Mlýnková Išková: Urážejte si koho chcete. Beztrestně

Mlýnková Išková: Urážejte si koho chcete. Beztrestně

Spousta z nás kroutí hlavou nad tím, když se doslechne o krutých trestech pro rouhače žijící v muslimských zemích. O to smutnější je, pokud se stejná věc děje hned u našich sousedů.

Většina z nás cítí, že není správné, aby stát ve svém trestním zákoníku označil za trestný čin vyřčená nebo napsaná slova či nakreslené obrázky, a to ani v případě, kdy je uráženo nějaké náboženství. Činy definované v trestním zákoníku jsou ty, které stát označuje za ty společensky nejnebezpečnější a nejzávažnější. Připadá vám pro společnost nebezpečné, pokud si někdo udělá srandu z Ježíše či Alláha?

 

Trestní vs. civilní žaloba

Lidé by samozřejmě měli mít právo beztrestně urážet koho chtějí. Bohy, prezidenty, příslušníky menšin, lidi jiné rasy… Stát by je neměl za jejich slova trestat. Pokud bude někdo cítit, že mu vznikla za vyřčená slova majetková či nemajetková újma, má podat civilní žalobu, ve které údajnou újmu dokáže. Pokud bych byla polský občan a někdo by zesměšňoval Ježíše, bylo by mi to, ačkoliv jsem křesťanka, úplně jedno. Nijak by se mě to nedotklo a proto bych ani nechtěla, aby stát samovolně stíhal někoho, kdo se takového zesměšnění dopustí. Věřím tomu, že by se však našel nějaký jiný křesťan, kterého by se to dotklo. Ten ať to tedy sám prokáže u soudu. Je potřeba, aby k nějaké újmě reálně došlo, a ne to, že stát ustanoví některá vyjádření za trestná bez ohledu na jejich reálný dopad.

 

Trest za hanobení premiéra?

Je to totiž dost nebezpečné, když stát začne určovat, která vyjádření jsou trestná. Náš trestní zákoník sice nezná urážku náboženství, ale za hanobení skupiny osob pro jejich vyznání můžete dostat až 2 roky vězení. Pokud by k tomu došlo tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí či jiným účinným způsobem, mohou to být dokonce až 3 roky. Jedná se o paragraf 355. To samé platí pro hanobení skupiny osob pro jejich rasu, etnickou příslušnost, národnost či politické vyznání nebo přímo hanobení rasy, národa atd.

A proč je tento nástroj v rukou státu, přesněji řečeno v rukou zákonodárců, tak nebezpečný? Protože si tam mohou napsat cokoli. Dnes je trestné hanobení rasy či národa, zítra může být trestné hanobení premiéra, vlády či prezidenta. Ostatně tyto snahy tu už byly. Člověk by se neměl obávat toho, že za to, co řekne, skončí ve vězení. Navíc hranice toho, kdy se nejedná o hanobení a kdy už ano, je velmi nejasná a pod tento výraz se může schovat cokoli, např. i oprávněná kritika.

 

Svoboda slova by měla být absolutní. Stát by měl garantovat, že žádná vyjádření nemohou být trestná.

Pozor však na jednu věc. Se svobodou slova nemá nic společného vyjadřování se v soukromém prostoru, a to ani v tom virtuálním. Pokud se majitel nějaké nemovitosti či sociální sítě rozhodne, že v jeho prostoru nestrpí hanobení určené skupiny lidí, má na to plné právo a nikdo se nemůže odvolávat na porušování svobody slova. Tu nám musí garantovat pouze stát ve veřejném prostoru.

 

Terézia Mlýnková Išková,
radní města Hodonín, členka Republikového výboru Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.

Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.

Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.

Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.

Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.

Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31