Svobodní v médiích: o prezidentských volbách, referendu a dění v regionech

Svobodní v médiích: o prezidentských volbách, referendu a dění v regionech

25. 1. zveřejnily Byznys noviny článek Hulvát nebo liberál. Tak vidí kandidáty na českého prezidenta z Francie a z NěmeckaSvobodní brojí proti Zemanovi

Před volbou Miloše Zemana varovalo Republikové předsednictvo Svobodných. To provedlo „inventuru postojů a chování současného prezidenta“.

Prezident Zeman podle Svobodných ve funkci neobstál z následujících důvodů:

Miloš Zeman otevřeně několikrát lhal. V kauze Ferdinand Peroutka prohrál i soud. Jeho „nekampaň“ je navíc převážně založena na velmi zkresleném obvinění, že Drahoš je vítač ilegálních migrantů. V drsnější verzi pak prý podporuje islamizaci země. Pokud takto vyhraje, ukáže ostatním, že lhát a hrubě manipulovat je správně. Nechceme, aby další kandidáti tuto taktiku zkoušeli také.

Pro Svobodné představuje funkce prezidenta nejenom výkon ústavních pravomocí, z nichž za nejzásadnější považujeme obranu státu, osoba prezidenta by měla být také do značné míry morální autoritou. S politováním musíme konstatovat, že způsob výkonu funkce Milošem Zemanem se s tímto pojetím dostával vícekrát do rozporu.

K morální autoritě nevyhnutelně patří slušnost a důstojnost. Miloš Zeman mnohokrát prokázal pravý opak. S oblibou vystupuje vulgárně a používá hrubé výrazy s cílem šokovat. Ze svých chyb a neřestí se snaží dělat ctnost. Zcela zbytečně tím znevažuje úřad hlavy státu i sebe samotného. Není vzorem vhodným k následování, ani osobou, která by nás měla reprezentovat.

Naše země se za funkční období prezidenta Zemana přiblížila totalitním režimům, kde o vládě, zákonech a životě nás občanů rozhodují nikoli svobodné volby, ale vlastní zájem prominentů nastoleného režimu. V okolí prezidenta se za posledních pět let vyrojilo několik velice kontroverzních osob. Tito lidé se pohybují dokonce v samotném týmu obklopujícím prezidenta republiky a jsou jeho tzv. pravou rukou. Tento stav je nepřípustný.

Moci v právním státě mají být vždy v rovnováze. Prezident Zeman (stejně jako premiér Babiš) zkouší, co vše si ve své pozici může dovolit, a tím posouvá hranice. Připomeňme, že jmenoval vládu lidí, kteří neprošli volbami, a tuto vládu nechal bez důvěry půl roku vládnout. Malými krůčky tak dochází k vychylování rovnováhy ve prospěch výkonné moci. Za to nese zodpovědnost současný prezident, současný premiér i přímá volba prezidenta. Chceme prezidenta, který ctí rovnováhu moci i ústavní zvyklosti.

„V nadcházejícím druhém kole neexistuje pro Svobodné ideální volba, existuje však možnost volit s nadějí, že se nepřijatelný stav změním,“ uvedli členové Republikového předsednictva Svobodných Tomáš Pajonk, Jiří Payne, Alois Sečkár, Radim Smetka a Jiří Zapletal.

Server Globe24 zveřejnil 25. 1. článek Šéf Svobodných se skřípáním zubů podpořil Drahoše. Zeman prý vnesl do politiky něco, co ji může totálně zdestruovatSice se skřípáním zubů, ale přesto šéf Svobodných Tomáš Pajonk pro druhé kolo prezidentské volby podpořil bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. Otevřeně sice dává najevo, že tento kandidát není podle jeho gusta, zároveň ale vysvětluje, z jakých důvodů nemůže volit Miloše Zemana.

