Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.

Rozšířená reportáž z pořadu 360° CNN Prima NEWS (6. března) s Liborem Vondráčkem a Pavlem Žáčkem (ODS) se soustředila na nevolbu Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny, rozpočet na obranu, repatriaci z Blízkého východu a let Miloše Vystrčila na paralympiádu. Vondráček výrazně odmítl Rakušana kvůli jeho minulosti s cenzurou a obhajoval koaliční linii v obraně i krizi.​

Nejvýraznější moment: Libor Vondráček jasně prohlásil, že Vít Rakušan (STAN) ode mě nikdy hlas nedostane na místopředsedu Sněmovny. Důvod? „Osoba, která stála za žádostí vypnout weby, vyhlásila válku dezinformátorům a chtěla roubíky – to je citlivá otázka pro naše voliče.“

Připomněl Rakušanovo zapojení do kauzy Dozimetr a důraz na svobodu slova: „STAN má nárok na pozici jako třetí největší klub, ale pokud nominují někoho pochybně zapleteného, nebude úspěšný.“ Srovnal s minulostí, kdy Radek Vondráček nebyl zvolen kvůli „kytarovému“ argumentu opozice (pětikoalice vs. opozice 1:5, nyní 3:1). Na otázku revanše: „Nevnímám to tak, vstupuji s čistým štítem.“ Tajná volba zajišťuje svobodu, ale „nestydím se za svůj postoj – Rakušan je problém pro svobodu slova.“​

Žáček to viděl jako „negativní lustrování“ Babišem za analýzu spolupráce se StB, ale Vondráček: „Nezaznamenal jsem takový argument, jde o svobodu slova.“ Moderátor upozornil na vysoké počty proti Rakušanovi.​

Obrana: 2,1% HDP efektivně, ne slepě podle USA

Americký velvyslanec varoval: „Snížení výdajů ohrozí NATO.“ Žáček: „Hazard s bezpečností, hrozí 1,8% – kličkování SPD.“​

Vondráček: „Zvyšujeme na 2,1% HDP efektivně – ne dražší F-35 nebo neznámé drony jako Fialova vláda. Voliči rozhodli, ne velvyslanec.“ Na 155 miliard MO (1,7%): „Bezpečnost je multirezortní, ministr Zůna ví, co započítat.“ Trumpovo vyhrožování Španělsku? „Nemůžeme skákat, jak pískají USA, ale budeme plnohodnotným partnerem.“

Repatriace: Ne chaos, ale složité sloty a bezpečnost

K nejasnostem repatriačních letů (zdarma vs. placené 15 000 Kč): „Zdarma jsou jen vládou pořádané lety pro lidi na vlastní pěst bez cestovky; komerční lety pro balíčky cestovních kanceláří,“ vysvětlil Vondráček. Pochválil autobusy z Kataru (16hodinová cesta) a připustil chaos kvůli slotům: „Situace se dramaticky mění, piloty nelze riskovat.“ Na Babišovu komunikaci: „Vždy je prostor pro zlepšení, ale když nejsme u rozhodování, kritizovat je snadné.“

Žáček pochválil Macinku, kritizoval Babišův „covidový chaos“. Vondráček: „Všichni dělají maximum, armáda by pomohla velkými letadly, ale technicky nelze.“

Vystrčilova Kasa: Symbolika a mikromanagement

Vondráček kritizoval let Miloše Vystrčila Kasa na paralympiádu: „Na poslední chvíli, přestože kritizoval účast sportovců – proč ne linkový let jako prezident?“ Armáda vyhodnotila, ale „symbolika je zvláštní.“ Na Babišův „zákaz“: „Nevím, vykomunikují si to.“

Žáček: „Kasa není důstojná pro ústavní činitele, škoda absence větších letadel pro repatriaci.“ Vystrčil měl souhlas předem, zákaz přišel pozdě.

Rozšířená reportáž z pořadu 360° CNN Prima NEWS (6. března) s Liborem Vondráčkem a Pavlem Žáčkem (ODS) se soustředila na nevolbu Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny, rozpočet na obranu, repatriaci z Blízkého východu a let Miloše Vystrčila na paralympiádu. Vondráček výrazně odmítl Rakušana kvůli jeho minulosti s cenzurou a obhajoval koaliční linii v obraně i krizi.​

Nejvýraznější moment: Libor Vondráček jasně prohlásil, že Vít Rakušan (STAN) ode mě nikdy hlas nedostane na místopředsedu Sněmovny. Důvod? „Osoba, která stála za žádostí vypnout weby, vyhlásila válku dezinformátorům a chtěla roubíky – to je citlivá otázka pro naše voliče.“

