Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: o týrání zvířat, vládě a koalicích v regionech

Svobodní v médiích: o týrání zvířat, vládě a koalicích v regionech

5. 4. zveřejnil server Info.cz velký rozhovor s Tomášem Pajonkem Šéf Svobodných pro INFO.CZ: Do voleb jdeme s ODS, moudří z univerzit okrajovým regionům nepomohouPo neúspěšných parlamentních volbách se Svobodní v čele s novým vedením soustředí na komunální volby. Plánují společné kandidátky se spřízněnými stranami, především ODS. „Ideální by bylo mít v každém krajském městě jednoho nebo více zastupitelů. To si myslím, že se nepodaří. Záleží na síle místní buňky. Nyní máme nulu ve statutárních městech. Teď budeme mít šanci jich mít třeba deset, což už je poměrně zajímavé,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ předseda Svobodných Tomáš Pajonk. V Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji to nebudou mít jednoduché. „To, že část lidí je velmi silně frustrovaná, vnímám. Nepomůže, když přijdou moudří z univerzit a začnou v okrajových regionech vysvětlovat, že mají farmařit jinak a více čerpat dotace a že dostanou zadarmo wifi,“ popisuje.

Mluvili jsme spolu na podzim, když jste se stal předsedou Svobodných. Kam jste se od té doby posunuli?

Jde to o něco pomaleji, než by člověk chtěl. Je to dané i tím, že to pro mě není práce na plný úvazek. Začínáme se vracet k našemu étosu z roku 2013, který nám přinesl zatím největší volební úspěch. Byli jsme liberální pravicová strana s touhou po menším státu a větší míře svobody. Po migrační krizi a vlivem debat na toto téma, kdy náš postoj nebyl pro všechny jednoznačně čitelný, se naše směřování začalo mlžit. Nyní se vracíme zpátky.

Hodně velká kritika vůči mně zazněla stran prezidentských voleb, kdy jsme se jako republikové předsednictvo rozhodli nepodpořit Miloše Zemana. Každý z nás deklaroval, že ho volit nebude. To u menší, ale poměrně hlasité části strany vyvolalo kritiku. Já to chápu. Programově a tím, co říkáme, jsme strana, která chce změnit systém. Chtěli bychom změnu v principech, na nichž stát funguje. Když jsme tedy řekli, že antiestablišmentového kandidáta Zemana nepodpoříme, tak lidi, co nás vnímají hlavně jako protest, s tím měli velký problém.

V parlamentních volbách jste neuspěli, blíží se ale komunální. Co si od nich slibujete?

Slibuji si to, že se nám podaří dostat na komunální úroveň daleko více našich členů, kteří se dostanou do prvního stupně reálné politiky a začnou se věnovat konkrétním věcem. Dokud jen píšete blogy, tak můžete přemýšlet o Saudské Arábii nebo Venezuele, ale svět to moc nemění. Ve chvíli, kdy je člověk v zastupitelské pozici, tak najednou musí začat uvažovat o tom, že musí dát skutečný návrh, s někým se domluvit a podobně. Oddělují se zrna od plev. Zjišťujete, kdo toho je schopen.

Poslední komunální volby byly ve znamení velkého optimismu, že budou naši lidé voleni, protože uspěl Petr Mach (bývalý předseda Svobodných a europoslanec – pozn. red.). Nyní už to tak není. Existují úspěšně skupinky Svobodných, kteří v komunále dlouhodobě působí. Z nich se šíří pozitivní deviace dál. Uvědomili jsme si také, že na pravici se lze v daných obcích domluvit. Začínáme spolupracovat, je tu snaha o koaliční kandidátky. I ti, co už zastupiteli byli, si uvědomují, že je potřeba mít partnery, a tím větší sílu.

Budete společně s ODS kandidovat i v Praze?

Zatím mám informace, že by to tak mělo být. Podepsaná koaliční smlouva ale podle mě ještě není (rozhovor probíhal v úterý 3.4. – pozn. red.). Jednání by ale měla být v závěrečné fázi. To je na pražském předsednictvu. Informují nás o tom, jak jednají.

Můžete už teď zmínit nějaké zajímavé kandidáty?

