Svobodní v médiích: o Turecku a EU, voličích i o dění v regionech

Svobodní v médiích: o Turecku a EU, voličích i o dění v regionech

19. 4. zveřejnil server Bleskově.cz článek Přístup EU k Turecku je ostudný!: Svobodní vnímají výsledky referenda v Turecku jako potvrzení faktu, že se Turecko přeměňuje z republiky na sultanát, kde se moc soustředí do rukou jednoho člověka.

Podle předsedy Svobodných a europoslance Petra Macha je samozřejmě věcí Turků, jak si život své zemi zařídí. „Ostudný je spíš přístup EU k Turecku, tedy že s ním unijní špičky dál jednají o vstupu do EU. A hlavně je znepokojivé, že na území EU žijí miliony Turků, kteří fandí politice Erdogana, a to je problém,“ řekl Petr Mach.

Zprávy z EU

12. 4. Ekonomický deník zveřejnil text Telička a Poc mění evropské odpadové hospodářství (přístup bohužel pouze pro předplatitele): Češi samozřejmě nestojí v jednom šiku. “Je správné, aby se produkovalo méně odpadů, ale jednotný postup může nadělat více škody než užitku,” píše europoslanec Petr Mach (Svobodní, EFDD), který hlasoval proti balíčku. Věří, že Češi třídí odpad poměrně dobře, takže prý nepotřebujeme nové regulace a skládkování řadí mezi vnitrostátní kompetence.

Vyšlo i na portálech Česká justice a Zdravotnický deník.

13. 4. zveřejnil opět jen pro předplatitele Ekonomický deník článek Na obzoru je evropský prokurátor. Má stíhat i dotační podvodyPodobně hovoří Petr Mach (Svobodní, EFDD): “Nechceme novou mocnou instituci EU – prokurátora, který by se kompetenčně překrýval se státním zastupitelstvím, které je veřejným žalobcem v České republice.”

Vyšlo i na portálech Česká justice a Zdravotnický deník.

Průzkumy a volební preference

12. 4. server Ekonom zveřejnil článek Česká střední vrstva zápasí s nízkými mzdami i platy a sráží ji hypotéky a další dluhy. I tak se k ní hlásí kolem 60 procent populaceBez ohledu na obtíže s definicí a nejasné kontury se o střední vrstvy velice zajímají politici. Jako na voliče na ně míří, snad s výjimkou komunistů, všechny strany. Například ODS a TOP 09 oslovují jejich horní patra, protože podle šetření Sociologického ústavu AV ČR tyto strany (a také Stranu svobodných) volí lidé z rodin s vyššími příjmy, nad 30 tisíc čistého měsíčně, a s vyšším vzděláním. A často ti, kteří sami podnikají.

13. 4. vyšla zpráva o výzkumu i v tištěném týdeníku Ekonom na stranách 14 – 19 s titulkem Křehké střední vrstvyNapříklad ODS a TOP 09 oslovují jejich horní patra, protože podle šetření Sociologického ústavu AV ČR tyto strany (a také Stranu svobodných) volí lidé z rodin s vyššími příjmy, nad 30 tisíc čistého měsíčně, a s vyšším vzděláním. A často ti, kteří sami podnikají. O něco nižší příjmy v rodině – již pod mediánem, který nyní představuje 29 tisíc korun – jsou typické pro sympatizanty hnutí ANO 2011 a ještě níž se orientuje ČSSD či lidovci. Na příjmovém chvostu jsou naopak přívrženci Miloše Zemana, tedy SPOZ, a komunistů.

Na str. 20 stejného týdeníku pak vyšel článek Kdo koho volí.

19. 4. zveřejnil SANEP průzkum Volební preference – duben 2017Pod pětiprocentní hranicí by se v dubnu stejně jako i v předchozích měsících umístila se ziskem 3,7% hlasů Česká pirátská strana. K tříprocentní hranici se blíží Strana svobodných občanů a SZ.

Průzkum zveřejnila celá řada médíí, například PR server ČTK, Eurozprávy, TV Nova, Plzeň.cz, Kurzy.cz, Info.czPrvní zprávy.cz nebo Patriot magazín.

