V zastupitelstvu pro Vás pracuje 121 našich členů, nominantů a kandidátů ze sdružení Svobodných a nezávislých kandidatu (stav k 1. 10. 2022)

kraj

město

jméno

mandáty
pro NK
a Svobodné

zisk %  pro kandidátku

Praha

Praha 9

Laube Bedřich Bc.

1

6,66%

Jihomoravský

Znojmo

Beranová Bohumila

2

5,58%

Jihomoravský

Znojmo

Padalík Jiří Mgr.

2

5,58%

Jihočeský

Písek

Anděl Marek

4

13,28%

Jihočeský

Písek

Černý Jiří Bc.

4

13,28%

Jihočeský

Písek

Krejča Miroslav Ing. Bc. CSc.

4

13,28%

Jihočeský

Písek

Nebes Lukáš

4

13,28%

Praha

Praha 18

Martin Halama

1

16,63%

Zlínský

Uherské Hradiště

Náplava Mojmír Mgr.

1

17,70%

Moravskoslezský

Nový Jičín

Farda Pavel

1

5,32%

Pardubický

Chrudim

Haase Jan MUDr.

3

8,74%

Pardubický

Chrudim

Lichtenberg Petr

3

8,74%

Pardubický

Chrudim

Slavíková Iva MUDr.

3

8,74%

Jihočeský

Jindřichův Hradec

Chalupský Jaroslav Ing.

4

11,39%

Jihočeský

Jindřichův Hradec

Petrů Milada

4

11,39%

Jihočeský

Jindřichův Hradec

Pokorný Jan doc. RNDr. CSc. 

4

11,39%

Jihočeský

Jindřichův Hradec

Votava Libor Ing. Ph.D.

4

11,39%

Středočeský

Kutná Hora

Geřábek Petr MUDr. 

1

5,71%

Středočeský

Beroun

Zálom Luboš Mgr.

1

7,08%

Středočeský

Mělník

Ptáčník Václav MUDr.

1

5,94%

Ústecký

Jirkov

Duchan Pavel Ing.

6

20,02%

Ústecký

Jirkov

Koprušťák Josef Ing.

6

20,02%

Ústecký

Jirkov

Lisý Antonín Mgr.

6

20,02%

Ústecký

Jirkov

Müller Radek IEn.

6

20,02%

Ústecký

Jirkov

Šebek Josef

6

20,02%

Ústecký

Jirkov

Šustr Jan Bc.

6

20,02%

Ústecký

Bílina

Dvořák Josef Mgr. Ing. Ph.D.

1

5,46%

Středočeský

Slaný

Hůla Jiří

1

5,97%

Středočeský

Poděbrady

Holas Miroslav Ing.

2

10,39%

Středočeský

Poděbrady

Mikolanda Miloš RNDr. 

2

10,39%

Praha

Praha 22

Konopásek Jan Ing.

5

17,13%

Praha

Praha 22

Rothová Jitka Mgr.

5

17,13%

Praha

Praha 22

Turnovský Martin Ing.

5

17,13%

Praha

Praha 22

Vagenknechtová Hana Bc. 

5

17,13%

Praha

Praha 22

Vodičková Ivana Mgr. 

5

17,13%

Jihočeský

Český Krumlov

Němec Vojtěch DrPH, MBA, BBA

1

5,87%

Středočeský

Milovice

Kužel Jaroslav

1

7,74%

Moravskoslezský

Ostrava-Vítkovice

Gregor Matěj

4

22,57%

Moravskoslezský

Ostrava-Vítkovice

Spusta Radim Bc.

4

22,57%

Moravskoslezský

Ostrava-Vítkovice

Staňová Alena

4

22,57%

Moravskoslezský

Ostrava-Vítkovice

Šťastný Drobňák Filip

4

22,57%

Kraj Vysočina

Moravské Budějovice

Stejskal Petr Mgr.

1

7,90%

Královéhradecký

Nový Bydžov

Špinar Jiří 

1

4,01%

Královéhradecký

Třebechovice pod Orebem

Cimprich Michal

3

15,12%

Královéhradecký

Třebechovice pod Orebem

Malý David Bc.c

3

15,12%

Královéhradecký

Třebechovice pod Orebem

Prokeš Richard

3

15,12%

Jihomoravský

Moravský Krumlov

Kocáb Vojtěch Ing.

