Novotný: Budoucnost nezreguluješ…

Novotný: Budoucnost nezreguluješ…

V dopravě je tento trend známý jako příklad “praporkového zákonu”. Ten nařizoval, aby běžec v dostatečné vzdálenosti praporkem signalizoval přijíždějící automobil. Zatímco tedy na kontinentě bujel automobilový průmysl, tak v Anglii stagnoval na mrzké úrovni. Život si najde cestu, zní citát z filmu Jurský park. Bez ohledu na regule.

Dnes to vidíme v praxi při regulaci tzv. osobních přepravníků se samovyvažovacím zařízením (segway). Podle  zákona je účastníkem provozu osoba, která tento přepravník používá. Její pohyb se reguluje víceméně stejně jako chodce a nařizuje mu se pohybovat rychlostí srovnatelné s chodcem.

 Segway dosahuje rychlosti až 20 km/h a běžná rychlost běhu odpovídá 10-13 km/h. Světový rekord se odhaduje na údajných 48 km/h vytvořený Asafou Powellem (okamžitá radarová rychlost). Kdyby tedy Asafa Powell běžel kolem benzínky OMV na ulici Zálesí, dostal by pokutu za překročení rychlosti nejen on, ale téměř každý olympijský běžec. Protože ta 30 km/h do kopce je fakt peklo.

Nyní pojďme nahlédnout do ne zrovna vzdálené budoucnosti. Chci vás seznámit se dvěma velmi žhavými “novinkami” na poli vývoje dopravních prostředků.

Ryno

Jedním z nich RYNO. Ryno je prototyp, který se podobá motorce, ale není to ani motorka, ani moped. RYNO funguje na principu senzorů, obdobně jako segway. Nahněte se dopředu a jedete rychleji. Nahněte se dozadu a zpomalíte. Je na baterky a krásně se s ním parkuje. Odpadá vám problém s parkováním ve městě.

RYNO je zatím jen pro fajnšmekry, už to není taková novinka, ale pro českého úředníka je to pořád sci-fi. Taková skvělá možnost vymyslet na to vyhlášku, prováděcí předpis nebo rovnou zákon. V dnešním světě naprosto běžná realita.

Segway robot

Mnohem větší bomba je ale Loomo. Seznamte se, jedná se o pracovní název segway robota. Okamžitě jsem si představil potenciál takového pomocníka. Představte si novodobého Golema Josefa, jak provádí turisty po Praze. Nebo kurýra, který rychle doběhne s drobnými zásilkami. Čistě prakticky, pro stárnoucí populaci, potenciál v podobě společníka, který přinese, odnese nebo sám pomůže přepravit. Pokud by segway robot byl vybaven detekcí přibližujícího se objektu, tak by vozítko zastavilo svůj pohyb nebo by se vyhnulo. Tím odpadá argument (ne)bezpečnosti.

Co se stane, až Segway robot narazí na výklad českého práva? Protože člověk může být chodec. Robot nikoliv. Již to není pouhý osobní přepravník. Je to opět nový dopravní prostředek. Nechci vidět, až si první lidé začnou pořizovat výše zmíněné inovace do svých rukou. Vy si to koupíte v domnění, že co není zakázáno, je povoleno. Pak přijde politik a „zachraňuje“ celou situaci přílepky v zákonech, narychlo spíchnutých. V lepším případě vám to omezí nebo zatrhnou, v horším případě dostáváte pokuty, čeká vás buzerace a popotahování úřady.

Přitom by stačilo segway definovat jako moped, podobně jako v Nizozemsku. Protože to prostě není nemotorové vozidlo, ono na elektromotor jezdí. Segway není chodec, protože člověk s ním nechodí. A nepohybuje se stejně rychle jako chodec, ledaže by chodec nebyl chodec, ale jogging běžec.

Najde se nějaký politik, který bude chtít zákony spíše škrtat, zjednodušovat (mám tip – Svobodní), nebo zde budou hrát prim všichni ostatní, kteří chtějí praporkové zákony?

Josef Novotný,
odborný mluvčí Svobodných pro dopravu

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31