Děd: (Nejen) Mons. Petr Piťha má právo vyjadřovat svůj názor

Děd: (Nejen) Mons. Petr Piťha má právo vyjadřovat svůj názor

Trnem v oku této organizace jsou závěry, které Mons. prof. Piťha vyvodil z tzv. Istanbulské úmluvy, dokumentu Rady Evropy, resp. její důvodové zprávy. Netroufám si v žádném případě hodnotit, zda byla slova Mons. prof. Piťhy fakticky správná, ačkoliv sám v tzv. Istanbulské úmluvě a dostupné důvodové zprávě nenacházím nic, co by mě vedlo k jím prezentovaným závěrům a mé výhrady jsou v podstatě pouze dílčí.

Nicméně je zde několik sporných míst, které především otevírají prostor pro ovlivňování domácí legislativy. Přesto to nejméně sporné, co se dá o Úmluvě konstatovat, je, že je v našich podmínkách nadbytečná a opět odebírá kompetence národním státům[2]. V psaných textech na dané téma se Mons. prof. Piťha ostatně hojně odkazuje na celou řadu jiných dokumentů, které v předmětném kázání opomenul. Mons. prof. Piťha vystupuje na ochranu tradiční rodiny již delší dobu a při porovnání jeho ostatních dostupných výstupů se zdá být jeho „Svatováclavské“ kázaní skutečně poněkud zjednodušující. Toto zjednodušení lze přičítat samozřejmě zlému úmyslu, omylu, ale zejména danému formátu promluvy (předpokladem je však jeho alespoň povrchní znalost), která svým obvyklým rozsahem neumožňuje složitou tématiku přednést jinak, než stručně a zjednodušeně. V každém případě se dá předmětným slovům Mons. prof. Piťhy možná ledacos vytknout.

Je velice vhodné vést v takovém případě polemiky, psát články, otevřít obecnou společenskou i odbornou diskuzi nejen o předmětném kázání, ale i o stanoviscích ČBK. Naopak je naprosto nepřijatelné snažit se názory a závěry kteréhokoliv člověka kriminalizovat. Mons., prof. Piťha ve svém kázání nevyzval k jakémukoliv násilí, diskriminaci nebo k porušování platné legislativy.  Vyjadřuje pouze svůj názor na Istanbulskou úmluvu a na společenské směřování. Případné faktické chyby v jeho promluvě, jakož i nonkomforní názor na vývoj vnímání rodiny a postavení mužů i žen, nemohou být důvodem ke snahám o jeho postih, kriminalizaci a umlčení. Rovněž komentování probíhajícího procesu schvalování legislativy nesmí být kriminalizováno.

Jako politik a člen Svobodných, jakož i křesťan a katolík jsem zděšen snahou kriminalizovat kněze za obsah jeho kázání, byť s jeho obsahem nutně nemusím souhlasit. Co je přípustné, aby zaznívalo v kázáních, stanovuje katechismus, učení církve, mešní řád, kanonické právo.

Dnešní doba obecně přináší nárůst snah kriminalizovat a umlčovat nepohodlné či odlišné názory. S velikou nelibostí vnímám přehlížení svobody slova a její potlačování ve jménu „správných informací“, potlačení tzv. „hejtování“ a „falešných zpráv“. Svobodu projevu považuji za naprosto zásadní předpoklad svobody jednotlivce. A její ztrátu, či omezování považuji za mnohem závažnější problém, než negativní jevy, které nám bohužel v dnešní době přináší. Z tohoto důvodu má moji podporu i Mons. prof. Petr Piťha, který je pro mne velice respektovanou osobností veřejného života, aniž bych tím nutně vyjadřoval pochopení jeho slov v předmětném kázání.

Jan Děd,
člen Republikového výboru Svobodných

 [1] Organizace sdružující další organizace. A to je prima. Nikdo totiž nemůže zjistit, za kolik lidí vlastně mluví. V každém případě žije z dotací ve výši 2758000kč (dle Výroční zprávy), přičemž členské příspěvky tvoří (ohromných) 4,3% příjmů. Nikoho asi nepřekvapí, že dotace pocházejí pouze od EU, z vládních Programů a ambasády USA (žádný soukromý dárce není ve výroční zprávě k nalezení). Za náhodu nelze považovat ani vřelé vztahy s paní Jourovou a panem Babišem.

[2] Například (nicméně nejen) vznik orgánu GREVIO, nebo Kapitola XI. pojednávající o dodatcích. O nadbytečnosti pak celkem obsáhle přesvědčuje zpráva RIA, která je k nalezení zde: https://zakonyprolidi.cz/media2/file/1806/File23972.pdf?attachment-filename=6106408-2018-01-31-duvodova-zprava-6230438.pdf

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31