Vondráček v ČT: Prezidentovi sekáme pravomoci! „Nejde o naschvál, jde o princip“

Vondráček v ČT: Prezidentovi sekáme pravomoci! „Nejde o naschvál, jde o princip“

Ve čtvrtek 19. března se v pořadu Události komentáře na České televizi střetli dva místopředsedové sněmovního ústavněprávního výboru – Libor Vondráček za Svobodné (klub SPD) a Karel Dvořák za STAN – v debatě o pozměňovacím návrhu, který by připravil prezidenta republiky o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Návrh, jehož autorem je právě Libor Vondráček, prošel ústavněprávním výborem a má být součástí nového zákona o státních zaměstnancích. Celé vystoupení se neslo ve znamení ústavněprávní polemiky a otázky, zda jde o principiální reformu systému, nebo politický útok na prezidenta Petra Pavla.

Princip parlamentní republiky

Vondráček hned v úvodu zarámoval svůj návrh jako součást „komplexní změny úpravy výkonné moci“ a důsledně trval na systémovém rozměru celé iniciativy. Argumentoval srovnáním s okolními státy: pravomoc prezidenta kontrasignovat vysílání vedoucích stálých misí při mezinárodních organizacích podle něj není v parlamentních demokraciích obvyklá. „Jde o princip, nejde o konkrétní postavy. Kdyby v budoucnu nějaký prezident chtěl dělat ještě větší naschvály, tak v případě, kdy trváme na tom, že jsme parlamentní republika, pro mě je spíš otázka, proč dosud tuto pravomoc měl,“ řekl Vondráček.

Vysvětlil také, že celý návrh vznikl v reakci na způsob, jakým prezident Pavel vykládal své pravomoci – tedy pokusy „jít na hranu nebo možná za hranu ústavy“. Zdůraznil, že právě toto chování přimělo jeho tým celou oblast pečlivě přezkoumat a navrhnout zpřesnění tam, kde ústava sama věc výslovně neřeší. „On zvedl varovný prst tím, jakým způsobem si široce vykládal své pravomoci, a my jsme si řekli, že stojí za to zpřesnit kompetence,“ vysvětlil.

Karel Dvořák návrh označil za „naschvál vládní koalice vůči prezidentovi“ a upozornil na procesní problematičnost – přílepek neslučitelný s judikaturou Ústavního soudu. Vondráček se bránil věcným argumentem: jako precedent citoval nedávné posvěcení nového trestného činu přilepeného k Lex Ukrajina  ze strany samotného Ústavního soudu a uzavřel, že v jeho návrhu Ústavní soud nemůže spatřovat problém.

Summit NATO a zodpovědná zahraniční politika

Souběžně se v debatě řešila snaha vládní koalice zamezit prezidentovi v cestě na summit NATO. Vondráček tuto iniciativu obhájil jako zodpovědný přístup: odkázal na situaci, kdy prezident Pavel „začal řešit letadla, neměl k tomu žádný podklad a vznikla z toho mediálně zamotaná situace, kterou jsme si mohli odpustit“. Celou věc označil za „prevenci“ a zdůraznil, že nová vláda nese plnou zodpovědnost za zahraniční politiku a má právo na tom summitu reprezentovat svoji pozici. „Je to zodpovědný přístup pana premiéra a ministra zahraničí,“ řekl.

Právě tato pasáž ukázala na klíčový argument Vondráčkovy linie: v parlamentní republice je zahraniční politika věcí vlády, nikoli prezidenta, a jakékoli překročení této hranice ze strany hlavy státu je třeba systémově ošetřit – bez ohledu na to, kdo prezidentský úřad zastává.

Lex Turek a otázka super-náměstka

Třetí linií večera byl jiný pozměňovací návrh – tentokrát od Radka Vondráčka – zavádějící funkci náměstka pověřeného řízením celého ministerstva. Libor Vondráček obsah návrhu obhájil praktickým argumentem: ministři jsou stále častěji v Bruselu a potřebují někoho s formální pravomocí řídit ministerstvo za jejich nepřítomnosti. Zdůraznil, že celý zákon o státní službě míří ke zjednodušení a zlepšení fungování státní správy jako služby občanům.

