V pořadu Napřímo (TN Live) ze dne 3. března vystoupil Libor Vondráček jako host debatního rozhovoru vedeného moderátorem Markem Brunou, přičemž už v úvodu byl představen jako poslanec a předseda Svobodných. Vondráček v průběhu rozhovoru komentoval několik okruhů: vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopady na Česko, otázku obranných výdajů a fungování armády, roli prezidenta i budoucí prezidentské volby, vnitřní soudržnost poslaneckého klubu SPD a také sporné body koaliční politiky – od očkovací strategie až po EET 2.0.​

Blízký východ: zdrženlivost a důraz na právo

Vondráček stavěl svou úvodní linii na skepsi vůči „preventivním“ zásahům a na tom, že se nemá ospravedlňovat postup, který může do budoucna vytvářet precedent pro další konflikty. Současně zdůrazňoval rozměr mezinárodního práva a varoval před tím, že široké legitimizování preventivních úderů může zvýšit pravděpodobnost válek v budoucnosti.​

V praktické rovině přenesl téma na bezpečnost českých občanů v regionu: apeloval na klid bez paniky, ale také na obezřetnost a omezení cest do rizikových oblastí, dokud probíhá eskalace. Připomněl rovněž, že deeskalace je podle něj žádoucí i kvůli rizikům pro Čechy v širším okolí konfliktu.​

Dopady na Česko: ropa, ceny a „nepřestřelit priority“

Na otázku dopadů eskalace na ČR Vondráček mluvil hlavně o ekonomické stopě konfliktu, zejména o tlaku na ceny ropy a pohonných hmot v situaci, kdy je narušen provoz klíčové přepravní trasy. Zároveň ale odmítal, aby se česká bezpečnostní a rozpočtová politika začala řídit jen aktuálním vývojem na Blízkém východě; podle něj má výstavba armády probíhat strategicky a postupně.​

V debatě o obraně rozlišoval mezi „relativním snížením“ a celkovou úrovní výdajů a tvrdil, že celkově mají být výdaje nad 2 % HDP (zmiňoval 2,1 %) i díky započtení více resortů. Škrty (uváděl 21 miliard oproti původnímu plánu) rámoval tak, že nemají zastavit již připravené projekty, a současně kritizoval některé předchozí nákupy a způsob zadávání.​

Vláda, prezident a prezidentské volby

K očekáváním od vystoupení prezidenta Petra Pavla ve Sněmovně byl Vondráček spíše skeptický a naznačoval, že by chtěl slyšet vysvětlení k tomu, jak prezident vykládá své pravomoci. V části o příští prezidentské volbě připustil, že se diskutují různá jména, ale odmítal v tuto chvíli označit jednoho „horkého favorita“; v určitém momentu zmiňoval i Filipa Turka jako potenciálně vhodného vyzyvatele.​

Jednota klubu a domácí spory: referendum, očkování, EET 2.0

K fungování poslaneckého klubu SPD (15 členů, více proudů) Vondráček uváděl, že jednotu staví na programových závazcích vůči voličům a že u klíčových právních témat necítí zásadní vnitřní spory. U celostátního referenda popsal kompromisní podobu, která má mít výjimky pro členství v EU a NATO, a připomínal potřebu ústavní většiny.​ U Národní očkovací strategie zdůraznil princip dobrovolnosti u dospělých a odmítání „bonifikace“ práv podle očkování, zároveň kritizoval inspiraci doporučeními WHO a volal po opatrnosti v nastavování cílů a kampaní. V závěru rozhovoru přišla EET 2.0: Vondráček ji popsal jako koaliční kompromis, který by Svobodní sami nenavrhovali, a i když nechtěl vyvolávat dojem, že cílem je návrh potopit, připustil osobní dilema, zda pro něj při finálním hlasování zvedne ruku