Svobodní v médiích: o volbách, kampani a dění z regionů

Svobodní v médiích: o volbách, kampani a dění z regionů

Reflex 10. 9. zveřejnil článek Petra Macha Otevřete oči a volte Svobodné!, kterým reagoval na vyjádření Václava Klause mladšího: Kandidát za ODS Václav Klaus ml. v rozhovoru na reflex.cz řekl , že má sice „program Svobodných ve velké oblibě“, že „obdivuje zásadovost Svobodných“, ale že volič má „zavřít oči a volit ODS.“

Nekritizoval bych ODS a hleděl bych si prezentace programu vlastní strany, kdyby jejich prominentní kandidát neříkal, že „zásadovost je o ničem“ a neříkal, že „kdo chce hájit program Svobodných, musí v Praze volit ODS“. To mě vytočilo a musím se ozvat. Volič, který hájí program Svobodných, nepotřebuje takovéto nejapné rady od soupeře.

Původní vyjádření Václava Klause ml.

Petr Mach se rovněž objevil 11. 9. při rozhovoru pro televizi XTV „Macron je opravdu drzý. Ať si hledí svého…“ říká předseda Svobodných Petr Mach: Hostem XTV byl Petr Mach, předseda Strany svobodných občanů a jednička její pražské kandidátky ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR 2017.

Šéf Strany svobodných občanů Petr Mach před několika dny rezignoval na post europoslance a v Evropském parlamentu tak končí. „To, že jsem se vzdal mandátu europoslance, abych vedl Svobodné s čistým štítem do voleb do Poslanecké sněmovny České republiky, by tomu mělo pomoci. Já tím chci zvýšit důvěryhodnost naší kandidatury,“ objasňuje Mach důvody svého rozhodnutí.

„Pevně věřím tomu, že se Svobodní do Poslanecké sněmovny dostanou. Riziko tu je, ale já ho chci nést spolu se svými voliči. Je to jako v minulosti, když králové hnali lidi do války, tak stáli v čele toho vojska,“ dodává.

Navzdory několikaletému působení v Evropském parlamentu jej považuje za zbytečnou instituci a v případě úspěchu Svobodných ve volbách by usiloval i o vystoupení z Evropské unie. „Chceme referendum a budeme doporučovat lidem, až to referendum bude, aby hlasovali pro nezávislou Českou republiku. Napsal jsem o tom celou knihu, ta se jmenuje Jak vystoupit z EU. Publikoval jsem ji, už když Svobodní vznikli v roce 2009. Je to solidní a čestné řešení, pakliže vidím, že euroskeptická část voličů nemá šanci prosadit své. Je tam jeden eurohujer vedle druhého,“ tvrdí Mach.

O volbách a kampani

10. 9. zveřejnila ČTK zprávu, kterou vydala i na svém webu České noviny s titulkem Strany zahájily horkou část kampaně pro sněmovní volbySvobodní ve své kampani slibují, že „Můžeme být svobodnou zemí“, hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury bude rozdávat své noviny s názvem Na vlastní oči, v nichž nabízejí hru Okamurův domeček a soutěž o mobilní telefon.

Letos poprvé má volební kampaň přísnější zákonná pravidla. Strany do ní mohou investovat maximálně 90 milionů korun. Limit se chystají naplnit velké strany, ale například i Realisté.

Zprávu zveřejnily i další servery, například Deník.czInfo.czEurozprávyFórum24 nebo Globe24.

11. 9. uveřejnil server G.cz článek Svobodní chtějí propustit téměř 7000 úředníků. Ušetřili by tím prý státu 98 miliard korunDo voleb zbývá už zhruba jen 5 týdnů, což znamená, že většina volebních stran, které usilují o hlasy voličů, spustila předvolební kampaň a představila veřejnosti svůj program. Kromě zjednodušení daní a snížení DPH na 14 % se ve volebním programu Svobodných objevila v programu i snaha zkvalitnit dopravu a snížení byrokracie. Nejneobvyklejším bodem v programu se stalo právě antibyrokratické zrušení 36 státních institucí a úřadů, které zaměstnávají přes 6800 pracovníků. Svobodní jsou přesvědčeni, že vzhledem k nízké nezaměstnanosti by tito lidé jednoduše nalezli nové zaměstnání v soukromém sektoru.