„Za prvé si nemyslím, že prezidentská volba je pro tuto zemi zásadní. Za druhé je to volba každého z nás. Pro mnohé z nás je to volba mezi dvěma zly – jedním poznaným a druhým pravděpodobným,“ uvádí šéf Svobodných s tím, že nechce soudit voliče Zemana ani Drahoše, protože to považuje za odporné. „Oba kandidáti jsou pro mě špatní. Oba chtějí více EU, oba nepovažují skutečné občanské a ekonomické svobody za podstatné téma.“

Přesto všechno prý Pajonk nakonec volit půjde. „A nebudu volit Miloše Zemana. Proč? Protože Miloš Zeman vnesl do české politiky něco, co ji může dlouhodobě totálně zdestruovat. Je to tolerance ke lži. Miloš Zeman sedí na Hradě a jeho vlajka zní „Pravda vítězí“. On sám byl soudně usvědčen ze lži,“ připomíná politik kauzu Peroutka.

„Často bez problémů říká nepravdy ve svých projevech, říká nepravdy o svých oponentech a jeho kampaň je vytvořena primárně na vytvoření dojmu, že Jiří Drahoš je vítač imigrantů,“ shrnuje Pajonk, který na konci roku 2017 v čele strany vystřídal Petra Macha. Ten rezignoval kvůli špatnému výsledku ve volbách do Poslanecké sněmovny.

To podle něj není tak úplně pravda, Zemanova kampaň je podle něj postavena na fabulacích. „Když se tento styl kampaně osvědčí a Zeman zvítězí, tak to bude pro další české politiky znamenat – takto se vede kampaň, lidem se má lhát, mají se šířit hoaxy, mají se šířit falešné zprávy. A to bude pro naši politiku dlouhodobě velmi, velmi špatné,“ varuje Pajonk. Právě proto prý Zemana volit nemůže.

Není to prý tím, že by určitou propagandu a manipulaci na straně Drahoše. „Ta je tam samozřejmě také. Média jako Česká televize ho pravděpodobně podporují a má za sebou kandidáty a mediální moc, kterou jen tak normální kandidát nedostane. Přesto všechno – to, že Miloš Zeman naprosto toleruje otevřené lži, je důvod, proč ho já jako předseda Svobodných nemůžu volit,“ dodává na videu politik.

26. 1. zveřejnily Byznys noviny článek AntiZeman kontra AntiDrahoš. Prezidentské volby dokazují negativní princip demokraciePrezidentské volby v ČR jednoznačně prokázaly dominantně negativní charakter tohoto typu lidového hlasování. Mechanismus výběru hlavy státu se redukoval na bitvu AntiZemana (Drahoše) s antiDrahošem (Zemanem), respektive voličských antitáborů obou prezidentských kandidátů.

Ale podobnou bizarnost najdeme i v opačném táboře. Například i protibruselští libertariáni Svobodní doporučují volbu Drahoše. Samozřejmě, dominantně proto, že nechtějí, aby byl zvolen Zeman.

Přitom, programové priority Svobodných a politické směřování Jiřího Drahoše jsou fakticky zcela protikladné. Drahoš je zjevně prounijní socialista, třebaže (na rozdíl od Zemana) jistě velmi slušný. Svobodní jsou antiunijní antisocialisté…

Tento názorný příklad má ovšem obecnější přesah. Volby se primárně ukazují být jakýmsi obranným mechanismem, jenž občané používají jako spásu před potenciálním zvolením a uplatňováním politiky někoho, koho nechtějí a jehož vládnutí se obávají.