3

12,60%

Jihomoravský

Moravský Krumlov

Machotka Pavel Ing.

3

12,60%

Jihomoravský

Moravský Krumlov

Procházka Martin Ing.

3

12,60%

Karlovarský

Horní Slavkov

Bačina Petr

3

17,19%

Karlovarský

Horní Slavkov

Leisner Jan Ing.

3

17,19%

Karlovarský

Horní Slavkov

Tršo Petr

3

17,19%

Jihočeský

Bechyně

Horňák Ivan

1

11,34%

Ústecký

Meziboří

Francová Olga Bc.

1

9,95%

Pardubický

Králíky

Krabec Dušan Mgr.

2

12,79%

Pardubický

Králíky

Šebek René Ing. 

2

12,79%

Jihočeský

Velešín

Petr Jan

1

6,92%

Jihomoravský

Mutěnice

Brožovič Jaroslav

2

12,00%

Jihomoravský

Mutěnice

Ševčíková Jana

2

12,00%

Ústecký

Lom

 Zavázalová Jitka

6

25,17%

Ústecký

Lom

Hába Zdeněk

6

25,17%

Ústecký

Lom

Listopad Karel

6

25,17%

Ústecký

Lom

Maříková Eva Ing.

6

25,17%

Ústecký

Lom

Škarka Přemysl

6

25,17%

Ústecký

Lom

Urban Vladimír

6

25,17%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Bedřichová Jaroslava Ing.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Doruška Jan Ing.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Jahodíková Monika Bc.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Jurásek Marek

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Klabačková Lucie Mgr.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Lažek Jaromír Ing.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Peprníček Jaroslav

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Pjajčík Vít Mgr.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Tischer Martin Ing.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Zalubilová Jitka

10

51,98%

Olomoucký

Rapotín

Kalbáč Martin Ing.

1

7,22%

Středočeský

Mukařov

Mádr Pavel MVDr. CSc., MBA

1

11,30%

Kraj Vysočina

Golčův Jeníkov

Houfek Pavel

3

17,53%

Kraj Vysočina

Golčův Jeníkov

Korecký Zdeněk

3

17,53%

Kraj Vysočina

Golčův Jeníkov

Strachota Jiří Mgr. CSc.

3

17,53%

Středočeský

Libiš

Štětka Michal Bc.

1

8,26%

Středočeský

Zlonice

Černý Alexandr

4

29,31%

Středočeský

Zlonice

Kratochvíl Martin Bc.

4

29,31%

Středočeský

Zlonice

Šafner Ladislav

4

29,31%

Středočeský

Zlonice

Tomsová Kateřina Ing.

4

29,31%

Královéhradecký

Vítězná

Baláková Zdeňka Ing. 

2

27,43%

Královéhradecký

Vítězná

Ježek Petr

2

27,43%

Středočeský

Radim

Fuhrman Robert Mgr.

3

36,80%

Středočeský

Radim

Mašín Jaroslav

3

36,80%

Středočeský

Radim

Petránková Andrea Ing.

3

36,80%

Středočeský

Liteň

Ing. Jiří Vodička

1

44,10%

Královéhradecký

Mostek

Čechovičová Štěpánka

5

41,45%

Královéhradecký

Mostek

Chalupník Jaroslav

5

41,45%

Královéhradecký

Mostek

Jirásek Petr

5

41,45%

Královéhradecký

Mostek

Petr Lukáš RNDr. Mgr. Ing.

5

41,45%

Královéhradecký

Mostek

Rouhová Irena DiS.

5

41,45%

Kraj Vysočina

Stonařov

Petr Veliký Ing.

1

10,55%

Jihomoravský

Dyjákovice

Gebová Eva

1

13,53%

Středočeský

Záboří nad Labem

Pospíšil Pavel

1

100,00%

Středočeský

Vraný

Procházková Zuzana DiS. 

2

17,99%

Středočeský

Vraný

Sýkora Václav

2

17,99%

Středočeský

Svárov

Janoušková Šárka Mgr.

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Králíček Tomáš

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Loula Libor

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Šona Marek

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Urban Václav

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Zetek Ivan

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Zetková Mariana Ing.

7

100,00%

Moravskoslezský

Řeka

Liszka Jindřich Ing.

