Vondráček v Echo Prime Time: Prezident musí jmenovat Babiše, vstřícnost má své limity

Vondráček v Echo Prime Time: Prezident musí jmenovat Babiše, vstřícnost má své limity

Předseda Svobodných Libor Vondráček, který byl zvolen na kandidátce SPD, se v nedělním pořadu Echo Prime Time ostře vymezil proti současným postupům prezidenta Petra Pavla v otázce jmenování Andreje Babiše premiérem. V přímém souboji s poslancem ODS Jiřím Havránkem obhajoval pozici, že prezident již nemá důvod odkládat jmenování budoucího předsedy vlády a že jeho požadavky na předběžné vysvětlení řešení střetu zájmů překračují ústavní rámec.​

Prezident má jmenovat a pak běží lhůta

Vondráček jasně uvedl, že nejjednodušším řešením by bylo, kdyby prezident Pavel jmenoval Andreje Babiše premiérem a teprve poté by začala běžet třicetidenní lhůta na vyřešení střetu zájmů spojeného s firmou Agrofert. „Já očekávám, že ty návrhy, se kterými půjde pan Babiš na Hrad, uvidíme po nějaké době v pozicích ministrů,“ prohlásil předseda Svobodných s tím, že Andrej Babiš se chce chovat odpovědně k tomu, co sám vybudoval.​

Podle Vondráčka by prezident mohl, pokud by zjistil, že ho Babiš „obelstil“, následně klást překážky při jmenování ministrů. Zdůraznil, že vstřícnost vůči Hradu musí mít své limity a že prezident „přihlížel dost dlouho“. „Je otázkou, kolik dalších podmínek bude prezident pro Babiše mít,“ uvedl v kontextu narůstajících požadavků ze strany hlavy státu.​

Havránek: Problém má Babiš, ne prezident

Poslanec ODS Jiří Havránek však zastával diametrálně odlišný názor. Podle něj je prvním, kdo má problém vyžadující řešení, právě Andrej Babiš se svým střetem zájmů. „My se tváříme, jako by Babišův střet zájmů byl něco nového. Andrej Babiš už mohl svůj střet zájmů vyřešit a výrazně by to urychlilo vznik vlády,“ míní Havránek.​

Havránek zdůraznil, že prezident Pavel by se měl primárně zabývat právě touto otázkou, zatímco odpovědnost za ministry nese premiér. Připomněl také precedent z dob prezidenta Miloše Zemana, který odmítl jmenovat kandidáta na ministra Pocheho.

Jména ministrů a kauza Turek

Ohledně nominací na ministerské posty Vondráček uvedl, že nepředpokládá problém s nominacemi kandidátů na pozice ministrů, spíše záleží na postoji prezidenta Petra Pavla. K diskutované kauze Filipa Turka a jeho možného křesla ministra zahraničí Vondráček poznamenal, že se v „Česku řešíme více, než nás řeší v cizině“.​

Předseda Svobodných dodal, že jména ministrů navržených za SPD nebudou pro prezidenta překvapením: „Spousta našich názorů byla před volbami zřejmých a vyhraněných, nejsme žádné amorfní uskupení. Nejsou to lidé, které by nám na papíře přinesl Andrej Babiš a my bychom řekli, tak si je tedy kooptujeme,“ uvedl Vondráček. Jména, která se nyní ve veřejnosti objevují, mohou podle Havránka být reálná: „A pokud je Andrej Babiš přímo nenavrhl, tak mu minimálně konvenují a má s nimi společnou historii,“ míní poslanec ODS.​

Rozpočet a programové prohlášení

Debata se dotkla i aktuálních problémů s projednáváním státního rozpočtu. Havránek kritizoval koalici ANO, SPD, Motoristů za to, že se „nemusela odehrávat komedie na rozpočtovém výboru sněmovny, když dojde k překopání celého rozpočtu ve druhém čtení“. Vondráček na rozdíl od předsedy rozpočtového výboru Vladimíra Pikory z Motoristů sobě uvedl, že si dokáže představit dosažení zákonem povoleného deficitu 286 miliard korun v příštím roce.​

Vondráček se také vyjádřil k tomu, že se budoucí vláda spíše přikloní k tomu, že nebude chtít vstoupit do rozpočtového provizoria, což by znamenalo, že vznikající kabinet schválí návrh končící vlády v prvním čtení. Ohledně programového prohlášení vlády Vondráček naznačil, že vznikala shoda na vládním programu, zatímco Havránek diskutoval o tom, co by z tohoto programu vyškrtla budoucí opozice.​​

Časový harmonogram jmenování vlády

Babiš v neděli na sociálních sítích uvedl, že je s prezidentem domluvený, že by vláda mohla vzniknout v podobném čase, jako vláda končícího premiéra Petra Fialy (ODS). Kabinet druhého jmenovaného politika vznikl 17. prosince 2021. Babiš v příštím týdnu v souladu s harmonogramem, který Hrad zveřejnil v úterý, předloží prezidentu Pavlovi jména navržená na pozice ministrů.​

Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ANO již jména svých ministrů zná, Babiš už prý obdržel jména navržená za SPD. Čeká se tedy na Motoristy, kde se debata vede primárně o Filipu Turkovi jako o možném ministru zahraničí. Celá debata v Echo Prime Time tak nabídla komplexní pohled na současnou patovou situaci při sestavování nové vlády, kde se střetávají rozdílné výklady ústavy, politické zájmy i právní argumenty ohledně střetu zájmů budoucího premiéra.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Presumpce neviny není luxus. Je to poslední pojistka

Existuje v české veřejné debatě žánr, který se opakuje s pravidelností ročních období: politik se dostane do maléru, kamery zaberou zmuchlaný plech a ještě než se stačí usadit prach, je vynesen rozsudek. Ne u soudu — ten se ozve tak za tři roky, unaveně a bez publika. Rozsudek padne ve studiu, na sociálních sítích a v komentářích, které se píší rychleji, než policie stihne vyplnit protokol. A tak když se poslanec Libor Vondráček v pořadu 360° na CNN Prima NEWS postavil proti tomuto zvyku, nebylo to gesto obhájce Filipa Turka. Bylo to gesto obhájce něčeho podstatně důležitějšího.

