Šrámek: Mlčení jehňátek – rozuměj ovcí

Šrámek: Mlčení jehňátek – rozuměj ovcí

Událost první:

15. 3. 1939 na území Česka vpadla okupační vojska nacistického Německa. České území již bylo od října 1938 okleštěno a také v ten den již bez znacizovaného Slovenska, které vyhlásilo svojí samostatnost a přidalo se na stranu fašistů.

Této historické události, která nás stála svobodu na více než 6 let, v níž bylo zničeno statisíce životů, ve které byla zdecimovaná nezávislá republika, předcházely jiné.

Po půlnoci, 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa Německu. K jednání nebyl přizván nikdo z české reprezentace. S Francií a Velkou Británií tehdy existovala dohoda o vojenské pomoci v případě napadení Československa.

Francie a Velká Británie tehdy ustrašeně couvly před mocichtivostí a rozpínavostí nacistického Německa. Měli za to, že to bude nacistickému Německu stačit. Nestačilo. Zlu nikdy nestačí to, v čem mu ustoupíte. Jen to posiluje jeho přesvědčení, že může ještě víc.

Intermezzo:

15. 3. 2018 jsem se díval na televizi na dokument o vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Jatka. Příšerná jatka, ke kterým nemuselo vůbec dojít. K tomu, aby mohlo být zlo zahnáno zpět, musely být zmařeny milióny životů. Stovky měst, městeček a vesnic bylo zničeno. Celé rodiny byly povražděny, jeden národ byl bezmála vyhlazen.

Událost druhá:

15. 3. 2018 se v Česku pořádají demonstrace na obranu svobody slova, zachování „nezávislosti veřejnoprávní ČT“.

V ten samý den ve zprávách ovšem není ani zmínka o smutném výročí z 15. 3. 1939. A pokud někde proběhla letmá zprávička, pak už to nebylo prezentováno jako „napadení“, „okupace“, ale jako „vstup armády“. Pro mne divný posun významu slov. Relativizace skutečnosti, Orwellův „newspeak“.

Závěr:

Proč jsem dal do souvislosti zdánlivě nesouvisející události, které se staly ve stejný den, na stejném území, v rozdílných století?

Zarazilo mne, že tak významná událost, totiž napadení Česka nacistickým Německem, která je historickým mementem, v podstatě nebyla zmiňována. Ačkoli se v současné době také jedná o naší nezávislosti a svrchovanosti mimo naše území a svým způsobem „bez nás“. A to v sídle EU, Bruselu. Státy jako Německo, Francie a další se tentokrát, nikoli tanky, ale dotačními úplatky a následným vyhrožováním odebráním těchto úplatků snaží vnutit nám svojí vůli.

Namísto toho se pořádají demonstrace za jakousi „nezávislost“ veřejnoprávní ČT, která dávno nezávislá není, jak již potvrdily i studie, které se touto problematikou zabývaly. Namísto toho školy dávají volno žákům a studentům a zapojují se do politických aktů, i když z právního pohledu mají povinnost zůstat apolitické.

Proč tedy spíše nevedou diskuzi o událostech z 15. 3. 1939 a neukazují, co se tenkrát stalo a kdo v tom měl namočené prsty a jaké z toho byly hrůzné důsledky? Takže se vracím ke svému citátu v úvodu: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Nedopusťme to…

Ivan Šrámek,
člen Republikového výboru Svobodných

Články vyjadřují pouze osobní názor autorů a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V pondělí 19. ledna 2025 se v diskusním pořadu Události komentáře na ČT24 představil Libor Vondráček, předseda Svobodných, který společně s Patrikem Nacherem (ANO), Ivanem Bartošem (Piráti) a Pavlem Žáčkem (ODS) diskutoval dvě klíčová témata – prodej bitevních letounů L-159 Ukrajině a zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média.

Odmítnutí prodeje letadel

Hlavním tématem večera bylo rozhodnutí vlády neprodat čtyři bitevní letouny L-159 Ukrajině, což prezident Petr Pavel kritizoval jako projev sobectví. Vondráček však zaujal pragmatický postoj: „Já pojem solidarita hlavně vnímám v souvislosti s tím, když někdo rozdává ze svého. A přece jenom všechno, co patří státu, ať už je to majetek nebo jsou to peníze, tak je nás všech a z toho by se nemělo tak jednoduše rozdávat.“

Předseda Svobodných zdůraznil, že vláda plní předvolební sliby. „My jsme slíbili našim voličům, občanům České republiky, a chceme ctít nějaké předvolební sliby, že ani peníze, ani zbraně nebudou z českého státního rozpočtu, z české armády posílány směrem na Ukrajinu,“ prohlásil Vondráček. Na dotaz moderátora, zda platí i zákaz prodeje, odpověděl: „Ani prodávány. Nebo to jsme výslovně neřekli, ale v tuto chvíli vláda se takto na koaličním jednání usnesla.“

Vondráček navrhl alternativní řešení: firma Aero Vodochody by si mohla letouny odkoupit zpět a případně s nimi nakládat sama, pokud by armáda letadla nepotřebovala. Tento kompromis by podle něj podpořil český průmysl i zachoval reference pro výrobce.