Připomněl Rakušanovo zapojení do kauzy Dozimetr a důraz na svobodu slova: „STAN má nárok na pozici jako třetí největší klub, ale pokud nominují někoho pochybně zapleteného, nebude úspěšný.“ Srovnal s minulostí, kdy Radek Vondráček nebyl zvolen kvůli „kytarovému“ argumentu opozice (pětikoalice vs. opozice 1:5, nyní 3:1). Na otázku revanše: „Nevnímám to tak, vstupuji s čistým štítem.“ Tajná volba zajišťuje svobodu, ale „nestydím se za svůj postoj – Rakušan je problém pro svobodu slova.“​

Žáček to viděl jako „negativní lustrování“ Babišem za analýzu spolupráce se StB, ale Vondráček: „Nezaznamenal jsem takový argument, jde o svobodu slova.“ Moderátor upozornil na vysoké počty proti Rakušanovi.​

Obrana: 2,1% HDP efektivně, ne slepě podle USA

Americký velvyslanec varoval: „Snížení výdajů ohrozí NATO.“ Žáček: „Hazard s bezpečností, hrozí 1,8% – kličkování SPD.“​

Vondráček: „Zvyšujeme na 2,1% HDP efektivně – ne dražší F-35 nebo neznámé drony jako Fialova vláda. Voliči rozhodli, ne velvyslanec.“ Na 155 miliard MO (1,7%): „Bezpečnost je multirezortní, ministr Zůna ví, co započítat.“ Trumpovo vyhrožování Španělsku? „Nemůžeme skákat, jak pískají USA, ale budeme plnohodnotným partnerem.“

Repatriace: Ne chaos, ale složité sloty a bezpečnost

K nejasnostem repatriačních letů (zdarma vs. placené 15 000 Kč): „Zdarma jsou jen vládou pořádané lety pro lidi na vlastní pěst bez cestovky; komerční lety pro balíčky cestovních kanceláří,“ vysvětlil Vondráček. Pochválil autobusy z Kataru (16hodinová cesta) a připustil chaos kvůli slotům: „Situace se dramaticky mění, piloty nelze riskovat.“ Na Babišovu komunikaci: „Vždy je prostor pro zlepšení, ale když nejsme u rozhodování, kritizovat je snadné.“

Žáček pochválil Macinku, kritizoval Babišův „covidový chaos“. Vondráček: „Všichni dělají maximum, armáda by pomohla velkými letadly, ale technicky nelze.“

Vystrčilova Kasa: Symbolika a mikromanagement

Vondráček kritizoval let Miloše Vystrčila Kasa na paralympiádu: „Na poslední chvíli, přestože kritizoval účast sportovců – proč ne linkový let jako prezident?“ Armáda vyhodnotila, ale „symbolika je zvláštní.“ Na Babišův „zákaz“: „Nevím, vykomunikují si to.“

Žáček: „Kasa není důstojná pro ústavní činitele, škoda absence větších letadel pro repatriaci.“ Vystrčil měl souhlas předem, zákaz přišel pozdě.

Libor Vondráček v „Ptám se já“: Imunita Babiše a Okamury vládu neohrozí, Šichtařová pracuje efektivně na klubu

Předseda Svobodných a poslanec za SPD Libor Vondráček byl 5. března hostem podcastu „Ptám se já“ (Hard Talk Seznam Zpráv) s moderátorkou Marií Bastlovou, kde komentoval nevydání premiéra Andreje Babiše a předsedy Sněmovny Tomia Okamury v kauzách Čapí hnízdo a plakát. Babiš stíhání označil za politicky motivované, Sněmovna oba poslance nevydala navzdory opozičnímu odporu. Vondráček neočekává dramatické změny v koalici: „Konspirační teorie, nepropadl jsem panice ani hysterii. Změny budou malé.“ Diskuse z prostor Sněmovny se dotkla imunity, očkování, EET, inkluze, obrany a práce poslankyně Markéty Šichtařové.

Sněmovna poslance nevydala kvůli politické motivaci stíhání

Vondráček jednoznačně podpořil nevydání Okamury a označil ho za ochranu před politickým stíháním. „Imunita chrání poslance za plakát a názor – ať se mi líbí nebo ne,“ uvedl a připomněl, že takové kauzy nesmí vést k zbavení ochrany. U Babiše poukázal na anomálie v kauze Čapí hnízdo, která trvá přes deset let. „Byl třikrát vydán, vrchní soud narušil dvojinstančnost nižší instance – systém to umožňuje,“ reagoval na Bastlovu námitku protahování advokáty.

O vlivu na koalici má jasný názor. „Občané řeší své problémy, ne imunitu. Opozice nemá návrhy na reformu, jen mediální zkratky,“ kritizoval a připomněl logickou časovou posloupnost hlasování o důvěře vlády a imunita.

