VONDRÁČEK k PAVLOVĚ deklaraci: ‚Nečetl jsem to, ale vadí mi ukotvení v EU‘ | ČT24

VONDRÁČEK k PAVLOVĚ deklaraci: ‚Nečetl jsem to, ale vadí mi ukotvení v EU‘ | ČT24

Deklarace o zahraniční politice, spor s Hradem a kauza velvyslanců

Předseda Svobodných a poslenec Libor Vondráček byl 26. ledna 2026 hostem pořadu Události, komentáře, kde spolu s místopředsedou poslaneckého klubu Pirátů Ivanem Bartošem diskutoval o zrušeném setkání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě, sporné deklaraci o zahraniční politice a kontroverzním rozhodnutí vlády zrušit jmenování velvyslanců. Debata odhalila zásadní rozdíly v pohledu vládní koalice a opozice na směřování české zahraniční politiky a postavení České republiky v NATO a Evropské unii.​

Zrušené setkání a neznámá deklarace

Ústředním tématem diskuse bylo zrušení schůzky nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě, která se měla konat 26. ledna odpoledne. Prezident Petr Pavel jednání zrušil, protože premiér Andrej Babiš ani ministr zahraničí Petr Macinka nedorazili včas ani se neomluvili. Podle mluvčího prezidenta požádali o posun termínu na 16. hodinu, což prezident akceptoval, ale když ani v této době nikdo nedorazil, rozhodl se jednání zrušit.​

Moderátor Lukáš Dolanský se hned na začátku zeptal Vondráčka, proč vládní koalice „torpédovala“ celou deklaraci ještě před tím, než se jednání vůbec uskutečnilo. Vondráčkova odpověď byla však překvapivě vágní. „Tak my jsme v té reportáži slyšeli, že to možná nebyla deklarace, že to byly možná body nebo já vlastně nevím přesně, v jakém formátu…“ odpověděl nejistě předseda Svobodných.​

Když moderátor trval na konkrétní odpovědi, Vondráček přiznal klíčovou skutečnost: „Nevím přesně, v jakém formátu dorazil podklad pro to dnešní jednání“. Vysvětloval, že jednání vlády o státním rozpočtu probíhalo dlouho, což byl údajně jeden z důvodů, proč se schůzka nekonala. „Mám pocit, že dneska probíhala poměrně dlouho vláda, takže jeden z těch důvodů určitě musí být, že se řešil rozpočet státní na vládě,“ argumentoval Vondráček.​

Když byl moderátor ještě konkrétnější a zeptal se, zda Vondráček vůbec četl navrhovanou deklaraci, odpověď byla šokující. „Já jsem to nečetl,“ přiznal předseda Svobodných. Toto přiznání vyvolalo údiv, protože Vondráček měl komentovat dokument, který ani neviděl.​

Izolace a pasivita – zbytečné fráze?

Navzdory tomu, že deklaraci nečetl, Vondráček se pokusil vysvětlit, proč vládní koalice odmítla některé její části. Moderátor zmínil konkrétní větu, kterou chtěla vláda vymazat: „Izolace a pasivita nejsou pro Česko výhodné“. Vondráček tuto větu označil za zbytečnou a přirovnal ji k triviální pravdě.​

„No, protože to evokuje, jako kdyby snad někdo se chtěl izolovat a tady se přece nikdo nechce izolovat. To je taková deklarace, jako kdybychom tam psali 1+1 rovná se 2,“ vysvětloval Vondráček. Podle jeho názoru je to zbytečná fráze, kterou není třeba v oficiálním dokumentu uvádět.​

Vondráček však šel ještě dál a naznačil, že věta má skrytý podtext. „Já v tom vnímám jakési snahy o štulce, špalce, nějaké mentorování ze strany pana prezidenta, který jako kdyby chtěl naznačit, že se chceme izolovat, a proto to vkládá do té deklarace,“ tvrdil předseda Svobodných. Zdůraznil, že v programovém prohlášení vlády není nic o izolaci, a proto je tato věta zbytečná.​