Mezi institucemi, které by Svobodní zrušili, se objevilo mnoho úřadů, které se zaměřují například na vzdělávání, kulturu nebo vědu. Zároveň však navrhují oddělit neziskové organizace se státní mocí od státu, což jsou v tomto případě Ochranný svaz autorský a Intergram.

12. 9. zveřejnily Eurozprávy článek Volby nanečisto na Facebooku se rozjely: Piráti a Svobodní po prvním dni na čele, ANO pod 5 procentyVolební průzkum na facebooku dopadl před čtyřmi lety vítězstvím tehdejšího Úsvitu pod vedením Tomio Okamury, druzí byli Zelení a třetí Svobodní.

Po prvním dni vede Česká pirátská strana, které by dalo hlas přes 17 procent hlasujících, na druhém místě se nachází Strana svobodných občanů se ziskem kolem 16 procent hlasů. Na třetím místě je SPD Tomio Okamury (10,5 procenta), následovaná TOP 09 (10,2 procenta). Do Sněmovny by se podle facebookového hlasování dostala také KDU-ČSL, Strana zelených, Realisté Petra Robejška a ČSSD. Favorizované ANO by získalo 3 procenta hlasů .

12. 9. napsal Roklen24 článek Čistě lingvisticky: Nejvěcněji komunikují Piráti. Kdo méně?„Zelení a TOP 09 jsou subjekt, které si dlouhodobě udržují umírněnou komunikaci, naproti tomu texty ANO jsou velmi nesourodé. Zatímco články předsedy hnutí Babiše jsou silně emotivní, ostatní představitelé hnutí dávají přednost umírněnému tónu. Pokud by ale i oni komunikovali stylem svého předsedy, hnutí ANO by se v grafu nacházelo mezi Svobodnými a SPD,“ poznamenal autor studie.

Svobodní si podle něj díky emotivní kritice EU a státních zásahů udrželi pozici třetí nejradiálněji komunikující politické strany, a ačkoliv se tato strana hlásí k individualismu, více než jiné strany komunikuje stylem „my versus oni“. „Komunisté si od loňska mírně polepšili, přesto je znát, že stále zůstávají pod silným vlivem konzervativního křídla, kam patří Josef Skála a Marta Semelová.

Server E15 zveřejnil 13. 9. článek Piráti, zelení a TOP 09 mají nejzelenější programyNejkonkrétnější program ve vztahu k životnímu prostředí má podle ekologů Strana zelených a TOP 09, která nedávno spojila síly s Martinem Bursíkem a jeho stranou LES. Dobrý ekologický program mají podle ochránců i Piráti. „Naopak cíle ODS a Strany svobodných občanů nejvíce zhoršují životní prostředí a oslabují ochranu přírody,“ domnívají se ekologové.

Tématu se věnoval i server info.cz.

Průzkumy

7. 9. zveřejnil Blesk.cz průzkum Phoenix research on-line Volební preference 2017: ANO vede, ČSSD předběhla KSČM. Dotahuje se ODSPolitické strany odstartovaly horkou fázi volebních kampaní a klíčová témata se chystají i během dalších týdnů vyříkat do nového studia Blesk Zpráv. To vzniklo na míru pro sérii debat Blesk Volební souboj 2017. První živý přenos na téma peněz, dávek či daní je za námi, další následuje hned další středu a řešit se bude zdraví. Šestice hostů dostala pozvánky dle exkluzivního průzkumu pro Blesk.cz agentury Phoenix Research. Ten odhalil, že ANO vede o „parník“.

