Svobodní v médiích: o brexitu, daňové reformě a bojkotu zákona

Štítky: média, Svobodní

Petr Mach se v průběhu minulého týdne 2x živě vyjadřoval k brexitu v České televizi v pořadu Studio ČT24. Nejprve ve středu 29. 3. komentoval oficiální zahájení odchodu Británie z EU. Poté se v pátek 31. 3. vyjádřil k probíhajícím jednáním o podmínkách brexitu (od 0:22 do 9:59).

Česká televize na vém webu zveřejnila 29. 3. článek Brexit je podle Zaorálka neštěstí. EU by ale Británii neměla trestat: Svobodní Velké Británii k odchodu gratulovali. „Bude si moci dělat legislativu po svém a nebude podléhat rozhodnutím Bruselu. To je to, co chtěli voliči v referendu a to teď Británie bude moci dělat,“ řekl ČT europoslanec Petr Mach. Pokud se podle něj Británii nepodaří vyjednat dohodu o volném obchodu, „bude obchodovat se státy Evropské unie na základě pravidel Světové obchodní organizace, což je v podstatě stejně bezcelní obchod“.

Eurozprávy 9. 3. napsaly text Česko přijde v EU o spojence. Politici komentují spuštění brexitu: „My Svobodní gratulujeme Velké Británii k tomuto odvážnému kroku a přejeme si, aby jednou i lidé v České republice mohli hlasovat o vystoupení z EU a získali zpět kontrolu nad svými zákony a svou zemí. #mamenato být suverénní a bohatou zemí,“ uvedl na sociálních sítích šéf Svobodných a europoslanec Petr Mach.

5. 4. zveřejnil Blesk článek Kdo „vyhraje“ brexit? Niedermayer: Británie má slabší karty. Tratilo by i Česko: Podle Niedermayera by se tak ani nemohl vyplatit případný czexit, který ve Studiu Brusel podporoval jeho kolega Petr Mach (Svobodní občané). Ten v momentě, kdy si Velká Británie odhlasovala brexit, neskrýval své nadšení. „Brexit je naděje pro demokracii,“ napsal tehdy. „ Samozřejmě, že Německo používá tyhle dotace jako docela silný tlak a páku, když říká: vy nebudete přijímat migranty, které jsme vám nařídili si přerozdělit, tak vám seškrtáme ty dotace, “ řekl Mach, podle kterého se tak v konečném důsledku vyplatí si hospodařit pouze s vlastními prostředky a nespoléhat na nikoho jiného. „Oni požívají tyto peníze jako nátlak,“ dodal.

O daních

31. 3. publikovaly Byznys noviny článek Daňová revoluce podle Svobodných: Chtějí nechat občanům v kapsách 80 miliard korun: V poslední den pro podání daňového přiznání předložili Svobodní svoji „daňovou revoluci“, tedy předvolební daňové návrhy. Chtějí například sjednotit DPH na 14 procentech.

Svobodní chtějí lidem na daních ušetřit 80 miliard korun. Navrhli snížit a sjednotit DPH na sazbě 14 procent, zrušit daň z nabytí nemovitosti a zvýšit slevu na dani pro každého poplatníka o 1000 korun. Své daňové plány představili Svobodní pro volby do Poslanecké sněmovny. Mimo jiné navrhli také zrušení „zelené nafty“, což by se negativně dotklo podnikatelských aktivit Agrofertu.

Daňové návrhy oznámili Svobodní v den, kdy končí termín pro podání daňového přiznání.

„Nabízíme nejlepší a atraktivní daňové změny. Lidem zůstane přes 80 miliard korun, které použijí určitě lépe, než to dokáže otylý státní rozpočet. Samozřejmě víme, kde ve státním rozpočtu úspory najít,“ prohlásil předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.

Strana uvedla, že například rodina se dvěma dětmi by změnami, které navrhují Svobodní, získala a ušetřila ročně dohromady přes 40 tisíc korun. A ještě více by ušetřila, pokud v daném roce bude kupovat byt či dům.