Ostré výměny s Bartošem o roli prezidenta

Mezi Vondráčkem a Ivanem Bartošem došlo k výrazné konfrontaci ohledně slovních útoků mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem. Bartoš kritizoval ministra zahraničí Petra Macinku za neadekvátní reakci vůči prezidentovi: „Mně přijde, já nezpochybňuji, že pan Macinka určitě jako na něco expertem je a dokáže jako hodnotit, ale já bych byl velmi opatrný, aby ministr zahraničí zrovna v tomhle mistroval prezidenta České republiky s jeho historií, která prakticky celý jeho dospělý život je služba armádě a služba ve strukturách NATO.

Vondráček však uvedl situaci do kontextu a obvinil opozici z dvojího metru: „Když se tady bavíme o tom, že ty výměny názorů mezi panem prezidentem a ministrem zahraničí, respektive členy vlády dneska jsou v nějakém duchu. Tak já myslím, že v čase, kdy byl prezidentem Miloš Zeman, nastupovala vláda Petra Fialy, tak tam ty střety byly daleko tvrdší.“ Dodal, že současná rétorika je „daleko, daleko předtím“ ve srovnání s minulými konflikty.

Když se Bartoš pokusil Vondráčka usvědčit z nepřesnosti ohledně výroku Filipa Turka o expanzi NATO, Vondráček rychle oponoval: „Takhle to neřekl. Je to trošku jinak.“ V klíčovém momentu pak Vondráček zdůraznil konstituční rámec: „Můj šálek kávy je dodržování ústavy, striktní dodržování ústavy,“ a dodal, že prezident „nemůže slibovat, že dá něco, o čem nerozhoduje.“

Souboj se Žáčkem o veřejnoprávní média

Druhá polovina debaty se zaměřila na plánované zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas od ledna 2027. Vondráček zde zaujal opatrnější pozici a bránil postupné zveřejňování informací: „Pro mě je to trošku komfortní, že teď mluvím po Patriku Nacherovi, protože aspoň mohu říci, že jsem rád, že nezacházel do těch detailů, že se mu totiž nestane to, co se stalo panu Baxovi, který v srpnu, v červenci 2022 řekl, poplatky se zvyšovat nebudou. A pak za chviličku začal tlačit něco zcela jiného.“

Pavel Žáček (ODS) ostře kritizoval plánovanou reformu jako možné zestátnění médií, čímž vyprovokoval Vondráčkovu odpověď. „Já v tuto chvíli naprosto žasnu, když tady slyším argumenty, že to je zpochybňování demokracie a svobody, protože skutečně ODS v roce 2009 toto navrhovala,“ řekl Vondráček. Připomněl, že mezi tehdejšími členy ODS byl i Martin Kupka, jehož současná vyjádření připomínají rétoriku ČSSD.

V nejkontroverznějším momentu večera Vondráček přiznal své osobní preference: „Kdyby to bylo na mě, já jsem fanoušek Javiera Mileie, za mě by se to klidně mohlo zrušit, ale my jsme ve vládě, respektujeme programové prohlášení a je to tak, že se bude postupovat podle programového prohlášení. Doufám, že mě zase pozvete, když jsem Javiera Mileie fanoušek.“

Koaliční disciplína nad osobními názory

Vondráčkovo vystoupení ukázalo politika, který balancuje mezi osobními přesvědčeními a koaliční disciplínou. Opakovaně zdůrazňoval, že vláda postupuje podle programového prohlášení a dodržuje předvolební sliby. V závěru debaty potvrdil: „Vládní programové prohlášení je něco, na čem se shodly tři strany a nemyslím si, že pan Klempíř by změnil názor, ale skutečně on je součástí toho celého týmu a my musíme fungovat jako tým po celé čtyři roky, aby čeští občané viděli dobré výsledky.“

Debata ukázala fundamentální rozpory mezi koalicí a opozicí v otázkách zahraniční i mediální politiky, přičemž Vondráček se etabloval jako obránce pragmatického přístupu vlády proti obviněním z ideologie či mocenských zájmů.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31