Eurozprávy zveřejnily průzkum agentury Phoenix Research Nový průzkum: Do Sněmovny by se dostaly jen čtyři strany, TOP 09, lidovci a STAN i Okamura by zůstali mimo: S odstupem následuje politická formace Tomia Okamury – Strana přímé demokracie (SPD) s 3,6 procenty a Piráti s aktuálně naměřenými 3,2 procenty preferencí. Následují Realisté vedení Petrem Robejškem s 2,6 procenty vyjádřené podpory, Svobodní (SSO) pak dosahují zisku 1,6 procenta preferencí.

Zprávu přinesl i server Globe24.cz

13. 4. zveřejnily Byznys noviny průzkum společnosti Median Volby by vyhrál Babiš. Okamurova SPD je na 4 %, Svobodní by získali 1,5 %Volby do Poslanecké sněmovny by v březnu 2017 vyhrálo hnutí ANO Andreje Babiše. Do parlamentu má našlápnuto Tomio Okamura, jehož Strana přímé demokracie (SPD) by získala 4 %. Na 1,5 % je strana Svobodných. Pětinu všech hlasů by pak dostala ČSSD. TOP 09 by podle preferencí předstihla ODS. Koalice KDU-ČSL a STAN by se do sněmovny nedostala. Data vyplynula z březnového průzkumu agentury Median.

Výroční zpráva o hospodaření

14. 4. zveřejnila Česká televize informaci Deset stran musí opravit chyby ve svých finančních zprávách. U ANO nesedí dary ani DPHSvobodní podali zprávu pozdě

Pozdě, ale přece doručila výroční finanční zprávu Strana svobodných občanů. Ve sněmovně se objevila 3. dubna, tedy dva dny po lhůtě. „Bude v oddělení, kde sněmovna bude vyzývat vládu k návrhu, aby podala návrh na pozastavení činnosti. Ale vláda takové návrhy podává, pouze když je to opakovaně, a oni to udělali teď poprvé,“ vysvětluje předseda kontrolního výboru Vladimír Koníček.

„Máme tam všechno naprosto v pořádku. Podali jsme to řádně první pracovní den, který následoval po lhůtě, která vyšla na sobotu,“ hájí se předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.

15. 4. pak o kontrole výročních zpráv informovala ČT24 ve svých zprávách v 8 a v 10 hodin (záznam  6:20).

Velikonoce

14. 4. odvysílala TV Prima ve svých večerních zprávách reportáž o Velikonocích politiků (od 4:17), do které zahrnuli i Petra Macha se synem Jonášem a vlastnoručně vyrobenou pomlázkou.

Zemědělství

15. 4. portál Vaše voda zveřejnil článek Sedláci si pozvou k debatě deset politických stran: Na setkání, které je organizováno v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami, byli na základě usnesení z březnové Rady ASZ ČR pozváni zástupci těchto stran a hnutí: Hnutí ANO 2011, Česká pirátská strana, ČSSD, KDU-ČSL, ODS, Realisté, STAN, Strana svobodných občanů, Strana Zelených a TOP 09. Garanti jednotlivých politických subjektů pro oblast zemědělství a venkova budou mít možnost představit vlastní priority a stanoviska jak k hlavním požadavkům ASZ ČR, tak celé škále témat důležitých pro širokou veřejnost.

O den později zveřejnil článek i Agrární portál.

Dění v regionech

Hodonín

13. 4. zveřejnil Blesk článek Starosta Hodonína přežil: Ustál i druhý pokus o své odvolání, zůstávají i místostarostové a radní: Starosta mimo jiné poděkoval těm zastupitelům, kteří si tento fakt uvědomili. Jsou tady kolegové, kteří se mnou v mnohém nesouhlasí, ale tento fakt si uvědomují,“ zdůraznil starosta Hodonína, který tím zřejmě myslel své nejhlasitější kritiky z řad Svobodných.

Ti už před březnovým jednáním zastupitelstva dali jasně najevo, že od puče dávají ruce pryč. „Vůči starostovi máme spoustu výhrad. Přesto nebudeme hlasovat pro jeho odvolání, protože by to vedlo jen k destabilizaci města. Bylo by to jen horší a horší,“ vysvětlila důvod Terézia Mlýnková Išková (26, Svobodní).

