Dočekal: Další průšvih elektroaut.

Dočekal: Další průšvih elektroaut.

Hoří vám elektroauto? Nebo to vidíte? Rychle nohy na ramena a utíkejte pryč! Je to bez nadsázky o život!

Masivní a ekonomicky neoddůvodnitelná podpora elektromobilů s sebou nese řadu problémů. Ponechám stranou třeba naprosto nedostačující infrastrukturu dobíjecích stanic nebo stamilionové náklady, které s sebou ponese přestavba a vybavení servisních středisek a autoservisů. Pojďme si představit zcela běžnou věc, že v důsledku havárie nebo technické poruchy vůz vzplane. Nevím jak vy, ale já jsem už za život několik aut hořet viděl. Předpokládám, že četnost těchto požárů bude řádově stejná u všech typů aut. To, že nevidíme hořet elektromobily, je způsobeno pouze tím, že jich zatím je statisticky bezvýznamné množství. Ale to se velmi rychle mění.

Pokud vzplane klasický vůz se spalovacím motorem, tak někdy stačí, aby člověk vzal hasicí přístroj a je po problému. V horších případech přijedou hasiči, stoupnou si kolem, 15 minut hasí, zkontrolují motorový prostor a maximálně pak odklidí vapexem rozlité náplně. Auta „bouchají“ jen ve filmech. Vrak se může odtáhnout.

Pokud chytne elektromobil, tak nic nehaste, ale vezměte rychle nohy na ramena a volejte hasiče. I ti s touto situací budou mít veliký problém. Proč?

– musí auto zajistit klíny, aby se nerozjelo. Elektromobily to dělají svévolně. Auto může být v tzv. „ready stavu“ připraveno k jízdě. Takže je i problém zaparkovat v dráze hořícího stroje (někdy to ale nejde jinak). A přistupovat k autu zásadně z boku.
– hrozí jim možný úraz elektrickým proudem. Vozidlo používá vysokonapěťové systémy, může zde být až několik set voltů. Navíc musí dát pozor na rychlý rozvoj požáru v počáteční fázi – explozivní hoření HV baterie s možností jejího roztržení. Během 15 sekund může teplota dosáhnout až 400 stupňů Celsia.
– takže ho musí odpojit od proudu. Pokud se to nepovede, tak se nedá hasit a hasiči se jen můžou koukat na táborák a maximálně tak chránit okolí. Ani špekáčky na tom nejdou opékat.
– složité je i vyprošťování uvízlých osob. Nelze při tom postupovat stylem: tady to přeřízni, dostaneme ho ven. VN napětí totiž není spojeno jen s pohonem. Někde jej využívají i klimatizační a další systémy. Takže pokud hasič vůz nezná, tak mimo toho, že se nadýchá jedovatých zplodin při vyprošťování pasažérů (což je asi prvotní akce) riskuje, že ho kopne pár kilowatt.
– musí použít dýchací přístroje. Při požáru baterií se uvolňují toxické látky.
– musí vůz nadzvednout (to lze pouze v přesně stanovených místech – u každého auta jsou pochopitelně jinde), aby mohli chladit baterie i zespoda.
– měli by na voze najít QR kód, který jim třeba poví, kde jsou odpojovače vysokého napětí, příslušná VN pojistka a již zmíněné body na zvedání vozu.
– zkušenosti ukazují, že k tomuto typu zásahu nestačí jedna hasičská jednotka. Ideálních je prý tak 50 hasičů.
– měli by mít nastudované materiály, jak se který konkrétní vůz hasí. Tesla má třeba různé manuály k hašení různých modelů svých aut. Jednotný postup neexistuje.
– možná budou mít i problém s dostatkem vody. Údajně na běžný požár elektromobilu je jí zapotřebí až 12 000 litrů.
– použitá voda se pak musí odborně zlikvidovat. Cena této likvidace se podle tyrolského Kronen Zeitung pohybuje kolem 250 eur (asi 6.500 korun) za metr krychlový.
– nehledě na to, že se musí dekontaminovat zemina v okolí požáru, protože je zasažena toxickými prvky.
– no a normální auto hasí desítky minut, elektromobil hodiny.
– ihned po likvidaci ohně nesmí být v okolí žádné auto ani jiný hořlavý materiál – hrozí znovuvznícení.
– a když to konečně uhasíte, tak to auto musí minimálně na 24 hodin do karantény. Zpravidla se buď zasype celé pískem nebo ponoří do kontajneru s vodou nebo inertním plynem. Ale zase: jak ho tam dát? To znamená mít ten kontajner + vodu do něj + jeřáb u každého zásahu.

