Payne: Lisabonskou smlouvou skončí NATO

Payne: Lisabonskou smlouvou skončí NATO

NATO a EU nesledují stejné zájmy, ale naopak prosazují v některých oblastech zájmy protichůdné. Lisabonskou smlouvou končí epocha demokracie v Evropě, končí NATO, které si kladlo za cíl „posilování svobodných institucí“ a ochranu suverenity svých členů. Lisabonská smlouva (LS) těmto zásadám odporuje, a to nejen svým textem, ale svými záměry a cíli. Proto nemůže vedle sebe existovat NATO a EU po ratifikaci LS. Upozorňuje na to místopředseda Strany svobodných občanů (Svobodní) a kandidát do Evropského parlamentu Jiří Payne.

Lisabonskou smlouvou přecházejí veškeré kompetence v obraně z členských států na EU, když nově stanoví: „Unie vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.“ Nebo dále dle článku 22 odst. 2 písm. a) chce Unie „chránit své hodnoty, základní zájmy, svou bezpečnost, nezávislost a celistvost“. O strategických zájmech a cílech rozhoduje Evropská rada (čl. 22 odst. 1), a to výhradně na návrh vysokého představitele nebo Komise. Jednotlivý členský stát nemá ani právo konkrétně nic navrhnout (!), může jen požadovat zařazení diskuse na pořad jednání Rady.

LS zakazuje členským státům mít jiný názor, než má EU (viz např. Čl. 23. odst. 3.): „Členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie (…) a respektují činnost Unie v této oblasti“ a přikazuje, že členské státy se „zdrží jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie“.

Severoatlantická smlouva, kterou bylo NATO založeno, obsahuje závazek: Smluvní strany Severoatlantické smlouvy (NATO) se zavazují, že nemají žádné mezinárodní závazky, které by byly rozporu s ustanoveními smlouvy o NATO, a zavazují se, že nepřijmou „žádný mezinárodní závazek, který by byl s touto smlouvou v rozporu.“ (článek 8). „Lisabonská smlouva vytvoří uvnitř NATO bratrstvo, které povede diskusi o své bezpečnosti u jiného stolu. To je porušení samotné podstaty NATO,“ říká Payne.

„Protože Lisabonská smlouva znamená bezvýhradný závazek v oblasti bezpečnosti vůči třetí straně, kterou je EU, představuje porušení Severoatlantické smlouvy. Dnem ratifikace Lisabonské smlouvy NATO končí,“ vysvětluje Payne. „Samozřejmě to nemusí být na den přesně, ale Aliance ztratí smysl,“ dodává.

Rozhodnutí nadále si svou bezpečnost řešit bez USA bude dle Payna stát členské státy nepředstavitelné peníze a bude trvat mnoho desetiletí, než dosáhneme stejné bezpečnosti, jakou jsme měli doposud.

Připomíná též výrok Jeana Moneta (autor mocenského systému EU popírajícího demokratické zásady), který napsal: „Plně jsem si uvědomil sílu státu (…). Dobrá vůle nestačí, je třeba mít mezinárodní zákony a instituce, je třeba překonat mezinárodní egoismus a zrušit právo národního veta, které je jeho nejhlubší příčinou.“ Naopak NATO je na principu národního práva veto založeno.
„Nejedná se o nedopatření v textu LS, je to dlouhodobý záměr antiamerické ideologie EU. Monet vedl nesmiřitelný boj proti suverenitě evropských států a Lisabonská smlouva završí jeho totalitní vizi států bez suverenity,“ uzavírá Payne.

Kateřina Bouda Kašparová
mediální zástupce Strany svobodných občanů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Green Deal povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva, řekla ekonomka Markéta Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS. Zhruba čtvrtina lidí by se podle ní mohla v důsledku iniciativy propadnout do dopravní nebo energetické chudoby. Proti jejímu tvrzení se však důrazně ohradil Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra Petra Fialy (ODS). Šichtařová je podle něj „známá alarmistka“. Lidé jako ona podle něj na veřejnosti šíří strach a vzbuzují paniku.