Nikdy jsme nebyli stranou, která je dobrá v tom, že by vybrala třeba známého hokejistu, dala si ho na čela kandidátky a on nám potom přinesl plno hlasů. A neuděláme to asi ani v těchto volbách. Máme požadavky na principialitu programu, a tím jsme limitovaní. Nemáme až tolik co nabídnout jako třeba ANO. My nabízíme krev, pot a slzy.

Jak konkrétně bude vypadat spolupráce Svobodných s ODS v Praze?

Domlouvají se na kandidátkách, o místa pak má strana svůj primární boj.

Budete jako Svobodní na kandidátce ODS?

Pravděpodobně, ale ne všude. Někde by mohly být vícestranné, v lokálních volbách to není takový problém.

Poté přijdou na řadu senátní volby.

Řešíme to. Rádi bychom podpořili pravicové kandidáty tam, kde to půjde. Zatím máme dva, možná budeme mít tři vlastní kandidáty – pana Vodičku (Milan Vodička – pozn. red.) v Benešově a pana Tampíra (Štěpán Tampír – pozn. red.) v Českých Budějovicích. Možná se nám ještě rýsuje kandidátka v Sokolově. Na zbytku míst podpoříme podle dohody nějakou z pravicových stran. Rozhodli jsme se jít ne cestou tříštění pravice, ale domluvit se a neubírat hlasy.

Bude kandidovat i Petr Mach?

Naposledy, co jsem se s ním bavil, tak mám pocit, že kandidovat nechce. Raději by kandidoval na Praze 5, která bude až za dva roky. To je jeho pražská část. Navíc je v Praze nyní přetlak prezidentských kandidátů.

Týrání zvířat

8. 4. zveřejnil Deník.cz vyjádření našeho člena MVDr. Jiřího Žáka Pomůže zpřísnění trestů za týrání zvířat?Vyšší tresty nic nezmění

Pár mediálně známých případů týrání zvířat vyvolalo diskusi o nedostatečné ochraně zvířat. Některé sněmovní strany se rozhodly narychlo navrhnout zpřísnění trestů za týrání zvířat. V celém systému jsou však dost podstatné díry, které se nedají zalátat prostou změnou zákona, jak se nám snaží někteří politici usilovně naznačit.

Celý systém je neefektivní. Policisté se v ochraně zvířat často metodicky plácají, nebo ji bagatelizují. Zvýšení trestu odnětí svobody vypadá líbivě, ale bez dalších systémových změn bude jen přebalem na balík starých problémů.

Je třeba zlepšit spolupráci veterinární správy, obecních úřadů a policie. Pomohlo by snížení administrativy, která krade důležitý čas při pomoci zvířatům. Stejně tak by policisté měli být ještě intenzivněji školeni a spolupracovat s veterináři. Podobně by se měli probrat představitelé obcí, kteří dlouhodobě přehlíží podněty občanů.

Pokud se podaří vytvořit skutečně systémovou finanční i právní oporu veterinární správě a obcím, pak vzroste i jejich autorita a někteří chovatelé přestanou žít s pocitem, že jim nic nehrozí.

Autor je veterinář a člen Svobodných.

Vyjádření Jiřího Žáka zveřejnilo 7. 4. všech 70 regionálních mutací Deníku v tištěné podobě.

O vládě

6. 4. zveřejnily Byznys noviny článek Jednání o vládě mezi ANO a ČSSD zkrachovala. Babiš odmítl pustit finance a vnitro„Ukázalo se, že Andrej Babiš a ANO žádnou koaliční vládu nechtěli. Vládnout v demisi a nedomluvit za půl roku podporu, když je na výběr x variant, jen potvrzuje, že plán premiéra v demisi je ovládnutí všeho, bez kontroly parlamentem. „Důvěra, nedůvěra, terazky som premiérom,“ vyjádřil se k situaci předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

Vyšlo i na serveru Eurozprávy.cz.

11. 4. zveřejnily Eurozprávy.cz článek Politici bědují: Vláda s komunisty a SPD? Poškodí to pověst ČR. Drsná slova přecházejí i z KSČM„Na to má ANO právo, ale ne vše, co je v pořádku právně, je slušné a přijatelné. Komunisti svou podporu nedostanou zadarmo a můžeme se 28 let po Listopadu jen domýšlet, kde všude na soudruhy tajemníky narazíme. O populistech posilujících jen strach nejslabších nemluvě. Nebýt arogance a zneužívání moci od bývalých velkých stran, tak to asi neřešíme. Přesto je čas na pravici spolupracovat a snažit se proti tomu co se na nás hrne ubránit alespoň kousky prostoru. A bude to těžší a těžší s každou miliardou, kterou Andrej rozdá skrz své,“ upozorňuje šéf Svobodných Tomáš Pajonk.