A pak jsou zde další možné komplikace:
– představte si takto složitý zásah u hromadné havárie ve stylu Kobry 11. Třeba 10 aut v sobě. Jak rychle poznat, co je elektromobil, jak k němu zajet, přistavit kontajner (dva kontajnery?), jak zamezit vzniku sekundárních škod apod.? Neřešitelný problém.
– a co třeba oheň v podzemních garážích? Jak tam dostanete chladicí kontajner nebo náklaďák s pískem? Kam se tam vsákne to neuvěřitelné množství vody? Tam na to kanalizace není dimenzovaná. A jak tu vodu potom dekontaminujete?
– a co třeba požár elektromobilu, který je připojen na nabíjecí stanici. Bez klíčků od vozidla jej prostě nelze odpojit od sítě.

Z toho všeho plyne, že elektromobil se asi nějak uhasit dá, ale …. s několikanásobně vyššími náklady a navíc se zpravidla vždy jedná o totální škodu. Auto je prostě na odpis. Máme zde další subjekt, který tyto parametry velmi pečlivě vyhodnocuje a tím jsou pojišťovny. Co myslíte – budou tyto zvýšené náklady krýt ze své marže? Tipuji, že ani omylem.

Mimochodem – prostory pro karanténu vozu po nehodě (nebo přijatém do opravy) musí mít i každý servis pro tyto vozy. Musí je mít na sledovaném otevřeném prostranství alespoň 24 hodin a minimálně 15 metrů od dalších objektů. To znamená další stamiliony investic jen v rámci ČR. A to nezmiňuji další problémy, které se týkají např. odtahových služeb. A už vůbec neřeším ekologickou likvidaci těchto vraků.

……….

Ne – nejsem proti novým technologiím. Ale třeba přechod od koňských potahů k automobilismu byl zcela dobrovolný. Tomáš Garrigue Masaryk nebo František Josef I. rozhodně nenařizovali, že před kočár se v rámci ekologie smí zapřahat maximálně dvojspřeží místo osmispřeží, že se musí snižovat spotřeba ovsa a zavádět ekologické podkovy. A vůbec – v zájmu čistoty veřejných prostranství každý, kdo dobrovolně odvede koně k řezníkovi, dostane dotaci na nový automobil. ….. Nic z toho nebylo nutné. Lidé prostě chtěli něco nového, lepšího, ekonomičtějšího. Přišli na to sami od sebe. Rozhodli se SVOBODNĚ! Prostě to bylo výhodné. Srovnejte s dneškem, kdy nám evropské „elity“ násilím nutí něco, co nikdo nechce a přináší to více problémů než užitku. A to jsem v tomto blogu zmínil jen jeden jediný aspekt s tím související. Pojďme se zasadit ZA NEZÁVISLOST v dopravě. Každý ať si sám zvolí jak, čím a za jakých podmínek chce cestovat!

Zdroje:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/tesla-pozar-rakousko-hasici-elektromobil.A191107_104746_zahranicni_knn
https://www.autorevue.cz/jak-uhasit-elektromobil-i-hasici-se-teprve-vzdelavaji
https://www.auto.cz/je-to-spocitane-tesla-model-s-vyprodukuje-vic-oxidu-uhliciteho-nez-mala-benzinova-auta-111148

 

 

Jan Dočekal

Zastupitel Prahy 6, místopředseda Strany

Zdroj: https://jandocekal.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=744506

 

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Nejnovější video

»Opominutý význam patologie v posledních letech pro klinickou praxi – jak důležitá je mezioborová spolupráce.« Takový byl název dnešního semináře v Poslanecké sněmovně, který upozorňoval na nevratné škody způsobené očkováním proti onemocnění covid-19, především na ty, jež měly smrtelné následky a před nimiž odpovědní lidé, ale i mainstreamová média zavírají oči. Příkladem budiž případ ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), který na seminář nedorazil, stejně jako další zástupci pozvaných státních zdravotnických společností.

