Svobodní v médiích: o volbách, kampani a dění z regionů

Svobodní v médiích: o volbách, kampani a dění z regionů

Reflex 10. 9. zveřejnil článek Petra Macha Otevřete oči a volte Svobodné!, kterým reagoval na vyjádření Václava Klause mladšího: Kandidát za ODS Václav Klaus ml. v rozhovoru na reflex.cz řekl , že má sice „program Svobodných ve velké oblibě“, že „obdivuje zásadovost Svobodných“, ale že volič má „zavřít oči a volit ODS.“

Nekritizoval bych ODS a hleděl bych si prezentace programu vlastní strany, kdyby jejich prominentní kandidát neříkal, že „zásadovost je o ničem“ a neříkal, že „kdo chce hájit program Svobodných, musí v Praze volit ODS“. To mě vytočilo a musím se ozvat. Volič, který hájí program Svobodných, nepotřebuje takovéto nejapné rady od soupeře.

Původní vyjádření Václava Klause ml.

Petr Mach se rovněž objevil 11. 9. při rozhovoru pro televizi XTV „Macron je opravdu drzý. Ať si hledí svého…“ říká předseda Svobodných Petr Mach: Hostem XTV byl Petr Mach, předseda Strany svobodných občanů a jednička její pražské kandidátky ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR 2017.

Šéf Strany svobodných občanů Petr Mach před několika dny rezignoval na post europoslance a v Evropském parlamentu tak končí. „To, že jsem se vzdal mandátu europoslance, abych vedl Svobodné s čistým štítem do voleb do Poslanecké sněmovny České republiky, by tomu mělo pomoci. Já tím chci zvýšit důvěryhodnost naší kandidatury,“ objasňuje Mach důvody svého rozhodnutí.

„Pevně věřím tomu, že se Svobodní do Poslanecké sněmovny dostanou. Riziko tu je, ale já ho chci nést spolu se svými voliči. Je to jako v minulosti, když králové hnali lidi do války, tak stáli v čele toho vojska,“ dodává.

Navzdory několikaletému působení v Evropském parlamentu jej považuje za zbytečnou instituci a v případě úspěchu Svobodných ve volbách by usiloval i o vystoupení z Evropské unie. „Chceme referendum a budeme doporučovat lidem, až to referendum bude, aby hlasovali pro nezávislou Českou republiku. Napsal jsem o tom celou knihu, ta se jmenuje Jak vystoupit z EU. Publikoval jsem ji, už když Svobodní vznikli v roce 2009. Je to solidní a čestné řešení, pakliže vidím, že euroskeptická část voličů nemá šanci prosadit své. Je tam jeden eurohujer vedle druhého,“ tvrdí Mach.

O volbách a kampani

10. 9. zveřejnila ČTK zprávu, kterou vydala i na svém webu České noviny s titulkem Strany zahájily horkou část kampaně pro sněmovní volbySvobodní ve své kampani slibují, že „Můžeme být svobodnou zemí“, hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury bude rozdávat své noviny s názvem Na vlastní oči, v nichž nabízejí hru Okamurův domeček a soutěž o mobilní telefon.

Letos poprvé má volební kampaň přísnější zákonná pravidla. Strany do ní mohou investovat maximálně 90 milionů korun. Limit se chystají naplnit velké strany, ale například i Realisté.

Zprávu zveřejnily i další servery, například Deník.czInfo.czEurozprávyFórum24 nebo Globe24.

11. 9. uveřejnil server G.cz článek Svobodní chtějí propustit téměř 7000 úředníků. Ušetřili by tím prý státu 98 miliard korunDo voleb zbývá už zhruba jen 5 týdnů, což znamená, že většina volebních stran, které usilují o hlasy voličů, spustila předvolební kampaň a představila veřejnosti svůj program. Kromě zjednodušení daní a snížení DPH na 14 % se ve volebním programu Svobodných objevila v programu i snaha zkvalitnit dopravu a snížení byrokracie. Nejneobvyklejším bodem v programu se stalo právě antibyrokratické zrušení 36 státních institucí a úřadů, které zaměstnávají přes 6800 pracovníků. Svobodní jsou přesvědčeni, že vzhledem k nízké nezaměstnanosti by tito lidé jednoduše nalezli nové zaměstnání v soukromém sektoru.