O důchodech

11. 4. zveřejnil server Svobodný svět článek Radima Smetky Guvernér ČNB překvapil — důchod jen jako pojistkaGuvernér České národní banky, bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce v březnu řekl:

„…mělo (by se) občanům zdůrazňovat, že státní důchod tady není od toho, že budete mít životní úroveň téměř nezměněnou, až půjdete do penze. Ten je tady od toho, abyste nespadli do bídy, a tak má fungovat…“

Tím vyprovokoval reakce politiků napříč politickým spektrem. Až na ojedinělé výjimky (Miroslav Kalousek, Jan Skopeček) reakce velmi negativní.

Samotného mě překvapuje, že je autorem tohoto výroku právě pan Rusnok, který byl ministrem financí sociálně demokratické vlády. Jsou to právě sociální demokraté, kteří na průběžném systému tak lpí. Nicméně musím s panem guvernérem naprosto souhlasit. Stát by měl především udělat tlustou čáru za průběžným systémem jako hlavním (a často dokonce jediným) zdrojem financí penzistů. Současným pracujícím ještě splnit, co jim průběžný systém slibuje a lidem, kteří v těchto letech nastupují do zaměstnání jasně říct, že průběžný systém je jen pojistka. Samozřejmě by měl stát zároveň s tím snížit odvody na sociálním pojištění, aby si lidé mohli svobodně zvolit, jakým způsobem se na stáří zajistí.

Stát nás nutí do celé řady povinností. Tato je však zcela mimořádná svým rozsahem. Spolu se zdravotním pojištěním se pohybuje průběžný důchodový systém ve stamiliardových částkách. To na své výplatě pocítí opravdu každý a dost citelně. Mediánový zaměstnanec, který bere 20 880,- čistého, odvádí na důchodové pojištění 7 650,- měsíčně. 7 650 korun, které by člověk mohl spořit, investovat, vložit do vzdělání svých dětí, apod.

Současný systém nenechává lidem dost peněz. Peněz, které by mohli investovat do svých dětí, aby se měly dobře a měly lepší vzdělání. Peněz, ze kterých by se mohli lépe postarat o své staré rodiče. Peněz, za které by si třeba mohli koupit větší byt, který by mohli ve stáří pronajímat nebo prodat. Peněz, které by mohli jakkoliv investovat. Současný systém je cynický a dělá z lidí závislé na státu až do vlastního skonu.

Stát by měl důchodový systém zcela překopat. Kompromisem mezi politickými proudy by mohlo být zásadní snížení odvodů tak, aby každý odváděl jen tolik, kolik odvádí nejchudší a ve stáří potom vyplácet jen takové důchody, které dnes pobírají nejchudší. Tedy jako pouhou pojistku. Současným pracujícím, kteří museli odvádět do systému značnou část svého platu ještě zajistit důchody podle současného systému, ale nejmladším umožnit se ze současného systému vymanit a umožnit se na stáří zajistit lépe, než to dokáže stát.

Různé

30. 3. zveřejnil server Neviditelný pes článek Jiřího Payna RUSKO: Ani přítel, ani spojenecRuské divadlo, které vykazuje některé podobnosti s demokratickými volbami, je ve skutečnosti jen inauguračním nebo chcete-li korunovačním rituálem.

Smyslem rituálu není umožnit pokojným způsobem změnu v mocenských pozicích, spíše jde o utužení poslušnosti občanů.

Podstatou demokracie není formální konání voleb či existence psané ústavy. Podstatou je férová soutěž podle pravidel. Nejenom těch psaných, mnohé věci nepředepisuje zákon, k demokracii patří slušnost. Důležité je, že se pravidla nesmí tvořit podle konkrétních situací.

V devadesátých letech jsme věřili, že se Rusko může vyvíjet směrem k demokracii. Skutečně demokratické strany sice neměly většinu, ale dalo se předpokládat, že se časem demokratická soutěž prosadí. Nyní už taková naděje není ani na obzoru.