Jaké bylo pořadí od osmého místa dál? 8. místo si připsali Starostové a nezávislí 5,3 %, deváté Realisté (5,2 %) pod vedením mentora Petra Robejška , desátí SPD Tomia Okamury (5,0 %), jedenáctí Strana zelených (2,7 %), které vede do volební vřavy Matěj Stropnický , dvanáctí Svobodní (2,1 %), jejichž šéf Petr Mach skončil v europarlamentu a chce se naplno věnovat kampani do sněmovních voleb, za nimi pak obrozená ODA miliardáře Pavla Sehnala (1,5 %).

„Roste podpora mimoparlamentním subjektům, až deset politických subjektů má šanci zasednout po volbách v Poslanecké sněmovně,“ uvádí politolog a sociolog Jan Kubáček z Phoenix Research k výsledkům průzkumu, kterého se zúčastnilo 1078 respondentů. Proběhl ve dnech 13. července až 10. srpna.

7. 9. se tématu věnoval i Deník v článku Největší volební potenciál má ANO a KSČM. Na dveře sněmovny však ťukají i PirátiDalší politické strany by již ve sněmovních křeslech neusedly. Zelení by získali 2,7 procenta, Svobodní 2,1 procenta a ODA, kterou vede podnikatel Pavel Sehnal, si získala sympatie u 1,5 procenta dotázaných.

Různé

Byznys noviny 10. 9. vydaly článek Máslo na Vánoce bude stát 70 Kč za čtvrtku, předpověděl šéf největší mlékárny v zemiPodle někdejšího europoslance Petra Macha (Svobodní) je viníkem prudkého zdražování másla Evropská unie.

Jedna z největších mlékárenských firem na světě, Arla Foods, varovala, že máslo bude před Vánoci nedostatkovým zbožím, jelikož poptávku po mléku a másle nebude možné uspokojit.

Norské fondy a kauza paní Michalákové

10. 9. zveřejnil norský server Frieord.no vyjádření Josefa Novotného„Jako český občan se stydím a uráží mě myšlenka, že někdo zachází s mojí zemí jako s rozvojovou. Reputace Norska v České republice nikdy nebyla horší, a to nejen kvůli nedávnému skandálu v oblasti péče o děti. Peníze z Norska jsou také nežádoucí. Byl bych rád, aby do České republiky žádné takové peníze nebyly dávány. Měly by zůstat v kapsách norských daňových poplatníků, „říká Josef Novotný stránce Frieord (v překladu „Svobodné slovo“). Je kandidátem liberální strany Svobodní. V České republice jsou volby koncem října, ale volební kampaň je již v plném proudu.

„Přeji si, aby se tyto peníze spíše vrátily do Norska,“ říká zástupce Svobodných. Domnívá se, že mnohé z projektů, které dostávají finanční prostředky, jsou beznadějné a peníze širší veřejnosti moc neprospívají.

10. 9. zveřejnil server Expres.cz text Dědeček kluků Michalákových zemřel, aniž by měl možnost ještě vidět své vnukyEva Michaláková oslovila některé české europoslance, kteří se v případu dlouhodobě angažují a snaží se dosáhnout když už ne návratu dětí k matce, tak alespoň jejich svěření do péče někoho z příbuzných, kde by se s nimi matka mohla stýkat. Jedním z nich je také europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach. Ten také na svém facebookovém profilu informoval o smutné události v rodině Michalákových.

„Dědeček kluků Michalákových zemřel, aniž by měl možnost ještě vidět své vnuky, ač o to tolik bojoval. Norská vláda dala děti na převýchovu do norských rodin a upírá jim kontakt s rodinou. Až budu v Poslanecké sněmovně, zasadím se o sjednání mezinárodní smlouvy, která by umožnila vydat mladé české občany do vlasti,“ slíbil Mach.

Dědeček chlapců Michalákových své vnuky již nikdy neviděl.

11. 9. Bleskově.cz zveřejnil článek Terézie Mlýnkové Iškové Išková: Jak naše vláda vyměňuje české občany za norské peníze: Česká republika podepsala smlouvu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem na základě které může čerpat pět miliard z tzv. Norských fondů. Místopředsedkyni Svobodných Terézii Mlýnkovou Iškovou ale tato zpráva rozhodně nepotěšila. Prý je kvůli tomu konec tragédie jedné české rodiny opět v nedohlednu.