Mezi institucemi, které by Svobodní zrušili, se objevilo mnoho úřadů, které se zaměřují například na vzdělávání, kulturu nebo vědu. Zároveň však navrhují oddělit neziskové organizace se státní mocí od státu, což jsou v tomto případě Ochranný svaz autorský a Intergram.

12. 9. zveřejnily Eurozprávy článek Volby nanečisto na Facebooku se rozjely: Piráti a Svobodní po prvním dni na čele, ANO pod 5 procentyVolební průzkum na facebooku dopadl před čtyřmi lety vítězstvím tehdejšího Úsvitu pod vedením Tomio Okamury, druzí byli Zelení a třetí Svobodní.

Po prvním dni vede Česká pirátská strana, které by dalo hlas přes 17 procent hlasujících, na druhém místě se nachází Strana svobodných občanů se ziskem kolem 16 procent hlasů. Na třetím místě je SPD Tomio Okamury (10,5 procenta), následovaná TOP 09 (10,2 procenta). Do Sněmovny by se podle facebookového hlasování dostala také KDU-ČSL, Strana zelených, Realisté Petra Robejška a ČSSD. Favorizované ANO by získalo 3 procenta hlasů .

12. 9. napsal Roklen24 článek Čistě lingvisticky: Nejvěcněji komunikují Piráti. Kdo méně?„Zelení a TOP 09 jsou subjekt, které si dlouhodobě udržují umírněnou komunikaci, naproti tomu texty ANO jsou velmi nesourodé. Zatímco články předsedy hnutí Babiše jsou silně emotivní, ostatní představitelé hnutí dávají přednost umírněnému tónu. Pokud by ale i oni komunikovali stylem svého předsedy, hnutí ANO by se v grafu nacházelo mezi Svobodnými a SPD,“ poznamenal autor studie.

Svobodní si podle něj díky emotivní kritice EU a státních zásahů udrželi pozici třetí nejradiálněji komunikující politické strany, a ačkoliv se tato strana hlásí k individualismu, více než jiné strany komunikuje stylem „my versus oni“. „Komunisté si od loňska mírně polepšili, přesto je znát, že stále zůstávají pod silným vlivem konzervativního křídla, kam patří Josef Skála a Marta Semelová.

Server E15 zveřejnil 13. 9. článek Piráti, zelení a TOP 09 mají nejzelenější programyNejkonkrétnější program ve vztahu k životnímu prostředí má podle ekologů Strana zelených a TOP 09, která nedávno spojila síly s Martinem Bursíkem a jeho stranou LES. Dobrý ekologický program mají podle ochránců i Piráti. „Naopak cíle ODS a Strany svobodných občanů nejvíce zhoršují životní prostředí a oslabují ochranu přírody,“ domnívají se ekologové.

Tématu se věnoval i server info.cz.

Průzkumy

7. 9. zveřejnil Blesk.cz průzkum Phoenix research on-line Volební preference 2017: ANO vede, ČSSD předběhla KSČM. Dotahuje se ODSPolitické strany odstartovaly horkou fázi volebních kampaní a klíčová témata se chystají i během dalších týdnů vyříkat do nového studia Blesk Zpráv. To vzniklo na míru pro sérii debat Blesk Volební souboj 2017. První živý přenos na téma peněz, dávek či daní je za námi, další následuje hned další středu a řešit se bude zdraví. Šestice hostů dostala pozvánky dle exkluzivního průzkumu pro Blesk.cz agentury Phoenix Research. Ten odhalil, že ANO vede o „parník“.