Situace se změnila. V Rusku jsou pronásledováni politici, novináři, umělci. Nezřídka jde o roky ve vězení, nejednou jde i o život. Špioni jsou likvidováni i v zahraničí. Běžné akademické instituce upevňující demokratické smýšlení jsou v Rusku ocejchovány jako zahraniční agenti. Svoboda slova je omezená a politická reprezentace uplatňuje masivní vliv na média, takže právě proto nelze mluvit o férové soutěži politických sil a o skutečných volbách.

Propagandistické zásady a politická kontrola médií jsou doprovázeny desinformačními aktivitami v zahraničí. Nejde jenom o falešné zprávy, ale pravděpodobně i o aktivní ovlivňování či rozvracení politických stran. Šíření dezinformací patřilo k nástrojům komunistické ideologie odpradávna. Evropská unie v dnešní podobě je pro Rusko výhodná a je zřejmé, že zájmem Ruska je politická nestabilita v Unii. K tomu směřuje ruská propaganda.

Anexe Krymu je vnějším projevem nedostatku morálních zásad, zásad slušného chování mezi státy. Jistě tomu napomohla i zoufale špatná politika Evropské unie – nejen vůči Rusku, ale před tím v bývalé Jugoslávii, při osamostatnění Kosova, v Libyi či v Sýrii.

Vypráví se, že když v červnu v roce 1991 skončila RVHP, přišli hned poté ruští diplomaté za ministrem financí Václavem Klausem a navrhovali zahájení nové hospodářské spolupráce, prý by nyní mohla přijít družba. Václav Klaus jim odpověděl: „To je právě ten rozdíl, my s vámi nechceme dělat družbu, my s vámi chceme dělat byznys.“

Proto je v zájmu nejenom Rusů, aby se Rusko vydalo na cestu k demokracii, je to i v zájmu našem a je to v zájmu civilizovaného světa. V současnosti je podpora demokracie v Rusku těžko představitelná. Rusko promarnilo příležitost vybudovat důvěru ve vztazích se Západem po pádu komunismu. Jak kdysi řekl Černomyrdin: „Chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale dopadlo to jako obvykle.“

Je nezbytné, aby se zásadně zlepšila diskuse o politice Západu vůči Rusku. Jenže z naší strany prosazování družby místo byznysu férové diskusi vůbec nepomáhá.

2. 4. zveřejnil server Ekonomický svět článek Tomáše Pajonka Ekonomický zázrak jménem EstonskoTo, co odděluje úspěšné, bohaté země od jejich méně úspěšných a chudších sousedů, řeší lidstvo již od pradávna. Roli v této záležitosti vždy hrálo několik klíčových faktorů, jako je například kultura, poloha země, či historie a její vývoj.

Když v roce 1776 vydal Adam Smith průlomovou knihu The Wealth of Nations, začalo být čím dál tím větší části široké veřejnosti jasné, že je úroveň bohatství obyvatelstva úzce spjato s politickou a ekonomickou strategií vlády. Pokud stát místo polostátních monopolů v rukou panovníkových vyvolenců nechá dobré podmínky volnému trhu, zajistí vymahatelnost práva a obecně systematicky chrání osobní vlastnictví, s největší pravděpodobností úroveň bohatství obyvatelstva poroste.

Výborným příkladem je právě Estonsko.

V roce 1991 se Estonsko osamostatnilo, a to po 51 letech nadvlády Sovětského svazu, včetně krátké epizody, kdy bylo pod kontrolou nacistického Německa. Většinu této doby se ekonomika dusila pod komunistickým, plánovaným hospodářstvím.

Estonsko je živým příkladem toho, že ekonomická svoboda vede k výraznému zlepšení životních podmínek pro obyvatele. Estonsko ovšem není jediné. Příklady ekonomického zázraku Botswany, nebo již dříve zmiňovaného Chile, mají stejného jmenovatele jako úspěch Estonska. Je tedy jedno, jestli v Africe, Jižní Americe, nebo v Evropě, volný trh a svoboda funguje jako katalyzátor ekonomického růstu kdekoliv. Co je ovšem ještě podstatnější? Ekonomický růst táhnutý tvorbou hodnot přidává bohatství drtivé většině obyvatel, a nejen oligarchům.

I my, Česká Republika jsme měli zpočátku odvahu. Bývali jsme označováni za ekonomického tygra střední Evropy. Odvaha nechat lidi pracovat na svém a za své, nám ale dlouho nevydržela. Touha po státních jistotách, dotacích, hledáním řešení v zákonech je tu. A už dlouhá léta jsme neměli vládu, která by občanům nechala peněz v kapse více a vrátila lidem občanské i ekonomické svobody.

