ČTK informovala 18. 2. o pietním shromáždění v článku Svobodní chtějí, aby vláda vybudovala pomník Rašínovi: Představitelé Strany svobodných občanů si dnes v Praze připomenou 95 let od tragické smrti prvorepublikového politika Aloise Rašína. K pietě se sejdou před domem číslo 10 v Žitné ulici, kde uznávaného ekonoma v roce 1923 zasáhla kulka z revolveru atentátníka. Svobodní v této souvislosti poukazují na to, že stát Rašínovi dosud nevybudoval památník, ačkoli mu to ukládá zákon z roku 1933. Europoslanec za Svobodné Jiří Payne proto o nápravu požádal ministra kultury v demisi Ilju Šmída, jehož úřad má podle něj za dodržení zákona zodpovědnost.

Svobodní připomínají, že zákon o zřízení pomníků Rašínovi a Milanu Rastislavu Štefánikovi přijalo před 85 lety tehdejší Národní shromáždění a ačkoli Štefánikův památník v Praze stojí, Rašínův nikoliv. „Za provedení citovaného zákona odpovídají všichni členové vlády, což je ovšem ustanovení odpovídající tehdejšímu československému uspořádání odpovědnosti v rámci výkonné moci. V současné době podle kompetenčního zákona o zřízení ministerstev jsem přesvědčen, že tato odpovědnost přechází na Vámi spravované ministerstvo. Pokud ne, asi musí o provedení zákona rozhodnout vláda,“ napsal Šmídovi Payne v dopise, který má ČTK k dispozici.

Odvolává se při tom na prohlášení vlády, že bude ve všech krocích respektovat a dál posilovat ústavně chráněné principy dělby moci, vlády práva a ochrany základních práv a svobod. Podle europoslance je navíc nejvyšší čas zákon z roku 1933 začít respektovat a pomník Rašínovi za státní peníze postavit, přičemž za nejvhodnější dobu k zahájení jeho výstavby považuje rok 100. výročí vzniku samostatného Československa.

„Protože skutečným zakladatelem, organizátorem a autorem deklarace nezávislosti Československa byl před sto lety právě Alois Rašín,“ doplnil Payne.

Rašína zasáhla 5. ledna 1923 v Žitné ulici kulka z revolveru sotva dvacetiletého atentátníka Josefa Šoupala a uvízla mu v páteři, kde mu poranila míchu. Přes veškerou snahu lékařů jeden z významných iniciátorů vzniku samostatného státu a první československý ministr financí 18. února zemřel. Nová republika vděčila Rašínovi za efektivní finanční rozluku s Rakouskem a za neuvěřitelně stabilní měnu na tehdejší středoevropské poměry.

O akci informoval i Týden a Parlamentní listy.

Zrušení ČT

Parlamentní listy zveřejnily 20. 2. článek Zrušení ČT: Sepsán zásadní článek: Předseda Strany svobodných občanů Tomáš Pajonk se ve svém komentáři na facebookovém profilu vyjádřil k veřejnoprávní České televizi, neboť podle svých slov často řeší otázku lidí ohledně bodu programu Svobodných, v němž se hovoří o zrušení veřejnoprávních médií.

„Proč vlastně Svobodní chtějí rušit ČT? Kdo bude dělat politické debaty, kvalitní zpravodajství, publicistiku a kam se potom má člověk obrátit, když bude chtít zaručený zdroj informací? On totiž problém s veřejnoprávními médii není v tom, že by byla kvalita zpravodajství na špatné úrovni, po stránce zpracování, moderátorů, či obecně scénářů. Největším problémem je totiž právě iluze toho, že se jedná o zprávy ‚zaručené‘,“ sdělil Pajonk s tím, že o rozhlase se zmiňovat nebude, neboť nemá podle jeho slov takový vliv jako třeba Česká televize.