Program semináře:

  • 15:00 Zahájení semináře Mgr. Libor Vondráček
  • 15:05 Úvodní slovo odborníka
  • 15:15 Dr. med. Ute Krüger – Bedeutung der Pathologie und häufige Befunde nach Corona Impfung Význam patologie a časté nálezy po očkování proti koronaviru
  • 16:15 Dr. med. Vibeke Manniche – The safety of COVID-19 vaccines Batch-studies
  • 16:45 Dr. med. Ute Krüger – Fallbeschreibungen – Todesfälle nach Corona Impfung Popisy jednotlivých kasuistik – úmrtí po očkování proti koronaviru
  • 17:30 Dokument o farmakovigilanci
  • 17:40 Dr. med. Aleš Novotný – „DER WEG ZURÜCK“ aneb Cesta zpátky k vědecké medicíně – dnešní situace v Německu
  • 18:00 Diskusní panel

Podle poslance a předsedy Svobodných Libora Vondráčka, který nad dnešní akcí převzal záštitu, v době covidové „ne všechny názory zaznívaly dostatečně nahlas“, navíc se „k údajům přidávalo ideologické zabarvení„.

„Když se nyní ozývají v USA, je potřeba, aby zazněly i v České republice. Jsou to názory nepopulární, ale snažili jsme se jim dát prostor, protože tu před šesti lety byly nějaké strachy, které odezněly, a my se můžeme bavit s méně emocemi a v datech,“ uvedl seminář Vondráček.

Jedna z organizátorek akce Jana Gandalovičová označila patologii za stěžejní obor medicíny. »Je arbitrem naší práce a ukazuje u zemřelých pacientů, zda to, co děláme, děláme dobře, nebo dokáže popsat fenomény nevídané,« popsala Gandalovičová. Upozorňovala, že za doby covidové se málo pitvalo, a to i u lidí, kteří zemřeli náhlou smrtí. »Chybí tak analýza dat. Jak jednotlivých opatření, tak dopadu na obyvatelstvo,« upozornila MUDr. Gandalovičová.

Její slova potvrdil hlavní host dnešního semináře, německá lékařka Ute Krügerová, která více než 25 let pracovala v oboru patologie, převážně v nemocnicích ve Švédsku. Věnovala se mimo jiné diagnostice a výzkumu rakoviny prsu a v posledních letech se dostala do povědomí veřejnosti především kvůli svým tvrzením o souvislostech mezi očkováním proti covidu-19 a výskytem nádorových onemocnění.

Právě toto téma rezonovalo i v jedné z jejích dvou dnešních přednášek. »Patologie, to je učebnice nemocí,« uvedla a varovala před tím, že v poslední době docházelo jen k malému počtu pitev. »Jestliže se zřekneme pitev, zříkáme se kontroly naší činnosti. Lékaři se pak nemohou učit ze svých chyb. Statistiky příčin úmrtí budou chybné, přitom právě ty rozhodují, kam jsou směřovány toky peněz,« upozornila s tím, že hlavním úkolem je diagnostika chorob.

image
Ute Krügerová

Mluvila o tom, že si ve své praxi všímala stále většího počtu rakoviny prsu u mladších žen, navíc tumory rychleji rostly, byly agresivnější, invazivnější a objevovalo se více multifokálních nádorů, tedy více tumorů v jednom prsu, ale i více tumorů v obou prsech naráz.

»Krátce poté, co se začalo očkovat proti koronaviru, se rozšiřovaly velmi rychle a docházelo k úmrtí po několika měsících,« popsala Dr. Krügerová tzv. turborakovinu.

Protože její pokusy »dokázat nebo vyloučit« podezření na negativní vliv očkování, neměly žádnou vědeckou odezvu, začala se angažovat sama. »Poté, co byly zavedeny protikoronavirové injekce, požádala jsem svého šéfa, abych byla při pitvách. Slyšela jsem o podivných úmrtích a chtěla vědět, co se děje,« popsala na půdě české Poslanecké sněmovny.

image
Opičky z prezentace Ute Krügerové jako ilustrační příklad oficiálního postoje k očkování proti koronaviru

Sestavila případy, které vyšetřoval zkušený patolog, prof. Arne Burkhardt a které jsou spojené s koronavirem. Zhodnotil 89 případů, kde prokázal jejich souvislost s očkováním. „Naposledy jsme se viděli v lednu 2023 na velké konferenci ve Stockholmu, kdy jsme se shodli, že je důležité, aby jeho názory byly uveřejněny. V květnu 2023 bohužel zemřel,“ popsala lékařka.