Jedna DPH ve výši 14 % je podle Svobodných lepší než tři různé sazby, které jsou složité a vedou k různým daňovým únikům.

EU však v současné době nedovoluje mít jednotnou DPH nižší než 15 %. Svobodní tedy nejprve chtějí snížit DPH na 15 % a až ČR nebude v EU nebo až EU pravidlo zruší, tak ji dále snížit na 14 %. Sjednocení DPH na 14 % by nechalo občanům v kapsách 16 miliard korun navíc.

Svobodní chtějí zvýšit o 1000 korun měsíčně (z 2070 na 3070 Kč měsíčně) slevu na poplatníka daně z příjmu. Lidem by tak zbylo navíc 54 miliard korun. Strana chce také sloučit odvody na sociální zabezpečení a daň z příjmu fyzických osob, aby každý poplatník na zvýšenou slevu dosáhl. „Sjednocení obou plateb navíc ušetří papírování,“ zdůraznili.

Svobodní také navrhli kompletní zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, která činí 4 % z hodnoty koupené nemovitosti. Svobodní považují tuto daň za nespravedlivé opakované zdanění. „Tato daň zatěžuje už tak napjatý rozpočet někoho, kdo koupil byt nebo dům. Tato daň odrazuje lidi od prodejů a nákupů nemovitostí a komplikuje tak lidem stěhování se za prací“.

Celkem Svobodní chtějí lidem nechat v kapsách 81 mld. Kč, tedy 2 procenta hrubého domácího produktu.

Zákon o propagaci politických stran

Server Bleskově.cz zveřejnil 31. 3 článek Vyzýváme k bojkotu zákona!: Politické plakáty na vlastních plotech mají podléhat přísné regulaci ze zákona včetně pokut. Svobodní to považují za naprostý nesmysl. Šéf strany Petr Mach prohlásil, že tuto šikanu a nemravnost hodlá bojkotovat!

Strana svobodných občanů vyzývá občany k bojkotu zákona, který omezuje propagaci politických stran na soukromých plochách. Podle slov šéfa Úřadu pro kontrolu hospodaření politických stran Vojtěcha Weise (popsaných v textu Volební agitace na plotě se může prodražit) se musí registrovat každý, kdo se bude v době oficiální volební kampaně veřejně angažovat ve prospěch či neprospěch nějaké strany nebo kandidáta. Jinak zaplatí pokutu. „Vracíme se tak do doby, kdy bude mít stát v rukou seznam podporovatelů opozičních stran. Je to šikana malých stran, které se opírají o tisíce dobrovolníků, kteří jsou ochotni stranu na svých plotech podpořit,“ řekl k tomu předseda Svobodných Petr Mach.

Pokud příznivec Svobodných dostane od státu pokutu za plakát na plotě, strana sankci zaplatí. Je to šikana, kterou je třeba bojkotovat, uvedl Petr Mach.

Zákony je podle Macha obvykle třeba dodržovat, ale vše má své meze a čeho je moc, toho je prý příliš. Svobodní proto vyzývají příznivce své strany i dalších stran, aby se nebáli a plachty a plakáty vyvěšovali. „Pokud se kvůli tomuto likvidačnímu nesmyslu stane někdo, kdo bude propagovat Stranu svobodných občanů, obětí šikany státu a bude mu vyměřena pokuta, Svobodní jsou připraveni ji za něj uhradit. Budeme iniciovat zrušení tohoto nařízení a stejně tak i Úřadu pro kontrolu hospodaření politických stran. A doufáme, že i další strany se k bojkotu této hlouposti připojí,“ doplnil Petr Mach.

Nové logo

Deník Referendum se věnoval našemu logu v článku z 29. 3. Politické strany se parádí, do voleb vyrazí s novými logy: Politické strany se připravují na podzimní volby do Sněmovny. Píší programy a některé mění i svou vnější prezentaci. Nová loga nedávno představila Strana zelených, TOP 09 nebo Strana svobodných občanů.