Problematické ukotvení v EU a NATO

Ještě výbušnější byla debata o další klíčové větě z navrhované deklarace. Původní znění znělo: „Bezpečnost a prosperita Česka závisí na pevném ukotvení v NATO a Evropské unii“. Vládní koalice chtěla tuto větu změnit na obecnější formulaci: „Prosperita závisí na dobrých mezinárodních vztazích“.​

Moderátor se zeptal přímo: „Proč vám vadí pevné ukotvení v NATO a v Evropské unii?“. Vondráček odpověděl otevřeně a odhalil svůj postoj k Evropské unii. „Tak mně osobně samozřejmě vadí pevné ukotvení v Evropské unii, protože mi jako strana od doby, kdy se schválila Lisabonská smlouva, tak říkáme, že pro nás členství v Evropské unii je méně výhodné než výhodné,“ vysvětlil Vondráček.​

Dodal, že NATO bylo součástí věty, takže se škrtlo obojí, aby se formulace zformulovala obecně. Vondráček také připomněl, že v programovém prohlášení vlády je uvedeno, že tyto otázky nebudou předmětem referenda, pokud to navrhne současná vláda.​

Když se moderátor ptal, zda přesto ve společném stanovisku s prezidentem vadí zmínka o EU a NATO, Vondráček odpověděl nejistě. „A já si nejsem jistý, jestli toto škrtnutí je konsenzus celé vlády, nebo jestli je to návrh nás,“ přiznal. Následně však rozvinul svůj argument proti Evropské unii.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček se ve čtvrtečním pořadu 360 na CNN Prima News střetl s opozičními politiky v debatě o zákazu sociálních sítí pro děti, o ekonomických radách vlády a zejména o státním rozpočtu. V téměř hodinové diskuzi moderované Michalem Půrem se Vondráček spolu s Davidem Pražákem z hnutí ANO utkal především s Vojtěchem Munzarem z ODS a Janem Berkim z hnutí STAN.

Svobodný internet místo ověřování totožnosti

Hlavním tématem úvodní části diskuze byl návrh premiéra Andreje Babiše na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, inspirovaný australským modelem. Vondráček se k tomuto návrhu postavil velmi skepticky a upozornil na rizika spojená s ověřováním věku uživatelů. „Pokud chceme, aby na internetu už neexistovalo soukromí, pak samozřejmě můžeme zavést ověřování věkové hranice,“ varoval Vondráček s tím, že by lidé museli předkládat digitální, bankovní nebo jinou identitu.

Předseda Svobodných připomněl, že i Martin Kupka z ODS ve svém tweetu navrhl ověřování uživatelů na internetu, což Vondráček považuje za problematické. „To je potom navázané na digitální identity, digitální peněženky, na to, co kritizujeme třeba v Číně,“ vysvětlil poslanec s tím, že svobodní chtějí zachovat internet jako svobodný prostor, kde lidé mohou užívat služby v soukromí.

Překvapivě se s Vondráčkem shodli i jeho opoziční protivníci. Vojtěch Munzar z ODS zdůraznil, že stát nemůže nahradit rodiče a že plošné zákazy vedou k formalismu. Jan Berki z hnutí STAN sice připustil, že určitá regulace je na místě, ale i on se vyjádřil opatrně. Vondráček nabídl alternativní řešení: „Teď hrají třeba i děvčata hokej na olympiádě, tak dělejme reklamu sportu, ať se děti věnují tomu. Dávat pozitivní příklady je daleko lepší než dělat restrikce.“

NERV končí, zůstávají obavy z jednostranného poradenství

Druhá část debaty se věnovala zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou premiér Babiš označil za zbytečnou. Vondráček zmínil, že NERV nestál daňové poplatníky „ani korunu“ a že možná sloužil spíš jako alibi pro vládu. Zároveň zdůraznil, že dostatek ekonomů je i na vysokých školách.

Vojtěch Munzar však upozornil na výhodu NERV, kde byli zastoupeni ekonomové různých směrů – od monetaristů po keynesiánce. „Já třeba se skoro nikdy neshodnu s Danielem Prokopem, ale i pro politika je dobré si vyslechnout jiné názory,“ řekl Munzar s tím, že naslouchání různým stanoviskům není na škodu.

