Předpisy z Bruselu
Připravili jsme pro Vás přehled nejhloupějších předpisů, které omezují české občany, české podnikatele a nebo dokonce ohrožují naši bezpečnost. Platí pro nás, přestože nepochází z hlasu a srdcí lidí z České republiky, ale vymysleli je a schválili je v Bruselu.
Zákazy EU přehledně - co nás čeká?
6-2026: Migrační pakt
- Pakt stanovuje pravidla rozdělování migrantů po Evropě. Země s hodně migranty (třeba Německo) se jich budou zbavovat na úkor zemí, kde jich je méně (třeba ČR). Uplatňuje se přitom tzv. „povinná solidarita“.
- Zjednodušeně, v prvním kole si státy EU migranty rozeberou dobrovolně. Kdo nebude chtít migranty, zaplatí pokutu 500 000 Kč za neodebraného migranta nebo musí prokázat jinou pomoc proti migraci.
- Druhé kolo nastává, pokud zůstanou neodebraní migranti z 1. kola. Pak se bude na státy převádět povinnost vyřizování žádostí o azyl, což prakticky znamená přesun migranta na naše území. A z toho se už nepůjde vyplatit žádným výpalným.
- Více o migračním paktu je na MigracniPaktPrehledne.cz. Ministr vnitra Vít Rakušan pakt obhajuje a proto zaplatil z našich daní tuto plakátovou kampaň (náklady 633 233 Kč bez DPH):
1-2027: Nová daň za benzín, naftu, zemní plyn a uhlí - EU ETS2
- Rozšíření systému emisních povolenek na CO2, jde o druh daně.
- Výše daně se mění podle kurzu povolenky, nejnižší odhady mluví o zdražení 2 koruny za jeden litr paliva.
- Současný záměr EU je omezovat cenu do 45 EUR za povolenku, podle této kalkulačky to znamená benzín +3,20 Kč/l, nafta +3,50 Kč/l, zemní plyn +270 Kč/MWh, uhlí + 392 Kč/100 kg.
1-2028: Zákaz stavby domů vytápěných zemním plynem nebo uhlím
- Platí pro domy ve vlastnictví státu nebo jiných veřejných organizací.
1-2030: Povinné solární panely na střeše obytných domů
- týká se nových domů pro bydlení, ostatní budovy mají dřívější termíny
- platí, pokud je to „technicky vhodné a ekonomicky a funkčně proveditelné“
1-2030: Zákaz stavby domů vytápěných zemním plynem nebo uhlím
- Týká se všech budov, obytných i neobytných.
- Budovy ve vlastnictví státu nebo jiných veřejných organizací mají termín do 1-2028.
1-2035: Zákaz prodeje nových aut na benzín a naftu.
- Budou povolena jen vozidla, která nevypouští CO2. To znamená zákaz prodeje a výroby naftových a benzínových aut.
- Auta na baterie jsou o dost dražší než na benzín a naftu.
- Kromě elektrických na baterie bude teoreticky možný třeba pohon na vodík, to je ovšem velmi drahá a zatím jen spíše experimentální technologie.
1-2040: zákaz kotlů na fosilní paliva.
- Znamená to zákaz topení zemním plynem, uhlím nebo naftou.
- Platí pro všechny budovy, staré se musí rekonstruovat.
1-2050: velké finále - Green deal splněn!
- Všechny budovy budou už zrekonstruovány tak, aby potřebovaly nulové nebo velmi nízké množství energie - zateplení, nová okna, tepelná čerpadla místo kotlů, venkovní žaluzie, nucená ventilace místo větrání oknem …
- Výjimka může být pro památky, kostely, málo používané chaty, vojenské objekty, továrny.
- Nebudou vytvářeny žádné skleníkové plyny, zejména CO2.
- Případné CO2 bude zachytáváno a ukládáno, aby se nedostalo do ovzduší.
- Celosvětové emise CO2 způsobené lidmi klesnou o podíl států EU. V roce 2024 je to asi 7 % CO2.
