Vondráček na XTV: Poplatky ČT skončí, demokracie v ohrožení není, Letná nás nezmění

Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec za klub SPD, byl hostem pořadu XTV moderátora Xavera. V otevřeném rozhovoru se vyjádřil k odchodu Markéty Šichtařové ze Sněmovny, demonstraci na Letné, plánovanému zrušení televizních poplatků i budoucnosti veřejnoprávních médií v digitální době.

Šichtařová: chyběla jí trpělivost

Vondráček bez vytáček přiznal, že odchod Markéty Šichtařové ze Sněmovny Svobodné mrzí – a to tím více, že mu o svém rozhodnutí předem nic neřekla. „Nečekal jsem, že takový zásadní krok udělá, aniž by mi cokoliv řekla,“ připustil. Odmítl však používat tvrdá slova o zradě. Šichtařové vytkl nedostatek trpělivosti – politika je podle něj běh na dlouhou trať, nikoli sprint, a ona od prvního dne pochybovala, zda bude mandát Svobodných dostatečně silný na skutečnou změnu.

Vondráček nicméně její skepsi částečně pochopil: „Tato vláda není čistokrevně svobodná, to je jasné.“ Přesto ji považuje za zásadně lepší alternativu k vládě Petra Fialy a věří, že rozdíl bude do roku 2029 gigantický. Uvolněné místo obsadil Josef Nerušil, zasloužilý člen SPD, který na kandidátce Svobodných získal výrazný počet preferenčních hlasů a stal se prvním náhradníkem ze zákona.

Letná: 2,5 % občanů nemůže přebít sliby dané milionům

Na otázku, zda ho demonstrace čtvrt milionu lidí na Letné znervózňuje, Vondráček odpověděl s klidem i se špetkou ironie: „Větší chvění jsem cítil ve čtvrtek, když Sparta na Letné dostala 4:0.“ Demonstranty nijak neodsuzoval – naopak ocenil, že se lidé aktivně zapojují do veřejného života. Přesto odmítl jakékoli ústupky od koaličního programu. Koalice stojí za sebou o 440 000 voličů více než předchozí vláda Petra Fialy. Klidně i všech 250 000 demonstrantů představuje pouhopouhá 2,5% populace. „Kdybychom kvůli 2,5 % lidí ignorovali sliby dané 50 % voličů, byl by to výsměch demokratickým volbám, ne milion chvilek pro demokracii,“ řekl jasně.

Demokracii jako takovou Vondráček v ohrožení nevidí. Naopak ji chce posílit zavedením referend po švýcarském vzoru. Pokud by 250 000 nespokojených občanů sesbíralo podpisy a vyvolalo referendum například o financování České televize, vláda by jeho výsledek musela respektovat. „Zatím mám pocit, že ti lidé nechtějí referendum – chtějí jen říkat nahlas, co se jim nelíbí,“ podotkl.

Televizní poplatky: zrušení je plán pro celé volební období

V oblasti veřejnoprávních médií Vondráček ujistil, že koalice od svého plánu neustupuje. Prvním krokem bude rychlá novela, která zruší poplatky pro firmy a znevýhodněné skupiny včetně seniorů. Tím se zabrání automatickému nárůstu poplatků díky inflační doložce v zákoně. Komplexní přesun financování do státního rozpočtu pak přijde nejpozději od 1. ledna 2027 nebo 2028, aby se s ním mohl naplánovat státní rozpočet. „Nikdo neřekl, že od plánu ustupujeme – jen to děláme ve dvou krocích,“ zdůraznil.

Na obavy z politického vlivu na média přes státní rozpočet odpověděl srovnáním: 17 států EU financuje veřejnoprávní média ze státního rozpočtu a jejich demokracie nepadly. Připomněl i slova Václava Moravce z roku 2005, který tehdy sám přiznal, že politici mohou ovlivňovat ČT i změnou výše poplatku. Zároveň zpochybnil mýtus o naprosté nezávislosti veřejnoprávních médií: „Pan Moravec svérázně vykonával svoji roli – a tvrdit, že to bylo nezávislé, je těžko obhajitelné.“

Veřejnoprávní média v digitální době: čas hraje proti nim

Vondráček si dovolil i širší zamyšlení nad smyslem veřejnoprávních médií v éře internetu. Sledovanost tradičního terestriálního vysílání klesá, lidé si informace a zábavu hledají na YouTube a dalších platformách. „Je to otázka času, kdy budeme veřejnoprávní média považovat za doplněk, ne dominantní zdroj informací,“ řekl. Pořady jako StarDance nebo Peče celá zemi by podle něj bez problémů pokryla komerční televize – financovaná inzerenty, nikoli poplatníky. Přechod financování na státní rozpočet ušetří navíc přibližně 250 milionů korun ročně, které dnes ČT a ČRo vydají jen na správu výběru poplatků.