Moc mě mrzí, že v zemi, kde jsem se narodil, kde chci žít a kde žije spousta dobrých lidí, postupně ujíždí vlak. Plácáme se v nepodstatnostech. Náš stát není schopen žádných reforem, které by mohly přinést víc než jen upocené a utrápené zachování statutu quo a závan víry v to, že lidé umí a nepotřebují stát na utírání zadku, z nejvyšších pater politiky naprosto chybí.

Dění v regionech

Praha 3

9. 4. zveřejnila ČTK zprávu ODS půjde v Praze 3 do voleb v koalici s KDU-ČSL a SvobodnýmiV Praze 3 budou do podzimních komunálních voleb společně kandidovat ODS, lidovci a Svobodní. Dnes to oznámil stávající místostarosta městské části Alexander Bellu (ODS), který společnou kandidátku povede. Koalice je podle něj „protipólem k nesystémovým stranám.“

„Máme společné hodnoty, společný program a společný cíl zvítězit a díky silnému mandátu od občanů zlepšit život na Praze 3. Doprava, bydlení, čistota a bezpečí, to vše se objeví v našem programu, který spolu s logem zveřejníme na společné tiskové konferenci,“ uvedl Bellu. Dvojkou kandidátky bude Lýdia Říhová z KDU-ČSL.

Koalice se vymezuje proti „nesystémovým stranám,“ čímž je zřejmě míněno zejména hnutí ANO. To v posledních volbách do zastupitestva Prahy 3 vůbec nekandidovalo. V těch letošních to má v plánu.

V posledních volbách zvítězila v Praze 3 koalice Žižkov (nejen) sobě, sdružující Zelené, KDU-ČSL a STAN. Koalici pod vedením lídra kandidátky Matěje Stropnického ze Strany zelených se však nepodařilo sestavit vládní koalici. Na žižkovské radnici tak vládnou TOP 09, ODS a ČSSD.

Vyšlo i na serveru Pražský patriot.

9. 4. zveřejnil Týden.cz rozhovor Bellu z ODS: Do voleb půjdeme s lidovci a SvobodnýmiDo obecních voleb zbývá půl roku, strany sestavují koalice a vybírají kandidáty. V Praze 3 budou společně kandidovat občanští demokraté, lidovci a svobodní. „Síla je proto podle mého názoru spíše ve spojování než v dalším drolení, které ve finále vede k posílení levice a zejména populistů,“ říká Alexander Bellu, místostarosta Prahy 3 a lídr tamní ODS.

Co si pod tím představit? Chystáte velkou koalici pravicových stran?

To úplně ne, spíš koalici pravého středu. U nás na Praze 3 jsme se dohodli na společné kandidátní listině ODS, KDU-ČSL a Strany svobodných občanů. Hledáme jméno, píšeme program a brzy zveřejníme další podrobnosti. Takové uskupení dává smysl i dalším menším hráčům, takže je dost dobře možné, že se na kandidátku dostanou i další zajímavé osobnosti. A čím chceme přesvědčit? Kvalitní kandidátkou, odvedenou prací a vizí dalšího rozvoje. Lidé nám musejí především rozumět a musíme jim ukázat, co všechno jsme už udělali k lepšímu. Troufám si tvrdit, že na Praze 3 toho nebylo málo.

V současnosti řídíte radnici spolu s TOP 09. Nechystáte se je přizvat do společné koalice?

Taková spolupráce nám nedává úplně smysl, protože volební bonus by nebyl výrazný. ODS je v současnosti už jediná silná pravicová strana a snažíme se dohodnout na spolupráci spíše s menšími partnery, s nimiž nacházíme společnou řeč. Jak už jsem řekl, tu společnou řeč nacházíme s KDU-ČSL, Stranou svobodných občanů a dalšími menšími subjekty.

10. 4. zveřejnil server iDNES.cz článek Konec starých lídrů. Z vedení stran v Praze 3 zmizí Hujová a StropnickýDo hry o radnici může výrazně zasáhnout nová volební koalice ODS, KDU-ČSL a Svobodných. Podpořit by uskupení mohla ještě Strana soukromníků. Zatímco občanští demokraté jsou v současnosti ve vedení městské části, ostatní dvě strany byly v opozici, která radnici kritizovala.