Jaké bylo pořadí od osmého místa dál? 8. místo si připsali Starostové a nezávislí 5,3 %, deváté Realisté (5,2 %) pod vedením mentora Petra Robejška , desátí SPD Tomia Okamury (5,0 %), jedenáctí Strana zelených (2,7 %), které vede do volební vřavy Matěj Stropnický , dvanáctí Svobodní (2,1 %), jejichž šéf Petr Mach skončil v europarlamentu a chce se naplno věnovat kampani do sněmovních voleb, za nimi pak obrozená ODA miliardáře Pavla Sehnala (1,5 %).

„Roste podpora mimoparlamentním subjektům, až deset politických subjektů má šanci zasednout po volbách v Poslanecké sněmovně,“ uvádí politolog a sociolog Jan Kubáček z Phoenix Research k výsledkům průzkumu, kterého se zúčastnilo 1078 respondentů. Proběhl ve dnech 13. července až 10. srpna.

7. 9. se tématu věnoval i Deník v článku Největší volební potenciál má ANO a KSČM. Na dveře sněmovny však ťukají i PirátiDalší politické strany by již ve sněmovních křeslech neusedly. Zelení by získali 2,7 procenta, Svobodní 2,1 procenta a ODA, kterou vede podnikatel Pavel Sehnal, si získala sympatie u 1,5 procenta dotázaných.

Různé

Byznys noviny 10. 9. vydaly článek Máslo na Vánoce bude stát 70 Kč za čtvrtku, předpověděl šéf největší mlékárny v zemiPodle někdejšího europoslance Petra Macha (Svobodní) je viníkem prudkého zdražování másla Evropská unie.

Jedna z největších mlékárenských firem na světě, Arla Foods, varovala, že máslo bude před Vánoci nedostatkovým zbožím, jelikož poptávku po mléku a másle nebude možné uspokojit.

Norské fondy a kauza paní Michalákové

10. 9. zveřejnil norský server Frieord.no vyjádření Josefa Novotného„Jako český občan se stydím a uráží mě myšlenka, že někdo zachází s mojí zemí jako s rozvojovou. Reputace Norska v České republice nikdy nebyla horší, a to nejen kvůli nedávnému skandálu v oblasti péče o děti. Peníze z Norska jsou také nežádoucí. Byl bych rád, aby do České republiky žádné takové peníze nebyly dávány. Měly by zůstat v kapsách norských daňových poplatníků, „říká Josef Novotný stránce Frieord (v překladu „Svobodné slovo“). Je kandidátem liberální strany Svobodní. V České republice jsou volby koncem října, ale volební kampaň je již v plném proudu.

„Přeji si, aby se tyto peníze spíše vrátily do Norska,“ říká zástupce Svobodných. Domnívá se, že mnohé z projektů, které dostávají finanční prostředky, jsou beznadějné a peníze širší veřejnosti moc neprospívají.

10. 9. zveřejnil server Expres.cz text Dědeček kluků Michalákových zemřel, aniž by měl možnost ještě vidět své vnukyEva Michaláková oslovila některé české europoslance, kteří se v případu dlouhodobě angažují a snaží se dosáhnout když už ne návratu dětí k matce, tak alespoň jejich svěření do péče někoho z příbuzných, kde by se s nimi matka mohla stýkat. Jedním z nich je také europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach. Ten také na svém facebookovém profilu informoval o smutné události v rodině Michalákových.

„Dědeček kluků Michalákových zemřel, aniž by měl možnost ještě vidět své vnuky, ač o to tolik bojoval. Norská vláda dala děti na převýchovu do norských rodin a upírá jim kontakt s rodinou. Až budu v Poslanecké sněmovně, zasadím se o sjednání mezinárodní smlouvy, která by umožnila vydat mladé české občany do vlasti,“ slíbil Mach.

Dědeček chlapců Michalákových své vnuky již nikdy neviděl.

11. 9. Bleskově.cz zveřejnil článek Terézie Mlýnkové Iškové Išková: Jak naše vláda vyměňuje české občany za norské penízeČeská republika podepsala smlouvu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem na základě které může čerpat pět miliard z tzv. Norských fondů. Místopředsedkyni Svobodných Terézii Mlýnkovou Iškovou ale tato zpráva rozhodně nepotěšila. Prý je kvůli tomu konec tragédie jedné české rodiny opět v nedohlednu.