Morální člověk nikdy nevymění život a štěstí druhých lidí za peníze. Současní politici se toho neštítí, říká místopředsedkyně Svobodných Terézia Mlýnková Išková.

„Za celých šest let nebyli čeští vládní představitelé schopni vymoci naše občany ze spárů Norska. Jejich aktivita je zcela nedostatečná až nulová. Běžný člověk opravdu žasne nad tím, že jsou naši činitelé schopni zajistit osvobození dospělých lidí v Súdánu nebo Pákistánu, ale navrácení dětí, českých občanů, z Norska ne. Ale je k tomu vůbec vůle?,“ ptá se místopředsedkyně Svobodných. Pokud česká vláda vesele podepisuje s Norskem smlouvy o tom, že nám Norsko přispěje několik miliard, je podle Iškové jasné, že jednání o navrácení našich občanů není na pořadu dne. „Copak byste si brali peníze od někoho, komu byste vzápětí pohrozili, ať okamžitě přestane porušovat mezinárodní úmluvy a vrátí matce její děti? Jaká by byla v takovém případě vaše vyjednávací pozice? Dost mizerná. Ne nadarmo se říká, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Nevěřím proto, že se naše vláda chystá jakkoli konat a angažovat v případě sourozenců Michalákových. Z představy, že si naši politici vezmou peníze z Norských fondů s vědomím, že Norsko neoprávněně zadržuje naše občany, je mi hodně zle. Naši občané by měli být pro naše politiky posvátní a neměli by je vyměnit ani za všechny peníze světa,“ je přesvědčena Išková.

Článek zveřejnily i další servery, Neviditelný pesOstrava-online.cz a Pravý prostor.

Dění v regionech

Hodonín

13. 9. Hodonínský deník napsal článek Prodáme Pastelky, rozhodla hodonínská radniceDalších osmdesát bytů zřejmě prodá hodonínská radnice. Většina zastupitelů totiž v úterý po půldruhé hodiny dlouhé diskuzi schválila záměr prodeje bytového domu Pastelky I. nynějším nájemníkům. Ti už více než dva roky usilují o koupi za cenu nižší než tržní.

Zcela proti prodeji je další volená zástupkyně z opozice Terézia Mlýnková Išková. „Pokud prodáváme za čtyřicet procent tržní ceny, tak o šedesát procent ceny přijdou ostatní obyvatelé města,“ dodala Išková.

Vyšlo i v tištěné podobě Znojemského, Břeclavského a Hodonínského deníku na str. 1.

Praha – Letňany

Letňanské listy zveřejnily 12. 9. v rubrice Diskuzní fórum vyjádření našeho zastupitele Martina Halamy: Dovolte mi touto cestou přivítat z prázdnin všechny letňanské školáky a popřát jim úspěšný nový školní rok 2017/2018. Pravidelnou docházku zahájily nyní v září ve „svých“ mateřských školách též předškoláci, a to povinně.

Rodiče, které své dítě v předškolním věku pěti let nepřihlásili do předškolního vzdělávání, se dopustili přestupku. Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech po dobu 4 souvislých hodin denně. Pokud tedy ředitel školy stanoví začátek na 9. hodinu ranní, pak dítě musí být ve školce až do 13 hodin. A to i přesto, že se třeba jedná o dítě s potravinovou alergií, které se musí stravovat doma.

Je to, podle mě, další zasahování státu do věcí, do kterých mu zasahovat nepřísluší! Svobodní jsou názoru, že rodiče (a nikoliv stát) vědí nejlépe, co je pro jejich děti nejlepší.

A nyní k navržené otázce: Pro občany s trvalým pobytem na území MČ Praha 18 je rezidenční karta naprosto zbytečná. Považuji kartu za symbol mrhání penězi daňových poplatníků a plýtvání časem letňanských úředníků. V době konání kulturních akcí na letišti mi stačil k vjezdu do Letňan občanský průkaz, a to i ve směru od frekventovaného kruhového objezdu u Proseku.

