Vondráček na XTV: Poplatky ČT skončí, demokracie v ohrožení není, Letná nás nezmění

Vondráček na XTV: Poplatky ČT skončí, demokracie v ohrožení není, Letná nás nezmění

Vondráček na XTV: Poplatky ČT skončí, demokracie v ohrožení není, Letná nás nezmění

Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec za klub SPD, byl hostem pořadu XTV moderátora Xavera. V otevřeném rozhovoru se vyjádřil k odchodu Markéty Šichtařové ze Sněmovny, demonstraci na Letné, plánovanému zrušení televizních poplatků i budoucnosti veřejnoprávních médií v digitální době.

Šichtařová: chyběla jí trpělivost

Vondráček bez vytáček přiznal, že odchod Markéty Šichtařové ze Sněmovny Svobodné mrzí – a to tím více, že mu o svém rozhodnutí předem nic neřekla. „Nečekal jsem, že takový zásadní krok udělá, aniž by mi cokoliv řekla,“ připustil. Odmítl však používat tvrdá slova o zradě. Šichtařové vytkl nedostatek trpělivosti – politika je podle něj běh na dlouhou trať, nikoli sprint, a ona od prvního dne pochybovala, zda bude mandát Svobodných dostatečně silný na skutečnou změnu.

Vondráček nicméně její skepsi částečně pochopil: „Tato vláda není čistokrevně svobodná, to je jasné.“ Přesto ji považuje za zásadně lepší alternativu k vládě Petra Fialy a věří, že rozdíl bude do roku 2029 gigantický. Uvolněné místo obsadil Josef Nerušil, zasloužilý člen SPD, který na kandidátce Svobodných získal výrazný počet preferenčních hlasů a stal se prvním náhradníkem ze zákona.

Letná: 2,5 % občanů nemůže přebít sliby dané milionům

Na otázku, zda ho demonstrace čtvrt milionu lidí na Letné znervózňuje, Vondráček odpověděl s klidem i se špetkou ironie: „Větší chvění jsem cítil ve čtvrtek, když Sparta na Letné dostala 4:0.“ Demonstranty nijak neodsuzoval – naopak ocenil, že se lidé aktivně zapojují do veřejného života. Přesto odmítl jakékoli ústupky od koaličního programu. Koalice stojí za sebou o 440 000 voličů více než předchozí vláda Petra Fialy. Klidně i všech 250 000 demonstrantů představuje pouhopouhá 2,5% populace. „Kdybychom kvůli 2,5 % lidí ignorovali sliby dané 50 % voličů, byl by to výsměch demokratickým volbám, ne milion chvilek pro demokracii,“ řekl jasně.

Demokracii jako takovou Vondráček v ohrožení nevidí. Naopak ji chce posílit zavedením referend po švýcarském vzoru. Pokud by 250 000 nespokojených občanů sesbíralo podpisy a vyvolalo referendum například o financování České televize, vláda by jeho výsledek musela respektovat. „Zatím mám pocit, že ti lidé nechtějí referendum – chtějí jen říkat nahlas, co se jim nelíbí,“ podotkl.

Televizní poplatky: zrušení je plán pro celé volební období

V oblasti veřejnoprávních médií Vondráček ujistil, že koalice od svého plánu neustupuje. Prvním krokem bude rychlá novela, která zruší poplatky pro firmy a znevýhodněné skupiny včetně seniorů. Tím se zabrání automatickému nárůstu poplatků díky inflační doložce v zákoně. Komplexní přesun financování do státního rozpočtu pak přijde nejpozději od 1. ledna 2027 nebo 2028, aby se s ním mohl naplánovat státní rozpočet. „Nikdo neřekl, že od plánu ustupujeme – jen to děláme ve dvou krocích,“ zdůraznil.