Cheb

Sokolovský deník 19. 4.  na str. 3 otiskl článek Chebská radnice je stále bez starosty…Cheb má 30 zastupitelů a usedli zde zástupci VPM-Alternativy (6 mandátů), ČSSD (5 mandátů), ANO (5 mandátů), KSČM (5 mandátů), ODS (4 mandáty), Koalice pro Cheb (3 mandáty) a Strany svobodných občanů (2 mandáty). Přichází tak v úvahu například koalice VPM-Alternativa, ANO, Koalice pro Cheb a Strany svobodných občanů. Ti dají dohromady celkem 16 hlasů, což je těsná nadpoloviční většina. ODS dosud vyjadřovala tichou podporu dosavadní koalici. Pokud místostarosta nesvolá mimořádné zasedání zastupitelů, bude se o novém starostovi hlasovat na rokování až 25. května.

Vyšlo i v Chebském a Karlovarském deníku.

Ostrov nad Ohří

12. 4. Právo na str. 10 zveřejnilo článek Starostou Ostrova pravděpodobně bude Josef Železný (ČSSD): Dále pak kompletní čtyřčlenný klub ODS, tři zastupitelé za sdružení Ostrováci.cz, dva za Stranu svobodných občanů a zastupitelka zvolená za STAN Jitka Samáková. V součtu bude nová koalice držet třináct mandátů z celkových jednadvaceti. V opozici má zůstat pět členů ČSSD, dva komunisté a před týdnem rovněž odvolaný náměstek starosty Libor Bílek (TOP 09).

Vyšlo i například i v tištěné i on-line podobě Karlovarského deníku na str. 3 a i v online podobě

12. 4. napsal Blesk článek Starostou Ostrova se stal Josef Železný z ČSSD, nahradil Čekana: Naznačil tak priority nové koalice ODS, Svobodných, Starostů a nezávislých, hnutí Ostrováci.cz a tří členů takzvané platformy ČSSD. Ta má v zastupitelstvu 13 z 21 hlasů.

Ve stejný den informoval o koalici Chebský deník v článku Novým starostou Ostrova se stal Josef Železný: Do funkcí členů rady města byli zvoleni Jitka Samáková (STAN), Petr Nedvěd (Strana svobodných občanů), Petr Kalousek (ČSSD) a Vladimír Palivec (ODS).

Současnou ostrovskou koalici by měla tvořit platforma ČSSD, ODS, hnutí Ostrováci, Strana svobodných občanů a Starostové a nezávislí.

Vyšlo i v Sokolovském deníku.

13. 4. se pak Ostrovu věnovaly ČRo Plzeň, Právo a regionální Deníky. O den později pak znovu Deník v článku Ostrovská rarita. ČSSD je v koalici i opozici. 15. 4. vyšlo i v tištěné podobě Sokolovského, Chebského a Karlovarského deníku.

Jako poslední se 17. 4. přidaly Karlovarské novinky s článkem Zastupitelstvo města zvolilo nové vedení města Ostrov nad Ohří

Milevsko

13. 4. zveřejnil server Jižní Čechy Teď rozhovor s naším zastupitelem Miroslavem Doubkem Problém: voda. Jihočeská solidarita dostává trhliny: Město Milevsko ale nakonec teď peníze na obnovu sítí přidává a chystá opravy kanalizačních sběračů. Víte o tom?

Ano, vývoj financí vypadá tak, že bude možné investovat navíc zhruba 15 milionů oproti původnímu rozpočtu. Tak já jen doufám, že to bude do komunikací a sítí. Jestli jsou k tomu radní donuceni tím, že Svobodní odešli z koalice, tak ani můj odchod z rady města nebyl zbytečný a považoval bych to za úspěch.

Praha 18 – Letňany

V dubnovém vydání Letňanských listů odpovídá Martin Halama na otázku, zda by hlavní město mělo podporovat výstavbu malometrážních bytů.

(ler, dap)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31