Následně poprosila Burkhardtova kolegu Waltera Langa, který spolu s ním zkoumal tkáňové vzorky lidí, u nichž bylo podezření na poškození po očkování proti covidu-19. „Ten ale řekl, že je mu přes osmdesát a nemá na vydání knihy. A tak jsem si řekla, že když to nezveřejním já, tak už nikdy nikdo. Napsala jsem do kondolenční knihy, že udělám vše pro to, aby to vyšlo,“ uvedla Krügerová, jež znovu prověřila stovky histologických řezů a za pomoci Langa vytvořila knihu Očkovaný – Zemřel. Histopatologický atlas poškození způsobených očkováním proti covidu. „Na internetu může být v budoucnu cokoli změněno, ale když vydáte knihu, můžete ji vyndat z knihovny po 20 letech a máte důkaz v ruce. Může sloužit pro lékaře, kteří to stále aplikují, i pro laiky, kteří se zajímají o zdraví,“ popsala Krügerová.

image
Zaplněný přednáškový sál Poslanecké sněmovny

Kniha vyšla v němčině v druhé polovině roku 2025 a obsahuje fotografie tkání a popisy jednotlivých případů. Stal se z ní bestseller, který se dočkal již pátého vydání a rozšiřuje se v překladu do dalších a dalších zemí.

Krügerová ve druhé části přednášky překročila k popisům jednotlivých kasuistik u úmrtí po očkování proti koronaviru. Jako smutný příklad označila například školou povinnou dívku, která zemřela několik dní po aplikaci druhé injekce. Tento krok zvolila potě, co se nemohla bez »očkování« účastnit výletu se spolužáky. „Matka, která pracuje ve zdravotnictví, jí radila ‚Nenech si to píchnout‘, ale dalo se pochopit, že si vzhledem k sociálnímu odloučení nechala dvě injekce dát. Po té druhé se necítila dobře, osmý den po aplikaci se zhroutila, matka se jí pokusila zachránit, ale nepovedlo se – 26 dní po injekci v nemocnici zemřela,“ popsala Krügerová a demonstrovala snímek, u něhož je patrná zničená svalovina srdce. Dívka zemřela na myokarditidu.

Krügerová popsala i další nešťastné příklady ze své knihy a uzavřela, že injekce stály celosvětově 36 milionů životů a „musí být okamžitě ukončeny“.

image
Vibeke Mannicheová

V Poslanecké sněmovně ji dnes za mikrofonem doplnila i dánská lékařka Vibeke Mannicheová, která zkoumala podezření na nežádoucí účinky po vakcínách od společnosti Pfizer, následně i od Modeny a AsgtraZeneca. Nejvíce njich zaznamenala do března 2021, přesto se nadále pokračovalo v očkování. „Je to jako kdybyste pili Coca-Colu a ta měla méně nebo více soli. V tom případě by ji stáhli z prodeje. Jenže aplikace vakcín pokračuje a variabilita mezi jednotlivými šaržemi je veliká. V době, kdy publikujeme, jak nebezpečné jsou některé šarže, čekala bych, že to povede k zastavení očkování. Jenže ono se naopak propaguje. Média o tom mlčí a dochází k cenzuře,“ prohlásila dánská lékařka.

Citovala v této souvislosti slova amerického biochemika Roberta W. Maloneho: „Pět ze šesti vědců dokázalo, že ruská ruleta je neškodná.„

Po zveřejnění jejích studií a konkrétních dat, které mj. poukazují na zhoršení plodnosti nebo na vyšší negativní zdravotní účinky vakcín u žen, na ni Pfizer ani další společnosti nepodaly žalobu, což ona sama pokládá za důkaz svých slov. „Ukazuje to, že ve skutečnosti to bude s vedlejšími účinky ještě mnohem horší,“ dodala.

Na akci byli přítomni mj. i poslanci Josef Nerušil či Jindřich Rajchl, europoslanec Ivan David, místopředseda Svobodných Miroslav Havrda, předsedkyně Švýcarské demokracie Pynelopi Cimprichová, proslulí bojovníci proti covidovým opatřením Petra Rédová a Jaroslav Turánek, ale také celý tuzemský tým asistentů europoslance Ondřeje Dostála.

Převzato z iportal24.cz

Prezentace Pavla Kalendy

V hlavní roli patologie: úmrtí po covidových injekcích! Ministr Vojtěch nedorazil

»Opominutý význam patologie v posledních letech pro klinickou praxi – jak důležitá je mezioborová spolupráce.« Takový byl název dnešního semináře v Poslanecké sněmovně, který upozorňoval na nevratné škody způsobené očkováním proti onemocnění covid-19, především na ty, jež měly smrtelné následky a před nimiž odpovědní lidé, ale i mainstreamová média zavírají oči. Příkladem budiž případ ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), který na seminář nedorazil, stejně jako další zástupci pozvaných státních zdravotnických společností.

