Pilc: Socialismus má na triku další mrtvé, tentokrát ve Francii

Pilc: Socialismus má na triku další mrtvé, tentokrát ve Francii

Francie je v dlouhé řadě zemí, ve kterých si agresionismus alias socialismus vyžádal oběti na lidských životech.

Ve Francii probíhá soud s vedoucími telekomunikační společnosti. Dohnali prý desítky zaměstnanců k sebevraždě.

Státní telekomunikační společnost měla vážné problémy. Nedokázala pružně reagovat na změny na trhu, jak to u státních podniků bývá. Stát se proto rozhodl firmu privatizovat. Firma však byla velmi zadlužená a vedoucí potřebovali propustit mnoho zaměstnanců, aby firmu zachránili. Nikoho však propustit nesměli, systém zaměstnance „chránil“ proti propuštění. Ten samý systém, který způsobuje vysokou nezaměstnanost.

Vedení firmy se tedy pokusilo znepříjemnit zaměstnancům práci takovým způsobem, aby raději sami odešli. Například jim opakovaně přesouvalo pracovní pozici, aby se museli stále stěhovat. Došlo však k tomu, že desítky zaměstnanců ze zoufalství spáchaly sebevraždu. Obávali se totiž, že nezískají jinou práci.

Když systém „chrání“ zaměstnance před propouštěním, znamená to taky, že nevzniká mnoho nových pracovních míst. Každý si totiž velmi rozmyslí někoho dalšího zaměstnat, když ho pak nesmí propustit. Proto je také v ekonomice trpící státními intervencemi vyšší nezaměstnanost.

Práce je nekonečně mnoho, protože lidé pořád něco chtějí a to něco musí někdo vyrobit. Ve zdravé svobodné ekonomice proto není problém najít práci. Pokud není práce a je vysoká nezaměstnanost, je to důsledek státních intervencí do ekonomiky.
Státní „ochrana“ ‒ ve skutečnosti však pod rouškou ochrany prováděná státní agrese proti lidem na trhu ‒ škodí.

Kdyby se protispolečenský (antisociální) „sociální“ systém nesnažil zaměstnance takto „chránit“, k této tragédii by vůbec nemuselo dojít.

Někteří zaměstnanci spáchali sebevraždu ze zoufalství, že nenajdou jinou práci. Firma však nemůže za to, že je vysoká nezaměstnanost. Viníkem je socialistická agrese (tzv. regulace) proti svobodnému trhu.

Tyto zaměstnance nezabila firma ani její vedoucí. Zabil je socialismus. Socialistický systém však nechce soudit sám sebe, raději si najde nějakého obětního beránka a bude soudit nevinné.

Socialisté útočí proti kapitalismu a zisku a navrhují větší „společenskou odpovědnost“ firem. Přitom současné problémy už jsou důsledkem této jejich politiky. Socialisté tedy opět navrhují medicínu, která tyto problémy způsobila.

Tento jeden příklad také ukazuje, proč je unifikace právních systémů nebezpečná a proč je lepší konkurence různých právních řádů mezi státy. Rozmanitost nám umožňuje vidět rozdíly, poučit se z toho dobrého i špatného a neopakovat cizí chyby. Socialistům se samozřejmě taková konkurence právních systémů nelíbí a snaží se ji potlačovat unifikací, protože jejich socialismus by ve srovnání se svobodnějším systémem neobstál.

 

Jindřich Pilc

Člen strany Svobodní

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31