Jan Berki dodal, že výhodou NERV bylo, že ekonomové se museli nejprve shodnout mezi sebou, což zajišťovalo transparentnost a širší podporu pro doporučení. Moderátor Půr se ptal na nové poradce vlády, přičemž zazněla jména Jaroslava Ungermanna (levicově orientovaný ekonom blízký odborům) a Petra Macha (pravicový ekonom, nyní náměstek ministryně financí Aleny Schillerové).

Rozpočtová bitva: 310 nebo 344 miliard?

Nejostřejší půtka se strhla kolem státního rozpočtu a jeho deficitu. Vondráček opakovaně tvrdil, že vláda ušetřila 34 miliаrd korun oproti plánu předchozí vlády, jehož skutečný schodek měl podle něj dosáhnout 344 miliard. „My máme jenom 310 miliard,“ zdůraznil poslanec s tím, že předchozí vláda zapomněla do rozpočtu zahrnout přes 26 miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vojtěch Munzar však Vondráčkovi oponoval s poukazem na stanovisko Národní rozpočtové rady. „Zjistíte, že Národní rozpočtová rada říká, že porušujete zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 63 miliard korun,“ kontroval Munzar. Podle něj je navíc problematické, že vláda škrtla výjimky (jako 18 miliard na Dukovany nebo 20 miliard na obranu), ale tyto prostředky nahradila jinými výdaji, čímž deficit nesnížila.

Vondráček připustil, že vláda zákon možná porušuje, ale „méně než předchozí vláda“. „Bohužel ho porušujeme, měli jsme málo času na to, abychom ho neporušovali,“ přiznal. Zároveň kritizoval předchozí vládu za to, že navýšila kumulativní státní dluh z 31% na 33,5% HDP a „nasekala 1200 miliard korun dluhů, což je celá třetina všech dluhů všech vlád v České republice“.

Jan Berki upozornil, že vláda škrtla 21 miliard na obranu ve chvíli, kdy Donald Trump naopak chce po spojencích vyšší výdaje, a dále snížila rozpočet na vnitřní bezpečnost a rozvědky. Moderátor Půr pak připomněl, že výdaje na vědu klesly v poměru k HDP na 0,6 % a výdaje na školství o sedm miliard korun.

Důchodová reforma a zkrácení školní docházky

Vondráček v diskusi nabídl kontroverzní návrh na řešení důchodového systému. Místo prodlužování věku odchodu do důchodu, které podle něj „žene lidi už ve věku opotřebované do práce o rok déle“, navrhl zkrácení školní docházky z devíti na osm let. „Mladí zdraví lidé půjdou do práce o rok dřív, vyřešíme to daleko rychleji,“ argumentoval poslanec.

Tento návrh je zajímavý i tím, že podobně uvažuje i poslankyně Renata Zajíčková z ODS, s níž se Svobodní jinak příliš neshodují. Vondráček však kritizoval, že Zajíčková zároveň navrhuje nové roky povinné docházky včetně předškolního roku, což by celkovou povinnou docházku prodloužilo na 12 let. „Maturita taky není nutná pro hasiče, dneska to tam je a některé lidi to opravdu udržuje zbytečně delší dobu v té škole,“ dodal.

Munzar v závěru diskuse zdůraznil, že škrty v obraně jsou problematické vzhledem k bezpečnostní situaci. „Svoboda je nezaplatitelná,“ citoval italskou premiérku Giorgii Meloni a dodal, že podtrhávat nohy české obranyschopnosti neustálými škrty je chyba.

Debata ukázala zásadní rozpory mezi vládní koalicí a opozicí nejen v hodnocení rozpočtu, ale i v přístupu k regulaci internetu a ekonomickému poradenství. Zatímco Vondráček a Pražák hájili kroky vlády jako úsporné a svobodnější, Munzar a Berky je kritizovali jako nesystémové a rizikové pro budoucnost státu.

Redakce

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31