Program semináře:

  • 15:00 Zahájení semináře Mgr. Libor Vondráček
  • 15:05 Úvodní slovo odborníka
  • 15:15 Dr. med. Ute Krüger – Bedeutung der Pathologie und häufige Befunde nach Corona Impfung Význam patologie a časté nálezy po očkování proti koronaviru
  • 16:15 Dr. med. Vibeke Manniche – The safety of COVID-19 vaccines Batch-studies
  • 16:45 Dr. med. Ute Krüger – Fallbeschreibungen – Todesfälle nach Corona Impfung Popisy jednotlivých kasuistik – úmrtí po očkování proti koronaviru
  • 17:30 Dokument o farmakovigilanci
  • 17:40 Dr. med. Aleš Novotný – „DER WEG ZURÜCK“ aneb Cesta zpátky k vědecké medicíně – dnešní situace v Německu
  • 18:00 Diskusní panel

Podle poslance a předsedy Svobodných Libora Vondráčka, který nad dnešní akcí převzal záštitu, v době covidové „ne všechny názory zaznívaly dostatečně nahlas“, navíc se „k údajům přidávalo ideologické zabarvení„.

„Když se nyní ozývají v USA, je potřeba, aby zazněly i v České republice. Jsou to názory nepopulární, ale snažili jsme se jim dát prostor, protože tu před šesti lety byly nějaké strachy, které odezněly, a my se můžeme bavit s méně emocemi a v datech,“ uvedl seminář Vondráček.

Jedna z organizátorek akce Jana Gandalovičová označila patologii za stěžejní obor medicíny. »Je arbitrem naší práce a ukazuje u zemřelých pacientů, zda to, co děláme, děláme dobře, nebo dokáže popsat fenomény nevídané,« popsala Gandalovičová. Upozorňovala, že za doby covidové se málo pitvalo, a to i u lidí, kteří zemřeli náhlou smrtí. »Chybí tak analýza dat. Jak jednotlivých opatření, tak dopadu na obyvatelstvo,« upozornila MUDr. Gandalovičová.

Její slova potvrdil hlavní host dnešního semináře, německá lékařka Ute Krügerová, která více než 25 let pracovala v oboru patologie, převážně v nemocnicích ve Švédsku. Věnovala se mimo jiné diagnostice a výzkumu rakoviny prsu a v posledních letech se dostala do povědomí veřejnosti především kvůli svým tvrzením o souvislostech mezi očkováním proti covidu-19 a výskytem nádorových onemocnění.

Právě toto téma rezonovalo i v jedné z jejích dvou dnešních přednášek. »Patologie, to je učebnice nemocí,« uvedla a varovala před tím, že v poslední době docházelo jen k malému počtu pitev. »Jestliže se zřekneme pitev, zříkáme se kontroly naší činnosti. Lékaři se pak nemohou učit ze svých chyb. Statistiky příčin úmrtí budou chybné, přitom právě ty rozhodují, kam jsou směřovány toky peněz,« upozornila s tím, že hlavním úkolem je diagnostika chorob.

image
Ute Krügerová

Mluvila o tom, že si ve své praxi všímala stále většího počtu rakoviny prsu u mladších žen, navíc tumory rychleji rostly, byly agresivnější, invazivnější a objevovalo se více multifokálních nádorů, tedy více tumorů v jednom prsu, ale i více tumorů v obou prsech naráz.

»Krátce poté, co se začalo očkovat proti koronaviru, se rozšiřovaly velmi rychle a docházelo k úmrtí po několika měsících,« popsala Dr. Krügerová tzv. turborakovinu.

Protože její pokusy »dokázat nebo vyloučit« podezření na negativní vliv očkování, neměly žádnou vědeckou odezvu, začala se angažovat sama. »Poté, co byly zavedeny protikoronavirové injekce, požádala jsem svého šéfa, abych byla při pitvách. Slyšela jsem o podivných úmrtích a chtěla vědět, co se děje,« popsala na půdě české Poslanecké sněmovny.

image
Opičky z prezentace Ute Krügerové jako ilustrační příklad oficiálního postoje k očkování proti koronaviru

Sestavila případy, které vyšetřoval zkušený patolog, prof. Arne Burkhardt a které jsou spojené s koronavirem. Zhodnotil 89 případů, kde prokázal jejich souvislost s očkováním. „Naposledy jsme se viděli v lednu 2023 na velké konferenci ve Stockholmu, kdy jsme se shodli, že je důležité, aby jeho názory byly uveřejněny. V květnu 2023 bohužel zemřel,“ popsala lékařka.

