Petr Mach byl 1. 3. hostem pořadu České televize Máte slovo na téma obecné referendum.
2. 3. zveřejnil server Eurozprávy.cz článek Tohle tu ještě nebylo. Jílková se hned na začátku pohádala s Okamurou, pak přišlo na řadu její poprsí: V pořadu diskutovali Tomio Okamura, místopředseda Poslanecké sněmovny a předsedaSPD; Stanislav Polčák, europoslanec; Petr Mach, bývalý europoslanec a bývalý předseda Svobodných; Roman Joch, ředitel Občanského institutu, Jaroslav David, bývalý stavbyvedoucí a Jan Payne, neurolog a filozof.
Podle Macha má být referendum záchrannou brzdou politiků a sloužit jako doplněk.
Rozhovor nejen o Evropě
Byznys noviny zveřenily 1. 3. rozhovor s Jiřím Paynem Europoslanec Payne: Macronova vícerychlostní Evropa je obnovením železné opony: Otevřít východní hranici a vpustit do Evropy milion přistěhovalců z Ukrajiny, Běloruska a Ruska navrhuje europoslanec Jiří Payne. Prý, aby si vedení EU v Bruselu všimlo, že v otázce migrace v EU „něco není v pořádku“… V rozhovoru tvrdí, že Bruselu vůbec nejde o uprchlíky. „Chtějí nás přinutit, abychom rezignovali na vlastní názor a důstojnost,“ domnívá se Payne.
Otázka: Jak se vyvíjí vaše iniciativa „Alternativy pro Evropu“, tedy snaha o zrušení současné EU a její nahrazení suverénními státy?
Připravujeme další diskuse a konference a jednáme s podobně orientovanými politiky z jiných zemí. Komise zveřejnila svých 5 scénářů budoucího vývoje EU, a tím vlastně deklaruje, že Lisabonská smlouva musí být nahrazena nějakým novým dokumentem. Jednou z pěti variant (druhý scénář) je, že zůstane jen společný trh. Jiná varianta počítá s vrácením některých kompetencí národním státům.
Náš návrh umožňuje mnohem lepší spolupráci, umožňuje využít mnohem více z toho, co se doposud osvědčilo. Diskuse o budoucnosti Unie probíhají v mnoha zemích, na každé schůzi Evropského parlamentu, ale u nás se příliš nediskutuje. Patrně jsme jako Svobodní v ČR asi jediní, kdo o budoucnosti Evropského kontinentu vážně uvažují.
Chcete v Evropském parlamentu prosadit usnesení za uznání Jeruzaléma. Jaký má z pohledu České republiky smysl bojovat za uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele? Pomůže to u nás něčemu?
Za prvé – je to spravedlivé. Židovská tradice u nás byla v minulosti velmi silná a poznamenala naši kulturu. Myslím, že jim to tak trochu dlužíme. Za druhé – čím méně se můžeme spoléhat na vliv Turecka na předním Východě, tím důležitější je pro nás Izrael jak z politického, tak z bezpečnostního hlediska. Západní Jeruzalém fakticky je hlavním městem Izraele a není žádný důvod, abychom se tvářili, že to nebereme na vědomí.
Bylo by hloupé nalhávat si, že je na dosah nějaká dohoda. Už tři tisíce let usilují některé národy o to, aby vymazaly Izrael z povrchu Země. Nejde o nalezení kompromisu, kudy povede hranice a jak to bude se zásobováním vodou. Je to spor o samotnou existenci izraelského státu. Jsou nějaké racionální důvody, proč by tento spor měl právě v letošním roce skončit?
Nevidím žádné. Vážím si toho, jak se Židů zastal Tomáš Masaryk a jak Izraeli pomohl Jan Masaryk. Měli bychom na to navazovat. A o to mi jde.
Články Tomáše Pajonka
Server Svobodný svět zveřejnil 1. 3. článek Tomáše Pajonka Neefektivita státního školství: Další disciplína pro Ester Ledeckou, další zlatá medaile. Nejen její sportovní kariéra je ovšem hodná zmínky. Přirozenou tendencí je většinou u úspěšných sportovců hledat důvod jejich úspěchu.
Vždy je samozřejmě faktorů celá řada, nejčastěji se ovšem u mladých sportovců zmiňuje jejich výchova, koneckonců v jejich věku strávili ve škole a učením se naprostou většinu svého života a vliv rodičů je obrovský. Já bych se rád zaměřil právě na způsob vzdělávání, kterým Ester prošla a který její život rozhodně ovlivnil.