3

32,62%

Moravskoslezský

Řeka

Šotkovský Petr Ing.

3

32,62%

Moravskoslezský

Řeka

Wlosok Jan Mgr.

3

32,62%

Olomoucký

Říkovice

Pacek Miloš Mgr.

2

29,31%

Olomoucký

Říkovice

Pitner Jakub Ing.

2

29,31%

Jihočeský

Doudleby

Klor Ondřej

1

100,00%

Kraj Vysočina

Radkovice u Hrotovic

Hlouch Jaromír

2

24,70%

Kraj Vysočina

Radkovice u Hrotovic

Jakub Jiří Ing.

2

24,70%

Plzeňský

Svéradice

Dušek Václav

1

100,00%

Jihočeský

Přeštěnice

Dvořák Pavel Ing.

2

25,51%

Jihočeský

Přeštěnice

Tollinger Milan

2

25,51%

Karlovarský

Odrava

Cetkovský Jan

1

16,69%

Jihočeský

Radimovice u Tábora

Jan Kadlec

1

54,76%

Podporujeme nebo nominujeme tyto kandidáty do Senátu:

Ing. Jan Horník
obvod 1 – Karlovy Vary
JUDr. Daniela Kovářová
obvod 7 – Plzeň-město
Ing. Tomáš Jirsa
obvod 10 – Český Krumlov
NÁŠ KANDIDÁT:
Bc. Evžen Zadražil
obvod 13 – Tábor
NÁŠ KANDIDÁT:
David Bohbot
obvod 19 – Praha 11
JUDr. Petr Vacek
obvod 25 –
Praha 6
MUDr. Karen Pumrová
obvod 28 – Mělník
Ing. Michael Canov
obvod 34 – Liberec

 

NÁŠ KANDIDÁT:
Ing. René Franěk
obvod 37 – Jičín
NÁŠ KANDIDÁT:
Mgr. Jiří Strachota, Csc.
obvod 40 – Kutná Hora
Mgr. Jan Mužík
obvod 67 – Nový Jičín
Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová
obvod 76 – Kroměříž

Nestačí vám jen jednou za čas volit? Přidejte se k nám!

Videa

Městská část Praha 1

Motoristé sobě a Svobodní

Volební noviny · Komunální volby 2026

Volte
číslo „7“

9.–10. října 2026

„Praha 1 má obrovský potenciál a skvělé lidi. Vybudujeme z ní bezpečné, čisté a svobodné místo pro plnohodnotný život, kde má každý radost žít a podnikat.“

Ing. Jan SECHTER Váš kandidát na starostu Prahy 1

Ing. Jan Sechter, kandidát na starostu Prahy 1
Dejte jeden velký křížek k číslu 7Volby do zastupitelstva Prahy 1 · pátek 9. a sobota 10. října 2026
Jak nás volit?

Dejte nám jeden velký křížek k číslu 7

  1. Na hlasovacím lístku najděte volební stranu č. 7 – Motoristé sobě a Svobodní.
  2. Zakřížkujte čtvereček u názvu strany. Jedním křížkem dáte hlas celé naší kandidátce.
  3. Vezměte s sebou občanský průkaz nebo cestovní pas.

Pátek 9. října od 14 do 22 hodin
Sobota 10. října od 8 do 14 hodin

Najít volební místnost
Ukázka hlasovacího lístku: křížek u strany Motoristé sobě a Svobodní, vylosované číslo 7
MgA. Veronika Blažková, kandidátka č. 2
Volte svoji budoucnost

MgA. Veronika Blažková

kandidátka č. 2

Praha 1 potřebuje ráznou změnu a konec období, kdy posledních osm let investiční akce stály a dělaly se jen kosmetické úpravy.

Pojďme konečně:

  • rozjet revitalizaci Revoluční ulice,
  • naplánovat obnovu Havelské ulice i Havelského trhu,
  • dokončit dlouho odkládanou rekonstrukci Malostranského náměstí,
  • zrekonstruovat celý dům V Jámě, kde dnes sídlí Galerie 1, a využít jeho zbytečně prázdná vyšší patra.

Jako zakladatelka projektu Pražské pasáže se dlouhodobě starám o oživování těchto unikátních míst a podporu malých živnostníků, kteří sem patří.