 

Green Deal požaduje, aby se státy Evropské unie nejpozději v roce 2050 obešly bez fosilních paliv. To však podle Markéty Šichtařové není reálné. „Minimálně ne na takové životní úrovni, jakou máme dnes,“ podotkla. Iniciativa, jejímž cílem je dosáhnout v Evropě klimatické neutrality, podle ní bude mít obrovské ekonomické dopady. „Povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva. Dnes už se veřejně počítá s tím, že zhruba 25 procent lidí by mohlo propadnout do něčeho, čemu se říká dopravní a energetická chudoba,“ uvedla ekonomka.

Takové zchudnutí by pak dle jejích slov mohlo vést k tomu, že bude unijní rozpočet ochuzen o příjmy a naopak mu vzrostou výdaje, takže bude situace neufinancovatelná. „Teď se hraje o to, jestli tomuto šílenství zabráníme ještě předtím, než se spustí, protože to, co tady dnes máme, je úplný začátek. Anebo jestli se to zastaví teprve až za chodu v důsledku toho, že se to zhroutí vlastní vahou, protože všichni zchudneme,“ řekla Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS.

S její prognózou však nesouhlasí ekonom Štěpán Křeček. „Paní Šichtařová je známá alarmistka. Její předpovědi jsou podobně přesné jako předpovědi rozbitých hodin. Ty dvakrát denně ukazují správný čas, ale jinak se celou dobu mýlí,“ rýpnul si.

O tom, jakým způsobem bude Česko plnit evropskou klimatickou dohodu, jednala vláda ve středu. Počítá mimo jiné s postupným navyšováním výroby elektřiny a současně deklaruje záměr odklonu od uhlí po roce 2030. Schválit strategii se ministrům ale nepodařilo, a to kvůli četné kritice týkající se především ekonomických dopadů. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) i premiér Petr Fiala (ODS) ale důrazně odmítli, že přijetí dokumentů cokoliv zdraží.

Podle Křečka byla strategie z jednání stažena, protože ještě projde důkladnou analýzou. „Je tady jasný závazek, že se nepřijme nic nad rámec toho, co je naprosto nezbytné a vyplývá z našich závazků v členství EU. Nepřijmeme nic navíc a budeme důsledně dbát na to, aby dopady na českou veřejnost byly minimální,“ deklaroval premiérův ekonomický poradce.

České podobě Green Dealu má dominovat dostavba jaderných elektráren. Postupně se navíc přestávají vyplácet uhelné elektrárny, proto je nutné místo nich najít vhodnou alternativu, zmínil Křeček.

Podle Šichtařové prozatím vláda odložila energetickou koncepci, která má spolu se souvisejícími klimatickými dokumenty tvořit českou podobu Zelené dohody, protože se lekla svých vlastních kroků. „Byla to právě Fialova vláda, která během předsednictví přitlačila ještě více na pilu a ještě více utužila to, co se očekávalo od Green Dealu,“ sdělila. Když začala média psát o tom, že bude česká verze náročná a povede nás do chudoby, vláda se lekla, míní ekonomka: „Je populistická a najednou se jí to nehodilo do portfolia.“

„Trápí mě, že dochází k systematickému strašení od neinformovaných lidí, kteří nečetli celý dokument. Nevědí, co v něm skutečně stojí, a cucají si z prstu naprosté nesmysly, matou tím veřejnost a vyvolávají zbytečně paniku,“ reagoval na slova Šichtařové Křeček.

Soustředění strategie na dobudování jádra prý přinese obrovské zakázky českému průmyslu. Zakázka podle něj sníží emise a zároveň podpoří ekonomiku. „Náš průmysl bude moci růst v moderních technologiích a bude moci zase dosahovat vysoké přidané hodnoty, produkovat zaměstnanost, bude to vzpruhou pro naši ekonomiku,“ prohlásil.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31