se musí pamatovat na paragrafy, které v něm jsou, ale možná je čas se zamyslet, jestli neexistují pravidla, která by se měla zpřesnit.“ Stav z roku 2025 podle něj nelze považovat za správný výkon práva shromažďovacího. Stát historicky vznikl právě proto, aby tu neplatilo právo silnějšího.

Kulatý stůl nepřinesl hotový návrh novely. Přinesl ale jasnou shodu, že pokojné shromáždění s rodinami a dětmi nesmí končit tím, že někdo přijde, zablokuje cestu a řekne „vyhráli jsme“. Ochrana je obsahově slepá, zranitelné skupiny mají vyšší nárok na ochranu a ulice nemá právo veta. A podle Vondráčka právě kauza Ellinger ukazuje, že pokud chceme, aby to fungovalo i v praxi, nestačí jen aplikovat současný zákon z roku 1990 – je potřeba se podívat, jestli ještě odpovídá realitě a zda není čas ho aktualizovat. Debata podle něj dneškem neskončila.

Prezentace Pavla Kalendy

Kulatý stůl ve Sněmovně: Blokáda ulice nesmí rozhodovat, který pochod dojde do cíle

V Poslanecké sněmovně se 10. listopadu sešli poslanci, právníci, zástupci policie i organizátoři Pochodu pro život. Téma kulatého stolu „Ústavní ochrana svobody slova a shromažďování pro zranitelné skupiny“ bylo jasné: jak zajistit, aby pokojné shromáždění – zvláště když se ho účastní rodiny s dětmi – mohlo dojít do cíle, a aby o tom nerozhodovala ulice.

Pozváni byli T. Malá (omluvila se z důvodu programu), H. Válková, Z. Ožanová, K. Haas, K. Stojanová, M. Výborný, Z. Hraba, J. Kříž, Z. Koudelka, R. Suchánek, M. Vondrášek, K. Šimka, J. Kudrna, dále byli osloveni P. Černý a F. Říha. Hlavní vystoupení měli organizátor Pochodu pro život Radim Ucháč a poslanec Karel Haas. Moderoval místopředseda Ústavně-právního výboru Libor Vondráček.

Vondráček na úvod připomněl, že zákon o právu shromažďovacím je z roku 1990. Situace se od té doby změnila. Pochod pro život se v posledních letech stal učebnicovým příkladem toho, co se může stát, když se proti ohlášené a povolené akci postaví radikální skupiny, které ji fyzicky zablokují.

„Tisíce lidí se bojí přijet do Prahy“

Organizátor Pochodu pro život Radim Ucháč popsal loňský průběh: několik tisíc účastníků, převážně rodin s dětmi, bylo dvě hodiny zablokováno a zastrašováno radikálními skupinami. Letos policie nasadila 901 příslušníků, místo shromáždění bylo hermeticky uzavřeno. Účastníci psali organizátorům, že se bojí přijet do Prahy.

„Ústavní soud dospěl k závěru, že policie nepochybila a že vina je na rodičích, že berou děti na veřejná shromáždění,“ uvedl Ucháč. „Nevoláme po důraznějším policejním zásahu. Nám opravdu nechceme. Ale znepokuje nás tolerance protiprávního jednání.“ Podle něj bylo uděleno pouze pět pokut, což vytváří pocit beztrestnosti. Agresivita podle něj rok od roku roste. Řešení podle něj mohou být různá – od omezení účasti od 15 let přes jiné nástroje pro policii – a právě o tom se má diskutovat, aby se Česko nedostalo do stavu, který vidíme na západ od našich hranic.

Ochrana je obsahově slepá – a co říká kauza Ellinger

Poslanec Karel Haas (ODS) připomněl klíčovou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Ochrana shromáždění je obsahově slepá – platí stejně pro všechny. Jako nosný příklad uvedl kauzu rakouských lékařů pro život proti Rakousku (Ellinger a další), která se odehrála v Salzburgu na začátku 80. let.

Šlo o pochod lékařů podporujících právo na život, proti kterému se postavili kontrademonstranti. Ti pokřikovali, házeli potraviny a snažili se akci fyzicky zastavit. Evropský soud tehdy formuloval pozitivní závazek státu: stát musí nasadit přiměřené a vhodné prostředky, aby pokojné shromáždění mohlo proběhnout. Nezaručuje výsledek, ale nesmí improvizovat, když má informace o protiakcích. Musí plánovat, předvídat a chránit. Haas zdůraznil, že jde o závazek prostředků, nikoli o závazek státu k tomu, že každé shromáždění dopadne pozitivně.

