„Vznikající vláda nás nezatáhne do Ruska,“ Libor Vondráček v Divoké kartě s Františkem Talířem

„Vznikající vláda nás nezatáhne do Ruska,“ Libor Vondráček v Divoké kartě s Františkem Talířem

V televizním pořadu Divoká Karta na CNN Prima News se Libor Vondráček, předseda strany Svobodní, a František Talíř, poslanec za Lidovce, vyjádřili k jednáním o budoucí vládě. Mluvili o programovém prohlášení, kompromisech v otázkách referenda a eura, emisních povolenkách, revizi pobytu Ukrajinců, nominacích na ministry, podpoře Tomia Okamury na předsedu sněmovny a kauzách u motoristů. Zdůraznil potřebu rychlého startu vlády a respekt k voličům.

Programové prohlášení budoucí vlády

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní, v Divoké Kartě ocenil rychlost jednání o programu nové vlády. Podle něj je shoda na 95 % a více, což považuje za úspěch méně než tři týdny po volbách. „Já věřím, že bude vypadat tak, jak si přejí občané ČR,“ řekl přímo na otázku k vzhledu programu. Konstatoval, že jednání skončila dříve, než bylo plánováno, což svědčí o základní shodě na klíčových tématech, přestože názory nejsou na všechno stejné.

Vondráček přiznal, že v této vládě nemají dost sil na umožnění referenda o členství v EU, ale vidí úspěch v plánu na zákon o obecném referendu, včetně možnosti hlasovat o přijetí eura. Nepřímo zdůraznil, že každá strana musela ustoupit: Každý musel dělat ústupek a nikdo z těch stran nemá 101 mandátů, aby mohl vládnout sám.

V Divoké Kartě právník Vondráček uvedl, že ČR má dluh vůči občanům kvůli absenci zákona o obecném referendu, který má 25 z 27 států EU. „Už to, že máme v plánu navrhnout zákon o obecném referendu a bavit se třeba o tom, že by se v referendu mohlo odmítnout zavedení eura, že by třeba i otázka referenda mohla být na dalších klíčových záležitostech. Tak tohle to je podle mě výhra,“ prohlásil přímo.

Postoj k EU a přijetí eura

Kriticky se Vondráček vyjádřil k EU, kterou označil za dluhovou unii. Navrhuje referendum o euru, protože eurozóna se změnila a přijetím eura by Česko přijalo dluhy jiných států. „Jsme neměli možnost se vyjádřit, jestli chceme být v Evropské unii, včetně závazku přijetí eura,“ řekl a připomněl, že od vstupu uplynulo 21 let.

Dále uvedl, že v příštích čtyřech letech referendum o vystoupení z EU nebude, ale zůstane v programu SPD. Nepřímo navrhl alternativu jako Evropské sdružení volného obchodu: toto by třeba mohla být alternativa, ale jak říká, v následujících čtyřech letech, takové referendum nebude na stole.

Emisní povolenky ETS 2

Vondráček odmítl zavedení emisních povolenek pro domácnosti a firmy, přestože EU schválila zastropování na 45 eurech. Vidí v tom krátkodobé nebo zcela nefunkční řešení. „My jsme v rámci už těch diskuzí se všichni ihned shodli na tom, že systém emisních povolenek pro domácnosti, firmy střední i malé prostě nechceme zavést, nezavedeme,“ prohlásil a pokračoval s tím, že raději přijmou pokuty než zavedou systém, podobně jako u migračních kvót: Nezavedeme to stejně jako jsme nepřijali migranty podle kvót, které se schválily v roce 2015. „I kdybychom náhodou měli dostat pokutu, my to prostě nepřijmeme, protože víme, že ta pokuta nemůže být ani zdaleka tak zdrcující jako právě zavedení systému ETS 2,“ dodal přímo.

Revize inkluze a pobytu Ukrajinců

K inkluzi Vondráček řekl, že místo zrušení bude revize, ale detaily neprozradil kvůli probíhajícím jednáním. Nepřímo naznačil, že diskuze budou pokračovat v odborných skupinách: slovo revize se v různých pasážích toho programového prohlášení určitě bude objevovat.

Potvrdil, že revize pobytu Ukrajinců znamená kontrolu zneužívání dávek, ne vyhoštění všech pracovníků: “Revize pobytu Ukrajinců rozhodně nikdy neznamenala, že by naše stavebnictví přišlo o pracovníky. Nám se pouze nelíbí, když se objevují novinové titulky třeba na novinky.cz, že sem jezdí lidé zneužívat sociální dávky,“ řekl přímo.

Nominace na ministry a kumulace funkcí

Vondráček neprozradil jména nominovaných na ministry SPD. Nepřímo vysvětlil, proč nominanti nebudou současně poslanci: my teď vlastně jenom plníme to, co jsme řekli dopředu voličům, že nechceme kumulovat funkce.

Libor Vondráček upozornil, že po chaosu po předchozí vládě je potřeba soustředění: „Po této vládě je tak obrovský chaos na těch všech úřadech, že je zkrátka potřeba se soustředit na své úkoly.“

Okamura jako předseda sněmovny a ministři za Motoristy

Vondráček podpořil nominaci Tomia Okamury na předsedu sněmovny a odmítl kritiku za vulgaritu. „Rozhodně Tomio Okamura nebude mít takové výroky, jako měla třeba paní Markéta Pekarová Adamová v čase, kdy byla teda předsedkyní Poslanecké sněmovny a řekla směrem k opozici, že by měla sedět někde v koutě a šoupat nohama,“ řekl přímo.

Dále uvedl, že Okamura je zkušený a bude respektovat demokracii: Věřím tomu, že až občané uvidí, jakým způsobem, demokratickým způsobem, s respektem k tomu, že je tady nějaká vláda a nějaká opozice bude, pokud bude zvolený Tomio Okamura vést Poslaneckou sněmovnu.

K MŽP l Vondráček na závěr uvedl: „Můžu všechny občany ubezpečit, že se naopak na ministerstvo životního prostředí s naší vládou vrátí zdravý rozum a že budeme řešit reálné problémy, které jsme schopni ovlivnit.“

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31