„Pojďme se zase učit scházet se u kávy a vína, vyříkat si názory osobně a nechat stranou negativitu ze sociálních sítí.“Veronika Blažková

Vážím si naší historie a chci, aby Prahu vedli rodilí Pražané, kteří ji znají do hloubky. Pojďme pozitivně dělat vše pro to, aby byla Praha 1 ještě krásnější.

Pro Prahu 1 ještě krásnější

Náš tým pro Vás

Jan Sechter

Jan Sechter

lídr kandidátky a kandidát na starostu · náměstek ministra, kariérní diplomat, bývalý velvyslanec ČR v Polsku a v Rakousku

Veronika Blažková

Veronika Blažková

tisková mluvčí, PR manažerka

Michal Tůma

Michal Tůma

generální ředitel golfového resortu

Stanislav Šubrt

Stanislav Šubrt

podnikatel v oblasti gastronomie

Václav Suk

Václav Suk

podnikatel v oblasti služeb

Vladimír Kule

Vladimír Kule

ekonom

Marie Danešová

Marie Danešová

podnikatelka v oblasti obchodu a služeb

Václav Hejátko

Václav Hejátko

podnikatel v oblasti realit

Roman Kopačka

Roman Kopačka

podnikatel v cestovním ruchu

Viktoria Erkan

Viktoria Erkan

podnikatelka v oblasti kosmetických služeb

Daniel Barták

Daniel Barták

hudební skladatel, zpěvák, herec

Celá kandidátka pro Prahu 1 →

Rozhovor

Praha 1 potřebuje zdravý rozum, klid pro lidi a konec ideologických experimentů

Rozhovor s kandidátem na starostu Prahy 1 za Motoristy sobě a Svobodné, zkušeným diplomatem a manažerem Ing. Janem Sechterem.

„Praha 1 nesmí být jen skanzenem pro turisty a noční kluby, ale domovem pro lidi.“

Pane Sechtere, kandidujete na starostu Prahy 1. S čím do toho jdete a co vás na této městské části nejvíce trápí?

Praha 1 je naprosto jedinečné místo, které v sobě nese srdce celé republiky. Já sám jsem na Starém Městě vyrůstal, takže k němu mám hluboký osobní vztah. Dnes se ale na Prahu 1 dívám s velkou obavou. Centrum Prahy se proměnilo v hlučný turistický lunapark a administrativní zónu, ze které se vytrácí běžný život, rodiny s dětmi a tradiční služby pro místní obyvatele. Chci, aby se Praha 1 vrátila svým lidem.

Spojení Motoristů sobě a Svobodných jasně odkazuje na důraz na svobodu, podnikání a odmítnutí zbytečných zákazů. Jak se to projeví v praxi?

Zcela zásadně. My odmítáme politiku neustálých zákazů, příkazů a moralizování z radnice. Praha 1 nepotřebuje ideologické experimenty, ale zdravý rozum a pořádek. To znamená respekt k rezidentům, kteří tu žijí, a k živnostníkům, kteří tu pracují. Bez nich centrum zcela vymře a zaplní ho jen anonymní developerské projekty a večerní hluk.

Vy jste dlouhá léta působil jako úspěšný diplomat a manažer ve státní správě. Proč by měli voliči na Praze 1 věřit právě vám?

Diplomacie mě naučila vnímat funkci jako službu a vidět svět očima druhých, hledat kompromisy, ale zároveň stát si za svým a nenechat se zatlačit do kouta. Komunální politika dnes nepotřebuje politické žvanily, ale manažery, kteří umí číst rozpočty, vyjednávat a dotáhnout věci do konce. S týmem Motoristů a Svobodných přinášíme zkušenosti, praxi a hlavně slib, že radnice bude občanům sloužit, a ne jim komplikovat život.

Co byste vzkázal voličům, kteří nad volbami na Praze 1 už tak trochu zlomili hůl?

Aby to nevzdávali. Změna je možná, ale začíná u urny. Pokud chceme, aby byla Praha 1 opět klidným, bezpečným a hrdým místem pro život, pojďme do toho společně. S číslem 7 vracíme do centra Prahy zdravý rozum!

Hlavní priority pro Prahu 1 podle Jana Sechtera

Doprava a parkování

Konec šikany řidičů a nesmyslného omezování dopravy. Obyvatelé centra potřebují spolehlivě zaparkovat tam, kde bydlí, a podnikatelé možnost vyřídit si zásobování bez byrokratických pastí.