Na mediální nálepku „Lex Turek“ Vondráček reagoval věcně: „Není to zákon o panu poslanci Turkovi.“ Dvořák hovořil o „bezradnosti při přípravě zákona“ a připomněl, že návrh vyžadoval přes 30 koaličních pozměňovacích návrhů. Vondráček to uvedl na pravou míru: počet pozměňovacích návrhů je výrazně nižší než u předchozího služebního zákona, který prošel desítkami změn i po nabytí účinnosti. „My jsme ten zákon velmi zjednodušili, doplňujeme ho o věci, které tam chyběly, a bereme si zpětnou vazbu,“ řekl.

Skutečnost, že Radek Vondráček svůj návrh stáhl, vysvětlil jednoduše: nebyl přítomen na jednání výboru, aby ho mohl obhájit – zcela standardní procedurální situace, nikoli důkaz o špatné přípravě samotného návrhu.

Celkový dojem z vystoupení

Libor Vondráček v pořadu Události komentáře vystupoval jako politik s jasnou ústavněprávní koncepcí a schopností věcně argumentovat i pod opakovaným tlakem moderátora a oponenta. Konsistentně hájil myšlenku, že parlamentní republika musí mít jasně vymezené prezidentské pravomoci a že jejich zpřesnění je systémovým krokem, který chrání stabilitu státu bez ohledu na to, kdo hlavy státu zastává. Zatímco Dvořák zůstával u procesní kritiky a politické interpretace, Vondráček držel věcnou linii a při každém pokusu o personalizaci debaty vracel rozhovor zpět k principu. Jeho vystoupení tak přesvědčivě ukázalo, že za návrhem stojí promyšlená ústavněprávní úvaha – nikoli politická hra.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Republikáni v amerických volbách do Kongresu ztratili obě komory a v pořadu 360° na CNN Prima News se řešilo, co porážka Donalda Trumpa znamená pro Ukrajinu, Írán a Česko. Libor Vondráček v ní vidí lekci: Američané potrestali prezidenta za válku, kterou neměl začínat. Za největší problém Evropy ale dál považuje její vlastní zelenou politiku.

Moderátor Jakub Kokoška pozval k debatě ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě), poslance Jana Papajanovského (STAN), místopředsedu TOP 09 Matěje Ondřeje Havla a předsedu Svobodných Libora Vondráčka, zvoleného za SPD. Zatímco opozice mluvila o zhrouceném kultu Donalda Trumpa a ministr Červený hájil úder na Írán jako nutnou cenu za bezpečnost, Vondráček nabídl třetí pohled. Ne obhajobu Trumpa, ale výklad jeho porážky.

Volili mírotvorce, dostali válku

Český politik se podle Vondráčka musí na americké volby dívat optikou českých zájmů, a tou je především konflikt kolem Hormuzského průlivu. Doufá, že výsledek bude pro Trumpa vzkazem. Lidé ho před dvěma lety volili jako muže, který bude války ukončovat. Trump dlouhodobě kritizoval politiku intervencí, která podle Vondráčka přinesla zpackaný odchod z Afghánistánu a návrat islamistických hnutí, proti nimž se v regionu původně bojovalo. Na této kritice postavil i kampaň.

Slib ukončit válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin podle Vondráčka nesplnil. „Na druhou stranu udělal pro to rozhodně nejvíc ze všech státníků, protože všichni ostatní nedělali vůbec nic, jenom vymýšleli nejrůznější balíčky sankcí, které tu válku nijak nepřibližovaly ke konci,“ řekl. Upozornil ale i na stinnou stránku: vítězství demokratů povzbudí íránský režim, který teď bude stupňovat podmínky příměří. Trumpova vyjednávací pozice je dnes podle něj horší, než by byla před měsícem.

Moderátor se ptal, zda by Česko mělo po amerických volbách změnit zahraniční politiku. Podle Vondráčka nemůže: musí dál hájit své zájmy, a v českém zájmu nebylo a není, aby konflikt pokračoval a Hormuz zůstal zablokovaný. Přímý byl i ve věci Íránu. „Nikdo není světový policajt,“ prohlásil. Fanouškem íránského režimu není a v Íránu by se narodit nechtěl, voliči ale podle něj intervenci vnímali jako zradu myšlenek, s nimiž Trump do voleb šel. „Jsem bytostně přesvědčený, že kdyby to neudělal, tak by volby neprohrál takovým způsobem. Možná by si i udržel většinu,“ řekl. Pro Česko je podle něj útěchou, že po takové lekci od Trumpa další podobný konflikt nečeká.

