Svobodní v médiích: o Turecku a EU, voličích i o dění v regionech

19. 4. zveřejnil server Bleskově.cz článek Přístup EU k Turecku je ostudný!: Svobodní vnímají výsledky referenda v Turecku jako potvrzení faktu, že se Turecko přeměňuje z republiky na sultanát, kde se moc soustředí do rukou jednoho člověka.

Podle předsedy Svobodných a europoslance Petra Macha je samozřejmě věcí Turků, jak si život své zemi zařídí. „Ostudný je spíš přístup EU k Turecku, tedy že s ním unijní špičky dál jednají o vstupu do EU. A hlavně je znepokojivé, že na území EU žijí miliony Turků, kteří fandí politice Erdogana, a to je problém,“ řekl Petr Mach.

Zprávy z EU

12. 4. Ekonomický deník zveřejnil text Telička a Poc mění evropské odpadové hospodářství (přístup bohužel pouze pro předplatitele): Češi samozřejmě nestojí v jednom šiku. “Je správné, aby se produkovalo méně odpadů, ale jednotný postup může nadělat více škody než užitku,” píše europoslanec Petr Mach (Svobodní, EFDD), který hlasoval proti balíčku. Věří, že Češi třídí odpad poměrně dobře, takže prý nepotřebujeme nové regulace a skládkování řadí mezi vnitrostátní kompetence.

Vyšlo i na portálech Česká justice a Zdravotnický deník.

13. 4. zveřejnil opět jen pro předplatitele Ekonomický deník článek Na obzoru je evropský prokurátor. Má stíhat i dotační podvody: Podobně hovoří Petr Mach (Svobodní, EFDD): “Nechceme novou mocnou instituci EU – prokurátora, který by se kompetenčně překrýval se státním zastupitelstvím, které je veřejným žalobcem v České republice.”

Vyšlo i na portálech Česká justice a Zdravotnický deník.

Průzkumy a volební preference

12. 4. server Ekonom zveřejnil článek Česká střední vrstva zápasí s nízkými mzdami i platy a sráží ji hypotéky a další dluhy. I tak se k ní hlásí kolem 60 procent populace: Bez ohledu na obtíže s definicí a nejasné kontury se o střední vrstvy velice zajímají politici. Jako na voliče na ně míří, snad s výjimkou komunistů, všechny strany. Například ODS a TOP 09 oslovují jejich horní patra, protože podle šetření Sociologického ústavu AV ČR tyto strany (a také Stranu svobodných) volí lidé z rodin s vyššími příjmy, nad 30 tisíc čistého měsíčně, a s vyšším vzděláním. A často ti, kteří sami podnikají.

13. 4. vyšla zpráva o výzkumu i v tištěném týdeníku Ekonom na stranách 14 – 19 s titulkem Křehké střední vrstvy: Například ODS a TOP 09 oslovují jejich horní patra, protože podle šetření Sociologického ústavu AV ČR tyto strany (a také Stranu svobodných) volí lidé z rodin s vyššími příjmy, nad 30 tisíc čistého měsíčně, a s vyšším vzděláním. A často ti, kteří sami podnikají. O něco nižší příjmy v rodině – již pod mediánem, který nyní představuje 29 tisíc korun – jsou typické pro sympatizanty hnutí ANO 2011 a ještě níž se orientuje ČSSD či lidovci. Na příjmovém chvostu jsou naopak přívrženci Miloše Zemana, tedy SPOZ, a komunistů.

Na str. 20 stejného týdeníku pak vyšel článek Kdo koho volí.

19. 4. zveřejnil SANEP průzkum Volební preference – duben 2017: Pod pětiprocentní hranicí by se v dubnu stejně jako i v předchozích měsících umístila se ziskem 3,7% hlasů Česká pirátská strana. K tříprocentní hranici se blíží Strana svobodných občanů a SZ.

Průzkum zveřejnila celá řada médíí, například PR server ČTK, Eurozprávy, TV Nova, Plzeň.cz, Kurzy.cz, Info.cz, První zprávy.cz nebo Patriot magazín.

Eurozprávy zveřejnily průzkum agentury Phoenix Research Nový průzkum: Do Sněmovny by se dostaly jen čtyři strany, TOP 09, lidovci a STAN i Okamura by zůstali mimo: S odstupem následuje politická formace Tomia Okamury – Strana přímé demokracie (SPD) s 3,6 procenty a Piráti s aktuálně naměřenými 3,2 procenty preferencí. Následují Realisté vedení Petrem Robejškem s 2,6 procenty vyjádřené podpory, Svobodní (SSO) pak dosahují zisku 1,6 procenta preferencí.

