VONDRÁČEK varuje před euroarmádou! Multipolární svět je příležitost, tvrdí v OVM

VONDRÁČEK varuje před euroarmádou! Multipolární svět je příležitost, tvrdí v OVM

Předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček byl 25. ledna 2026 hostem nedělního pořadu Otázky Václava Moravce, kde společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO), exministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a předsedkyní poslaneckého klubu Pirátů Olgou Richterovou diskutoval o zahraniční politice, Trumpových výrocích o Grónsku a pomoci ukrajinským uprchlíkům. Diskuse odhalila zásadní rozdíly v přístupu politických stran k bezpečnostní situaci v Evropě i k otázce ukrajinských běženců v České republice.​

Diplomacie na rakouský způsob

Vondráček na začátku debaty představil svůj názor na české zahraniční záležitosti, když vysvětloval, že klíčem ke správné politice je hájení zájmů České republiky na první místo. V kontextu sporu o Grónsko a Trumpových výroků zdůraznil, že preferuje „rakouskou diplomatickou školu“, tedy zdrženlivější přístup adekvátní velikosti státu. Odmítl se jasně vyjádřit, zda považuje Trumpovu rétoriku vůči Dánsku za nevhodnou či nepřijatelnou, což vyvolalo opakované dotazy moderátora Václava Moravce.​

„Já si myslím, že takové chování v případě České republiky by bylo absolutně neadekvátní,“ odpověděl Vondráček na otázku, zda mu vadí chování Donalda Trumpa. Vysvětlil přitom, že Spojené státy jsou země určité velikosti a jejich voliči si vybrali svého demokratického zástupce, který postupuje podle jejich očekávání. Tato opatrná rétorika kontrastovala s výrazně kritičtějšími postoji ostatních hostů pořadu, zejména Mariana Jurečky a Olgy Richterové.​

Multipolární svět a obavy z euroarmády

Klíčovým momentem Vondráčkova vystoupení byla pasáž, ve které reagoval na projev kanadského premiéra z Davoského fóra o konci americké hegemonie. Vondráček se ztotožnil s názorem, že unipolární svět, kde Spojené státy dominovaly jako „světový policista“, se už nevrátí. „Myslím si, že víceméně ten multipolární svět poskytuje nám velké příležitosti do budoucna,“ prohlásil poslanec.​

Právě v kontextu této debaty přešel Vondráček k tématu evropské armády, které označil za hlavní hrozbu pro Českou republiku. „Mám pocit, že to směřuje k tomu, vytvořit tlak na vznik unijní armády, vytvořit tlak na eurofederalismus, a to je něco, čeho se obávám s důsledky pro Českou republiku,“ varoval předseda Svobodných. Podle jeho názoru média a politici zbytečně dramatizují situaci okolo Grónska právě proto, aby vytvořili prostředí pro prosazení evropské armády.​

Vondráček zdůraznil, že z případné dohody mezi Dánskem, Grónskem a Spojenými státy nevyplývají pro Českou republiku žádné špatné zprávy a situace není tak dramatická, jak je prezentována. Tímto argumentem se snažil zdůvodnit svůj zdrženlivější postoj k okamžité podpoře Dánska, což však narazilo na ostrou kritiku ostatních hostů pořadu.​

Střet pohledů na bezpečnost Evropy

Vondráčkův postoj k euroarmádě a multipolárnímu světu vyvolal prudkou reakci Mariana Jurečky. Ten upozornil, že bytostným zájmem českých občanů musí být respektování pravidel, že celistvost států a jejich hranice jsou nedotknutelné. „Když tady řekne Trump, že je blbost, tak my radši bude mlčet, místo, abychom to jasně pojmenovali, řekli, je to blbost, je to absurdní. Takhle zničíme vůbec to, že tady je stabilita posledních sedmdesát let ve většině států,“ kritizoval Jurečka Vondráčkův přístup.​

Olga Richterová na Vondráčkova slova reagovala citací Václava Havla z projevu kanadského premiéra. „Když se jasně postavíme na stranu spojené bezpečné koordinované Evropy, popřípadě dalších států, tak budeme velice silní,“ argumentovala Richterová. Zdůraznila, že Česko musí udržet mezinárodní vážnost, kterou získalo po revoluci právě díky Václavu Havlovi.​

Spor o pomoc Ukrajině a L-159

Další konfliktní téma představovala otázka dodání čtyř letounů L-159 Ukrajině. Moderátor Václav Moravec se ptal, proč předchozí vláda tyto letouny nedodala již v srpnu 2024, když o ně Ukrajina požádala. Marian Jurečka přiznal, že ho zpětně mrzí, že vláda rozhodnutí neudělala už v říjnu nebo listopadu 2024, a vyzval současnou vládu, aby letouny Ukrajině poskytla. Aleš Juchelka však odpověděl, že postoj armády musí být podřízen politické moci a aktuální postoj ministerstva obrany se měnit nebude.​