- Klima se (možná) zlepší.
- Bude utraceno odhadem 25 000 miliard eur, na jednoho občana ČR to bude přibližně 1 600 000 Kč, na čtyřčlennou rodinu bude útrata vycházet na 6 500 000 Kč v dnešních cenách.
Migrační pakt přehledně - jsou tam kvóty? Co nám skutečně hrozí.
Co je to migrační pakt
Migrační pakt je nová politika EU proti nelegální migraci. Pakt tvoří několik směrnic a obsahuje celkem asi tisíc stránek, nedá se v něm jednoduše vyznat. Hlavním účelem paktu je určení pravidel pro přesun migrantů ze zemí, kde jich je hodně (jako Německo), do zemí, kde jich je málo (jako ČR).
Výjimka na Ukrajince
O výjimce často mluvil ministr vnitra Vít Rakušan, protože máme u nás velké množství Ukrajinců a tak pro nás neplatí povinnost brát migranty nebo platit výpalné. Jak je to doopravdy:
- O schválení výjimky bude rozhodovat Evropská komise.
- Existuje asi dvacet důvodů pro udělení výjimky, Ukrajinci jsou jen jedna z nich.
- Po schválení Komisí musí výjimku ještě potvrdit i Rada EU, kde jsou ministři států EU. Hlasuje se podle počtu obyvatel. Nejlidnatější státy jako Německo, Francie a Itálie mají migrantů hodně. S výjimkami budou určitě šetřit, rádi se migrantů zbaví.
- Výjimka platí jeden rok, o jejím prodloužení se musí znovu hlasovat.
Tato „výjimka“ se tedy uplatní jen výjimečně, za mimořádných okolností.
Migrační kvóty – jsou tam nebo ne?
Pojem „migrační kvóty“, tedy povinnost převzít migranta, se v paktu nepoužívá. Zato je zde „povinná solidarita“ a to dokonce dvakrát. V prvním kole „solidarity“ (říká se tomu „relokace“) má stát na výběr: 1. vzít si migranta, 2. zaplatit pokutu 25 000 euro = cca 500 000 Kč 3. přispět materiálně/nějak jinak na pomoc proti migraci. Povinně se vybere jedna možnost.
Druhé kolo nastává, pokud si v prvním kole státy těch migrantů vezmou málo. Pak se bude na státy převádět tzv. příslušnost k řízení o jejich žádostech o mezinárodní ochranu (zjednodušeně řečeno o azyl), říká se tomu „kompenzace v oblasti příslušnosti“ případně „offsety“. A tenhle systém už je povinný. Z výkladu paktu není úplně jasné, zda můžeme dostat na vyřizování jen žádosti o azyl od migrantů, kteří jsou zrovna na našem území, nebo i těch pobývajících v jiných státech.
Jak to může vypadat v tom příznivějším případě – Německo zadrží na hranicích s ČR migranta, nepustí ho na svoje území a zanese ho do databáze EU. A pak ho dostaneme na starost my a budeme si ho muset převzít, i když už o azyl požádal například v Řecku a do Německa se vydal kvůli vyšším sociálním dávkám. Bude v databázi, bude na našem území a EU uplatní „offset“. Podle současného stavu bychom ho poslali do státu, kde požádal o azyl, tj. do Řecka. S migračním paktem budeme muset jeho žádost o azyl vyřizovat my. Pokud se nepodaří jeho žádost zamítnout, budeme se o něj muset starat.
Podrobněji to popisuje Robert Kotzian, právník a politik, ve svém článku Migrační kvóty v paktu nejsou. Opravdu? Ministr vnitra Vít Rakušan nechal vylepit tyto plakáty po celé republice, náklady 633 233 Kč bez DPH, kde popírá kvóty:
Kdy začne pakt platit
2 roky od schválení. Vychází to na červen 2026:
1 rok 94 dnů 1 hodina 31 minut 41 sekund
Jak hlasovala vláda ČR
Za naši vládu hlasoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Přestože pakt aktivně prosazoval,
nakonec se ČR při hlasování zdržela. Pakt byl schválen, od Lisabonské smlouvy jsme ve většině věcí ztratili právo veta a rozhoduje se podle počtu obyvatel zemí, které jsou pro.