Morální člověk nikdy nevymění život a štěstí druhých lidí za peníze. Současní politici se toho neštítí, říká místopředsedkyně Svobodných Terézia Mlýnková Išková.

„Za celých šest let nebyli čeští vládní představitelé schopni vymoci naše občany ze spárů Norska. Jejich aktivita je zcela nedostatečná až nulová. Běžný člověk opravdu žasne nad tím, že jsou naši činitelé schopni zajistit osvobození dospělých lidí v Súdánu nebo Pákistánu, ale navrácení dětí, českých občanů, z Norska ne. Ale je k tomu vůbec vůle?,“ ptá se místopředsedkyně Svobodných. Pokud česká vláda vesele podepisuje s Norskem smlouvy o tom, že nám Norsko přispěje několik miliard, je podle Iškové jasné, že jednání o navrácení našich občanů není na pořadu dne. „Copak byste si brali peníze od někoho, komu byste vzápětí pohrozili, ať okamžitě přestane porušovat mezinárodní úmluvy a vrátí matce její děti? Jaká by byla v takovém případě vaše vyjednávací pozice? Dost mizerná. Ne nadarmo se říká, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Nevěřím proto, že se naše vláda chystá jakkoli konat a angažovat v případě sourozenců Michalákových. Z představy, že si naši politici vezmou peníze z Norských fondů s vědomím, že Norsko neoprávněně zadržuje naše občany, je mi hodně zle. Naši občané by měli být pro naše politiky posvátní a neměli by je vyměnit ani za všechny peníze světa,“ je přesvědčena Išková.

Článek zveřejnily i další servery, Neviditelný pesOstrava-online.cz a Pravý prostor.

Dění v regionech

Hodonín

13. 9. Hodonínský deník napsal článek Prodáme Pastelky, rozhodla hodonínská radniceDalších osmdesát bytů zřejmě prodá hodonínská radnice. Většina zastupitelů totiž v úterý po půldruhé hodiny dlouhé diskuzi schválila záměr prodeje bytového domu Pastelky I. nynějším nájemníkům. Ti už více než dva roky usilují o koupi za cenu nižší než tržní.

Zcela proti prodeji je další volená zástupkyně z opozice Terézia Mlýnková Išková. „Pokud prodáváme za čtyřicet procent tržní ceny, tak o šedesát procent ceny přijdou ostatní obyvatelé města,“ dodala Išková.

Vyšlo i v tištěné podobě Znojemského, Břeclavského a Hodonínského deníku na str. 1.

Praha – Letňany

Letňanské listy zveřejnily 12. 9. v rubrice Diskuzní fórum vyjádření našeho zastupitele Martina Halamy: Dovolte mi touto cestou přivítat z prázdnin všechny letňanské školáky a popřát jim úspěšný nový školní rok 2017/2018. Pravidelnou docházku zahájily nyní v září ve „svých“ mateřských školách též předškoláci, a to povinně.

Rodiče, které své dítě v předškolním věku pěti let nepřihlásili do předškolního vzdělávání, se dopustili přestupku. Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech po dobu 4 souvislých hodin denně. Pokud tedy ředitel školy stanoví začátek na 9. hodinu ranní, pak dítě musí být ve školce až do 13 hodin. A to i přesto, že se třeba jedná o dítě s potravinovou alergií, které se musí stravovat doma.

Je to, podle mě, další zasahování státu do věcí, do kterých mu zasahovat nepřísluší! Svobodní jsou názoru, že rodiče (a nikoliv stát) vědí nejlépe, co je pro jejich děti nejlepší.

A nyní k navržené otázce: Pro občany s trvalým pobytem na území MČ Praha 18 je rezidenční karta naprosto zbytečná. Považuji kartu za symbol mrhání penězi daňových poplatníků a plýtvání časem letňanských úředníků. V době konání kulturních akcí na letišti mi stačil k vjezdu do Letňan občanský průkaz, a to i ve směru od frekventovaného kruhového objezdu u Proseku.