Chrudim

8. 9. Noviny Chrudim zveřejnily článek První hodina parkování na Resselově náměstí zdarma, když už tam musíme s auty vyskákat, zaznělo na internetuNa internetu se opět strhla názorová mela. Tentokrát kvůli novým podmínkám placení parkovného na Resselově náměstí, které podle městského zastupitele Petra Lichtenberga (Svobodní) ještě více ztiší život obchodníkům, kteří v centru města podnikají. Do diskuze s ním se zapojili svérázný chrudimský výtvarník Ivan Baborák, starosta města Petr Řezníček (SNK ED) a městský úředník Petr Kopecký.

„Náměstí potřebuje oživit a ne neustále umrtvovat,“ říká rezolutně zastupitel a poukazuje na praxi z nedaleké Chotěboře, kde se osvědčila taxa 2 Kč za první hodinu stání. Sám přitom navrhuje první hodinu zdarma. „Už proto, ať sem lidi přijedou, zaparkují, projdou se po náměstí, koupí něco u živnostníka nebo vyřídí v klidu poštu i s tou frontou… Radnice ale dělá vše proto, aby živnostníky a lidi z náměstí vyhnala,“ pokračuje Lichtenberg.

Plzeň

10. 9.zveřejnil server Plzeň.cz článek Není třeba, aby za lidi na vesnici rozhodovali úředníci z měst, tvrdí lídryně Svobodných: Mezi uvažováním vrcholných představitelů západních zemí a běžných občanů je rozdíl. Přesvědčená je o tom lídryně Strany svobodných občanů pro volby do Poslanecké sněmovny z Plzeňského kraje Lenka Brčková. „Rozdíl může být například v tom, že paní Merkelová v Německu, pan Macron ve Francii a řada dalších nemají děti,“ konstatuje Brčková v rozhovoru na regionálním facebookovém profilu svobodných.

„Já a tisíce dalších rodičů u nás bychom o spoustě věcí přemýšleli jinak. Jako matku mě logicky zajímá, v jak bezpečné zemi bude moje dítě vyrůstat. Osobně budu raději žít v zemi bez evropských financí, ale v zemi, kde jsou mé dítě a moji blízcí v bezpečí,“ vysvětluje lídryně svobodných svůj názor.

Lidé na venkově necítí podle Brčkové dostatečnou podporu ze strany státu. To je další téma , se kterým jdou svobodní do parlamentních voleb. „Už v krajských volbách jsem zastávala názor, že peníze se mají rozdělovat co nejblíže lidem. Obdivuji starosty především malých obcí, že zvládají tak velké množství administrativy. Neustále vyplňují nějaké žádosti o finance, tu pro místní školu, jindy zase kvůli opravě chodníků nebo památek. Aby mohli ve své obci něco udělat, musí vyplňovat nekonečné stohy papírů. A přitom by stačilo, aby stát posílal více peněz přímo do obcí a tam se rozhodovalo, za co budou utraceny,“ konstatuje lídryně svobodných. „Lidé v obci ví nejlépe, co potřebují, a co má pro ně smysl. Není třeba, aby za lidi na vesnici rozhodovali ministerští nebo krajští úředníci z velkých měst. Člověk z velkého města, který na venkově nikdy nežil, nemůže znát jeho potřeby. Život a potřeby lidí jsou zde úplně jiné,“ tvrdí Lenka Brčková.

Moravskoslezský kraj

Opavský a Hlučínský deník (a ostatní regionální mutace) zveřejnil 9. 9. na str. 13 přehled Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojůRadomír Klein, Svobodní, 50 let, Veselí u Oder: Už v květnu jsem byl s kamarády na 14 dnů na motorce v Pyrenejích, což byla nádherná cesta. Tím pádem o prázdninách už jsem byl „jen“ tady v našem regionu a věnoval se myslivosti a včelám. A jinak chodím pravidelně na Colours i proto, že je naše firma sponzoruje.

(ler, dap)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31