Na obavy z politického vlivu na média přes státní rozpočet odpověděl srovnáním: 17 států EU financuje veřejnoprávní média ze státního rozpočtu a jejich demokracie nepadly. Připomněl i slova Václava Moravce z roku 2005, který tehdy sám přiznal, že politici mohou ovlivňovat ČT i změnou výše poplatku. Zároveň zpochybnil mýtus o naprosté nezávislosti veřejnoprávních médií: „Pan Moravec svérázně vykonával svoji roli – a tvrdit, že to bylo nezávislé, je těžko obhajitelné.“

Veřejnoprávní média v digitální době: čas hraje proti nim

Vondráček si dovolil i širší zamyšlení nad smyslem veřejnoprávních médií v éře internetu. Sledovanost tradičního terestriálního vysílání klesá, lidé si informace a zábavu hledají na YouTube a dalších platformách. „Je to otázka času, kdy budeme veřejnoprávní média považovat za doplněk, ne dominantní zdroj informací,“ řekl. Pořady jako StarDance nebo Peče celá zemi by podle něj bez problémů pokryla komerční televize – financovaná inzerenty, nikoli poplatníky. Přechod financování na státní rozpočet ušetří navíc přibližně 250 milionů korun ročně, které dnes ČT a ČRo vydají jen na správu výběru poplatků.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Republikáni v amerických volbách do Kongresu ztratili obě komory a v pořadu 360° na CNN Prima News se řešilo, co porážka Donalda Trumpa znamená pro Ukrajinu, Írán a Česko. Libor Vondráček v ní vidí lekci: Američané potrestali prezidenta za válku, kterou neměl začínat. Za největší problém Evropy ale dál považuje její vlastní zelenou politiku.

Moderátor Jakub Kokoška pozval k debatě ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě), poslance Jana Papajanovského (STAN), místopředsedu TOP 09 Matěje Ondřeje Havla a předsedu Svobodných Libora Vondráčka, zvoleného za SPD. Zatímco opozice mluvila o zhrouceném kultu Donalda Trumpa a ministr Červený hájil úder na Írán jako nutnou cenu za bezpečnost, Vondráček nabídl třetí pohled. Ne obhajobu Trumpa, ale výklad jeho porážky.

Volili mírotvorce, dostali válku

Český politik se podle Vondráčka musí na americké volby dívat optikou českých zájmů, a tou je především konflikt kolem Hormuzského průlivu. Doufá, že výsledek bude pro Trumpa vzkazem. Lidé ho před dvěma lety volili jako muže, který bude války ukončovat. Trump dlouhodobě kritizoval politiku intervencí, která podle Vondráčka přinesla zpackaný odchod z Afghánistánu a návrat islamistických hnutí, proti nimž se v regionu původně bojovalo. Na této kritice postavil i kampaň.

Slib ukončit válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin podle Vondráčka nesplnil. „Na druhou stranu udělal pro to rozhodně nejvíc ze všech státníků, protože všichni ostatní nedělali vůbec nic, jenom vymýšleli nejrůznější balíčky sankcí, které tu válku nijak nepřibližovaly ke konci,“ řekl. Upozornil ale i na stinnou stránku: vítězství demokratů povzbudí íránský režim, který teď bude stupňovat podmínky příměří. Trumpova vyjednávací pozice je dnes podle něj horší, než by byla před měsícem.

Moderátor se ptal, zda by Česko mělo po amerických volbách změnit zahraniční politiku. Podle Vondráčka nemůže: musí dál hájit své zájmy, a v českém zájmu nebylo a není, aby konflikt pokračoval a Hormuz zůstal zablokovaný. Přímý byl i ve věci Íránu. „Nikdo není světový policajt,“ prohlásil. Fanouškem íránského režimu není a v Íránu by se narodit nechtěl, voliči ale podle něj intervenci vnímali jako zradu myšlenek, s nimiž Trump do voleb šel. „Jsem bytostně přesvědčený, že kdyby to neudělal, tak by volby neprohrál takovým způsobem. Možná by si i udržel většinu,“ řekl. Pro Česko je podle něj útěchou, že po takové lekci od Trumpa další podobný konflikt nečeká.

