Vondráček tváří v tvář Dvořákovi a Pospíšilovi | Partie CNN Prima NEWS

Vondráček tváří v tvář Dvořákovi a Pospíšilovi | Partie CNN Prima NEWS

Vondráček v Partii CNN Prima: Vláda plní sliby, opozice seje paniku

Libor Vondráček, poslanec a předseda strany Svobodní, vystoupil v neděli 22. března 2026 v politické diskuzi Partie na CNN Prima NEWS. Vedle europoslance ANO Jaroslava Bžocha a zástupců opozičních stran STAN a TOP 09 čelil Vondráček útokům na koaliční politiku v oblasti obrany, energetiky i zahraniční politiky. Přesvědčivě se zastal vládního kurzu a odmítl, že by koalice selhávala.

Vondráček: Voliči jsou spokojeni, my plníme program

Debata se otevřela průzkumem STEM, podle nějž ANO dosahuje 34,2 % a koalice jako celek si drží stabilní podporu. Vondráček odmítl tezi opozice, že ANO „kanibalizuje“ menší koaliční partnery. Poukázal na to, že SPD si drží ve volbách 7,1 % a klub ve sněmovně fakticky posiluje o hlasy stran Svobodných, PRO a Trikolóry. „Průzkumy je potřeba brát sice vážně, ale zase méně vážně než volební výsledky,“ zdůraznil. Zároveň připomněl, že 76 % voličů koaličního bloku je s vládou spokojeno – číslo, které sám citoval přímo z podkladů na stole.

Na demonstraci na Letné Vondráček reagoval věcně a bez nálepkování: „Lidé mají právo se sejít. Ale nemohou od nás čekat, že začneme plnit program opozice – proto jsme přece nedostali hlasy.“ Ocenil, že nynější vláda, na rozdíl od té předchozí, demonstranty nespojuje s proruským vlivem. Pro Svobodné zdůraznil klíčové body programového prohlášení – transparentnost financování neziskových organizací ze zahraničí a otázku veřejnoprávního financování České televize.

Obrana: Vondráček hájí ministra Zůnu i cestu Babiše na NATO

Jedním z nejostřejších témat byl státní rozpočet a výdaje na obranu. Opozice (STAN, TOP 09) kritizovala, že nová vláda škrtla oproti Stanjurovu návrhu 21 miliard na obranu. Vondráček tuto kritiku otočil: „Stanjura navýšil loňský rok obranu o pouhou jednu miliardu a teď se pohoršuje? My oproti roku 2025 přidáme 24 miliard.“ Zároveň vyzdvihl, že ministr Zůna je absolventem nejvyšších vojenských kurzů NATO a je to právě on, kdo nejlépe umí správně metodicky spočítat výdaje tak, aby byly NATO započitatelné.

Na otázku summitu NATO v Ankaře, kam pojede premiér Babiš s ministrem zahraničí Macinkou místo prezidenta Pavla, Vondráček zopakoval svůj dřívější postoj: vládní tandem má přímou zodpovědnost za státní rozpočet a bude obhajovat české výdaje profesionálněji než prezident, který rozpočet naopak kritizuje. „Zodpovídáme se českým voličům a jejich bezpečnost je naše priorita – nikoliv proto, aby si Spojené státy něco odškrtly,“ uzavřel.

Energie a Maďarsko: právo veta jako zásadní princip

V bloku o energetické krizi způsobené válkou na Blízkém východě a cenách ropy kolem 110 USD za barel hájil Vondráček prozatímní postup vlády jako správný. Upozornil, že díky rychlejšímu zavedení monitoringu marží jsou česká paliva stále o přibližně 8 Kč levnější než v Rakousku – v roce 2022 za předchozí vlády byl tento rozdíl jen koruna. „Pokud by se ceny přiblížily úrovni zemí zatížených zelenými daněmi, teprve tehdy bude potřeba zasáhnout – například snížením spotřební daně, aniž bychom narušili svobodu podnikání,“ vysvětlil.

Maďarsko a jeho veto půjčky Ukrajině Vondráček nezatratil. Hájil princip práva veta jako zásadní nástroj ochrany národních zájmů v EU: „Víme, co přineslo, když jsme kvůli Lisabonské smlouvě přišli o právo veta v oblasti migračních kvót.“ Dodal, že geografická poloha Maďarska a jeho závislost na ropovodu Družba jsou objektivní faktory, které nelze přehlížet, a vyjádřil přesvědčení, že jakmile bude ropovod opraven, Orbán změní tón.

Zelená energie vs. energetická bezpečnost

V živé výměně s exministrem Dvořákem (STAN) Vondráček odmítl rovnici „odpor k Green Dealu = proruský postoj“. Připomněl, že podle zprávy deníku Guardian financovalo Rusko ekologické aktivisty, kteří bojovali za přechod od uhlí k plynu – což podle něj bylo strategicky výhodné právě pro Moskvu. „Uhlí máme na svém území, a to nám nikdo nezablokuje, ať se tam válčí nebo neválčí. Vzdávat se domácích zdrojů energie je krok, který bychom měli přehodnotit,“ argumentoval Vondráček. Debata tak ukázala jeho schopnost přenést diskusi z obrany do útoku i v tématech, kde jej opozice tlačila do defenzivy.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Spor mezi vládou a Pražským hradem o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se dostal do středu debaty v Událostech, komentářích ČT24 ze dne 8. dubna. Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD, přišel s jasnou ústavní argumentací: zahraniční politika je v kompetenci vlády, a výkon prezidentových pravomocí v této oblasti podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Vondráček se zároveň distancoval od rétorického sklouzávání debaty k osobním sporům a trvale vracel diskusi k věcné otázce: kdo dokáže Českou republiku na summitu Aliance hájit nejlépe?

