VONDRÁČEK k PAVLOVĚ deklaraci: ‚Nečetl jsem to, ale vadí mi ukotvení v EU‘ | ČT24

VONDRÁČEK k PAVLOVĚ deklaraci: ‚Nečetl jsem to, ale vadí mi ukotvení v EU‘ | ČT24

Deklarace o zahraniční politice, spor s Hradem a kauza velvyslanců

Předseda Svobodných a poslenec Libor Vondráček byl 26. ledna 2026 hostem pořadu Události, komentáře, kde spolu s místopředsedou poslaneckého klubu Pirátů Ivanem Bartošem diskutoval o zrušeném setkání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě, sporné deklaraci o zahraniční politice a kontroverzním rozhodnutí vlády zrušit jmenování velvyslanců. Debata odhalila zásadní rozdíly v pohledu vládní koalice a opozice na směřování české zahraniční politiky a postavení České republiky v NATO a Evropské unii.​

Zrušené setkání a neznámá deklarace

Ústředním tématem diskuse bylo zrušení schůzky nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě, která se měla konat 26. ledna odpoledne. Prezident Petr Pavel jednání zrušil, protože premiér Andrej Babiš ani ministr zahraničí Petr Macinka nedorazili včas ani se neomluvili. Podle mluvčího prezidenta požádali o posun termínu na 16. hodinu, což prezident akceptoval, ale když ani v této době nikdo nedorazil, rozhodl se jednání zrušit.​

Moderátor Lukáš Dolanský se hned na začátku zeptal Vondráčka, proč vládní koalice „torpédovala“ celou deklaraci ještě před tím, než se jednání vůbec uskutečnilo. Vondráčkova odpověď byla však překvapivě vágní. „Tak my jsme v té reportáži slyšeli, že to možná nebyla deklarace, že to byly možná body nebo já vlastně nevím přesně, v jakém formátu…“ odpověděl nejistě předseda Svobodných.​

Když moderátor trval na konkrétní odpovědi, Vondráček přiznal klíčovou skutečnost: „Nevím přesně, v jakém formátu dorazil podklad pro to dnešní jednání“. Vysvětloval, že jednání vlády o státním rozpočtu probíhalo dlouho, což byl údajně jeden z důvodů, proč se schůzka nekonala. „Mám pocit, že dneska probíhala poměrně dlouho vláda, takže jeden z těch důvodů určitě musí být, že se řešil rozpočet státní na vládě,“ argumentoval Vondráček.​

Když byl moderátor ještě konkrétnější a zeptal se, zda Vondráček vůbec četl navrhovanou deklaraci, odpověď byla šokující. „Já jsem to nečetl,“ přiznal předseda Svobodných. Toto přiznání vyvolalo údiv, protože Vondráček měl komentovat dokument, který ani neviděl.​

Izolace a pasivita – zbytečné fráze?

Navzdory tomu, že deklaraci nečetl, Vondráček se pokusil vysvětlit, proč vládní koalice odmítla některé její části. Moderátor zmínil konkrétní větu, kterou chtěla vláda vymazat: „Izolace a pasivita nejsou pro Česko výhodné“. Vondráček tuto větu označil za zbytečnou a přirovnal ji k triviální pravdě.​

„No, protože to evokuje, jako kdyby snad někdo se chtěl izolovat a tady se přece nikdo nechce izolovat. To je taková deklarace, jako kdybychom tam psali 1+1 rovná se 2,“ vysvětloval Vondráček. Podle jeho názoru je to zbytečná fráze, kterou není třeba v oficiálním dokumentu uvádět.​

Vondráček však šel ještě dál a naznačil, že věta má skrytý podtext. „Já v tom vnímám jakési snahy o štulce, špalce, nějaké mentorování ze strany pana prezidenta, který jako kdyby chtěl naznačit, že se chceme izolovat, a proto to vkládá do té deklarace,“ tvrdil předseda Svobodných. Zdůraznil, že v programovém prohlášení vlády není nic o izolaci, a proto je tato věta zbytečná.​

Problematické ukotvení v EU a NATO

Ještě výbušnější byla debata o další klíčové větě z navrhované deklarace. Původní znění znělo: „Bezpečnost a prosperita Česka závisí na pevném ukotvení v NATO a Evropské unii“. Vládní koalice chtěla tuto větu změnit na obecnější formulaci: „Prosperita závisí na dobrých mezinárodních vztazích“.​

Moderátor se zeptal přímo: „Proč vám vadí pevné ukotvení v NATO a v Evropské unii?“. Vondráček odpověděl otevřeně a odhalil svůj postoj k Evropské unii. „Tak mně osobně samozřejmě vadí pevné ukotvení v Evropské unii, protože mi jako strana od doby, kdy se schválila Lisabonská smlouva, tak říkáme, že pro nás členství v Evropské unii je méně výhodné než výhodné,“ vysvětlil Vondráček.​

Dodal, že NATO bylo součástí věty, takže se škrtlo obojí, aby se formulace zformulovala obecně. Vondráček také připomněl, že v programovém prohlášení vlády je uvedeno, že tyto otázky nebudou předmětem referenda, pokud to navrhne současná vláda.​

Když se moderátor ptal, zda přesto ve společném stanovisku s prezidentem vadí zmínka o EU a NATO, Vondráček odpověděl nejistě. „A já si nejsem jistý, jestli toto škrtnutí je konsenzus celé vlády, nebo jestli je to návrh nás,“ přiznal. Následně však rozvinul svůj argument proti Evropské unii.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31