Nová loga Zelených, Svobodných a TOP 09 tak podle Pilky „můžeme vnímat jako vizuální odkazy k předvolebním programům a stranickým slibům, které jinak svou přímou obrazovou podobu nemají“.

„Příznivci Svobodných skutečně působí jako zatvrzelí berani, kteří si pořád melou to svoje, takže nové logo je z grafického i ideového pohledu povedené,“ říká Jakub Horák. V případě Svobodných a TOP 09 se jedná o mnohem menší změny než v případě Zelených. Strana svobodných občanů své logo upravila jen nepatrně. Nový vizuální styl pochází z dílny studia Davida Geče. „V podstatě jen přestylizovala původní, poněkud archaický, tvar do nové úpravy pracující s jednodušším písmem a obrazovou zkratkou,“ řekl Pilka.

Svobodní v médích

Článek Luboše Záloma zveřejnil 4. 4. server Ostrava-online.cz s titulkem Protiizraelská politika Evropské unie: 28. března se v Evropském parlamentu konala konference skupiny Přátelé Judeje a Samaří, kterou vede český europoslanec za Svobodné Petr Mach. Na konferenci vystoupili členové skupiny europoslanec Petr Mach (Svobodní) a předseda regionální správy v Samaří Yossi Dagan, a dále europoslanci Fulvio Martusciello a Branislav Škripek, kteří se problematikou zabývají.

Vyšlo i na serveru Pravý prostor.

Různé

5. 4. vyšel na serveru iHNED.cz sloupek Martina Malého Babiš neuchvátí moc silou ani lstí, prostě ji dostane od lidí, co jim stačí kobliha: Tuhle jsem napsal sloupek o tom, že nemám moc koho volit, a ve sloupku jsem zmínil, že jsou mi protivní Svobodní, protože jakmile zazní někde název jejich strany, tak se seběhnou a začnou diskutovat a argumentovat. No, stalo se to i mně, seběhli se a začli mi vysvětlovat, že jsem vůči nim nespravedlivý, a že za všechno může TOP09.

Dění v regionech

Hodonín

29. 3. zveřejnil Hodonínský deník článek Hodonínu zůstává současný starosta. Zastupitelů bylo málo: Opozice – neutrální (6): I. Taptič, M. Třeštík (Nezávislí), P. Buráň, T. Mlýnková Išková (Svobodní), K. Balga, R. Stahalová (nezařazení – zvolení za Nezávislé).

Vyšlo i ve Znojemském deníku a v tištěné podobě v Břeclavském a Hodonínském deníku na str. 2 a v Týdeníku Slovácko 4. 4. na str. 4.

Mladá fronta DNES na str. 4 vydala 5. 4. článek Hazard se vrací. Kvůli penězům: Pokus zrušit zákaz hazardu už má za sebou i sousední Hodonín, kterému jen loni přiteklo do rozpočtu z heren 43 milionů korun. Vyhláška zakazující herny tady přitom platí jen od konce loňského roku. „Brání volné hospodářské soutěži. Bude mít negativní vliv nejen na rozpočet města, ale nese s sebou i rušení pracovních míst, likvidaci části podnikatelů a příjmů pro pronajímatele nemovitostí,“ řekla tehdy zastupitelka Terézia Mlýnková Išková (Svobodní). Ke zrušení vyhlášky chybělo v březnu pouze pět hlasů.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Libor Vondráček: Proč chceme zrušit koncesionářské poplatky | Události 11.2.2026

12. 2. 2026

Libor Vondráček: Je předseda Ústavního soudu Baxa skutečně nezávislý?

11. 2. 2026

Libor Vondráček v Partii: Rozpočet, Macinka, protivládní demonstrace a svoboda slova

9. 2. 2026

Jak politické neziskovky legálně obcházejí demokratická pravidla

9. 2. 2026

O úskalích vakcinace – rozhovor s Adrianou Čipižákovou

8. 2. 2026

Svoboda slova podle Vondráčka: Právo na hloupý názor

6. 2. 2026

FALEŠNÉ PANDEMIE

4. 2. 2026

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.