Hrubý: Zavádějící propagace EU na univerzitách je nepřípustná

Hrubý: Zavádějící propagace EU na univerzitách je nepřípustná

Hospodářské noviny přinesly 1. dubna informaci o tom, že se představitelé českých univerzit bojí odchodu Česka z EU a plánují proto kampaň, která bude zdůrazňovat výhody členství. A bohužel se nejedná o aprílový žert.

Zastánci svobodné společnosti by měli dát jasně najevo, že snahy propagovat partikulární politické názory jménem veřejné instituce a za použití veřejných prostředků není v demokratickém právním státě přijatelná.

S iniciativou přišel rektor Univerzity Palackého v Olomouci, profesor historie Jaroslav Miller. Tomu údajně vadí především mýty o EU, jinými slovy takzvané „fake news“ nebo také lži. K Millerově iniciativě se připojilo 20 dalších vysokých škol včetně těch státních.

Pokud má pan profesor zájem veřejně se angažovat, třeba ve prospěch členství ČR v EU, jistě mu v tom nikdo nemůže (a nemá) bránit. Stejně jako kdokoliv může i profesor Miller využít své vědomosti, dosažené postavení a vážnost, ale také svůj volný čas a své prostředky k přesvědčování veřejnosti o čemkoliv, o čem bude chtít.

V žádném případě ovšem není možné, aby se při své občanské a politické angažovanosti zaštiťoval jménem respektované instituce, kterou vede a která je většinově financována z veřejných prostředků. A to samé platí samozřejmě i pro další akademiky. Zrovna v souvislosti s členstvím v EU, akademickou půdou a fake news je navíc nutné uvědomit si dvě zásadní věci.

Zaprvé – členy akademické obce jsou vedle pedagogů studenti. Ti dnešní (pokud nastoupili na vysokou školu typicky po maturitě a nikoliv v pozdějším věku) mimochodem o vstupu do EU v roce 2004 z důvodu věku vůbec nemohli hlasovat. Ale co je důležitější, z mé (nutně dílčí a omezené) empirické zkušenosti (ex)studenta dvou fakult Univerzity Karlovy jasně plyne, že se většina studentů vyslovuje proti současné podobě členství v EU. Obecně řečeno, žádný akademik (ani rektor) nemůže v partikulárních politických tématech mluvit za všechny členy akademické obce.

A zadruhé – lidé, kteří používají lži, se najdou v diskuzi o EU v obou táborech. Zprávy příznivců vystoupení o tom, že chce Evropská komise zakázat písmeno „Ř“, jsou nepochybně nepravdivé. Stejně nepravdivá jsou ovšem ničím nepodložená tvrzení, že Czexit by pro Českou republiku znamenal ekonomický armagedon nebo extrémní příklon k východu. Tato tvrzení mimochodem v určité podobě vypouští i sám profesor Miller. I on tedy šíří mýty, které podle svých slov hodlá vyvracet, akorát jde o mýty ve prospěch opačného postoje.

Podle mého názoru bylo jednoznačně a opakovaně prokázáno, že členství v EU České republice neprospívá. Její nesmyslné regulace připraví Čechy o přibližně 200 miliard Kč ročně, což je kupříkladu přibližně celkový roční výnos daně z příjmu fyzických osob a dokonce dvakrát více než celkové roční výdaje státu na stavbu a opravy dopravní infrastruktury.

Možné řešení tohoto stavu se jeví být pouze jedno – vzhledem k pravděpodobné nemožnosti EU reformovat zbývá pouze z ní vystoupit, „odejít bez placení“, a usadit se v Evropském společenství volného obchodu (EFTA). Tento názor ovšem hodlám prosazovat sám, případně s pomocí dalších stejně smýšlejících lidí, rozhodně však ne jménem instituce placené daňovými poplatníky…

 

Dominik Hrubý

člen strany Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.​

Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.​

Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.​

Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.​

Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.​

Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.​

Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.​

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31