Následně poprosila Burkhardtova kolegu Waltera Langa, který spolu s ním zkoumal tkáňové vzorky lidí, u nichž bylo podezření na poškození po očkování proti covidu-19. „Ten ale řekl, že je mu přes osmdesát a nemá na vydání knihy. A tak jsem si řekla, že když to nezveřejním já, tak už nikdy nikdo. Napsala jsem do kondolenční knihy, že udělám vše pro to, aby to vyšlo,“ uvedla Krügerová, jež znovu prověřila stovky histologických řezů a za pomoci Langa vytvořila knihu Očkovaný – Zemřel. Histopatologický atlas poškození způsobených očkováním proti covidu. „Na internetu může být v budoucnu cokoli změněno, ale když vydáte knihu, můžete ji vyndat z knihovny po 20 letech a máte důkaz v ruce. Může sloužit pro lékaře, kteří to stále aplikují, i pro laiky, kteří se zajímají o zdraví,“ popsala Krügerová.

image
Zaplněný přednáškový sál Poslanecké sněmovny

Kniha vyšla v němčině v druhé polovině roku 2025 a obsahuje fotografie tkání a popisy jednotlivých případů. Stal se z ní bestseller, který se dočkal již pátého vydání a rozšiřuje se v překladu do dalších a dalších zemí.

Krügerová ve druhé části přednášky překročila k popisům jednotlivých kasuistik u úmrtí po očkování proti koronaviru. Jako smutný příklad označila například školou povinnou dívku, která zemřela několik dní po aplikaci druhé injekce. Tento krok zvolila potě, co se nemohla bez »očkování« účastnit výletu se spolužáky. „Matka, která pracuje ve zdravotnictví, jí radila ‚Nenech si to píchnout‘, ale dalo se pochopit, že si vzhledem k sociálnímu odloučení nechala dvě injekce dát. Po té druhé se necítila dobře, osmý den po aplikaci se zhroutila, matka se jí pokusila zachránit, ale nepovedlo se – 26 dní po injekci v nemocnici zemřela,“ popsala Krügerová a demonstrovala snímek, u něhož je patrná zničená svalovina srdce. Dívka zemřela na myokarditidu.

Krügerová popsala i další nešťastné příklady ze své knihy a uzavřela, že injekce stály celosvětově 36 milionů životů a „musí být okamžitě ukončeny“.

image
Vibeke Mannicheová

V Poslanecké sněmovně ji dnes za mikrofonem doplnila i dánská lékařka Vibeke Mannicheová, která zkoumala podezření na nežádoucí účinky po vakcínách od společnosti Pfizer, následně i od Modeny a AsgtraZeneca. Nejvíce njich zaznamenala do března 2021, přesto se nadále pokračovalo v očkování. „Je to jako kdybyste pili Coca-Colu a ta měla méně nebo více soli. V tom případě by ji stáhli z prodeje. Jenže aplikace vakcín pokračuje a variabilita mezi jednotlivými šaržemi je veliká. V době, kdy publikujeme, jak nebezpečné jsou některé šarže, čekala bych, že to povede k zastavení očkování. Jenže ono se naopak propaguje. Média o tom mlčí a dochází k cenzuře,“ prohlásila dánská lékařka.

Citovala v této souvislosti slova amerického biochemika Roberta W. Maloneho: „Pět ze šesti vědců dokázalo, že ruská ruleta je neškodná.„

Po zveřejnění jejích studií a konkrétních dat, které mj. poukazují na zhoršení plodnosti nebo na vyšší negativní zdravotní účinky vakcín u žen, na ni Pfizer ani další společnosti nepodaly žalobu, což ona sama pokládá za důkaz svých slov. „Ukazuje to, že ve skutečnosti to bude s vedlejšími účinky ještě mnohem horší,“ dodala.

Na akci byli přítomni mj. i poslanci Josef Nerušil či Jindřich Rajchl, europoslanec Ivan David, místopředseda Svobodných Miroslav Havrda, předsedkyně Švýcarské demokracie Pynelopi Cimprichová, proslulí bojovníci proti covidovým opatřením Petra Rédová a Jaroslav Turánek, ale také celý tuzemský tým asistentů europoslance Ondřeje Dostála.

Převzato z iportal24.cz

Prezentace Pavla Kalendy

Oblíbené štítky

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31