Orgán, který televizi řídí, je Rada České televize. Ta mimo jiné jmenuje generálního ředitele, schvaluje rozpočet, dohlíží na plnění úkolů veřejné služby a schvaluje plán programového, technického a ekonomického rozvoje. Člen Rady nesmí být politik, ani jiná veřejná figura a kandidáti jsou navrhováni regionálními a neziskovými organizacemi – užší výběr poté schvaluje volební komise. Následně proběhne ve Sněmovně tajné hlasování, které umožňuje každému poslanci hlasovat dle jeho vlastního přesvědčení a uvážení. Zároveň ovšem neexistuje žádná spojitost mezi zvoleným a volitelem, tudíž se ruší existence možné zodpovědnosti – Sněmovna hlasuje jako celek a zodpovědná je také jako celek. Tento systém je sám o sobě poměrně sofistikovaný, může ale jakkoliv zabránit Sněmovně to, aby si do čela České televize mohla zvolit kohokoliv dle politického zadání?“ ptá se následně Pajonk. Podle jeho slov mohou být veřejnoprávní média dobrým sluhou, ale zároveň velice zlým pánem.

„Dokud je ČT čistá jako lilie a dokáže objektivně informovat o aktuální situaci, přičemž dodá prostor všem stranám tak, aby si mohl divák utvořit svůj vlastní názor, je samozřejmě velice prospěšnou organizací. Tato představa jejího fungování je ovšem naivní. Česká televize bude vždy ovlivnitelná a co je horší, v ten moment může i sama ovlivňovat,“ poznamenal Pajonk.

Následně si všímá textu z časopisu Respekt, jenž praví, že veřejnoprávní média mohou sloužit jako úplatek při koaličních jednáních. „Udržet dlouhodobě při tomto systému řízení a volby moci v ČT její objektivitu je úkol nadlidský, dle mého přímo nemožný. Chtějme média soukromá, chtějme vědět, kdo za nimi stojí a počítejme s tím, že zkrátka mohou dezinformovat a médiím která to dělají prostě a jednoduše nedávejme své peníze. Informace jsou business a pravda ne vždy táhne, je to ale na nás, jednotlivcích. Účelové dezinformace nesmíme odpouštět a pokud je z nich někdo usvědčený, zkrátka by nás jeho názor příště už neměl zajímat,“ zmínil následně Pajonk.

Závěrem pak zkonstatoval, že kvalitní redaktoři z ČT se jistě uchytí na jiných platformách. „Světlana Witowská je suverénní v politických debatách, Daniel Stach předvání excelentní výkony v Hyde Parku a Robert Záruba či Jaromír Bosák jsou legendy v komentování sportovních klání. Platíme si je už teď z daní, proč bychom si je tedy neměli platit kdekoliv jinde?“ uzavřel otázkou Pajonk.

Průzkum

16. 2. zveřejnily Novinky článek Volby by vyhrálo ANO, Piráti by skončili druzí: Podle volebního modelu STEM by v únoru zvítězilo hnutí ANO s podporou 32,5 procenta. Druzí Piráti by získali 13, ODS 11 a SPD 9,5 procenta. Devět procent hlasů by získali komunisté, sedm ČSSD a shodně po pěti lidovci a TOP 09.

Před branami Sněmovny by zůstali Starostové a nezávisí s podporou čtyř procent, stejně tak Svobodní (1,5 procenta) a Zelení (1 procento).

„Žebříčku preferencí dominuje hnutí ANO a zdá se, že posílilo přes hranici třiceti procent. Na druhé místo se nyní dostali Piráti. Je zřejmé, že jako nováčci nedělají velké chyby a že veřejnost jejich politické jednání akceptuje,” uvedla agentura.

O průzkumu informovaly také Eurozpravy, TV Nova, Byznys noviny a další.

Server Svobodný svět vydal 15. 2. článek Tomáše Pajonka Vláda největší menšiny: Jak může milion a půl lidí vládnout desetimilionové zemi, aneb z bláta do louže.

Ministr zdravotnictví odvolal ředitele ostravské fakultní nemocnice. Tato zpráva sama o sobě není nijak zvláštní. V tomto článku ani nebudu rozebírat to, zda bylo odvolání oprávněné, či ne. Za toto rozhodnutí tak jako tak nese odpovědnost celá vláda, a kdyby náhodou bylo špatné, parlament ji může shodit tím, že vyvolá hlasování o nedůvěře. Kvůli tomu zde může vzniknout po odvolání ředitele nemocnice zpětná vazba pro vládu. Tak koneckonců náš systém funguje. Nebo ne?

Snad všichni se shodneme na tom, že debaty v parlamentu často nemají valný smysl a někdy až groteskně připomínají výměnu názorů dětí na školním hřišti. Strany různými interpelacemi blokují legislativní proces a voličům vzhledem k nízké efektivitě práce volených zástupců často docházejí nervy. Zároveň se velice zřídkakdy stane to, že by poslanci hlasovali mimo noty, které jim dodá jejich strana. To dodává různým hlasováním a debatám ještě menší vážnost.