Bezpečnost a noční klid

Praha 1 musí být čistá a bezpečná. Zasadíme se o důraznější vymáhání veřejného pořádku, efektivnější spolupráci s městskou policií a potírání nočního hluku, který lidem ničí spánek.

Život pro místní a služby

Chceme zastavit úprk služeb pro občany – v ulicích potřebujeme řeznictví, pekařství či lékárny místo dalších prodejen suvenýrů. Radnice musí podpořit lidi, kteří tu chtějí normálně žít.

Odpovědné hospodaření

Konec rozhazování peněz za zbytečné drahé designové úpravy ulic, které nikdo nechce. Peníze daňových poplatníků musíme investovat do opravených domů, čistoty a skutečných potřeb občanů.

Náš program

7 priorit pro Prahu 1

Staré Město · Nové Město · Josefov · Malá Strana · Hradčany

  1. Podnikání bez šikany

    Méně razítek, rychlejší povolení a konec zbytečných překážek. Restaurace, kavárny, obchody a služby chceme v centru podporovat, ne dusit.

  2. Parkování patří rezidentům

    Žádné další rušení míst bez náhrady. Budeme chránit parkování pro místní a prosazovat nové podzemní garáže a parkovací domy.

  3. Konec dopravních experimentů

    Prověříme cyklopruhy a opatření, která berou parkovací místa a komplikují dopravu. Co nefunguje, změníme nebo zrušíme.

  4. Majetek Prahy 1 musí vydělávat a sloužit

    Konec bytů a provozoven bez využití. Transparentní pravidla a odpovědné hospodaření s majetkem občanů.

  5. Vrátíme život do prázdných výloh

    Obecní provozovny nemají roky zet prázdnotou. Zrychlíme jejich pronájem a dostaneme do nich obchody, služby, řemesla a restaurace.

  6. Airbnb: pravidla ano, plošné zákazy ne

    Tvrdě proti hluku a nepořádku, ale bez kolektivního trestání vlastníků. Řešíme problémové provozovny, ne všechny.

  7. Méně zákazů, více svobody

    Praha 1 má být místem, kde se dá normálně bydlet, podnikat, zaparkovat a žít. Radnice má lidem sloužit, ne je vychovávat.

Už je čas na změnu – volím číslo 7

Něco pro zamyšlení

Hádanka: Kam tečou peníze z rozpočtu Prahy 1?

MČ Praha 1 hospodaří s částkou zhruba 1,5 miliardy korun. Když se ale projdete centrem, zjistíte, že na opravy ulic a rozvoj zbývá sotva na pár záplat.

Z miliardového rozpočtu zbylo na investice pro lidi jen minimum. Zatímco provozní náklady úřadu polykají stovky milionů, na skutečný rozvoj Prahy 1 nezbývají peníze.

Náš vzkaz: Dost bylo utrácení za úřední provoz. Chceme rozpočet zaměřený na investice do dopravy, bydlení, parkování a pořádné údržby centra, které žije.

Podporují nás

Osobnosti Prahy 1

Ladislav Jakl
„Chci bydlet v živoucím centru, ne v umrtveném skanzenu. Proto volím Svobodné a Motoristy.“Ladislav Jakl
Miloslav Bednář
„Volba Motoristů a Svobodných je nezbytným krokem k záchraně občanů před ideologickou svévolí a k návratu ke zdravému rozumovému uspořádání naší společnosti.“Miloslav Bednář
Praha 1 v číslech

Srdce celé republiky

5,53 km²rozloha
cca 23 000obyvatel
9 217parkovacích míst (ZPS)
287ulic
1 259památkově chráněných objektů
23národních kulturních památek
70+pasáží a průchodů
1992zápis historického centra do UNESCO

Pět historických částí: Nové Město, Staré Město, Josefov, Malá Strana a Hradčany.

Volíme číslo 7

Volby 2026 Praha 1 · 9.–10. října 2026

SvobodníMotoristé sobě

Zadavatel a zpracovatel: Svobodní

Svobodní Praha 1
30.09. 2026

V pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou se Libor Vondráček střetl s vystupujícími, kteří odmítali zveřejňování státní příslušnosti pachatelů trestných činů jako nepřiměřené, stigmatizující nebo nebezpečné. Předseda Svobodných a poslanec naopak tvrdil, že veřejnost má mít právo na fakta a že transparentnost je důležitá i tehdy, když jsou některé informace pro část politického spektra nepříjemné.

