Na základě novely zákona o návykových látkách a s tím spojeného zákona o léčivech, začne od 1. ledna roku 2022 fungovat v rámci systému eRecept centrální úložiště záznamů o očkování. Prakticky to znamená, že lékař vždy po aplikování očkování pacientu bezodkladně tuto skutečnost zaznamená do tohoto centrálního systému.
V systému budou u pacienta zaznamenávána všechna pravidelná, zvláštní, mimořádná i dobrovolná očkování, a to jak hrazená, tak nehrazená.
Systém eRecept, v jehož rámci vznikne tato elektronická evidence očkování, je informačním systémem v gesci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který jej spravuje.
Stejně jako to již nyní platí pro centrální úložiště elektronických receptů, tak také pro centrální úložiště záznamů o očkování může pacient vyslovit nesouhlas s možností nahlížet na údaje o provedených očkováních a stejně tak může tento vyslovený nesouhlas odvolat. Obě tyto možnosti pacient činí u SÚKL v elektronické či listinné podobě. Možnost vyslovení nesouhlasu a jeho případného odvolání mají pacienti již od 1. prosince 2021, a samotné záznamy o očkování budou lékaři provádět od 1. ledna 2022.
Formulář pro vyjádření souhlasu/nesouhlasu s nahlížením zdravotnických pracovníků do lékového záznamu pacienta, který obsahuje jak Evidenci elektronických receptů, tak Evidenci záznamů o očkování, je dostupný na webu SÚKL (zde přímý odkaz na formulář).
U obou těchto evidencí má pacient možnost určit, zda bude nahlížení umožněno lékařům, lékárníkům či klinickým farmaceutům. Podpis na formuláři je nutné úředně ověřit. Pacienti budou moci získat výpis o jednom provedeném očkování i seznam očkování za určité období. Takový výpis bude možné získat u lékaře, v lékárně či na pobočce Czech POINTu.
Barbora Lištiaková
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.
Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.
Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.
Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.
Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.
Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.
Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.