I přes dřívější kritiku jdou nyní strany do voleb společně. „Jsme tradiční konzervativní strany, které k sobě mají blízko. Máme společné hodnoty, program a cíl zvítězit,“ popisuje důvod spojení Bellu. Dvojkou společné kandidátky bude zastupitelka Lýdie Říhová (KDU-ČSL), lídrem za Svobodné je podle místostarosty současný zastupitel Mojmír Mikuláš.

Vyšlo i na webu rádia Impuls, serveru 24zprávy.com a v tištěné Mladé fronté DNES.

Zmínku o koalici vydalo i tištěné Právo 10. 4. na str. 10. v článku KDU-ČSL na Žižkově do voleb s ODS a Svobodnými.

Chrudim

9. 4. zveřejnily Chrudimské noviny spolupracující s vedením chrudimské radnice článek Komu chybí online přenosy z jednání městského zastupitelstva?Některé politické strany a subjekty působící na území města musí před volbami složitě bojovat o své místo na slunci, jiným stačí pouze přihlásit se ke známému jménu předsedy hnutí. Svobodní po měsících spánku přicházejí s dalšími a dalšími návrhy, které mají jeden jediný účel – sdělit voliči, že to ještě „nezabalili“.

Právě z tohoto „soudku“ je nejnovější návrh městského zastupitele za „berany“ Josefa Kálese mladšího. Ten by, po úspěchu s uveřejňováním podkladů k jednání městského zastupitelstva na internetu, rád prosadil i další moderní a údajně populární krok – jednání městského zastupitelstva by měla radnice vysílat online. Každý zájemce o lokální politiku by tak mohl snadno naladit přenos na svém počítači. Především některým novinářům to nesmírně ulehčí život, protože nemusí trávit svůj čas v zasedací místnosti na Pardubické ulici, ale vše pohodlně uvidí ve své redakci na počítači. Jenže, právě novináři jsou jedinými zájemci, které by tato často nudná a zdlouhavá diskuse přitáhla.

V minulosti s nápadem vysílat přímý přenos z jednání městského zastupitelstva přišli i zdejší Piráti. Josef Káles se může v jejich sídle informovat o sledovanosti takových videí. Je veřejným tajemstvím, že zájem veřejnosti o ně byl prachbídný a „stream“ naladily maximálně desítky Chrudimáků. Většina lidí na toto prapodivné divadlo plné panoptikálních figurek srdečně „kašle“. Politické body tento jinak dobrý návrh Kálesovi přinese jen těžko.

Poněkud paradoxně se tento nápad jeví v době, kdy místní radnice utahuje šrouby šikany řidičů – připravovaná stavba radaru ve Václavské ulici, „zklidnění“ silnice mezi Slatiňany a Chrudimí, uvažované budování dalšího retardéru v ulici Na Ostrově a stále odkládaná stavba parkovacího domu Na Moravově zahradě. Dále je tu třeba k ledu odložená stavba Poldru, neustále rozbitá silnice u kasáren, zakonzervovaný areál bývalého letního kina a desítky dalších skutečných problémů Tyto potíže liberálním a údajně svobodymilovným zastupitelům Josefu Kálesovi a Petru Lichtenbergovi vrásky nejspíše nedělají. Místo na ně, raději zaměří svou pozornost k marginálnímu problému absentujcích online představení arogance, neschopnosti a impotence politiků v průběhu jednání městského zastupitelstva.

Hodonín

9. 4. zveřejnil Hodonínský deník na str. 3 článek Uklidili kabát i podprsenkyNové šroubováky, podprsenky i kabát našli v sobotu dobrovolníci při akci Ukliďme Hodonín. Úklid organizuje čtvrtým rokem místní zastupitelka Terézia Mlýnková Išková. „Každoročně se přidávají lidi ze Zeleného domu pohody, za což jsme velice rádi. A letos se poprvé zapojilo i nově vzniklé místní sdružení. Doufáme, že tak velký zájem uklízet bude i v dalších letech,“ uvedla Mlýnková Išková. Letos se nadšenci zaměřili na úklid kolem autobusového nádraží a podél železniční trati.