Všechny tyto debaty ale mají svůj jasný, i když často opomíjený, smysl. Vláda vládne, opozice ji hlídá. Tak by to mělo být. Vláda udělá chybu, opozice okamžitě reaguje. Neustále také visí ve vzduchu to, že vláda o svůj mandát přijde. Historicky jsme zažili hlasování o nedůvěře několik a opozice tento instrument používá vždy, když to jde. Co se ale stane, když vláda nemá důvěru hned ze začátku? Jak se dá odvolat vláda, která reálně nikdy o důvěru nepožádala?

101 podpisů — nutnost, nebo formalita?

Prezident Zeman jasně řekl, že po lídrovi hnutí ANO Babišovi 101 podpisů nepožaduje. Zároveň také Babiš dostal neomezený čas k sestavení vlády. Doslova Babiš řekl: „Získal jsem představu pana prezidenta, který mě neomezuje časově z hlediska vyjednávání o druhém pokusu. Za podmínky, že budeme vyjednávat, samozřejmě. Pan prezident netrvá na 101 podpisech, ale má představu, že pokud sestavíme vládu, tak že získáme většinu přítomných ve sněmovně,“ uvedl Babiš pro ČT. V minulosti Zeman například po Miroslavě Němcové 101 podpisů ovšem vyžadoval, a to dokonce notářsky ověřených. Čeho se teď vláda může bát a kdo může v případě špatného rozhodnutí vyvolat tlak na případnou změnu ministra, který beztak nemá důvěru?

Z regionů

Jihlava

15. 2. vydal server obcasnik.eu článek Krajské město Jihlava má nabídku odkoupit infrastrukturu sousední vesnice: Městská obchodní společnost Jihlavské vodovody a kanalizace (JVAK) posuzuje návrh soukromého investora na odkoupení infrastruktury nově vybudované části obce Střítež u Jihlavy. Střítež leží zhruba devět kilometrů od Jihlavy, na železniční trati Jihlava-Havlíčkův Brod.

Nově vybudovaný vodovod, kanalizace, osvětlení, veřejná komunikace do místní části „Za dráhou“ v pořizovací hodnotě asi osmi milionů korun je k mání za nabídkovou cenu deseti tisíc.

Nabídka má ovšem podstatný háček: je potřeba dobudovat přístupovou komunikaci za zhruba dva miliony korun. I další provozování vodovodů a kanalizací v sobě nese riziko obchodních sporů s obcí Střítež jako provozovatelem větší části vodovodů v obci.

Za projektem developerské výstavby ve Stříteži stojí jako developer Pavel Paulát, předseda jihlavské pobočky Strany svobodných. Na projektu spolupracoval i bývalý jihlavský zastupitel Jan Dršata.

Zlínský kraj

Server iDNES vydal 14. 2. článek Ze čtyř nemocnic v kraji má vzniknout jedna velká, nápad má svá pro i proti: Kraj má k dispozici Plán rozvoje nemocnic, zásadní dokument, kterým se má v následujících letech řídit zdravotnictví ve Zlínském kraji. Ředitel nemocnic chce snížit náklady, udržet vysokou kvalitu a zabránit odlivu pacientů.

Materiál, který hejtman předal zastupitelům, má 23 stran. Budoucnost čtyř nemocnic se vešla do devíti, zbytek tvoří přehled toho, co má a dělá záchranka, a také popis toho, v čem se návrh shoduje s dosud platnou strategickou koncepcí z roku 2012.

„Je to stručné a povrchní. Čekali jsme, že půjde o skutečnou koncepci, a ne jen o hlavní rysy,“ prohlásil člen zdravotního výboru kraje za Svobodné Jiří Procházka, jenž byl v minulosti ve vedení Baťovy nemocnice. Ředitel nemocnic Radomír Maráček, který je pod koncepcí podepsaný, nepředkládá žádnou analýzu ani vize, jež by se týkaly financí ze strany pojišťoven, kraje nebo státu.

Neudává počty lůžek, výkonů ani konkrétní rozsah péče. Období, kdy by měl plán platit, končí rokem 2020. Materiál tedy postrádá i dlouhodobější výhled.

Článek vyšel i webu Rádia Impuls.

(ler)