Ukrajinští uprchlíci a humanitární dávky

Významnou část diskuse zabralo téma ukrajinských uprchlíků a požadavek SPD na zrušení humanitární dávky. Moderátor se ptal Vondráčka, zda SPD skutečně požaduje úplné zrušení jakékoliv finanční pomoci ukrajinským běžencům. Vondráček v odpovědi svůj postoj zmírnil oproti původním výrokům předsedy SPD Tomia Okamury. „Myslím si, že rušit jako taková se nebude, ale určitě se bude řešit, kdo má nárok na tu dávku a v jaké výši,“ uvedl Vondráček.​

Předseda Svobodných argumentoval případy zneužívání systému, kdy podle něj někteří lidé odvezli desítky milionů korun na podvodně získaných sociálních dávkách. Zmínil také, že všichni v začátku konfliktu fandili Ukrajině a vybírali pro ni peníze, ale nálada ve společnosti se změnila. Jako důvod uvedl, že česká vláda neustále omlouvala své pochybení Ukrajinou a válkou, což vedlo k pocitu lidí, že jsou na druhé koleji.​

Aleš Juchelka v debatě potvrdil, že humanitární dávka se rušit nebude, čímž uklidnil obavy opozice. K 31. prosinci 2025 čerpalo humanitární dávku přibližně 80 tisíc osob z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Marian Jurečka zdůraznil, že většinu příjemců tvoří děti, lidé s postižením, senioři nebo rodiče malých dětí.​

Ekonomický přínos versus politická rizika

Další spornou otázkou se stalo zveřejňování statistik o přínosu ukrajinských uprchlíků. Premiér Andrej Babiš oznámil, že vláda bude nadále zveřejňovat pouze statistiky o výdajích na podporu uprchlíků, nikoli však modely a výpočty zahrnující jejich přínos. Aleš Juchelka označil předchozí výpočty ministerstva za problematické, protože zahrnovaly i položky jako spotřební daň z pohonných hmot.​

Marian Jurečka naopak obhajoval metodiku předchozího vedení ministerstva. Vysvětlil, že průměrně vydělávající ukrajinský uprchlík odvádí ročně mezi 200 až 250 tisíc korunami do veřejných rozpočtů na daních a odvodech. „Běžte si to ověřit u lidí opravdu, kteří se zabývají ekonomikou, statistikou,“ vyzval Jurečka. Data z ministerstva práce a sociálních věcí za třetí čtvrtletí 2025 ukázala, že příjmy od ukrajinských uprchlíků dosáhly přes osm miliard korun, zatímco výdaje činily necelé čtyři miliardy.​

Olga Richterová upozornila na dlouhodobý demografický problém České republiky. Porodnost klesla z 111 tisíc dětí ročně v roce 2019 na pouhých 76 tisíc, což představuje dramatický propad. „V roce 2037 to bude přes 30 000 lidí. Odejde třeba celá Třebíč. V roce 2038 celá Mladá Boleslav,“ ilustrovala Richterová úbytek pracovní síly. Zdůraznila, že právě proto je důležité, jak se Česko chová k ukrajinským dětem a mladistvým, protože ti mohou v budoucnu spojit svůj život s Českem.​

Prorodinná politika jako společný zájem

V závěru diskuse se hosté pokusili najít společnou řeč v oblasti prorodinné politiky. Vondráček pochválil Aleše Juchelku za to, že si na ministerstvo práce bere odborníky na rodinnou politiku. Kritizoval přitom bývalého premiéra Petra Fialu, který se podle něj vysmíval poslancům upozorňujícím na důvody snižující se porodnosti.​

Marian Jurečka a Olga Richterová zdůraznili nutnost navýšení rodičovského příspěvku a jeho valorizace podle průměrné mzdy. Jurečka nabídl podporu všem opatřením, která povedou ke zvýšení rodičovského příspěvku, větší flexibilitě a zvýšení slevy na děti pro pracující rodiče. Richterová doplnila požadavky na dostupné bydlení a rozšíření služeb pro slaďování práce a péče o děti.​

Vystoupení Libora Vondráčka v Otázkách Václava Moravce ukázalo fundamentální rozdíly v přístupu k zahraniční a bezpečnostní politice mezi vládní koalicí ANO a SPD na jedné straně a současnou parlamentní opozicí na straně druhé. Zatímco Vondráček preferuje opatrnou diplomacii a varuje před vznikem euroarmády, opozice požaduje jednoznačné postoje ve prospěch spojenců a koordinovaný evropský přístup k bezpečnosti. V sociální politice se zdá být prostor pro kompromis, zejména v oblasti podpory rodin a demografické krize, která ohrožuje budoucnost české ekonomiky.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31