Týn nad Vltavou

3. 4. zveřejnil server iDNES.cz článek V Týně vzniká průmyslová zóna. Místním vadí kamiony, co jim jezdí pod oknyOd loňska trápí část obyvatel Týna nad Vltavou nákladní auta, která jezdí na stavbu nových výrobních hal. Do konce roku má být hotový obchvat, který dopravu z průmyslové zóny odvede na hlavní tah. Lokalita nabídne 100 až 150 nových pracovních míst.

Na rozkopaných pozemcích se pohybuje těžká technika a dělníci. Kolem nich postupně roste několik nových budov. Někde stojí jen kovová konstrukce, jinde už jsou objekty téměř hotové.

Na okraji Týna nad Vltavou vzniká průmyslová zóna, která je velkým tématem pro podnikatele, politiky a hlavně místní obyvatele.

Podnikatel se místním snaží vysvětlit výhody nově vznikající průmyslové zóny. Doprava totiž není jediným vážným tématem ve spojení s rozsáhlou výstavbou. Proti zóně je například člen zastupitelstva Ivo Machálek (Strana svobodných občanů).

„Je to předražená věc ve prospěch šesti podnikatelů. To podle mě není dobrá cesta. Místo abychom dali peníze do komunikací pro lidi, posíláme je sem. Další věcí známou z jiných průmyslových zón jsou různí agenturní zaměstnanci z Ukrajiny nebo Rumunska. Zvyšuje se kvůli nim procento kriminality, jak je známo z jiných míst,“ upozornil Machálek.

Vyšlo i na serveru rádia Impuls.cz a v tištěné MF DNES.

Zlonice

5. 4. zveřejnil Kladenský deník článek Zlonická radnice rozprodává byty za hubičku, opozice se bouří!Městys Zlonice se zbavuje obecních bytů, které měl dosud roky ve svém majetku. Vzhledem k tomu, že bytové jednotky jsou podle opozice privatizovány za podstatně nižší cenu, než jaká je obvyklá na trhu a údajně mají některé byty výhledově skončit v rukou třetí osoby, žijí někteří opoziční zastupitelé v obavách, aby se bydlení ve Zlonicích, zejména sociálně slabších obyvatel, nestalo noční můrou.

Rozprodávání obecního majetku pod cenou se nezamlouvá ani dalšímu opozičnímu zastupiteli Martinu Kratochvílovi (Svobodní), který dokonce pro informovanost občanů natočil o záměru tematické video. „Jedině ODS a Svobodní navrhovali zvážit prodej obecních bytů ve svém programu, ostatní strany nic takového neslibovaly a konají tak mimo svůj program. Plní náš. Když záměr městys v roce 2015 oznámil, byl jsem pro zvážení kroků. Nicméně následující 2 roky, obec se starostou v čele uváděli jako jedinou možnost vznik takzvaného velkého družstva, kterému obec všechny domy naráz prodá. Jak toto družstvo vznikne, kdo do něj dá peníze, nikdo nevysvětlil. Nikdy zde nebyla vedena možnost prodej bytů jednotlivým nájemníkům přímo či prodej bytů formou aukce a podobně,“ upozorňuje Kratochvíl.

Až následně městys záměr přehodnotil a umožnil vznik místních družstev pro každý dům. Bohužel neumožnili podle Kratochvíla vznik společenství vlastníků, tedy kdo bude chtít byt do soukromého vlastnictví, zaplatí daň z nabytí nemovitosti 2x (jednou při převodu na družstvo a podruhé do OV). „Zastupitelstvo schválilo prodej celého domu družstvu i s příslušenstvím ve výši součtu 80 procent hodnoty odhadnuté ceny bytů. Navíc odhad ceny bytů je dost podhodnocený, byt vycházel cca 300-400 tisíc korun V odhadu nebyla počítána cena budovy (chodby, střecha, půda, sklepy), pozemek, ploty, zahrada na pozemku s nemovitostí a podobně. I přesto se za tak nízkou cenu na družstvo převede celý dům. Navíc 20 procentní slevu na každý byt dostalo družstvo, bez ohledu na to, jak dlouho kdo v bytě bydlel, takže i ti, kteří se do bytu nastěhovali jen pár měsíců před zahájením privatizace,“ upozorňuje Martin Kratochvíl.

„Nízkou cenu nemovitosti jistě prokáže finanční úřad, který určí cenu nemovitosti tabulkově a doměří daň. Což bude pádný důkaz toho, že byly tyto nemovitosti prodány pod cenou,“ dodává.