Voliči kritizují očkování i EET, Vondráček doufá v kompromisy

Mezi hlavní stížnosti voličů Svobodných patří národní očkovací strategie i elektronická evidence tržeb. „Strategie nevyplývá z programového prohlášení, předchozí vláda tlačila na covid očkování – propouštěli IZS proti vůli,“ vysvětlil. Varoval před mRNA vakcínami u dětí a osobně přiznal: „Hexavakcínu bych neudělal, imunita se rozvíjí do 6–8 měsíců.“

Věří v ústupky ministra Vojtěcha díky diskuzím. „Náměstek Kettner dohlíží, verze se změní zásadně,“ doufal a EET označil za zbytečnou překážku. „Svobodní by to nezaváděli, i malá bariéra podnikatelům vadí – milionový obrat je stále nástroj.“

Inkluze potřebuje zásadní revizi kvůli prospěchu dětí a učitelů

Vondráček prosazuje změny v inkluzi primárně v zájmu dětí, učitelů a rodičů. „Vedlejší efekt je úspora miliard, ale hlavní důvod je prospěch žáků,“ zdůraznil a navrhl speciální třídy v běžných školách. Ty by měly přijmout děti s poruchami chování, které ruší výuku. „Ostatní žáci nesmí trpět, zatímco rušitelé brání v učení,“ vysvětlil řešení.

Tělesně handicapovaní žáci zůstanou v běžných třídách. „Děti se potkávají na tělocviku, v jídelně i na kroužcích – žádná segregace není,“ upřesnil a připomněl kompromis s ministrem Plagem. „Původně jsme chtěli zrušení, dosáhli jsme revize v programovém prohlášení.“ Na Bastlovu zmínku o šikaně reagoval: „Rodiče a učitelé vnímají realitu jinak.“

Náčelník Řehka mluví bez analýz, armáda se zaměřuje na efektivitu

Vondráček obhajuje rozhodnutí ministra obrany Zůny o zákazu rozhovorů náčelníka Karla Řehky. „Řehka je voják, ne politik, a v Otázkách Václava Moravce jsou témata politická,“ vysvětlil primární důvod. Kritizoval jeho výroky o letounech L-159. „Nemluvil na základě analýz, domýšlel si, že je můžeme postrádat – ministr to na klubu vysvětlil.“

Předpokládá senátní ambice Řehky a upozornil na aktuální krizi. „Soustřeďte se na Írán, ne na média – všechny síly zapojit do příprav,“ dodal k prioritám. Navíc chce reformu záloh. „Bez rizika nuceného vyslání do Iráku nebo Afghánistánu – vytvořit nový institut pro dobrovolníky s benefity jako řidičák na velká vozidla či zbrojní průkaz.“

Šichtařová přispívá na klubu, její videa slouží jako osvěta

Moderátorka kritizovala absenci návrhů, projevů a členství ve výborech u Markéty Šichtařové. „Žádné veřejné výstupy, jen videa,“ namítla Bastlová. Vondráček obhajoval její přínos. „Připravuje klub studiem sněmovních tisků a diskusemi – její pohledy posilují pozici SPD.“

Preferenční hlasy Markéty Šichtařové podle Vondráčka jasně ukazují důvěru voličů v její odlišný přístup. „Pravda je, že drtivá většina poslanců v tomto volebním období nepředložila žádný sněmovní tisk – skutečná práce probíhá primárně na poslaneckém klubu, kde se po čtyřech letech projeví, který styl je efektivnější,“ zdůraznil. Zaměstnávání partnera jako asistenta za 55 tisíc Kč měsíčně označil za běžnou praxi napříč parlamentní historií. „Asistent sdílí nejdůvěrnější informace, důvěra je zde klíčová – není to ojedinělé, řada senátorů i poslanců volí rodinné nebo blízké osoby,“ objasnil. Její videa považuje za osvětu, nikoli prodej: „Natočila jedno v prostorách Sněmovny, což jsme probrali – už tam nebude natáčet, jedná se o inspirativní obsah pro veřejnost.“

Vláda funguje efektivně podle programu, kandidatura podle průzkumů

Vondráček zdůraznil pragmatický přístup koalice. „Prosadíme sliby – očkování dobrovolné, bezpečí na prvním místě, štíhlý stát jako ve Švýcarsku.“ Osobně plánuje zbrojní průkaz, ale zálohy odmítá kvůli zahraničním rizikům. „Chci být užitečný bez nucené mise.“

Na otázku samostatné kandidatury Svobodných odpověděl opatrně. „Průzkumy ukážou – nechceme propadlé hlasy voličů.“ Celý rozhovor ukázal jeho strategii: imunita chrání politiku před stíháním, vláda se soustředí na efektivitu bez mediálních hysterií.