Poslanec Libor Vondráček se v úterý večer v pořadu 360° CNN Prima News vyjádřil ke třem hlavním tématům dne — zastoupení Česka na letním summitu NATO, účasti vládního zmocněnce Filipa Turka na jednání unijních ministrů životního prostředí a slovenským opatřením omezujícím prodej nafty cizincům.

Ústředním tématem debaty bylo rozhodnutí premiéra Andreje Babiše, který prohlásil, že na letní summit NATO pojede on spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou, a nikoli prezident Petr Pavel. Vondráček tuto variantu otevřeně podpořil. Jako hlavní argument uvedl, že Macinka v posledních týdnech absolvoval úspěšné vystoupení na mezinárodním plénu a že právě tandem premiéra a ministra zahraničí má podle jeho slov dostatek informací k tomu, aby spojencům přesvědčivě vysvětlil, jak Česká republika hospodaří se svým rozpočtem a proč k výdajům na obranu přistupuje efektivněji, než jak naznačují pouhá čísla. „Kdyby se tam měl postavit pan prezident za tento návrh, mohl by ho hájit obtížně, a to i vzhledem k výhradám, které zazněly v posledních dnech ke státnímu rozpočtu,“ řekl Vondráček a dodal, že prezident tím podle jeho názoru ukázal, že není zcela vybaven k tomu, aby před spojenci pozici České republiky dostatečně odůvodnil.

Na otázku moderátora, zda se prezident v kauze letounů L-159, kdy Pavel veřejně hovořil o jejich možném poskytnutí Ukrajině, zachoval neprofesionálně, Vondráček odpověděl opatrněji. Nepopřel prezidentovy vojenské zkušenosti, ale trvál na tom, že se Pavel pustil na pole, které nemělo dostatečnou oporu v předchozí diskuzi s vládou. Ministr obrany potvrdil, že analýzy dokládající, že letadla lze postrádat, neexistovaly. „Bylo to komunikační faux pas. Určitě jsme si to mohli odpustit,“ konstatoval Vondráček. Zároveň odmítl nařčení z vydírání prezidenta s tím, že výdaje na Kancelář prezidenta republiky jsou i po jejich snížení stále procentuálně vyšší než za Miloše Zemana a vyšší než v době, kdy končil Andrej Babiš. Ke kritice poslankyně Pavly Pivoňky Vaňkové ze STAN o pokleslé politické kultuře pak Vondráček připomněl odvolání Ivana Bartoše z vlády, které podle něj bylo ze strany předchozí koalice daleko viditelnějším příkladem právě takového přístupu.

Druhou rovinou večerní debaty byl spor o to, zda byl vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek adekvátní náhradou za ministra životního prostředí Igora Červeného na úterním jednání unijních ministrů v Bruselu. Vondráček zastával stanovisko, že výsledek jednání byl z hlediska českých zájmů příznivý, protože na rozdíl od předchozí vlády, jejíž ministryně Anna Hubáčková nakonec hlasovala pro zákaz aut se spalovacím motorem, tentokrát Česká republika s jasným mandátem vlády odmítla tento zákaz jako nesmysl poškozující český autoprůmysl. „Jestli to řekl pan ministr nebo Filip Turek, to pro české občany není zas až tak důležité. Hlavní je, že to zaznělo,“ prohlásil. Zároveň se ohradil proti hodnocení Turkovy angličtiny ze strany poslankyně Vaňkové s tím, že sám angličtinu jiných politiků nehodnotí, a v tomto kontextu připomněl i jiné podobné situace u politiků z jiných stran. Na závěr tohoto tématu Vondráček zdůraznil, že Green Deal a ministerstvo životního prostředí nejsou totéž: Turek je zmocněncem pro Green Deal, který se řeší v Bruselu, zatímco ministr řeší národní parky a ochranu krajiny — jejich agendy se proto nepřekrývají natolik, aby bylo povinností ministra zúčastnit se tohoto konkrétního summitu místo zmocněnce.

Třetím tématem bylo slovenské vládní nařízení, podle nějž budou cizinci — včetně Čechů — od čtvrtka platit na slovenských čerpacích stanicích za naftu více, přičemž slovenská vláda na 30 dní omezila i vývoz paliva. Ceny ropy mezitím vzrostly ke 110 dolarům za barel v důsledku útoků na ropná zařízení na Blízkém východě. Vondráček přiznal, že slovenský postup je přísně vzato porušením principu jednotného trhu EU, zároveň ale dodal, že nelze přehlížet, v jak složité situaci se Slovensko nachází — od konce ledna nefunguje ropovod Družba, který byl dosud hlavní zásobovací tepnou. „Jejich pozice je velmi nekomfortní,“ řekl a doplnil, že k podobnému jednání přistupují i jiné státy — jako příklad uvedl Německo, které podle jeho slov bezostyšně porušuje pravidla jednotného trhu dotacemi pro velké podniky, nebo samotnou EU, která zaváděním uhlíkových cel porušuje závazky u Světové obchodní organizace. Pro Českou republiku podobné opatření Vondráček zatím nepovažuje za potřebné. Česká nafta a benzín jsou v porovnání s okolními zeměmi výrazně levnější, Němci a Rakušané jezdí tankovat k nám — a to podle Vondráčka přináší do státního rozpočtu navíc spotřební daň a DPH. „Možná hurá, ať to dělají,“ uzavřel tuto část debaty s tím, že na rozdíl od Slovenska Česká republika akutní nedostatek paliv netrestá.