Spravedlivý mír určí Ukrajinci

K jednání zástupců Ruska a Ukrajiny v Bílém domě připomněl slova mluvčí ukrajinského prezidenta, že nejlepší čas na mír je teď, ideálně už dříve. Pokud má Evropa vyslat vlastního vyjednavače, neměl by podle Vondráčka sehrát roli, jakou kdysi sehrál Boris Johnson. Mír má být spravedlivý, o tom, co je spravedlivé, ale nemají rozhodovat Češi. Rozhodnout to musí ukrajinský lid. Ne všichni Ukrajinci, s nimiž mluví v Česku, podle něj vnímají, že Volodymyr Zelenskyj má po tolika letech od voleb legitimitu mluvit za ně.

Na otázku, proč premiér Andrej Babiš dosud nebyl v Oválné pracovně, odpověděl věcně. Babiš je premiérem necelý rok a Trumpův program je nabitý. Na jiných úrovních, od ministra zahraničí po Trumpovu inauguraci, hráli čeští politici z frakce Patriotů důstojnou roli. Česko podle něj reprezentuje podobné racionální hodnoty jako současná Amerika, ať jde o Green Deal, svobodu slova, nebo migraci.

Nezávislost není soběstačnost

Když Andrej Babiš mluvil o paralýze, Vondráček krotil emoce. Shutdown má v Americe jiný význam než české rozpočtové provizorium, protože federální instituce opravdu zavírají. Trump si ho ale zažil už v prvním mandátu, kdy většinu v Kongresu neměl. Voliči podle něj mají tendenci moc vyvažovat, a obě strany se nakonec vždy nějak dohodnou.

Nejostřeji se Vondráček ozval, když Jan Papajanovský vyzval k evropské soběstačnosti. „Pokud chceme být soběstační, tak přestaňme tady ideologicky ztěžovat výrobu takových automobilů, které vyrábět umíme. Přestaňme zavírat uhelné elektrárny, když uhlí máme na našem území,“ odpověděl. Baterie do elektromobilů i solární panely podle něj vyrábí Čína, takže jedna závislost by se jen vyměnila za druhou. Na námitku, že ropu Evropa netěží, odpověděl rozlišením, které se v debatě často ztrácí: ropu lze dovážet z mnoha částí světa, a nezávislost tedy neznamená soběstačnost.

Opravil i výklad celní války. Nezačal ji podle něj Donald Trump, ale Evropská unie, když schválila uhlíková cla. Trump na to reagoval. „Chybu chybou opravit nelze,“ dodal. Netvrdí tedy, že Trump postupoval správně, jen že první krok udělal Brusel.

Green Deal, nebo rozpad

V závěru debaty se Vondráček vrátil ke svému hlavnímu tématu. Po finanční krizi v letech 2007 a 2008 byly podle něj ekonomiky Spojených států a Evropské unie bez Británie zhruba vyrovnané. Lisabonská strategie dokonce slibovala, že Evropa Ameriku předběhne. Místo toho americké HDP podle Vondráčka rostlo zhruba o 35 procent rychleji, bez emisních povolenek, které vymyslel Brusel. Na Havlův příklad Škody, která podle něj dobře zvládá přechod k elektromobilům, odpověděl otázkou, kolik takových aut si lidé kupují sami a kolik díky dotacím.

Papajanovský namítl, že kvalita života nejsou jen statistiky HDP, ale i délka dožití či kvalita zdravotní péče. Vondráček souhlasil, že má mnoho rozměrů. Ekonomické trendy jsou ale podle něj prostě špatné. „Buďto se rozpadne Evropská unie, nebo se Evropská unie vykašle na Green Deal, anebo tady bude na úbytě svoboda slova a základní práva,“ shrnul. Ani v tom podle něj Evropa za Amerikou nevede: svoboda slova tam není potlačovaná tak jako tady.

Vondráček tak z amerických voleb vyvodil závěr pro obě strany Atlantiku. Trumpovi vzkázal, že voliči netolerují zradu mírového programu, Evropě, že ji neohrožují americká cla, ale její vlastní ideologie.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31