Šichtařová v debatě o ekonomice: Česko se má historicky nejlépe, ale ztrácí na svět

Šichtařová v debatě o ekonomice: Česko se má historicky nejlépe, ale ztrácí na svět

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31