Šichtařová: Naše uskupení je hráz proti nesmyslům. Loutkou ve vládě nebudeme, chci něco změnit

Šichtařová: Naše uskupení je hráz proti nesmyslům. Loutkou ve vládě nebudeme, chci něco změnit

Nepůjdeme do vlády za každou cenu. Jsme hráz proti nesmyslům a loutkou v kabinetu nebudeme, zdůraznila volební lídryně SPD v Praze Markéta Šichtařová (Svobodní) ve vysílání CNN Prima NEWS. Zmínila také, ke kterým politickým subjektům má SPD blízko.

SPD se chce dostat po dvou funkčních obdobích v opozici k moci, jak uvádí poslední dobou předseda hnutí Tomio Okamura. „SPD chce být přímou součástí vlády, abychom mohli co nejvíce prosazovat náš politický program, který jsme slíbili našim voličům,“ uvedl. Dokonce vyjmenoval, která ministerstva by chtěl obsadit.

Podle Šichtařové se však hnutí do Strakovy akademie nehrne za každou cenu. Podle svých slov je hrází proti „nesmyslům, které k nám přicházejí v podobě zdražování energií, potravin a bydlení“. Tyto regulace jsou podle ní spojeny s progresivismem a Green Dealem přicházejícím z Evropské unie. „Pokud by kabinet měl být jen nějakou loutkovou vládou, tak vůbec nemá smysl, aby toho SPD bylo součástí,“ uvedla Šichtařová.

6 fotografií

Čtěte také

Okamurova slova o banderovcích? Čisté lži, soptil Baxa. Jste fakt zoufalej, namítl předseda SPD

18. srp 2025, 06:27 6 min čtení

Podobně vnímá teoretickou možnost, že by se stala ministryní financí. „Opět záleží na tom, za jakých by to bylo podmínek. Pokud by to měla být loutková funkce, tak v žádném případě. Já chci něco změnit. Pokud by ta možnost byla, tak ano,“ sdělila.

S Motoristy ano, má to však „ale“

S kým si ekonomka dokáže představit společnou vládu? „Jsme schopni se bavit s kýmkoliv, kdo má podobné postoje,“ uvedla na otázku, zda by vládla s ANO. Dodala však, že situace podle volebních preferencí nenabízí příliš prostoru k manévrování.

Ty nyní suverénně ovládá hnutí Andreje Babiše. Ve výzkumech analytického ústavu STEM pro CNN Prima NEWS od začátku roku nekleslo pod 30 procent. Naopak SPD od dubna vykázala nárůst preferencí ze zhruba osmi na 12 až 13 procent. Na jaře se totiž hnutí Tomia Okamury dohodlo na volební spolupráci s Trikolorou, Svobodnými a PRO.

Kromě ANO se SPD další koaliční partner nerýsuje. Ačkoliv Šichtařová podle svých slov nemá problém s programem Motoristů sobě, jejich vstup do parlamentu je spíše nepravděpodobný. Vyplývá to jak z předvolebních výzkumů, ve kterých se strana dlouhodobě drží pod pěti procenty nutnými ke vstupu do Sněmovny, tak z předpovědí sázkových kanceláří. „Pořád si myslíme, že je pravděpodobnější, že se do Sněmovny nedostanou, ale kurz klesá,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS vedoucí oddělení komunikace společnosti Tipsport Václav Sochor.

„Jejich program je s tím naším, zejména v ekonomických oblastech, poměrně kompatibilní, takže v tomto případě se fantazii meze nekladou. Důležité ale je, abychom prosadili to, co chceme,“ uvedla jednička SPD v Praze.

Šichtařová: Možná to rozsekne prezident

Naopak příliš netvářila na koaliční spolupráci s hnutím Stačilo!, které tvoří především komunisté a sociální demokraté. A to přesto, že hlavním cílem obou subjektů je sesazení kabinetu Petra Fialy (ODS). „Fungovat podle hesla ‚Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem‘ jednoduše nejde,“ řekla Šichtařová.

Nejistou situaci s účastí SPD ve vládě by podle ní mohl rozseknout také prezident Petr Pavel. Připomněla v této souvislosti jeho výrok, že v případě, že by do vlády mířil někdo, kdo nepovažuje české členství v NATO a EU za důležité, hlava státu by měla k jeho jmenování výhrady. „Ono se to tím možná rozsekne samo,“ dodala Šichtařová, jejíž SPD dlouhodobě prosazuje referendum o vystoupení z EU.

Zdroj: Prima CNN

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31