Stejné pravidlo platí i v opačném případě – malá skupina protestující proti homofobii v Gruzii v roce 2012, kterou několikanásobná přesila napadla a policie situaci nezvládla. Ochrana nezná barvu politického názoru. „Kdo smí rozhodnout, zda pokojné shromáždění dojde do cíle? Svolavatel, úřad, policie, nebo ten, kdo vytvoří fyzickou překážku v ulicích?“ ptal se Haas. Podle něj ulice rozhodovat nemá. Zranitelnost účastníků (děti, těhotné ženy) laťku ochrany zvyšuje, nesnižuje.

Haas z judikatury vyseparoval i praktické požadavky na policii: předvídat a pracovat s informacemi preventivně, plánovat logistiku a úzká místa, komunikovat, prostorově oddělit tak, aby zůstala možnost vyjadřování názorů, a při naplnění podmínek účinně postihnout. Neprovedení zákroku tam, kde policie disponuje informacemi, že zákrok má být proveden, je podle něj porušením zákona o policii.

Hluk, blokády a trestné činy

V diskuzi se opakovaně vracelo téma hluku. Překročení hygienických norem může být kvalifikovanou skutkovou podstatou trestného činu ublížení na zdraví – zvláště pokud jde o těhotné ženy nebo děti mladší 15 let. Haas zdůraznil, že policie má povinnost zasahovat proti trestným činům i přestupkům. Ucháč upozornil, že důsledné vymáhání běžných přestupků (neuposlechnutí pokynu, legitimace) by podle něj odstranilo většinu agresivity. „Bylo zadrženo 200 osob v kordonech. Nebylo potřeba žádné násilí. Stačilo pouštět jednoho po druhém proti občance legitimovat a později pokutovat.“

„Oni vyhráli. Neprošli.“

Z veřejnosti zazněla i osobní zkušenost. Mírka Vybihalová ze Zábřeha na Moravě popsala, jak stála se svou dcerou zablokovaná a slyšela radost protistrany: „Neprošli. Podařilo se jim to.“ „My jsme byli poraženi. Oni vyhráli. A příště to bude jednodušší, protože žádný větší postih z toho neměli.“ Zdůraznila, že rodina je základ společnosti a že je potřeba rozhodnout, jakou společnost chceme. Inženýr Ivo Pata hovořil o širší společenské atmosféře vůči rodinám s dětmi a demografických dopadech, i když se diskuse držela primárně práva shromažďovacího.

Vondráček: Kauza Ellinger ukazuje, že zákon je klíčový

Vondráček v závěru na Haasovu prezentaci kauzy Ellinger přímo navázal. Připomněl, že Evropský soud v té věci řekl, že pokud protishromáždění (i to blokující) splní podmínky zákona o právu shromažďovacím, tak se téměř nedá zakazovat – určitě ne preventivně a předem.

„Pokud se máme držet toho rozsudku, pak je naprosto klíčové, jak ten zákon o právu shromažďovacím zní,“ řekl Vondráček. „Nejenom že se musí pamatovat na paragrafy, které v něm jsou, ale možná je čas se zamyslet, jestli neexistují pravidla, která by se měla zpřesnit.“ Stav z roku 2025 podle něj nelze považovat za správný výkon práva shromažďovacího. Stát historicky vznikl právě proto, aby tu neplatilo právo silnějšího.

Kulatý stůl nepřinesl hotový návrh novely. Přinesl ale jasnou shodu, že pokojné shromáždění s rodinami a dětmi nesmí končit tím, že někdo přijde, zablokuje cestu a řekne „vyhráli jsme“. Ochrana je obsahově slepá, zranitelné skupiny mají vyšší nárok na ochranu a ulice nemá právo veta. A podle Vondráčka právě kauza Ellinger ukazuje, že pokud chceme, aby to fungovalo i v praxi, nestačí jen aplikovat současný zákon z roku 1990 – je potřeba se podívat, jestli ještě odpovídá realitě a zda není čas ho aktualizovat. Debata podle něj dneškem neskončila.

Prezentace Pavla Kalendy

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31