Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Hejduk: Potřebujeme biometrické cestovní doklady?

Hejduk: Potřebujeme biometrické cestovní doklady?

Cestovní doklady

Cestovním dokladem rozumíme veřejnou listinu, na základě které dochází k ověřování identity osoby, která je držitelem takového dokladu. Hovoříme-li tedy o cestovních dokladech, je cestovní pas historicky nejstarším a nejrozšířenějším cestovním dokladem. Historie vydávání cestovního pasu spadá do období 13. století, kdy v Anglii umožňoval svému nositeli překračovat hranice a rovněž vstupovat do přístavů. Postupně docházelo k vydávání cestovních pasů i v dalších zemích. Cestovní pas tehdy nesloužil pouze k překračování hranic, ale rovněž i k prokazování totožnosti a k identifikaci národnosti. Po skončení první světové války docházelo k migraci velké části obyvatel, a tudíž stoupl nárok na určení identity osob. V souvislosti s mezinárodní mírovou konferencí v roce 1920 dostaly cestovní pasy finální podobu a začaly se vydávat tak, jak je prakticky známe dnes. Přesto tehdejší úprava cestovních dokladů nebyla dostatečná, takže postupně byl kladen větší důraz na technologické využívání bezpečnostních prvků. Cílem postupného využívání bezpečnostních prvků na cestovních dokladech bylo zajištění většího zabezpečení údajů v nich uvedených a znemožnění či ztížení jejich padělání.

Z hlediska ústavního práva je každému občanovi ČR zaručena svoboda pohybu a pobytu. Každý, tj. občan, kdo se oprávněně zdržuje na území ČR, má právo ji svobodně opustit a zároveň však žádný občan k tomu nemůže být nucen. Stejně tak má právo každý občan na svobodný vstup.

Základním právním předpisem na úseku cestovních dokladů je zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů. Technické podmínky a postupy ohledně pořizování a zpracovávání biometrických údajů stanovuje vyhláška č. 415/2006 Sb.

Cestovním dokladem se dle tohoto zákona rozumí veřejná listina, která opravňuje občana k překračování státních hranic ČR přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je ČR vázána.  Z uvedeného tedy vyplývá, že oprávnění překročit hranice má pouze občan, který je držitelem platného cestovního dokladu. V případech překračování hranic s členským státem EU je možné jako cestovní doklad též použít občanský průkaz.

Druhy cestovních dokladů, jež zákon upravuje, jsou cestovní pas, diplomatický pas, služební pas, cestovní průkaz, náhradní cestovní doklad EU a jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy.  Pro účely této práce se budu zabývat pouze cestovními pasy.

Biometrické údaje

Samotný pojem biometrika má svůj původ ve dvou řeckých slovech bios (život) a metron (měřit, měření). V přeneseném slova smyslu znamená biometrika měření a rozpoznávání určitých charakteristik člověka. Metody, které využívají biometrické údaje, tedy slouží k zjištění či ověření identity člověka.  V praxi jsou všechny biometrické ověřovací systémy obvykle kombinací fyziologických a behaviorálních charakteristik, podle módu interakce mezi uživatelem a systémem, který ověří jeho znaky s uloženými charakteristikami.

Biometrické údaje řadíme mezi citlivé osobní údaje, které podléhají ochraně dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě biometrických údajů dochází k přímé identifikaci či autentizaci daného subjektu údajů.  Rozvoj využití biometrických údajů jak pro kriminalistické či bezpečnostní aplikace a systémy mohl nastat až ve chvíli, kdy došlo k možnosti jejich automatizovaného zpracování moderními technickými prostředky. Jedním z přelomových okamžiků, od kdy se začal klást větší důraz na využívání biometrických prvků v dokladech, nastal po teroristických útocích 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Po této události celá řada států ve snaze zabránit podobným útokům a ve snaze zajistit větší bezpečnost obyvatel, se snažila prosazovat pořizování biometrických údajů do cestovních dokladů.

Biometrické údaje v cestovních dokladech byly v ČR zavedeny na základě požadavku zajištění zvýšené bezpečnosti a boje s terorismem a to konkrétně nařízením Rady EU č. 2252/2004, o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy. Všechny členské státy EU vydávají od 1. září 2006 cestovní pasy s použitím biometrických prvků. Cestovní pasy jsou tedy v ČR vydávány se strojově čitelnými a biometrickými údaji, jimiž jsou digitální zpracování fotografie občana a také jeho podpis a dále rovněž od 1. 4. 2009 také otisk prstu.

Biometrické údaje tedy slouží k identifikaci či autentizaci dané osoby. Identifikace (někdy označovaná také jako metoda „One-To-Many“) je postup, při němž je sejmutý biometrický vzorek porovnáván s referenčními šablonami uloženými v příslušném seznamu a následně je zjišťováno, která referenční šablona (je-li v seznamu obsažena) danému vzorku odpovídá. Biometrický systém je schopen rozpoznat totožnost uživatele bez nutnosti jejího předchozího zadání.  Identifikace tedy odpovídá na otázku „kdo to je“?

Naproti tomu verifikace (někdy též „autentifikace“ nebo metoda „One-To-One“) je metoda, která spočívá v postupu komparace sejmutého biometrického vzorku s jednou referenční šablonou uživatele, jehož totožnost byla zadána. Tento postup pak vede k zjištění, zda sejmutý vzorek této totožnosti odpovídá.  Jinými slovy jde o ověření, zda daná osoba je tou osobou, za kterou se vydává. Dochází tedy k potvrzení či vyvrácení identity dané osoby.  Verifikace odpovídá na otázku „je to opravdu ta osoba, za kterou se sama vydává“?