Debata se od začátku nesla ve znamení ostrých sporů o to, zda zveřejnění státní příslušnosti pachatele pomáhá orientaci veřejnosti, nebo naopak přiživuje emoce a předsudky. Vondráček na výtky reagoval s tím, že selektivní přístup k informacím není řešení a že buď mají být veřejnosti dostupná fakta, nebo se mají zamlčovat všechna.

Spor o fakta a emoce

Nejtvrdší střet přišel ve chvíli, kdy Vondráček argumentoval, že veřejnost má mít možnost dozvědět se, odkud pachatel pochází, podobně jako se běžně uvádí pohlaví nebo jiné identifikační údaje. Odpůrci naopak tvrdili, že zveřejňování státní příslušnosti u jednotlivých případů může vyvolávat nenávist vůči celým skupinám a posilovat kolektivní vinu.

Vondráček namítal, že pokud se veřejně komunikují některé údaje o pachatelích, není důvod automaticky potlačovat právě státní příslušnost pachatele. Podle něj je problémem spíše to, že se nepříjemná fakta často skrývají, místo aby se otevřeně pojmenovala.

Ukrajinská témata v centru

Významnou část pořadu obsadila také debata o ukrajinských uprchlících, jejich pobytu v Česku a o tom, zda má stát zpřísňovat pravidla pro dočasnou ochranu. Vondráček hájil názor, že pokud odpadnou důvody pro ochranu, má následovat návrat do bezpečné země, a zdůrazňoval, že remigrace je podle něj legitimní součást migrační politiky.

V ostrém střetu s Václavem Láskou a dalšími hosty odmítl, že by šlo o útok na všechny Ukrajince. Opakovaně zdůrazňoval rozdíl mezi poctivě pracujícími lidmi a těmi, kteří podle něj porušují zákony nebo zneužívají systém.

Střety s opozicí

Vondráček se v pořadu dostal do otevřeného sporu i s hosty, kteří jeho argumentaci považovali za paušalizaci a zjednodušování. Na výtky, že jeho postoje mohou podporovat protiukrajinské nálady, odpovídal tím, že stát má být především spravedlivý vůči vlastním občanům a že fakta se nemají skrývat jen proto, že se nehodí do současného politického narativu.

Jeho vystoupení tak nevyznělo jako opatrná debata o formálních pravidlech, ale jako přímý střet dvou pohledů na stát, bezpečnost a veřejnou komunikaci. Na jedné straně zazníval důraz na ochranu před stigmatizací, na druhé straně požadavek na otevřenost a pojmenování reality bez příkras.

Libor Vondráček v Máte slovo: státní příslušnost pachatele nesmí být tabu
23.06. 2026 | Délka 25:11

Libor Vondráček v 360: koncesionářské poplatky jsou skrytá daň, ne férový model

V pořadu 360 na CNN Prima News  vystoupil za Svobodné Libor Vondráček a jasně pojmenoval to, co je na současném systému financování České televize a Českého rozhlasu dlouhodobě problematické: nejde o klasický poplatek za službu, ale o povinnou platbu, kterou musejí hradit domácnosti i firmy bez ohledu na to, zda veřejnoprávní média využívají.

Vondráček v debatě hájil změnu směrem k financování ze státního rozpočtu a argumentoval tím, že současný model je fakticky skrytá daň. Zároveň zdůraznil, že pokud mají veřejnoprávní média sloužit opravdu všem, musí být pravidla transparentní, přehledná a kontrolovatelná.

Spor o svobodu médií

Hlavní část debaty se točila kolem nového modelu financování veřejnoprávních médií a kolem otázky, zda může stát prostřednictvím rozpočtu vyvíjet tlak na obsah. Opozice varovala před ztrátou nezávislosti, zatímco Libor Vondráček odmítal, že by samotná změna financování automaticky znamenala zásah do obsahu vysílání.

Podle Vondráčka je podstatné, aby veřejnost přesně věděla, kolik a za co platí, a aby bylo možné jednoduše spočítat celkovou odměnu za systém veřejné služby. V debatě také připomněl, že podobné modely financování ze státního rozpočtu fungují v řadě evropských zemí.