Ústava hovoří jasně: kontrasignace je podmínkou

Vondráček hned v úvodu debaty odmítl zjednodušující interpretaci, že by ministr zahraničí mohl sám a jednostranně bránit prezidentovi v cestě na summit. Zároveň ale přesně identifikoval, kde leží skutečná ústavní páka vlády: „Kompetence prezidenta podle odstavce 1 a 2 článku 63 – včetně zastupování státu navenek – vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Za rozhodnutí nese odpovědnost vláda.“ Prezident tedy nemůže autonomně rozhodovat o tom, kde a jak Českou republiku zastupuje, pokud k tomu nemá souhlas premiéra.

Tato argumentace je tím přesvědčivější, že Vondráček ji podpořil důslednou logikou: pokud prezident trvá na tom, že sloveso „zastupuje“ v článku 63 zakládá jeho právo jet na summit, musí stejně pečlivě číst i odstavec 3 téhož článku. „On si nemůže libovolně jezdit někam a něco vyprávět – viděli jsme, jak se to nepovedlo, když mluvil o letadlech,“ připomněl Vondráček případ, kdy prezidentovo vyjadřování k dodávkám vojenské techniky Ukrajině způsobilo diplomatické komplikace. Výkon zastupitelské role bez vědomí vlády prostě neodpovídá duchu parlamentní republiky.

Summit NATO: profesionalita nad prestiží

Klíčovým Vondráčkovým argumentem nebyla touha prezidenta potrestat, ale věcný zájem na co nejsilnější české pozici v Ankaře. Summit bude primárně o plnění závazků přijatých v Haagu – a o obhajobě výdajů na obranu. „Jsem přesvědčen, že nejlépe to dokáží v tandemu premiér a ministr zahraničí,“ řekl Vondráček. Nová vláda má navíc lepší vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa než předchozí kabinet – a právě tento kapitál je podle Vondráčka třeba využít při vyjednávání v rámci Aliance.

Odkaz na summit NATO v roce 2022, kdy Miloš Zeman také necestoval do Madridu, Vondráček nezavrhl, ale upřesnil jeho smysl: tehdy šlo o zdravotní stav prezidenta a o jeho soulad s vládní linií. Dnešní situace je jiná – jde o nastolení jasného principu do budoucna, kdo a v jakém postavení hájí českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Osobní spory? Problém je na straně prezidenta

Na opakované otázky moderátora, zda celý spor není jen vendetou za nejmenování Filipa Turka, Vondráček reagoval věcně a bez uhýbání: „Není to trest, je to úplně logická věc a je to v zájmu České republiky.“ Zároveň ale pojmenoval, kde kolotoč sporů podle něj skutečně začal: u prezidentovy volby konfrontačního tónu vůči Filipu Turkovi. „Pokud Petr Pavel používá silná slova na úkor Turka, nemůže očekávat, že okolo něj budou všichni chodit po špičkách. Buďto si měl vybrat jiný tón – nebo nemůže útočit a přitom chtít, aby ostatní neřekli ani ne.“

Vondráček se přitom sám vyhnul jakémukoli osobnímu útoku na prezidenta. Zatímco opoziční host Marek Výborný z KDU-ČSL opakovaně kritizoval „frackovité“ chování vicepremiéra Macinky a mluvil o „politice na úrovni mateřské školky“, Vondráček zůstával v argumentační rovině. Poukázal na to, že inflace je v lednu a únoru nejnižší za posledních zhruba deset let – a tím nenápadně vrátil část debaty k výsledkům vládní práce.

Návrh zákona: pojistka pro budoucnost, ne msta

Závěr debaty otevřel téma Vondráčkova návrhu, který by prezidentovi odebral pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vondráček svůj záměr obhájil s přehledem a klidem: „Tato věc se netýká Petra Pavla – týká se prezidenta jako instituce.“ Přiznal, že kdyby se podobně choval Miloš Zeman – tedy pokud by nejmenoval ministra za použití dehonestacích výrazů a dotáhl věc do ústavně sporné fáze – „kontrolka by mu zablikala stejně.“

Klíčovým důvodem pro návrh je podle Vondráčka strukturální problém demokratické odpovědnosti: prezident ve druhém mandátu nepodléhá tlaku voličů a parlament na něj nemá prakticky použitelnou páku v podobě ústavní žaloby. „Abych předcházel té situaci, kdy tady jednou bude prezident ve druhém volebním období s velmi malou odpovědností vůči voličům – tak je správné tuto pojistku zavést teď.“ Vondráček tak opět ukázal, že jeho legislativní aktivity vycházejí z principiálního a dopředu orientovaného myšlení, nikoliv z taktického boje dne.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31