Vyšlo i v tištěné podobě Kladenského deníku  na str. 1 – 2.

Štětí

Štětská televize odvysílala reportáž o skateboardové rampě, kterou zasponzorovali místní Svobodní. Záznam z reportáže si pusťte zde: https://www.facebook.com/stetskatelevize/videos/371736193327242/

Přestanov

10. 4. zveřejnil Český rozhlas na svém webu článek Přestanov: Pokládka nového asfaltu na stavbě okružní křižovatky výrazně omezí dopravu na tahu Teplice–DěčínTeď silničáři plánují položení nového asfaltu. Práce začnou v pondělí 23. dubna a výrazně omezí provoz na dopravní tepně.

„Konečně se nám nějakým způsobem podařilo finalizovat tu stavbu, teď se dokončuje ten prostřední prstenec – tam máme problém, že se nám v tom provozu, který tu je, těžko staví,“ komentuje současnou situaci na stavbě přestanovská starostka Miroslava Bechyňová ze Strany svobodných občanů.

Co všechno začnou dělníci od 23. dělat vysvětluje David Huja, stavbyvedoucí firmy Swietelsky, která okružní křižovatku staví: „Bude probíhat pokládka asfaltových vrstev – pro řidiče to znamená, že budou muset být trochu shovívavější. Doprava bude řízena střídavým provozem pomocí regulovčíků. Takhle to bude asi těch pět, šest dnů, kdy bude pokládka probíhat.“

Řidičům proto oba radí, aby se Přestanovu raději, pokud mohou, vyhnuli. Současný termín na dokončení okružní křižovatky je stanovený na polovinu června.

Zlínský kraj

6. 4. zveřejnilo Právo na str. 10 článek Další petice proti koncepci nemocnicKvůli připravovaným změnám vznikla další petice, nazvaná Boj za nemocnice. Informoval o tom včera člen petičního výboru Michal Dvouletý, který je také krajským zastupitelem za Svobodné a Soukromníky. Iniciátoři petice chtějí zabránit snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče v kraji.

6. 4. zveřejnily Kurzy.cz článek Kvůli změnám v nemocnicích ve Zlínském kraji vznikla další peticeKvůli chystaným změnám v krajských nemocnicích ve Zlínském kraji vznikla další petice nazvaná Boj za nemocnice. ČTK o tom včera informoval člen petičního výboru Michal Dvouletý, který je také krajským zastupitelem za Svobodné a Soukromníky. Iniciátoři petice chtějí zabránit snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče v kraji.

Vyšlo i na serveru Zdravi.euro.cz a ve Zdravotnickém deníku

9. 4. zveřejnil Zlínský deník na str. 1 článek Čunkovi kritici sepsali petici. Bojuje za nemocnice v regionuVe Zlínském kraji hrozí omezení dostupnosti a zhoršení kvality zdravotní péče, tvrdí oponenti hejtmanství, které má už nějakou dobu na stole budoucnost čtyř nemocnic v regionu. Vznikla petice, která apeluje na všechny, aby zabránili přestěhování Krajské nemocnice Tomáše Bati ze Zlína, ale také uzavírání a slučování důležitých oddělení v okresních nemocnicích v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně. Pod peticí jsou podepsaní krajský zastupitel Michal Dvouletý (Svobodní a soukromníci), pánové Zdeněk Mikel a Jan Vodák.

„Nemůžeme mlčky přihlížet tomu, co se aktuálně odehrává v rámci krajského zdravotnictví. Překotné změny a nepromyšlené experimenty mohou reálně ohrozit kvalitu a dostupnost zdravotní péče v našem kraji. Množství těchto zásadních změn se odehrává autoritativně, nepromyšleně, bez zjevné podpory krajského zastupitelstva, bez podpory odborných lékařských autorit, lékařských společností a také bez transparentní analýzy. To považujeme za špatné a vysoce nebezpečné. Proto chceme dát občanům prostor, aby tento stav pomocí petice odmítli a vyzvali kompetentní osoby k jednoznačné nápravě,“ uvedl Zdeněk Mikel, předseda petičního výboru. Petiční archy jsou k dispozici na internetu pod klíčovým slovem boj za nemocnice.

Vyšlo i v Kroměřížském a Valašském deníku a 10. 4. v Kroměřížském týdeníku na str. 3.

 

(ler, dap)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31