Zatímco dnes jsou všeobecné tendence takové, že jsou alternativní způsoby vyučování dětí spíše vytlačovány, právě příběh úspěšné české sportovkyně dokazuje opak.
Janek Ledecký, úspěšný muzikant, skladatel a tvůrce muzikálů, vedl, co se vzdělání týká, své děti jinou, nestandardní cestou. Místo chození na základní školu Ester zůstávala doma, kde ji učili na střídačku její rodiče. Každý den se učila hodinu a půl, což úplně stačilo na to, aby zvládala ve škole rozdílové zkoušky a odmaturovala na výbornou. Hodina a půl denně.
Teď zpět do reality, k tomu trendu. Od 4. září 2017 musí pětileté děti povinně do školky, samozřejmě si dítě můžete nechat i doma, ale musíte jej poslat na stanovené termíny pravidelně k přezkoušení, a pokud se nezadaří, do školky musí tak jako tak.
Pokud vzděláváte své dítě doma, platíte stejné daně jako ostatní, kteří školství využívají. Pokud dáte dítě do soukromé školy, platíte stejně daně jako ostatní a ještě k tomu školné. Stát samozřejmě soukromým školám přispívá, je to ovšem až o 9 % méně než školám veřejným, přičemž tento výpočet nijak nebere v potaz to, že stát veřejným školám poskytuje nemovitosti zdarma, zatím co soukromé školy musí platit za pronájem (často státu, protože také mnohdy sídlí v budovách vlastněných státem). Na každém žákovi, který přejde do soukromé školy, stát ušetří za každý rok asi 5000 Kč u základní školy a 10 000 Kč u střední školy.
Každý občan by měl mít možnost beztrestně odmítnout jakoukoliv službu, kterou mu stát nabízí, logicky včetně nákladů na tuto službu. Výrazným zlepšením v této oblasti by poté bylo zavedení voucherového systému, kdy by si každý žák (rodič) mohl vybrat, kam bude peníze investovat.
Může to být škola státní, může to být škola soukromá a teoreticky to taky může být jakákoliv jiná služba poskytovaná státem i mimo školství v případě, že budou rodiče vzdělávat děti sami doma.
Nechme lidem svobodu, nesnažme se je standardizovat už od mladých let a možná budeme mít ještě daleko více zlatých medailistů.
Dostupné, kvalitní vzdělání
Naší největší zásluhou na zlatém úspěchu Ester Ledecké je tak paradoxně to, že stát nechal rodinu Ledeckých v rámci pravidel školského systému na pokoji.
Nemyslím ale, že je dobře, aby inovativní vzdělání bylo výsadou potomků těch nejúspěšnějších. Právě naopak. Volný trh a konkurence dokážou vytvořit velmi kvalitní produkty efektivně, a pokud by se nechaly působit ve vzdělání, situace by se poměrně rychle zlepšila spíše u těch nejslabších, ne nejbohatších, kteří na soukromé školy mají i teď.
Rozhodně je co zlepšovat a je třeba odmítnout model školství jako vzdělávacího chudobince, který všem dá tu kýženou rovnost v školské bídě.
2. 3. zveřejnil server Pravý prostor článek Tomáše Pajonka Sametová kontrarevoluce: Babiš koncentruje moc. Jednu silovou složku po druhé. Jeden státní penězovod po druhém. Jeden mediální kanál za druhým. Ne vše ovládá přímo, s něčím mu evidentně pomůžou „Zemanovi“ spojenci. Mění se ředitelé státních a polostátních společností, mění se vedení státních médií.
To se dělo vždy. Jenže. Ouha.
Kdysi bylo stran více, kmotrů více. Navzájem se rvali. Navíc se rvali skrz „své“ politiky a to ještě alespoň trochu museli ponechávat zdání demokracie a nějakých politických ideálů.
Z mnoha chobotnic se stává chobotnice 4.0, která navíc žádnou vnitřní opozici a tisíce ambiciozních oportunistů.
Věc má ještě jeden aspekt.
Babišovi jde o život. Zamyslete se nad tím. On nechce do vězení. A to mu reálně hrozí. Musí uchopit totální a maximální moc. Co přitom pokřiví a zničí je mu úplně jedno. Jeho motivace nám zničit šanci další svobodné volby je jasná. Nepůjdu do tepláků. Naše motivace být proroky jakýchsi pravd, je proti tomu neskutečně slabá. Navíc jako Svobodní máme pocit, že nějak bylo, nějak bude. Ale ono dost možná nebude.