Zprávu přinesl i server Globe24.cz.

13. 4. zveřejnily Byznys noviny průzkum společnosti Median Volby by vyhrál Babiš. Okamurova SPD je na 4 %, Svobodní by získali 1,5 %: Volby do Poslanecké sněmovny by v březnu 2017 vyhrálo hnutí ANO Andreje Babiše. Do parlamentu má našlápnuto Tomio Okamura, jehož Strana přímé demokracie (SPD) by získala 4 %. Na 1,5 % je strana Svobodných. Pětinu všech hlasů by pak dostala ČSSD. TOP 09 by podle preferencí předstihla ODS. Koalice KDU-ČSL a STAN by se do sněmovny nedostala. Data vyplynula z březnového průzkumu agentury Median.

Výroční zpráva o hospodaření

14. 4. zveřejnila Česká televize informaci Deset stran musí opravit chyby ve svých finančních zprávách. U ANO nesedí dary ani DPH: Svobodní podali zprávu pozdě

Pozdě, ale přece doručila výroční finanční zprávu Strana svobodných občanů. Ve sněmovně se objevila 3. dubna, tedy dva dny po lhůtě. „Bude v oddělení, kde sněmovna bude vyzývat vládu k návrhu, aby podala návrh na pozastavení činnosti. Ale vláda takové návrhy podává, pouze když je to opakovaně, a oni to udělali teď poprvé,“ vysvětluje předseda kontrolního výboru Vladimír Koníček.

„Máme tam všechno naprosto v pořádku. Podali jsme to řádně první pracovní den, který následoval po lhůtě, která vyšla na sobotu,“ hájí se předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.

15. 4. pak o kontrole výročních zpráv informovala ČT24 ve svých zprávách v 8 a v 10 hodin (záznam 6:20).

Velikonoce

14. 4. odvysílala TV Prima ve svých večerních zprávách reportáž o Velikonocích politiků (od 4:17), do které zahrnuli i Petra Macha se synem Jonášem a vlastnoručně vyrobenou pomlázkou.

Zemědělství

15. 4. portál Vaše voda zveřejnil článek Sedláci si pozvou k debatě deset politických stran: Na setkání, které je organizováno v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami, byli na základě usnesení z březnové Rady ASZ ČR pozváni zástupci těchto stran a hnutí: Hnutí ANO 2011, Česká pirátská strana, ČSSD, KDU-ČSL, ODS, Realisté, STAN, Strana svobodných občanů, Strana Zelených a TOP 09. Garanti jednotlivých politických subjektů pro oblast zemědělství a venkova budou mít možnost představit vlastní priority a stanoviska jak k hlavním požadavkům ASZ ČR, tak celé škále témat důležitých pro širokou veřejnost.

O den později zveřejnil článek i Agrární portál.

Dění v regionech

Hodonín

13. 4. zveřejnil Blesk článek Starosta Hodonína přežil: Ustál i druhý pokus o své odvolání, zůstávají i místostarostové a radní: Starosta mimo jiné poděkoval těm zastupitelům, kteří si tento fakt uvědomili. Jsou tady kolegové, kteří se mnou v mnohém nesouhlasí, ale tento fakt si uvědomují,“ zdůraznil starosta Hodonína, který tím zřejmě myslel své nejhlasitější kritiky z řad Svobodných.

Ti už před březnovým jednáním zastupitelstva dali jasně najevo, že od puče dávají ruce pryč. „Vůči starostovi máme spoustu výhrad. Přesto nebudeme hlasovat pro jeho odvolání, protože by to vedlo jen k destabilizaci města. Bylo by to jen horší a horší,“ vysvětlila důvod Terézia Mlýnková Išková (26, Svobodní).

Cheb

Sokolovský deník 19. 4. na str. 3 otiskl článek Chebská radnice je stále bez starosty…: Cheb má 30 zastupitelů a usedli zde zástupci VPM-Alternativy (6 mandátů), ČSSD (5 mandátů), ANO (5 mandátů), KSČM (5 mandátů), ODS (4 mandáty), Koalice pro Cheb (3 mandáty) a Strany svobodných občanů (2 mandáty). Přichází tak v úvahu například koalice VPM-Alternativa, ANO, Koalice pro Cheb a Strany svobodných občanů. Ti dají dohromady celkem 16 hlasů, což je těsná nadpoloviční většina. ODS dosud vyjadřovala tichou podporu dosavadní koalici. Pokud místostarosta nesvolá mimořádné zasedání zastupitelů, bude se o novém starostovi hlasovat na rokování až 25. května.

