Hrubý: Zavádějící propagace EU na univerzitách je nepřípustná

Hrubý: Zavádějící propagace EU na univerzitách je nepřípustná

Hospodářské noviny přinesly 1. dubna informaci o tom, že se představitelé českých univerzit bojí odchodu Česka z EU a plánují proto kampaň, která bude zdůrazňovat výhody členství. A bohužel se nejedná o aprílový žert.

Zastánci svobodné společnosti by měli dát jasně najevo, že snahy propagovat partikulární politické názory jménem veřejné instituce a za použití veřejných prostředků není v demokratickém právním státě přijatelná.

S iniciativou přišel rektor Univerzity Palackého v Olomouci, profesor historie Jaroslav Miller. Tomu údajně vadí především mýty o EU, jinými slovy takzvané „fake news“ nebo také lži. K Millerově iniciativě se připojilo 20 dalších vysokých škol včetně těch státních.

Pokud má pan profesor zájem veřejně se angažovat, třeba ve prospěch členství ČR v EU, jistě mu v tom nikdo nemůže (a nemá) bránit. Stejně jako kdokoliv může i profesor Miller využít své vědomosti, dosažené postavení a vážnost, ale také svůj volný čas a své prostředky k přesvědčování veřejnosti o čemkoliv, o čem bude chtít.

V žádném případě ovšem není možné, aby se při své občanské a politické angažovanosti zaštiťoval jménem respektované instituce, kterou vede a která je většinově financována z veřejných prostředků. A to samé platí samozřejmě i pro další akademiky. Zrovna v souvislosti s členstvím v EU, akademickou půdou a fake news je navíc nutné uvědomit si dvě zásadní věci.

Zaprvé – členy akademické obce jsou vedle pedagogů studenti. Ti dnešní (pokud nastoupili na vysokou školu typicky po maturitě a nikoliv v pozdějším věku) mimochodem o vstupu do EU v roce 2004 z důvodu věku vůbec nemohli hlasovat. Ale co je důležitější, z mé (nutně dílčí a omezené) empirické zkušenosti (ex)studenta dvou fakult Univerzity Karlovy jasně plyne, že se většina studentů vyslovuje proti současné podobě členství v EU. Obecně řečeno, žádný akademik (ani rektor) nemůže v partikulárních politických tématech mluvit za všechny členy akademické obce.

A zadruhé – lidé, kteří používají lži, se najdou v diskuzi o EU v obou táborech. Zprávy příznivců vystoupení o tom, že chce Evropská komise zakázat písmeno „Ř“, jsou nepochybně nepravdivé. Stejně nepravdivá jsou ovšem ničím nepodložená tvrzení, že Czexit by pro Českou republiku znamenal ekonomický armagedon nebo extrémní příklon k východu. Tato tvrzení mimochodem v určité podobě vypouští i sám profesor Miller. I on tedy šíří mýty, které podle svých slov hodlá vyvracet, akorát jde o mýty ve prospěch opačného postoje.

Podle mého názoru bylo jednoznačně a opakovaně prokázáno, že členství v EU České republice neprospívá. Její nesmyslné regulace připraví Čechy o přibližně 200 miliard Kč ročně, což je kupříkladu přibližně celkový roční výnos daně z příjmu fyzických osob a dokonce dvakrát více než celkové roční výdaje státu na stavbu a opravy dopravní infrastruktury.

Možné řešení tohoto stavu se jeví být pouze jedno – vzhledem k pravděpodobné nemožnosti EU reformovat zbývá pouze z ní vystoupit, „odejít bez placení“, a usadit se v Evropském společenství volného obchodu (EFTA). Tento názor ovšem hodlám prosazovat sám, případně s pomocí dalších stejně smýšlejících lidí, rozhodně však ne jménem instituce placené daňovými poplatníky…

 

Dominik Hrubý

člen strany Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31