Identifikace se od verifikace odlišuje hlavně tím, že identita jedince není známa. Proces identifikace je tedy náročnější na výkon celého systému než u verifikace.

Biometrické prvky obsažené v e-pasech

E-pasy s biometrickými údaji jsou opatřeny plastovou stránkou, která kromě digitálně zpracované černobílé fotografie obličeje též obsahuje elektronicky zpracovaný podpis a rovněž také čip, na kterém jsou uloženy elektronické a biometrické údaje (barevná fotografie a otisky prstů).

(Obrázek č. 1 – vzor biometrického e-pasu).

(Obrázek č. 2 – umístění čipu a antény uvnitř datové stránky).

 

Tvář (face) – geometrie obličeje

(Obrázek č. 3 – geometrie obličeje).

Při měření obličejových částí dochází k určování pozic určitých částí obličeje, jakými jsou např. nos, ústa, oči, atd. a zároveň je určující měření vzdáleností mezi těmito částmi obličeje. Při používání této metody se z těchto poměrně snadno rozlišitelných prvků vytvoří číselný vektor, který následně uchovává naměřené hodnoty.

V cestovním pase je fotografie tváře povinnou součástí. Fotografie je v cestovním pase uložena v černobílém digitálním provedení a rovněž je uložena v barevném provedení v čipu.

Otisky prstů (fingerprints)

Problematika otisků prstů patří k zajímavým a zároveň ožehavým tématům, které se vztahují k cestovním dokladům – e-pasům, a to především proto, že otisk prstu je jedinečný pro každého z nás a představuje tudíž velmi osobní citlivý údaj. Identifikace osob v oblasti daktyloskopie vychází z existence papilárních linií, které jsou vytvořeny na některých částech povrchu lidského těla (vnitřní strana prstů a dlaně obou rukou a prsty a chodidla obou nohou).

(Obrázek č. 4 – otisky prstů).

Klasifikace papilárních linií nám umožňuje rozdělení otisků prstů do podskupin. Identifikace osoby je pak prováděna na základě nalezení a porovnání takzvaných markantů, které papilární linie vytvářejí.

Podpis (signature)

V e-pasu je rovněž veden elektronicky zpracovaný podpis držitele. Podpis osoby je porovnáván s uloženým podpisovým vzorem. Podpis v sobě obsahuje podrobnosti o tom, jakým způsobem byl podpis vytvořen. Základem tedy není podobnost tvaru písmem, ale dynamika podpisu, provedení tahů, síla, kterou bylo tlačeno na podložku, rychlost psaní a další jednoznačné charakteristiky podpisu.

(Obrázek č. 5 – podpis).

Důvody zavádění biometriky do cestovních pasů

Primárním záměrem zavedení cestovních pasů s biometrickými údaji byla jednoznačná identifikace držitele cestovního pasu s tímto dokladem. Společně se zavedením principu vlastnictví cestovního pasu pro každého člověka osobně včetně dětí (osob mladších 15 let), by mělo přispět k eliminaci trestné činnosti páchané na základě padělaných cestovních pasů, k eliminaci nežádoucí migrace osob a rovněž k eliminaci obchodování s lidmi.

Dalším důvodem pro zavedení biometrických údajů do cestovních pasů bylo zajistit, aby při vyhoštění cizince nedocházelo k její zpětné migraci. Bez biometrických údajů v cestovním pase se nelegální cizinci opět vraceli na území ČR s jinými jmény a tudíž jinými doklady. Bohužel tehdy neexistovaly žádné důkazní materiály, podle kterých by byl daný cizinec usvědčen. To se se zavedením biometrických údajů v cestovním pase podařilo změnit.

Další využití biometrických údajů v cestovním pase je v případě ztráty či odcizení cestovního pasu. Při ztrátě či odcizení biometrického pasu je tento doklad pro případného pachatele, který by měl v úmyslu tento doklad zneužít, zcela k ničemu. Biometrický pas totiž obsahuje fotografii, která již není lepená, ale vypalovaná laserem ve vrstvách, tudíž je zcela prakticky vyloučené, aby došlo k její podstatné změně. Dále je rovněž fotografie uložena v digitální podobě na čipu RFID příslušného pasu.  Cestovní pas obsahuje celou řadu ochranných prvků, které je při použití běžně dostupných technologií velmi obtížné napodobit. Mezi klasické ochranné prvky patří vodoznak, ochranný proužek, speciální barvy, čip RFID, mikrotisk, ale také prvky viditelné pouze pod ultrafialovým světlem.

V neposlední řadě je využívání biometrických údajů v cestovních pasech spojeno se stále sílící vlnou terorismu a nelegální migrace. I v tomto ohledu mají biometrické údaje v cestovních pasech nezastupitelnou úlohu při zajišťování bezpečnosti na území ČR.

Mezi nevýhody zavádění biometriky do cestovních pasů můžeme zařadit vysoké náklady na zavedení patřičné technologie (na straně vydávání elektronických pasů i jejich následné kontroly) a dále otázky týkající se ochrany soukromí a zabezpečení ochrany osobních údajů.

Marek Hejduk,
člen Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Marek Hejduk

Marek Hejduk

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Marek Hejduk

Marek Hejduk

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31