Já nechci skončit v disentu, a štěkat moudra někde na facebooku, případně na vkontakte, nebo jiné síti, až ty první omezí.
Máme nějakou šanci. První linie boje je jasná.
Je to senát a je to komunál větších měst.
Senát může zabránit ústavním změnám. Komunál může narušit / nedovolit další penězovody Babišovi a další legitimizaci jeho moci.
Bude zapotřebí spolupráce s ostatními. Bude zapotřebí zabrat. Bude zapotřebí se kousnout a umět odpustit staré křivdy. A vykašlat se na boje, které se teď prostě nevedou.
Hlavní je ovšem, že lidem nesmíme nabízet útoky na Babiše nebo na komunisty. Lidem musíme nabízet řešení problémů. Babiš o tom mluví přitom zatím vsak skutečně mnoho nevyřešil.
Nebude to zrovna lehký rok, ale musíme to zásadní a daleko bližší nebezpečí odvrátit.
Protesty proti komunistické mlátičce
5. 3. zveřejnil server Liberecká drbna článek FOTO, VIDEO: Před libereckou radnicí protestovaly proti Ondráčkovi v čele GIBS stovky lidí: Demonstraci v Liberci svolal David Forbelský ze Strany svobodných občanů. „ Když jsem se v sobotu dozvěděl, že se v Praze chystá demonstrace proti „mlátičce“, bylo mi líto, že v Liberci nic takového svoláno nebylo. Proto jsem se rozhodl na Facebooku založit tuto událost,“ řekl na demonstraci David Forbelský . Účast potvrdilo více než 500 lidí, nakonec jich dorazilo před libereckou radnici o něco méně.
Demonstrace proběhla v poklidu jako petiční akce, kde mohl každý připojit svůj podpis. „Na shromáždění jsme neměli povolení, jelikož bylo vše svoláno narychlo. Proto demonstrace probíhá jako petiční akce,“ dodal Forbelský.
7. 3. zveřejnil Rozhlas.cz článek V šibeničním termínu a s minimem peněz. Jak se organizovaly pondělní protesty na náměstích?: Na svolání protestů měli jen pár dní, přesto se jich po celém Česku zúčastnily tisíce lidí. Jak náročná byla organizace pondělních demonstrací proti volbě komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS)?
Například v Liberci se pak organizace protestu v reakci na pražskou akci ujmul David Forbelský ze Strany svobodných občanů. Akci však nepořádal pod hlavičkou strany, ale z vlastní iniciativy. Náklady podle něj byly téměř nulové. „Ze svého jsem zaplatil pouze elektriku. To jsou ale jen korunové položky,“ přiblížil.
Stejně jako v Praze byla liberecká akce apolitická. „Politici byli pouze v hledišti, pár jsem jich tam zahlédl,“ popsal Forbelský. Pod pódiem byl podle něho například hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).
Z regionů
Praha – Letňany
3. 3. zveřejnily Letňanské listy vyjádření Martina Halamy v rubrice Diskusní FÓRUM (3/2018): Letňany jsou nemocné. Místo toho, aby se řešila nevyhovující pošta, staví se druhý vchod do obřadní místnosti. Místo toho, aby se řešila parkovací místa tam, kde je jich nedostatek, staví se „garážový“ dům na místě, kde bude problém se zaparkováním až po stavbě zmíněného domu.
Nevadí, vedle postaví MČ další garážový dům. Vedení MČ pořádá pro občany prezentaci dopravy v klidu, radní s gescí dopravy však přítomen není. Ze setkání s občany se pořizuje jen zvukový záznam. Aby nebylo vidět, že se prezentují studie parkování existující již několik let?
Ještě váháte, zda vedení radnice parkování opravdu řeší? Tak pro vás pan starosta připravuje workshop. Tedy (podle Wikipedie) formu vzdělávací aktivity, při které lektor (rozumějte pan starosta) zvolí cíl a připraví program tak, aby prostřednictvím různých technik účastníci (rozumějte vy, občané) došli k výstupu, který se na konci formuluje díky předem danému tématu a cíli. Holt pan učitel. Letňany jsou nemocné a vyléčit se mohou jen samy.
Vyšlo i v tištěné verzi Letňanských listů.
(dap, ler)