Proti bylo Maďarsko a Polsko, v některých věcech i Slovensko nebo Rakousko. V únoru roku 2025 polský předseda vlády odmítl přijímání migrantů podle migračního paktu.
Porovnání současného stavu a stavu po zavedení paktu
Zde jsou uvedeny některé další změny zaváděné s migračním paktem, jak je uvedla Evropské komise v tiskové zprávě.
| Současný stav | S paktem - od června 2026 |
|---|---|
| 1. Žádná povinnost platit nezávislou kontrolu dodržování základních práv migrantů. | Povinnost platit nezávislé dohlížeče práv migrantů ze státních peněz, tedy nás všech. Zejména kontrolovat, jestli někdo nebrání migrantům ve vstupu na území EU. |
| 2. Žádná povinná bezplatná právní pomoc žadatelům o azyl. | Bezplatná právní pomoc migrantům od podání žádosti až po její vyřízení a to včetně rady, jak se odvolat při neudělení azylu. Migrantům není dosud hrazena žádná právní pomoc. Nyní bude povinnost jim radit zdarma, na účet státu a tedy nás všech. |
| 3. Každý stát dává azyl podle svých podmínek. Česká republika patří k těm přísnějším. | Pravidla získání azylu budou stejná pro všechny státy. Předpokládá se, že nové podmínky nebudou tak přísné a budeme muset udělovat azyl více migrantům. |
Základními právy jsou míněna práva příchozích migrantů, zejména právo na projednání azylu a tím zákaz bránění migrantům ve vstupu na území EU, jinde nelze zaručit správné projednání azylu. Vracet migranty na hranicích zpět je proto zakázáno a dokonce trestáno.
Povinnosti EU pro podnikatele přehledně
12-2024 GPSR (General Product Safety Regulation, nařízení o obecné bezpečnosti výrobků)
- Stanovuje nové povinnosti výrobcům nebo obchodníkům, kteří dodávají nové výrobky na trh EU.
- Pokud zjistí bezpečnostní riziko u výrobku, musí výrobek zaregistrovat na portálu Safety Business Gateway
- Výrobce musí ověřit, že jeho výrobek je bezpečný, musí to zapsat spolu s technickou dokumentací a uschovat nejméně 10 let.
- Každý výrobek musí mít štítek se jménem výrobce, kontakty na něj, typ výrobku nebo výrobní číslo. Pokud nelze dát přímo na výrobek, musí se dát na obal.
- V ČR zatím nejsou stanoveny sankce za nedodržení.
- Více informací najdete v popisu od advokáta nebo na serveru E15.cz.
asi 7-2025: NIS2 (Network and Information Security - nová směrnice o kybernetické bezpečnosti)
- Začne platit asi v polovině roku 2025, probíhá schvalování české verze této směrnice, termín platnosti není proto ještě určen.
- Na rozdíl od dřívější NIS1 podléhá této směrnici mnohem více organizací. Nově je to asi 6 000 organizací místo několika set.
- Přináší navíc další povinnosti a vyšší sankce za nesplnění.
- Je potřeba firmu registrovat na portálu NÚKIBu (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost).
- Každá firma si musí sama zjistit, zda podléhá této směrnici nebo ne.
- Existují dvě kategorie - vyšší a nižší režim povinností.
- Firma musí mít nastaveny bezpečnostní a IT procesy, ve vyšším režimu musí vyčlenit nebo přijmout nové zaměstnance na pracovní role určené NÚKIBem.
- Zaměstnanci musí procházet pravidelným školením.
- Požadavky této směrnice se snaží vysvětlovat seriál na serveru lupa.cz.