Moderátorka Pavlína Wolfová se ho ptala opakovaně a z různých úhlů, a to je poctivá novinářská práce, zda výroky Filipa Turka po nehodě nejsou samy o sobě dostatečným důvodem k odchodu z politiky. Vondráček odpověděl způsobem, který se v dnešní době nosí čím dál méně: řekl, že neví. Že nebyl u toho. Že nezná obsah telefonátů ani lékařských zpráv, a proto se k nim nebude vyjadřovat. V zemi, kde má každý na všechno okamžitý názor podložený jedním videem z dopravní kamery, je přiznaná neznalost skoro subversivní čin.

Na co ale odpověděl velmi jasně, byla otázka rezignace. Připomněl kauzu takzvané Ibizy v Rakousku, která svrhla vládu a jejíž skutečný obsah se ukázal být podstatně chudší, než sliboval mediální humbuk. Vzpomínka to není náhodná. Ukazuje totiž mechanismus, jemuž se lidový soud nikdy nevyhne: rozsudek je vysloven okamžitě, oprava přichází po letech a nikoho už nezajímá. Poškozený mezitím přišel o mandát, o pověst i o možnost obhajoby. „Dokud soudy neuznají vinu jakéhokoliv člověka v České republice, tak je ten člověk nevinný,“ řekl Vondráček. Věta banální jako učebnice ústavního práva, a přesto se za ni dnes platí politická cena.

Zajímavější, než sama obhajoba principu byla ovšem poznámka, kterou Vondráček vpustil do debaty jaksi mimochodem: co ta křižovatka? Ony podivné žluté šipky, které nejsou jako obyčejné šipky. Tramvajový pás, po němž běžně nikdo nejezdí. Auta, včetně policejních, která tudy projíždějí dnes a denně. A hlavně statistika nehod, jež z toho místa dělá nikoli kuriozitu, ale systém. Piráti řídili pražskou dopravu osm let a tohle je jeden z výsledků, které se nedají odbýt konstatováním, že za všechno může řidič. Je pozoruhodné, že tuto věcnou rovinu do debaty přinesl právě ten účastník, jemuž bylo vytýkáno, že se vyhýbá odpovědi.

Protipól tvořil Jan Bartošek, který volil jinou strategii dlouhý seznam. Turek prý hajloval, sdílel, legalizoval moštárnu, létal vrtulníkem s odsouzeným člověkem. Každá z těch položek by si zasloužila samostatné a poctivé projednání; naskládány za sebe však tvoří něco jiného než argument. Tvoří portrét. A portrét se nedá vyvrátit, protože nic netvrdí, pouze naznačuje. Když Bartošek v jednu chvíli řekl „proč se vůbec zabývat Filipem Turkem“, měl paradoxně pravdu; jen o pár vteřin dřív se jím zabýval čtyři minuty v kuse.

Druhá polovina debaty patřila sportu, tedy zdánlivě lehčímu tématu, na němž se ale ukázalo totéž. Svobodní se ohradili proti vyloučení ruských hokejistů z mistrovství světa a Vondráček to obhájil argumentem, který je nepříjemný právě svou konzistencí: nikdo nemůže za to, kde se narodil. Kolektivní vina byla morální omyl u sudetských Němců a je jím i teď. Spojené státy napadly Irák a nikdo nenavrhoval vyhodit americké plavce z olympiády v Athénách. Sportovec, jenž se čtyři roky připravuje na jediný týden svého života, není nástroj zahraniční politiky. Vondráček k tomu připomněl osud československých olympioniků, kteří v roce 1984 nesměli do Los Angeles — pro mnohé z nich to nebyla epizoda, ale konec kariéry.

Bartošek namítl, že Rusko vraždí civilisty, a má samozřejmě pravdu. Jenže z toho neplyne, že trest má dopadnout na dvacetiletého brankáře. To není relativizace agrese, to je trvání na tom, že vina je osobní. Kdo tento princip opustí u sportovců, obtížně jej pak bude hájit u kohokoli jiného.

A do třetice svoboda slova. Vondráček označil skutkovou podstatu šíření předsudečné nenávisti za tak vágně formulovanou, že „za chvilku může být stíhaný kdokoliv na cokoliv“. Studio se na tom neshodlo, moderátorka debatu utnula. Škoda. Právě tady se totiž debata dotkla dna, na němž stojí všechno ostatní — včetně toho, zda smíme mít jiný názor na ruské hokejisty.

Poslední čtvrthodinu vedl Vondráček po telefonu, protože ve studiu selhala technika. Bartošek argumentoval do prázdna a korektně na to sám upozornil. Vondráček se přesto vrátil, dořekl své a rozloučil se s díky za pozvání. Jestli něco tato část večera ukázala, pak to, že klidný hlas se prosadí i přes praskající linku. Zvlášť když má co říct.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31