Francie je v dlouhé řadě zemí, ve kterých si agresionismus alias socialismus vyžádal oběti na lidských životech.
Ve Francii probíhá soud s vedoucími telekomunikační společnosti. Dohnali prý desítky zaměstnanců k sebevraždě.
Státní telekomunikační společnost měla vážné problémy. Nedokázala pružně reagovat na změny na trhu, jak to u státních podniků bývá. Stát se proto rozhodl firmu privatizovat. Firma však byla velmi zadlužená a vedoucí potřebovali propustit mnoho zaměstnanců, aby firmu zachránili. Nikoho však propustit nesměli, systém zaměstnance „chránil“ proti propuštění. Ten samý systém, který způsobuje vysokou nezaměstnanost.
Vedení firmy se tedy pokusilo znepříjemnit zaměstnancům práci takovým způsobem, aby raději sami odešli. Například jim opakovaně přesouvalo pracovní pozici, aby se museli stále stěhovat. Došlo však k tomu, že desítky zaměstnanců ze zoufalství spáchaly sebevraždu. Obávali se totiž, že nezískají jinou práci.
Když systém „chrání“ zaměstnance před propouštěním, znamená to taky, že nevzniká mnoho nových pracovních míst. Každý si totiž velmi rozmyslí někoho dalšího zaměstnat, když ho pak nesmí propustit. Proto je také v ekonomice trpící státními intervencemi vyšší nezaměstnanost.
Práce je nekonečně mnoho, protože lidé pořád něco chtějí a to něco musí někdo vyrobit. Ve zdravé svobodné ekonomice proto není problém najít práci. Pokud není práce a je vysoká nezaměstnanost, je to důsledek státních intervencí do ekonomiky.
Státní „ochrana“ ‒ ve skutečnosti však pod rouškou ochrany prováděná státní agrese proti lidem na trhu ‒ škodí.
Kdyby se protispolečenský (antisociální) „sociální“ systém nesnažil zaměstnance takto „chránit“, k této tragédii by vůbec nemuselo dojít.
Někteří zaměstnanci spáchali sebevraždu ze zoufalství, že nenajdou jinou práci. Firma však nemůže za to, že je vysoká nezaměstnanost. Viníkem je socialistická agrese (tzv. regulace) proti svobodnému trhu.
Tyto zaměstnance nezabila firma ani její vedoucí. Zabil je socialismus. Socialistický systém však nechce soudit sám sebe, raději si najde nějakého obětního beránka a bude soudit nevinné.
Socialisté útočí proti kapitalismu a zisku a navrhují větší „společenskou odpovědnost“ firem. Přitom současné problémy už jsou důsledkem této jejich politiky. Socialisté tedy opět navrhují medicínu, která tyto problémy způsobila.
Tento jeden příklad také ukazuje, proč je unifikace právních systémů nebezpečná a proč je lepší konkurence různých právních řádů mezi státy. Rozmanitost nám umožňuje vidět rozdíly, poučit se z toho dobrého i špatného a neopakovat cizí chyby. Socialistům se samozřejmě taková konkurence právních systémů nelíbí a snaží se ji potlačovat unifikací, protože jejich socialismus by ve srovnání se svobodnějším systémem neobstál.
Jindřich Pilc
Člen strany Svobodní