Spravedlivý mír určí Ukrajinci

K jednání zástupců Ruska a Ukrajiny v Bílém domě připomněl slova mluvčí ukrajinského prezidenta, že nejlepší čas na mír je teď, ideálně už dříve. Pokud má Evropa vyslat vlastního vyjednavače, neměl by podle Vondráčka sehrát roli, jakou kdysi sehrál Boris Johnson. Mír má být spravedlivý, o tom, co je spravedlivé, ale nemají rozhodovat Češi. Rozhodnout to musí ukrajinský lid. Ne všichni Ukrajinci, s nimiž mluví v Česku, podle něj vnímají, že Volodymyr Zelenskyj má po tolika letech od voleb legitimitu mluvit za ně.

Na otázku, proč premiér Andrej Babiš dosud nebyl v Oválné pracovně, odpověděl věcně. Babiš je premiérem necelý rok a Trumpův program je nabitý. Na jiných úrovních, od ministra zahraničí po Trumpovu inauguraci, hráli čeští politici z frakce Patriotů důstojnou roli. Česko podle něj reprezentuje podobné racionální hodnoty jako současná Amerika, ať jde o Green Deal, svobodu slova, nebo migraci.

Nezávislost není soběstačnost

Když Andrej Babiš mluvil o paralýze, Vondráček krotil emoce. Shutdown má v Americe jiný význam než české rozpočtové provizorium, protože federální instituce opravdu zavírají. Trump si ho ale zažil už v prvním mandátu, kdy většinu v Kongresu neměl. Voliči podle něj mají tendenci moc vyvažovat, a obě strany se nakonec vždy nějak dohodnou.

Nejostřeji se Vondráček ozval, když Jan Papajanovský vyzval k evropské soběstačnosti. „Pokud chceme být soběstační, tak přestaňme tady ideologicky ztěžovat výrobu takových automobilů, které vyrábět umíme. Přestaňme zavírat uhelné elektrárny, když uhlí máme na našem území,“ odpověděl. Baterie do elektromobilů i solární panely podle něj vyrábí Čína, takže jedna závislost by se jen vyměnila za druhou. Na námitku, že ropu Evropa netěží, odpověděl rozlišením, které se v debatě často ztrácí: ropu lze dovážet z mnoha částí světa, a nezávislost tedy neznamená soběstačnost.

Opravil i výklad celní války. Nezačal ji podle něj Donald Trump, ale Evropská unie, když schválila uhlíková cla. Trump na to reagoval. „Chybu chybou opravit nelze,“ dodal. Netvrdí tedy, že Trump postupoval správně, jen že první krok udělal Brusel.

Green Deal, nebo rozpad

V závěru debaty se Vondráček vrátil ke svému hlavnímu tématu. Po finanční krizi v letech 2007 a 2008 byly podle něj ekonomiky Spojených států a Evropské unie bez Británie zhruba vyrovnané. Lisabonská strategie dokonce slibovala, že Evropa Ameriku předběhne. Místo toho americké HDP podle Vondráčka rostlo zhruba o 35 procent rychleji, bez emisních povolenek, které vymyslel Brusel. Na Havlův příklad Škody, která podle něj dobře zvládá přechod k elektromobilům, odpověděl otázkou, kolik takových aut si lidé kupují sami a kolik díky dotacím.

Papajanovský namítl, že kvalita života nejsou jen statistiky HDP, ale i délka dožití či kvalita zdravotní péče. Vondráček souhlasil, že má mnoho rozměrů. Ekonomické trendy jsou ale podle něj prostě špatné. „Buďto se rozpadne Evropská unie, nebo se Evropská unie vykašle na Green Deal, anebo tady bude na úbytě svoboda slova a základní práva,“ shrnul. Ani v tom podle něj Evropa za Amerikou nevede: svoboda slova tam není potlačovaná tak jako tady.

Vondráček tak z amerických voleb vyvodil závěr pro obě strany Atlantiku. Trumpovi vzkázal, že voliči netolerují zradu mírového programu, Evropě, že ji neohrožují americká cla, ale její vlastní ideologie.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31