30. 1. zveřejnil server Plzeň.cz článek Osobnostem vadí, že kvůli finále Drahoš – Zeman spolu nemluví i kamarádi: Člen republikového výboru Strany svobodných občanů za Plzeňský kraj Václav Dušek vysvětluje, že lidé zapomněli na důležitou, zcela podstatnou, věc. „Cokoliv, za každou cenu ANTI, dokáže způsobit přesný opak a vytvoří zastánce i u lidí, kteří Zemana zrovna dvakrát nemusí. Jako by všichni zapomněli, jakým způsobem nedávno vyhrál sněmovní volby Andrej Babiš. Nejvíce hlasů mu nepřihrálo to, jak je dobrý. Ale právě to, jak skupina politiků měla jako hlavní program ANTIBabiš. Se Zemanem je to velmi podobné, v letošních volbách získal po ANTI kampani dokonce o více než sto tisíc hlasů, než před 5 lety,“ přidává svůj pohled na výsledky finále mezi Drahošem a Zemanem.

O referendu

31. 1. zveřejnil Neviditelný pes článek Jiřího Payna POLITIKA: Referendum – revolver za dveřmi: Někteří politikové nabízejí falešné zboží. Tvrdí, že navrhují přímou demokracii ‚jako ve Švýcarsku‘, ale ve skutečnosti jsou to šmejdi. To, co nabízejí, je ve Švýcarsku zakázáno.

Referendum je na pořadu dne, někteří na něm dokonce fundamentalisticky trvají. Ve Sněmovně opět leží jeden takový návrh. Radikální politikové si od referenda slibují snadnější převrácení politiky naruby. Média tomu nerozumí navzdory štábům analytických a datových poradců, takže neumí ani formulovat otázky. Politikové i žurnalisté se odvolávají na švýcarskou přímou demokracii, ale zatím nikoho nenapadlo přečíst si švýcarský volební zákon. Málokdo si dal práci, aby zjistil, že referendum je nejkonzervativnější politický nástroj, který brání prosazení jakýchkoli změn.

Podívejme se na předlohu zákona, která leží ve Sněmovně.

Umožňuje hlasovat o čemkoli, na co se dá odpovědět ano, či ne. Švýcaři dávno pochopili, že to je cesta do pekel. Existují tisíce možností, jak něco udělat. Napřed se rozhodne a pak se bude vymýšlet, o čem jsme hlasovali? Co když se rozhodnutí dá uskutečnit tisíci způsoby? Proto se nesmí hlasovat o otázce, ale vždy jen o předloze způsobilé stát se zákonem. A aby byl návrh způsobilý, musí jej před tím projednat parlament. Hlasovat se smí jen o návrhu zákona schváleného parlamentem.

Když někdo splete dohromady potvrzovací referendum s lidovou iniciativou, vyjde z toho slátanina, která si nedokáže poradit s tím, jak předem posoudit, zda bude hlasování v souladu s ústavou a mezinárodními závazky, jakou právní váhu má rozhodnutí (stane se snad odhlasované ANO ústavním zákonem?).

Sněmovní předloha také tvrdí, že rozhodnutí v referendu je závazné. Pro koho? Jak? Podle Ústavy povinnosti lze ukládat jedině prostřednictvím zákona nebo na základě zmocnění v zákoně. Ústava zakazuje poslancům a senátorům přijímat jakékoli pokyny k hlasování. Ani referendum jim nemůže přikázat, jak mají hlasovat.

Chyb by se v návrhu našla ještě spousta, návrh, o který tak šíleně někteří bojují, je legislativní zmetek. Autoři se ani na okamžik nepokusili využít švýcarské zkušenosti a to, co nám předkládají, by bylo ve Švýcarsku zakázáno ústavou. Místo aby přímá demokracie pomohla posílit odpovědnost zákonodárců vůči občanům, předkládá se nám návrh, který sleduje jediný cíl: rozvrátit právní pořádek v České republice.

Nenechte se napálit, šmejdi vám nabízejí falešný produkt a zaplatili bychom všichni příliš vysokou cenu.

