Zastánci svobodné společnosti by měli dát jasně najevo, že snahy propagovat partikulární politické názory jménem veřejné instituce a za použití veřejných prostředků není v demokratickém právním státě přijatelná.

S iniciativou přišel rektor Univerzity Palackého v Olomouci, profesor historie Jaroslav Miller. Tomu údajně vadí především mýty o EU, jinými slovy takzvané „fake news“ nebo také lži. K Millerově iniciativě se připojilo 20 dalších vysokých škol včetně těch státních.

Pokud má pan profesor zájem veřejně se angažovat, třeba ve prospěch členství ČR v EU, jistě mu v tom nikdo nemůže (a nemá) bránit. Stejně jako kdokoliv může i profesor Miller využít své vědomosti, dosažené postavení a vážnost, ale také svůj volný čas a své prostředky k přesvědčování veřejnosti o čemkoliv, o čem bude chtít.

V žádném případě ovšem není možné, aby se při své občanské a politické angažovanosti zaštiťoval jménem respektované instituce, kterou vede a která je většinově financována z veřejných prostředků. A to samé platí samozřejmě i pro další akademiky. Zrovna v souvislosti s členstvím v EU, akademickou půdou a fake news je navíc nutné uvědomit si dvě zásadní věci.

Zaprvé – členy akademické obce jsou vedle pedagogů studenti. Ti dnešní (pokud nastoupili na vysokou školu typicky po maturitě a nikoliv v pozdějším věku) mimochodem o vstupu do EU v roce 2004 z důvodu věku vůbec nemohli hlasovat. Ale co je důležitější, z mé (nutně dílčí a omezené) empirické zkušenosti (ex)studenta dvou fakult Univerzity Karlovy jasně plyne, že se většina studentů vyslovuje proti současné podobě členství v EU. Obecně řečeno, žádný akademik (ani rektor) nemůže v partikulárních politických tématech mluvit za všechny členy akademické obce.

A zadruhé – lidé, kteří používají lži, se najdou v diskuzi o EU v obou táborech. Zprávy příznivců vystoupení o tom, že chce Evropská komise zakázat písmeno „Ř“, jsou nepochybně nepravdivé. Stejně nepravdivá jsou ovšem ničím nepodložená tvrzení, že Czexit by pro Českou republiku znamenal ekonomický armagedon nebo extrémní příklon k východu. Tato tvrzení mimochodem v určité podobě vypouští i sám profesor Miller. I on tedy šíří mýty, které podle svých slov hodlá vyvracet, akorát jde o mýty ve prospěch opačného postoje.

Podle mého názoru bylo jednoznačně a opakovaně prokázáno, že členství v EU České republice neprospívá. Její nesmyslné regulace připraví Čechy o přibližně 200 miliard Kč ročně, což je kupříkladu přibližně celkový roční výnos daně z příjmu fyzických osob a dokonce dvakrát více než celkové roční výdaje státu na stavbu a opravy dopravní infrastruktury.

Možné řešení tohoto stavu se jeví být pouze jedno – vzhledem k pravděpodobné nemožnosti EU reformovat zbývá pouze z ní vystoupit, „odejít bez placení“, a usadit se v Evropském společenství volného obchodu (EFTA). Tento názor ovšem hodlám prosazovat sám, případně s pomocí dalších stejně smýšlejících lidí, rozhodně však ne jménem instituce placené daňovými poplatníky…