Téma obranyschopnosti České republiky, výše výdajů na armádu a bezpečnost tajných služeb rozdělilo debatní studio Máte slovo Michaely Jílkové. Předseda Svobodných a místopředseda Výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček se v páteční diskusi vymezil jako zastánce střízlivého hospodaření a praktické bezpečnosti: zatímco část diskutérů volala po okamžitém masivním navýšení výdajů, Vondráček trval na tom, že klíčem není objem utracených peněz, ale kvalita a smysluplnost investic.
Střízlivý přístup k obraně, ne hazard
Hned na úvod pořadu byl Vondráček konfrontován s ostrým obviněním, že vláda „dopíjí koktejl na hořícím ostrově“ a hazarduje s bezpečností občanů. Odmítl to konkrétním argumentem: za jeden rok se výdaje na obranu zvýšily o 24 miliard korun. „Kdyby tomu tak bylo, pravděpodobně by se o 24 miliard nezvýšily výdaje na obranu,“ reagoval na tvrzení, že vláda bezpečnost podceňuje
Vondráček zároveň pojmenoval, co považuje za klíčový problém předchozího přístupu k obraně: masivní zálohy na stíhačky F-35, které ČR obdrží nejdříve v roce 2033, byly zaplaceny v roce 2024 na úkor jiných, bezprostředně potřebných investic. „Ty stíhačky, které dostaneme v roce 2033 možná, nám nezajistí bezpečnost, kdyby teď a tady na nás někdo zaútočil,“ řekl a upozornil, že peníze, které měly jít na přípravu reálné obranyschopnosti, skončily v předplacených zakázkách. Připomněl také, že předchozí vláda nakoupila Supercaty třikrát dražší než Velká Británie, a to bez výběrového řízení.
Chytré investice místo plýtvání
Ústředním argumentem Vondráčkova vystoupení byl požadavek na efektivitu: nikoliv kolik se do obrany vloží, ale co z toho skutečně vznikne. Jako příklad špatného hospodaření citoval web pro nábor do armády, který stál 200 milionů korun a přivedl jen zanedbatelný počet nových vojáků – přičemž stejný počet jich armádu mezitím opustil. Naproti tomu jako vzor efektivity uvedl Estonsko, které má excelentně zabezpečené kybernetické systémy za výrazně nižší náklady než Česká republika.
Vondráček se vymezil i vůči srovnání výdajů předchozí a současné vlády: „BIS měla v loňském roce o 500 milionů méně než v roce 2026. Proč jste to neříkali Stanjurovi, když navrhoval rozpočet na rok 2025? My přidáváme 500 milionů oproti roku 2025,“ oponoval poslanci Bartoškovi z KDU-ČSL, který tvrdil, že vláda tajným službám ubírá. Odmítl tak narativ, že by aktuální vláda bezpečnostní složky systematicky dofinancovávala – naopak podle něj napravuje nerovnováhy z minulého období.
Lidé a kryty, nejen technika
Vondráček se v debatě opakovaně vracel k tématu, které jeho oponenti zčásti přehlíželi: reálná připravenost obyvatelstva na krizové situace. Upozornil, že přílišný důraz na drahé zbraňové systémy odvádí pozornost od věcí, které mohou bezprostředně zvýšit bezpečí lidí – branná výchova, kryty, civilní připravenost. „Potřebujeme brannou výchovu, potřebujeme, aby lidé věděli, co mají dělat, a kde se případně mají schovat,“ prohlásil a dodal, že nový KVAČR – Koncepce výstavby Armády České republiky – na toto vše bude pamatovat.
Zazněl i citlivý bod aktivních záloh. Vondráček ocenil odhodlání mladé ženy z publika, která avizovala vstup do aktivních záloh, ale zároveň pojmenoval důvod, proč o ně není větší zájem: po poslední novele zákona hrozí, že příslušníci aktivních záloh mohou být odveleni do zahraničních misí, což řadu potenciálních zájemců odrazuje. „Proto má mnoho lidí zábrany do nich jít. A dnes skutečně naše armáda trpí nedostatkem lidí, kteří do nich chtějí vstoupit,“ konstatoval.
Uklidňující hlas v čase obav
Závěr diskuse patřil mluvčímu z publika, který vyjádřil obavy, že pokud ČR nesplní závazek 2 % HDP, Amerika se od ní odvrátí. Vondráček reagoval věcně a klidně: Itálie dává 2,1 %, Belgie 2 % a Česká republika bude na 2,1%. „Nebojte se, Amerika se na nás nevykašle. Vykašlou se na Belgii, vykašlou se na Itálii? Nevykašlou se na nikoho z nich,“ uzavřel. Byl to příznačný obraz celého jeho vystoupení: nikoliv rozdmýchávání obav, ale snaha zasadit emocionálně nabitou debatu do věcného kontextu – s důrazem na hospodárnost, smysluplné investice a reálnou připravenost místo rekordních čísel v rozpočtu.
