Předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček se v diskusním pořadu České televize Máte slovo střetl s ekonomickými experty a zástupci předchozí vlády v ostré debatě o plánech nastupující vládní koalice. Jednatřicetiletý právník specializující se na ústavní a unijní právo obhajoval kontroverzní kroky budoucí vlády – od zrušení plánovaného zvýšení odvodů OSVČ až po zavedení elektronické evidence tržeb.​​

Hlavní témata debaty

Zrušení zvýšení odvodů živnostníků

Vondráček ostře kritizoval plánované zvýšení minimálních odvodů OSVČ z 35 na 40 procent, které mělo platit od roku 2026. Argumentoval, že živnostníci nečerpají benefity srovnatelné se zaměstnanci – nemají placenou dovolenou, nemocenskou ani jistotu zaměstnání, a proto nemohou mít stejné odvody. „V momentě, kdy podstupují podnikatelské riziko, zkrátka není možné, aby měli zcela srovnatelné odvody,“ vysvětloval Vondráček.​

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že zvýšení odvodů bylo kompromisem v konsolidačním balíčku, který měl snížit deficit veřejných financí z 5 na 2 procenta. Upozornil však, že změna měla i sociální rozměr – živnostníci platící minimální odvody často končili s minimálními důchody a následně žádali o další sociální dávky.​

Ekonom Kovanda o Lafferově křivce

Do debaty výrazně zasáhl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který Vondráčka podpořil ekonomickou teorií. „Mám známou kadeřnici a ta teďka, když jí tady zvyšují ty odvody, tak říká, já už to prostě zabalím, nebudu oficiálně danit a přejdu kompletně do šedé zóny,“ ilustroval Kovanda praktické důsledky zvyšování odvodů. Odkazoval na Lafferovu křivku – ekonomickou teorii, podle které příliš vysoké daně paradoxně snižují daňové výnosy, protože podnikatelé přecházejí do šedé ekonomiky.​​

Vondráček navázal slibem, že snížení daňové zátěže povede k nastartování ekonomiky a nakonec přinese vyšší příjmy do státního rozpočtu. Konkrétně slíbil zrušit povinnost platit poplatky za OZE (obnovitelné zdroje energie), zastavit ETS 2 (evropský systém obchodování s emisemi pro budovy a dopravu) a snížit daň z příjmu právnických osob z 21 na 19 procent.​

Otázka financování – kde vzít peníze?

Právě financování slibů se stalo neuralgickým bodem debaty. Moderátorka Michaela Jílková i ekonom Jakub Kuneš z Liberálního institutu opakovaně kladli otázku, kde nová vláda vezme stovky miliard korun na své sliby. Vondráček odpovídal odkazem na úspory v obraně, ukončení podpory Ukrajiny a právě na vyšší daňové výnosy díky nižším sazbám.​

„Tahle vláda udělala 1200 miliard sekeru,“ kontroval Vondráček kritice zadlužení. Slíbil, že nová vláda dodá chybějících 37 miliard korun na infrastrukturu – silnice a mosty – právě z těchto úspor.​

Jan Skopeček varoval, že kombinace snižování daní a zvyšování výdajů povede k prohloubení deficitu a roztočení inflace, která je „skrytou daní“. Kovanda však oponoval, že právě zastavení růstu odvodů je protiinflační krok, protože daně inflaci naopak roztáčejí.​

Kontroverzní téma podpory Ukrajiny

Vondráček vzbudil napětí zmínkou o 252 miliardách korun na podporu Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků. Kritizoval případy zneužívání sociálních dávek a citoval polici, která odhalila odvoz 80 milionů korun na Ukrajinu. Skopeček však Ukrajince bránil: „Oni tady také ti Ukrajinci ve velké míře pracují, vydělávají a platí daně a často pracují v pozicích, ve kterých už Češi pracovat nechtějí“.​

Vondráček trval na tom, že podpora by měla skončit: „My říkáme, že do budoucna už by to mělo skončit, že ty tři roky válečného konfliktu bylo poměrně dost“.​

Závěr

Libor Vondráček v debatě předvedl směs libertariánské ekonomické filozofie a pragmatického koaličního vyjednávání. S podporou ekonoma Kovandy hájil vizi nižších daní vedoucích k vyšším výnosům, zatímco čelil oprávněným dotazům na konkrétní financování slibů. Jeho výkon ukázal, jak obtížné bude pro malou stranu v koalici prosazovat své ideály a zároveň obhajovat kompromisy. Diváci mohli sledovat mladého politika, který se teprve učí vládní odpovědnosti – za čtyři roky ukáže čas, zda jeho ekonomické vize obstojí ve skutečnosti.