Požadavky na firmu v nižším režimu, aby splnila minimum požadovaných organizačních opatření, odhadují na několik desítek hodin práce kvalifikovaného zaměstnance. Dále bude potřeba splnit další požadavky, nakoupit potřebný SW …
1-2026: CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive, směrnice o vykazování udržitelnosti podniků)
- Nefinanční reporting, tedy předmětem není obrat, zisk, míra zadlužení apod., ale tzv. parametry ESG.
- Platnost je od 30.12.2025, malé firmy od 30.6.2026.
- Platí pro všechny společnosti, které splní dvě z těchto tři podmínek – aspoň 250 zaměstnanců, obrat nad 1,25 miliardy korun, celková aktiva větší než 625 miliónů korun. Odhad pro ČR je 250 společností.
- Větší firmy musely reporty vytvářet již dříve. Naopak menší firmy tato povinnost čeká od roku 2027 a zasáhne odhadem 50 000 firem.
- I malé firmy se nemusí ubránit reportování, protože firmy potřebují zjišťovat potřebné parametry i u dodavatelů.
- Vykazuje se na stovkách ukazatelů, jak vaše firma ovlivňuje klima, jak snižujete spotřebu vody a energií, jak předcházíte korupci, jak máte řízeny vztahy s dodavateli ...
- Dále vhodné pracovní podmínky zaměstnanců, jejich diverzita, tedy zda zaměstnáváte všechny kategorie zaměstnanců typu starší lidé, ženy, LGBT, zda s nimi zacházíte férově …
- Více informací uvádí například server BusinessInfo, případně přímo Nařízení 2022/2464 (66 stránek).
- Příklady reportů za rok 2023:
Škoda auto, 157 stránek;
ČEZ, 190 stránek;
EON, 78 stránek: 
- 2-2025 - Evropská komise chystá mírné snížení těchto povinností
6-2026: EUDR (EU Deforestation Regulation, nařízení EU proti odlesňování)
- Cílem je zamezit plošnému kácení lesů. Nařízení podléhá každý podnikatel prodávající výrobky obsahující dřevo, papír, kávu a některé další suroviny.
- Platnost je od 30.12.2025, malé firmy od 30.6.2026.
- Každý výrobce nebo obchodník se bude muset registrovat ve zvláštním informačním systému EU a doložit, že jeho dřevo pochází z udržitelného lesa.
- Některé výrobky ze dřeva jsou z povinností vyjmuty, například obaly výrobků nebo výrobky z proutí, jako košíky.
- Menší podniky mají o trochu méně povinností, ale registrovat se musí.
- Více informací uvádí Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, případně přímo Nařízení 2023/1115 (42 stránek).
1-2028: EPBD 4 (směrnice o energetické náročnosti budov, Energy Performance of Buildings Directive)
- Určuje mnoho parametrů budov, jak mohou být vytápěny, jak musí být zatepleny, jaké materiály se mohou použít na výstavbu.
- Platí od roku 2028 pro nové nebytové budovy, pro bytové domy platí od 2030. Tyto požadavky se budou také vyžadovat při větších rekonstrukcích, prodeji budov, darování apod.
- Jak se tyto požadavky zavedou do českého práva se ještě neví. Není tedy možné říct, jak se budou řešit problémy typu slučování firem, kdy dojde ke změně vlastníka a tím povinnosti budovu zrekonstruovat. Může třeba dojít až k zákazu pronájmu nemovitostí, které neprojdou rekonstrukcí.
- Například bude povinná výstavba solárních panelů na střeše, nabíjecí stanice na každých 5 parkovací míst, dovést kabeláž na nejméně 50 % parkovacích míst, 15 % průměrného počtu obyvatel musí mít místo pro jízdní kola, nulové emise CO2 v místě = zákaz topení zemním plynem, … .
- Popis od organizace vlastníků nemovitostí – Občanské sdružení majitelů domů.
- Základní otázky a odpovědi od EU, případně přímo směrnice 2024/1275.