Vyšlo i v Chebském a Karlovarském deníku.

Ostrov nad Ohří

12. 4. Právo na str. 10 zveřejnilo článek Starostou Ostrova pravděpodobně bude Josef Železný (ČSSD): Dále pak kompletní čtyřčlenný klub ODS, tři zastupitelé za sdružení Ostrováci.cz, dva za Stranu svobodných občanů a zastupitelka zvolená za STAN Jitka Samáková. V součtu bude nová koalice držet třináct mandátů z celkových jednadvaceti. V opozici má zůstat pět členů ČSSD, dva komunisté a před týdnem rovněž odvolaný náměstek starosty Libor Bílek (TOP 09).

Vyšlo i například i v tištěné i on-line podobě Karlovarského deníku na str. 3 a i v online podobě

12. 4. napsal Blesk článek Starostou Ostrova se stal Josef Železný z ČSSD, nahradil Čekana: Naznačil tak priority nové koalice ODS, Svobodných, Starostů a nezávislých, hnutí Ostrováci.cz a tří členů takzvané platformy ČSSD. Ta má v zastupitelstvu 13 z 21 hlasů.

Ve stejný den informoval o koalici Chebský deník v článku Novým starostou Ostrova se stal Josef Železný: Do funkcí členů rady města byli zvoleni Jitka Samáková (STAN), Petr Nedvěd (Strana svobodných občanů), Petr Kalousek (ČSSD) a Vladimír Palivec (ODS).

Současnou ostrovskou koalici by měla tvořit platforma ČSSD, ODS, hnutí Ostrováci, Strana svobodných občanů a Starostové a nezávislí.

Vyšlo i v Sokolovském deníku.

13. 4. se pak Ostrovu věnovaly ČRo Plzeň, Právo a regionální Deníky. O den později pak znovu Deník v článku Ostrovská rarita. ČSSD je v koalici i opozici. 15. 4. vyšlo i v tištěné podobě Sokolovského, Chebského a Karlovarského deníku.

Jako poslední se 17. 4. přidaly Karlovarské novinky s článkem Zastupitelstvo města zvolilo nové vedení města Ostrov nad Ohří

Milevsko

13. 4. zveřejnil server Jižní Čechy Teď rozhovor s naším zastupitelem Miroslavem Doubkem Problém: voda. Jihočeská solidarita dostává trhliny: Město Milevsko ale nakonec teď peníze na obnovu sítí přidává a chystá opravy kanalizačních sběračů. Víte o tom?

Ano, vývoj financí vypadá tak, že bude možné investovat navíc zhruba 15 milionů oproti původnímu rozpočtu. Tak já jen doufám, že to bude do komunikací a sítí. Jestli jsou k tomu radní donuceni tím, že Svobodní odešli z koalice, tak ani můj odchod z rady města nebyl zbytečný a považoval bych to za úspěch.

Praha 18 – Letňany

V dubnovém vydání Letňanských listů odpovídá Martin Halama na otázku, zda by hlavní město mělo podporovat výstavbu malometrážních bytů.

(ler, dap)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Libor Vondráček vs. Karel Haas: Pokuta za billboard SPD: spravedlnost, nebo cenzura?

7. 6. 2026

Vondráček v Kulatém stole ČRO: Rada vlády pro rovnost žen nad muži je zbytečná

3. 6. 2026

Vondráček v Napřímo: mír na Blízkém východě, energie i střet o stát

1. 6. 2026

Libor Vondráček vs. Pirát ve střetu o Ukrajince: dávky, auta, kontrola a tvrdá pravidla

29. 5. 2026

Vondráček vs. Munzar: obstrukce ve Sněmovně, dotace pro Babiše a spor o živnostníky

27. 5. 2026

Čas na obranu obcí se krátí. Lhůta pro připomínky k „akceleračním zónám“končí už 1. června, varuje poslanec Libor Vondráček

26. 5. 2026

Libor Vondráček v ostré debatě na CNN Prima NEWS: ebola, očkování, Ústava i sudetoněmecký sjezd

23. 5. 2026

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.