Svobodní v médiích: o brexitu, protikuřáckém zákoně i zprávy z regionů

Svobodní v médiích: o brexitu, protikuřáckém zákoně i zprávy z regionů

10. 7. zveřejnil Security magazín video z vystoupení Petra Macha v Evropském parlamentu s názvem EU je v procesu rozpadu, hřímal šéf Svobodných Petr Mach.

11. 7. byl Jiří Payne hostem pořadu Pro a Proti Českého rozhlasu Plus na téma brexitu. V pořadu mimo jiné řekl: „Brexit bude, protože Unie je nedemokratická, ale Britové chtějí demokracii. Srovnal bych to s rozdělením Československa. Také tu byly skupiny, které si nepřály rozdělení republiky, jenomže situace neměla jiné řešení. Bylo třeba to udělat a zvolit možnost, která bude odpovídat zvoleným prioritám. Když se Evropská unie bude snažit potrestat Velkou Británii za to, že odchází, tak jen vyhrotí a poznamená vzájemné vztahy na dalších 50 let. Cílem přece není potrestat Británii, ta jen využila svého práva zakotveného v Lisabonské smlouvě, takže není žádný důvod za to trestat. Oni se rozhodli odejít a povinností Unie je minimalizovat škody na obou stranách.“

brexitu

O volbách

11. 7. server Info.cz zveřejnil text Nové strany paběrkují, ale Realisté mají šanci. Lidé je častěji uvádí jako možnost „druhé volby“Malým politickým subjektům navíc nenahrává pětiprocentní hranice, která je v Česku potřebná pro vstup do Sněmovny. I Zelení, Piráti nebo Svobodní mají problém ji překonat.

O protikuřáckém zákonu

6. 7. zveřejnil server Bleskově.cz názor Jindřicha Pilce k protikuřáckému zákonu Když zaváděli šikanující vyhlášku, slibovali, že bude jenom proti bezdomovcům: Kdo podporuje šikanování ostatních lidí státní mocí, dočká se toho, že státní moc si při vynucování jím podporovaných regulací došlápne i na něj. Prohlásil to Jindřich Pilc (Svobodní) v souvislosti s protikuřáckým zákonem. Kuřáky totiž nejprve zákon vyhnal z restaurací a teď je začnou vyhánět i z ulic před restauracemi.

Neliberální tažení proti lidské svobodě často využívá přijaté regulace, které slibovaly postihnout jen nějakou malou, často nepopulární skupinu. Teď tedy městské policie kuřákům, postávajícím s pivem a cigaretou před hospodami, připomínají, že budou postihovat porušování platných vyhlášek o zákazu pití alkoholu na veřejnosti. „Všimli jste si, jak často se odpůrci lidské svobody ohánějí liberální demokracií? Kéž by ta jejich ,liberální´ demokracie byla skutečně liberální! Kdybychom měli skutečně liberální demokracii, dva vlci a jedno jehně by nemohli hlasovat o tom, co bude k večeři,“ dodal Pilc.

Průzkumy

Průzkum agentury STEM zveřejnily 10. 7. Novinky.cz Lidovci by zůstali před branou Sněmovny, doplácejí na koalici se STANZ dalších stran by před branami Sněmovny zůstala SPD Tomia Okamury s podporou 4,5 procenta i Piráti, kterým by dalo hlas 3,1 procenta voličů. Úsvit by dostal 2,2 procenta hlasů, Strana zelených dvě procenta. Svobodní by oslovili 1,3 procenta voličů.

Vyšlo i na serveru Globe24 v sekci pro předplatitele na Echo24.

Nepokoje v Hamburku

10. 7. se Krajské listy věnovaly řádění demonstrantů v Hamburku v článku Nabít „ostrými“. Jediné slovo použil pravicový editor na hamburskou pouliční válku. Zlatý Matěj Stropnický, povzdechl si šéf pravice Mach. Proč? Vítejte v pekle„Když vidím to řádění levicových revolucionářů v německém Hamburku, říkám si: zlatý Matěj Stropnický,“ povzdechl si na Facebooku šéf pravicových Svobodných Petr Mach.

Dění v regionech

Plzeň

12. 7. vyšel v Plzeňském deníku článek 100 dní do voleb: Ženy v popředí a jeho pokračování Mimořádnost letošních voleb: tolik žen v rolích lídrů tady nikdy nebyloHutí ANO má jako jedničku ministryni Karlu Šlechtovou, která v Plzni sice vystudovala, víc společného s naším krajem ale nemá. Ženu mají v čele kandidátky také Svobodní, je to jejich plzeňská předsedkyně Lenka Brčková.

Článek vyšel i v Domažlickém, Klatovském, Tachovském a Rokycanském deníku.

Praha – Letňany

Letňanské listy 6. 7. zveřejnily příspěvek našeho zastupitele Martina Halamy v rubrice Diskuzní fórum: V příspěvku, který píši před červnovou schůzí ZMČ, se nebudu držet tématu. Na programu schůze je mj. „Smlouva o veřejné podpoře Letňany Lagoon“.

Zastupitelé obdrželi dopis od p. Mikysky – jednatele Aquacentra Letňany Lagoon (nájemce) a současně spoluvlastníka firmy MS Consult Sport (od října 2016 vlastník bazénu). V dopise jsme se dozvěděli, že provoz bazénu je ohrožen. Náklady na provoz jsou vysoké a bazény jsou všude v Evropě dotované. Nový majitel bazénu jej chce zachovat pro školní účely, pro výuku plavání dětí, nechce komerční sport. Proto žádá MČ P18 o každoroční smluvně zajištěnou dotaci 1,000.000,- Kč. O dotaci žádá po ukončení spolupráce s Tesco Stores ČR, odkud měl ročně cca 3,000.000,- Kč. Nájemce bazénu získal letos dotaci pro sport od MHMP 1.800.000,- Kč, dotaci od MČ P18 v řádném řízení nedostal, žádal ve špatném programu.

Finanční podporu z veřejných peněz (MHMP a MČ P18) bych poskytl jen v rámci protiplnění školního plavání. Při roční návštěvnosti 30 000 školních vstupů a 70,- Kč za vstup se jedná o 2,100.000,- Kč. Záleží též na tom, zda se do bazénu nedostaly veřejné peníze z dalších zdrojů a zda školní plavání nehradila MČ jako zřizovatel škol zvlášť.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31