Šrámek: Mlčení jehňátek – rozuměj ovcí

Šrámek: Mlčení jehňátek – rozuměj ovcí

Událost první:

15. 3. 1939 na území Česka vpadla okupační vojska nacistického Německa. České území již bylo od října 1938 okleštěno a také v ten den již bez znacizovaného Slovenska, které vyhlásilo svojí samostatnost a přidalo se na stranu fašistů.

Této historické události, která nás stála svobodu na více než 6 let, v níž bylo zničeno statisíce životů, ve které byla zdecimovaná nezávislá republika, předcházely jiné.

Po půlnoci, 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa Německu. K jednání nebyl přizván nikdo z české reprezentace. S Francií a Velkou Británií tehdy existovala dohoda o vojenské pomoci v případě napadení Československa.

Francie a Velká Británie tehdy ustrašeně couvly před mocichtivostí a rozpínavostí nacistického Německa. Měli za to, že to bude nacistickému Německu stačit. Nestačilo. Zlu nikdy nestačí to, v čem mu ustoupíte. Jen to posiluje jeho přesvědčení, že může ještě víc.

Intermezzo:

15. 3. 2018 jsem se díval na televizi na dokument o vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Jatka. Příšerná jatka, ke kterým nemuselo vůbec dojít. K tomu, aby mohlo být zlo zahnáno zpět, musely být zmařeny milióny životů. Stovky měst, městeček a vesnic bylo zničeno. Celé rodiny byly povražděny, jeden národ byl bezmála vyhlazen.

Událost druhá:

15. 3. 2018 se v Česku pořádají demonstrace na obranu svobody slova, zachování „nezávislosti veřejnoprávní ČT“.

V ten samý den ve zprávách ovšem není ani zmínka o smutném výročí z 15. 3. 1939. A pokud někde proběhla letmá zprávička, pak už to nebylo prezentováno jako „napadení“, „okupace“, ale jako „vstup armády“. Pro mne divný posun významu slov. Relativizace skutečnosti, Orwellův „newspeak“.

Závěr:

Proč jsem dal do souvislosti zdánlivě nesouvisející události, které se staly ve stejný den, na stejném území, v rozdílných století?

Zarazilo mne, že tak významná událost, totiž napadení Česka nacistickým Německem, která je historickým mementem, v podstatě nebyla zmiňována. Ačkoli se v současné době také jedná o naší nezávislosti a svrchovanosti mimo naše území a svým způsobem „bez nás“. A to v sídle EU, Bruselu. Státy jako Německo, Francie a další se tentokrát, nikoli tanky, ale dotačními úplatky a následným vyhrožováním odebráním těchto úplatků snaží vnutit nám svojí vůli.

Namísto toho se pořádají demonstrace za jakousi „nezávislost“ veřejnoprávní ČT, která dávno nezávislá není, jak již potvrdily i studie, které se touto problematikou zabývaly. Namísto toho školy dávají volno žákům a studentům a zapojují se do politických aktů, i když z právního pohledu mají povinnost zůstat apolitické.

Proč tedy spíše nevedou diskuzi o událostech z 15. 3. 1939 a neukazují, co se tenkrát stalo a kdo v tom měl namočené prsty a jaké z toho byly hrůzné důsledky? Takže se vracím ke svému citátu v úvodu: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Nedopusťme to…

Ivan Šrámek,
člen Republikového výboru Svobodných

Články vyjadřují pouze osobní názor autorů a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31