Chrudim

8. 9. Noviny Chrudim zveřejnily článek První hodina parkování na Resselově náměstí zdarma, když už tam musíme s auty vyskákat, zaznělo na internetuNa internetu se opět strhla názorová mela. Tentokrát kvůli novým podmínkám placení parkovného na Resselově náměstí, které podle městského zastupitele Petra Lichtenberga (Svobodní) ještě více ztiší život obchodníkům, kteří v centru města podnikají. Do diskuze s ním se zapojili svérázný chrudimský výtvarník Ivan Baborák, starosta města Petr Řezníček (SNK ED) a městský úředník Petr Kopecký.

„Náměstí potřebuje oživit a ne neustále umrtvovat,“ říká rezolutně zastupitel a poukazuje na praxi z nedaleké Chotěboře, kde se osvědčila taxa 2 Kč za první hodinu stání. Sám přitom navrhuje první hodinu zdarma. „Už proto, ať sem lidi přijedou, zaparkují, projdou se po náměstí, koupí něco u živnostníka nebo vyřídí v klidu poštu i s tou frontou… Radnice ale dělá vše proto, aby živnostníky a lidi z náměstí vyhnala,“ pokračuje Lichtenberg.

Plzeň

10. 9.zveřejnil server Plzeň.cz článek Není třeba, aby za lidi na vesnici rozhodovali úředníci z měst, tvrdí lídryně Svobodných: Mezi uvažováním vrcholných představitelů západních zemí a běžných občanů je rozdíl. Přesvědčená je o tom lídryně Strany svobodných občanů pro volby do Poslanecké sněmovny z Plzeňského kraje Lenka Brčková. „Rozdíl může být například v tom, že paní Merkelová v Německu, pan Macron ve Francii a řada dalších nemají děti,“ konstatuje Brčková v rozhovoru na regionálním facebookovém profilu svobodných.

„Já a tisíce dalších rodičů u nás bychom o spoustě věcí přemýšleli jinak. Jako matku mě logicky zajímá, v jak bezpečné zemi bude moje dítě vyrůstat. Osobně budu raději žít v zemi bez evropských financí, ale v zemi, kde jsou mé dítě a moji blízcí v bezpečí,“ vysvětluje lídryně svobodných svůj názor.

Lidé na venkově necítí podle Brčkové dostatečnou podporu ze strany státu. To je další téma , se kterým jdou svobodní do parlamentních voleb. „Už v krajských volbách jsem zastávala názor, že peníze se mají rozdělovat co nejblíže lidem. Obdivuji starosty především malých obcí, že zvládají tak velké množství administrativy. Neustále vyplňují nějaké žádosti o finance, tu pro místní školu, jindy zase kvůli opravě chodníků nebo památek. Aby mohli ve své obci něco udělat, musí vyplňovat nekonečné stohy papírů. A přitom by stačilo, aby stát posílal více peněz přímo do obcí a tam se rozhodovalo, za co budou utraceny,“ konstatuje lídryně svobodných. „Lidé v obci ví nejlépe, co potřebují, a co má pro ně smysl. Není třeba, aby za lidi na vesnici rozhodovali ministerští nebo krajští úředníci z velkých měst. Člověk z velkého města, který na venkově nikdy nežil, nemůže znát jeho potřeby. Život a potřeby lidí jsou zde úplně jiné,“ tvrdí Lenka Brčková.

Moravskoslezský kraj

Opavský a Hlučínský deník (a ostatní regionální mutace) zveřejnil 9. 9. na str. 13 přehled Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojůRadomír Klein, Svobodní, 50 let, Veselí u Oder: Už v květnu jsem byl s kamarády na 14 dnů na motorce v Pyrenejích, což byla nádherná cesta. Tím pádem o prázdninách už jsem byl „jen“ tady v našem regionu a věnoval se myslivosti a včelám. A jinak chodím pravidelně na Colours i proto, že je naše firma sponzoruje.

(ler, dap)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31