Různé

29. 1. zveřejnily Byznys noviny článek Analýza: Britské drama brexitu pokračuje. Hledá se lepší nástupce premiérky Mayové

Britská premiérka Theresa Mayová se dostává pod vzrůstající tlak. Její způsob vyjednávání podmínek brexitu naráží na čím dál větší nespokojenost euroskeptických členů konzervativní strany. Prvotní příčinou problémů Theresy Mayové je katastrofální výsledek parlamentních voleb v minulém roce, které vyhlásila jako předčasné v očekávání jasného vítězství a posílení své pozice.

Podobný problém mají Svobodní, kteří tvrdí, že není nic jednoduššího než vystoupit z EU a vstoupit do EFTA.

29. 1. zveřejnil server Kurzy.cz článek s Urzou, který poskytl Deníku Referendum a ve kterém nás zmínil. Rozhovor pro Deník ReferendumChodíte jako anarchokapitalista k volbám, které jsou v podstatě státotvorné? A jak vnímáte Stranu svobodných občanů, kteří jsou největšími parlamentními odpůrci státu a EU, ale zároveň mají předsedu strany v europarlamentu a ve svém programu chtějí posílit státní represi vůči uprchlíkům. Není to pokrytecké?

Nemyslím, že volby jsou státotvorné, jelikož ti, kdo nehlasují, jsou prostě ignorováni; když přijde volit jen zlomek lidí, kteří volí teď, sice budou političtí komentátoři bít na poplach, ale výsledek voleb bude i tak platný, nemluvě o tom, že kdyby volební účast nějak výrazně poklesla, nejspíše se zavede volební povinnost – ostatně tuším, že takový Zeman o ní již v minulosti veřejně mluvil a nezpůsobilo to žádnou zásadní vlnu odporu. Ani si nemyslím, že se ke svobodě můžeme provolit, je to spíše takový náboženský rituál demokracie; sám se ho sice účastním, protože se stejně o politiku zajímám, takže mě to nestojí víc než cestu k urně, ale naprosto chápu lidi, kteří nemají zájem trávit stovky hodin důkladným zkoumáním situace, aby mohli uvědoměle odvolit, když šance, že jejich hlas cokoliv změní, se blíží nule. Úsměvní jsou pak různí chytráci, kteří nevoličům vyčítají, že jim volby nestály ani za tu výše zmíněnou cestu k urně, přitom to je na zodpovědné volbě asi tak to nejméně pracné, nechceme-li tam hodit toho, kdo se nejlépe usmívá z plakátu.

Ač jsem někdy se Svobodnými spojován (nejspíše proto, že mnozí jejich členové i předseda jsou mí kamarádi či známí), nikdy jsem nebyl a nehodlám být jejich členem; některé jejich programové cíle jsou mi sympatické, jiné zase ne. Státní represe vůči uprchlíkům mi přijde zavrženíhodná (jako každá státní represe), jen si nemyslím, že přímo tohle mají v programu.

Zprávy z regionů

Chrudim

29. 1. server Noviny Chrudim vydal článek Poklidná selanka chrudimského zastupitelstva na úvod roku. Nepřinesla příliš vzruchu, spíše spoustu užitečných rozhodnutíPrvní místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) přednesl osmý bod programu, který se týkal poskytnutí provozní dotace společnosti Městské lesy Chrudim ve výši 700 000 Kč. Tady se zdrželi hlasování oba zastupitelé Strany svobodných Petr Lichtenberg a Josef Káles mladší, zatímco zbývající zastupitelé s dotací souhlasili.

Mutěnice

Týdeník Slovácko uveřejnil 30. 1. článek Starostovi hrozí trest. Za kanály: Trestní oznámení podali tři opoziční obecní zastupitelé. „Jsme rádi, že nám dala policie a potom i státní zástupce za pravdu. Není možné utrácet peníze obyvatel Mutěnic jen tak, bez kontroly a bez odpovědnosti ,“ vyjádřil se například zastupitel Josef Vagunda-Drgáč.

Článek zveřejnil i Břeclavský deník , Hodonínský deník a Znojemský deník nebo server vodarenstvi.cz.

(ler, dap)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31