Důraz na zrušení poplatků

Pro Svobodné je klíčové, že Vondráček jasně držel linii směrem ke zrušení koncesionářských poplatků a k jejich nahrazení systémem, který nebude zatěžovat občany povinnou „internetovou daní“. V debatě vysvětloval, že v dnešní době platí i lidé, kteří televizi nesledují, protože poplatek je vázán na vlastnictví přijímače či připojení, nikoli na skutečné využívání služby.

Tento pohled zapadá do dlouhodobého postoje Svobodných, kteří odmítají, aby stát vybíral povinné platby pod jiným názvem, než jaký skutečně mají. Vondráček v pořadu zdůraznil, že pokud mají veřejnoprávní média fungovat jako skutečná veřejná služba, musí být jejich financování otevřené a srozumitelné pro každého plátce.

Odmítání politického nátlaku

V debatě zazněla i ostrá výměna názorů ohledně možného politického vlivu na média. Vondráček odmítl, že by cílem změny bylo diktovat redakcím obsah nebo vysílání, a naopak tvrdil, že současný systém je netransparentní a občané mají mít právo vědět, kam přesně jejich peníze směřují.

Jeho vystoupení bylo ve výsledku především obranou principu, že veřejnoprávní média nemají být nedotknutelný systém mimo veřejnou kontrolu. Naopak mají fungovat jako služba veřejnosti, nikoli jako instituce, která si nárokuje povinné příjmy bez jasně čitelných pravidel.

Co z debaty plyne

Z vystoupení Libora Vondráčka je zřejmé, že Svobodní chtějí téma koncesionářských poplatků dál tlačit do veřejné debaty a prosazovat jeho úplné zrušení. Vondráček v 360 působil jako mluvčí, který drží věcnou linku: méně povinných poplatků, více transparentnosti a jasné pravidlo, že veřejná služba má být financována férově a přehledně.

Libor Vondráček v 360: koncesionářské poplatky jsou skrytá daň, ne férový model
19.06. 2026 | Délka 25:11

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Nárokové dotace a spor o Agrofert: Vondráček hájil jednotná pravidla pro všechny
15.06. 2026 | Délka 25:11

V pořadu Echo Prime Time se Libor Vondráček a Jiří Pospíšil střetli nad tím, zda má prezident Petr Pavel jet na červencový summit NATO, a zejména nad tím, jaká má být jeho role vůči vládě. Vondráček působil jako ten, kdo má na roli prezidenta jasný pohled: prezident má podle něj respektovat, že zahraniční a obrannou politiku nese primárně vláda, a nemá do ní vstupovat způsobem, který by působil jako paralelní hlas. Zároveň ale jeho vystoupení nevyznělo jen konfrontačně — spíš jako snaha dovést spor k jasnému pravidlu, které by podobné situace do budoucna nevyvolávaly.

Spor o NATO

Debata se od začátku točila kolem otázky, zda byla prezidentova účast na jednání vlády nutná, nebo spíš symbolická. Jiří Pospíšil ji interpretoval jako gesto smíření a snahu spor uklidnit, zatímco Vondráček tvrdil, že prezident na jednání nebyl potřebný, protože vláda si o účasti na summitu může a má rozhodnout sama. Podle Vondráčka navíc prezident už dříve veřejně naznačil, že by nebyl schopen hájit pozici nové vlády, což podle něj zpochybňuje smysl jeho aktivní účasti na summitu.

Vondráček se opíral o logiku rozdělení rolí: prezident je sice vrchním velitelem ozbrojených sil a má důležitou ústavní roli, ale není to podle něj důvod, aby se přirozeně přesouval do oblasti, kde za politickou odpovědnost nese hlavní díl vláda a obhajoval tím koaliční postoj, ale zároveň hledá oporu v systematičtějším výkladu ústavy. Právě v tom byl jeho výkon přesvědčivý nehrál na emoce, spíš se snažil ukázat, že spor není o osobní antipatii, ale o to, kdo za co v ústavním systému odpovídá.

Prezident a Ústava

Silnou část pořadu tvořila i širší debata o výkladu Ústavy. Pospíšil připomínal, že prezident Pavel podle něj ústavu ohýbá méně než jeho předchůdci, zatímco Vondráček trval na tom, že právě současné napětí ukazuje potřebu pravidla zpřesnit. V jeho pojetí není důležité jen to, co si kdo myslí, ale co by mělo být napsáno tak jasně, aby nevznikaly opakované spory o to, zda prezident musí, nebo nemusí jednat podle návrhu premiéra.

