Chybí pořádná kontrola a citelné trestání. Zestátnění exekutorů by však nikomu nepomohlo, myslí si šéfka asociace

Chybí pořádná kontrola a citelné trestání. Zestátnění exekutorů by však nikomu nepomohlo, myslí si šéfka asociace

Stačilo by se vrátit ke kořenům. To je podle Jany Tatýrkové, výkonné ředitelky Asociace inkasních agentur, ten nejlepší recept, jak řešit excesy, které vyvolávají tlak na změny pravidel spojených s vymáháním dluhů. „To znamená pořádně kontrolovat a trestat tak, aby už se podobná pochybení neopakovala,“ domnívá se Tatýrková, která se od roku 2004 pohybovala ve finančním světě, například ve finanční skupině Fio nebo Natland, a od konce minulého roku je pražskou místopředsedkyní Svobodných.

Zestátnění exekutorů, princip teritoriality, stejně jako princip jeden dlužník – jeden exekutor. To vše dlouhodobě navrhuje například SPD jako recept na výrazné snížení nákladů na exekuce a zvýšení jejich vymahatelnosti společně se zrychlením celého řízení. Domníváte se, že je to recept na zlepšení celého systému?

Ukažte mi něco státního, co efektivně funguje. Pamatuji ještě dobu, kdy z pohledávky nebyla vůbec šance něco vymoci, a nemyslím, že zestátnění by byla změna k lepšímu. Podobné je to s principem teritoriality. Mnozí to považují za spásné řešení, i část exekutorů se to domnívá. Na Slovensku už tento systém zavedli a vymahatelnost jim průměrně klesla o 18 procent. V Prešovském kraji je průměrná efektivita exekučního řízení pouze 6,58 procenta. Nejvyšší je v Žilinském kraji, a to 12,68 procenta. Očekávání, které od tohoto systému měli, nebylo vůbec naplněno. Zjistilo se, a to je velmi podobné i u nás, že exekutorské úřady mají různou kvalitu. Některé slovenské úřady nevykonávají vůbec fyzické návštěvy ani nezabavují auta. Prostě umějí pracovat jen od stolu. Asi pět procent exekutorských úřadů není šance jakkoliv zkontaktovat. Jeden exekutor je dokonce permanentně na home office. Část exekutorů si nastavila systém na zastavování exekucí a čekají pouze na pasivní příjem.

Domníváte se, že u nás by to dopadlo stejně jako na Slovensku?

Velmi podobně. Dnes se věřitelé u nás snaží vybrat exekutora, který jim vymůže peníze rychle a co nejvíc. Jenže když by exekutor byl nějakým způsobem přidělovaný, měl by stát garantovat i stejnou efektivitu. A v tom by byl kámen úrazu. 

Když s těmito návrhy nesouhlasíte, máte nějaké řešení?

Záleží, co chcete řešit. Já se dívám na činnost exekutorů z pohledu věřitelů, často i nedobrovolných, kteří se chtějí dostat ke svým penězům. Tady se neustále vytvářejí nějaké konstrukty, přitom by stačilo vrátit se ke kořenům a zlepšit ten základ. To znamená pořádně kontrolovat a trestat tak, aby už se podobná pochybení neopakovala! Uvedu příklad. Kvůli dluhu zhruba 15 tisíc korun exekutor prodal dlužníkovu nemovitost v odhadní ceně cca 1,3 milionu korun. Pominu lukrativnost pozemku a tržní hodnotu. Přitom exekutor měl možnost zablokovat účet, prodat auta, nářadí… Nic z toho neudělal. Dokonce i Exekutorská komora vyslovila pochybení. Jenže Nejvyšší správní soud udělil exekutorovi pokutu 50 tisíc korun! A ještě to nebylo první pochybení daného exekutora. Vzhledem k tomu, co dlužníkovi způsobil, mi taková pokuta připadne naprosto směšná. Dlužník se nyní bude domáhat náhrady škody, roky bude čekat na nějakou mizernou kompenzaci a ve finále to zaplatíme my všichni. No a když takoví a podobní exekutoři mohou dál vykonávat svoji činnost, asi nemůžeme očekávat, že se něco zlepší. 

Inkasní agentury vymáhají pohledávky ještě před exekutory. Jak s exekutory vycházejí?

Domnívám se, že velmi dobře. Inkasní agentury s celou řadou exekutorských úřadů spolupracují, tedy postupují jim pohledávky k exekucím. Ale také narážíme na pohled, kdy řada exekutorů považuje inkasní agentury za svoji konkurenci. Protože co se vymůže mimosoudně, nejde do exekuce. Osobně považuji práci exekutorů za potřebnou, nelehkou, ale s výhradami, které už jsem zmiňovala. 

Předpokládám, že mnoho lidí o mimosoudním inkasu nikdy ani neslyšelo. 

To je určitě dobře, protože to znamená, že vše řádně a včas platí. Počet nových pohledávek, které každý rok doputují do inkasních agentur, se aktuálně pohybuje těsně nad milionem kusů. Vyjádřeno v objemu je to 20,7 miliardy korun. Jsou to nejnižší čísla od doby sledování. Lidé stále ještě dobře splácejí a zatím nemáme signály, že by počet pohledávek nějak narůstal. Celkově se v inkasních agenturách vymáhají pohledávky v objemu přes 121 miliard korun.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jana Tatýrková

Jana Tatýrková

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Jana Tatýrková

Jana Tatýrková

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31