Vondráček opakovaně říkal, že by se mu líbilo, kdyby kompetenční žaloba vše vyjasnila, a když už by se ukázalo, že ústava není dostatečně jednoznačná, měla by se změnit. Nešlo přitom o boj za jednorázový politický efekt, ale o snahu nastavit systém, v němž bude jasné, kde končí pravomoc prezidenta a začíná odpovědnost vlády. V této části vystoupení působil nejvíc jako ústavně orientovaný politik, který se snaží do ostrého politického sporu vložit technicky přesnější rámec.

Mandát a odpovědnost

Zajímavý moment nastal ve chvíli, kdy se rozhovor stočil k tomu, zda by prezident mohl na summitu NATO vystupovat jinak než vláda, ale přitom tvrdit, že respektuje její mandát. Vondráček to zpochybnil. Připomněl, že prezident už dříve veřejně formuloval vlastní postoje k obraně a výdajům na armádu, a proto se obává, že by na summitu nešlo jen o formální zastupování státu, ale o samostatnou politickou linku.

Na rozdíl od Pospíšila, který zdůrazňoval diplomatický význam jednotného hlasu, Vondráček argumentoval tím, že pokud by prezident chtěl opravdu ctít mandát vlády, nemusel by se summitu účastnit vůbec, nebo by do něj vstupoval jiným způsobem. Tím se snažil obhájit názor, že nejde o nedůvěru k hlavě státu jako takové, ale o racionální snahu vyhnout se situaci, v níž by Česká republika navenek vysílala dvojí signál. Tady byl jeho výkon nejsilnější: byl jasný, věcný a opíral se o konzistentní princip, ne o momentální politický zájem.

Napětí mezi Hradem a vládou

Do debaty se neustále vracela také otázka, proč se vztah prezidenta a vlády dostal do tak napjaté podoby. Vondráček za hlavní příčinu označil spor kolem Filipa Turka a prezidentovu předchozí kritiku jeho nominace. Podle něj právě tato kauza odstartovala řetězec veřejných výroků, které vztahy dále poškozují, a proto je podle něj těžké čekat rychlé zklidnění.

Přestože to bylo podáno poměrně ostře, nepůsobil Vondráček jako někdo, kdo chce krizi jen přiživovat. Spíš naznačoval, že dokud nepadne jasné vysvětlení a dokud se nevyjasní hranice kompetencí, bude se podobné napětí vracet. Jiří Pospíšil to označoval za nedůstojné a zbytečné, ale Vondráček reagoval tím, že veřejný spor je jen důsledkem hlubší nejasnosti ústavy. V tom spočívala jeho největší síla v debatě: uměl politický konflikt převést do srozumitelnějšího rámce, aniž by se z něj snažil udělat osobní válku.

Celkové vyznění

Celkově Vondráček v pořadu vyzněl dobře, protože dokázal spojit jasný postoj s věcným vysvětlováním. Nebyl to výkon, který by stavěl na velkých gestech nebo silných emocích, ale spíš na argumentu, že stát má mít srozumitelná pravidla a že jejich nejasnost plodí zbytečné konflikty. V souboji s Jiřím Pospíšilem nepůsobil jako někdo, kdo by jen opakoval koaliční rétoriku, ale jako politik, který má vlastní čitelný výklad situace.

Zároveň však zůstalo zřetelné, že spor o prezidenta, NATO a kompetence není jen technická debata. Je to i střet stylů, kde jedna strana zdůrazňuje diplomatický klid a symbolickou důstojnost, zatímco druhá volá po tvrdším oddělení rolí a přesnějším ústavním vymezení. Vondráček v tomhle střetu obstál, protože působil jako někdo, kdo neuhýbá, ale zároveň se nesnaží z konfliktu dělat divadlo.

Vondráček v Echo Prime Time: spor o ústavu a roli prezidenta
12.06. 2026 | Délka 25:11

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.

Libor Vondráček vs. Karel Haas: Pokuta za billboard SPD: spravedlnost, nebo cenzura?
07.06. 2026 | Délka 25:11