Miroslav Ševčík v pořadu Partie Terezie Tománkové vystoupil jako místopředseda rozpočtového výboru zvolený  za SPD a patřil mezi výrazné kritiky aktuálního návrhu státního rozpočtu. Ve své řeči zdůraznil, že je zásadně proti vysokým rozpočtovým schodkům a trval na tom, že předložený rozpočet považuje za nepravdivý, neúplný a nereálný. Upozornil na „zásadní porušení zásad pravdivosti, úplnosti a reálnosti“, přičemž konkrétně poukázal na chybějící miliardy v mandatorních výdajích v oblastech školství, zemědělství, zdravotnictví i sociálních věcí. Kritizoval rovněž nárůst nezaměstnanosti za vlády, který označil za nejvyšší od roku 2016.​

Ševčík navrhoval, že by ideálním řešením bylo umožnit rozpočtové provizorium, čímž by se omezily výdaje a vláda by musela vést důkladný audit svých činností. Argumentoval, že v provizoriu má stát měsíčně o pět miliard nižší výdaje, což je podle něj pro vládu možná nutná lekce. Zároveň zmínil potřebu revize provozních výdajů do budoucna a neušetřil uštěpačnou poznámku na adresu stávající vlády, kterou označil za nejhorší za dlouhou dobu, mj. kvůli nárůstu státního dluhu na 336 tisíc na osobu. Konkrétně navrhoval úspory např. zrušením některých úřadů, změnou financování vědy či zastavením drahých akvizic v armádě, jako jsou bojová letadla F-35 nebo tanky Leopard.​

V části debaty věnované otázce střetu zájmů Andreje Babiše a tlaku prezidenta Pavla se Ševčík jednoznačně postavil na stranu právní restriktivity. Prohlásil, že Andrej Babiš aktuálně ve střetu zájmů není, protože není premiérem ani členem statutárních orgánů svých firem, ale pouze akcionářem. Zpochybnil také argumenty prezidenta i některých právníků a označil je za nedostatečně kvalifikované.​

Při debatě o evropském právu byl Ševčík kritický k vyjadřování prezidenta a podotkl, že žádné evropské zákony neexistují, pouze směrnice a direktivy. Zdůraznil potřebu dodržovat domácí kontrolní a právní rámec, nikoli jednat „jak v království nebo vojenské juntě“ a požadoval demokratický standard postupu. Ve finále také silně polemizoval s kritikou stran výzbroje armády, když opakoval názor, že rozsáhlé výdaje např. na F-35 nejsou pro Českou republiku efektivní ani nezbytné.​

Debata se nesla v ostrém, často konfrontačním tónu, kdy Ševčík kladl důraz jednak na obranu tradičních rozpočtových zásad, jednak na potřebu právního formalismu a zodpovědnosti vůči budoucím rozpočtům i veřejnosti. V závěru ironicky podotkl, že „bude legrace“, a celou atmosféru završil výzvou k důslednosti nejen u vlády, ale i všech politických aktérů.​

Miroslav Ševčík v Partii: Ostrá kritika rozpočtu a boj o transparentnost

Miroslav Ševčík, místopředseda rozpočtového výboru za SPD a bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE, patřil k nejkritičtějším hlasům v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Hlavním tématem diskuse byl návrh státního rozpočtu na rok 2026 a otázka střetu zájmů budoucího premiéra Andreje Babiše.​

Nepravdivý rozpočet s chybějícími miliardami

Ševčík hned v úvodu jasně prohlásil, že předložený rozpočet je „naprosto lživý, neúplný a nereálný“ a došlo k „zásadnímu porušení zásad pravdivosti, úplnosti a reálnosti“. Konkrétně poukázal na chybějící mandatorní výdaje v klíčových kapitolách: sedm miliard v Ministerstvu školství, sedm miliard na kofinancování evropských fondů v Ministerstvu zemědělství, minimálně jednu miliardu v Ministerstvu zdravotnictví a zásadních 32 miliard korun v Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde podle něj nejsou zajištěny prostředky na příspěvky na péči, nemocenské či podporu v nezaměstnanosti.​​

Ekonom také připomněl, že počet nezaměstnaných během uplynulého roku vzrostl o 50 tisíc lidí na nejvyšší úroveň od roku 2016. Kritizoval i rozpor mezi státním rozpočtem a Státním fondem dopravní infrastruktury, kde chybí 37 miliard korun – nesoulad, na který upozornila i Národní rozpočtová rada.​​

Provizorium jako řešení?

Na otázku moderátorky, jaký postup k rozpočtu bude prosazovat, Ševčík odpověděl pragmaticky. Ačkoli by nejraději nechal končící vládu „vyžrat si, co uvařila“, přiznal, že bude postupovat zodpovědně podle dohody rozpočtového výboru. Rozpočtové provizorium označil za potenciální řešení, které by znamenalo měsíčně o pět miliard nižší výdaje oproti letošnímu roku. Zároveň však upozornil, že je třeba zvážit, zda se v prvních měsících podaří dohnat chybějící peníze v mandatorních výdajích.​

Do budoucna navrhuje komplexní revizi výdajů, zejména provozních. Konkrétně zmínil možnost zrušit některé úřady, změnit financování vědy či dosáhnout úspor v armádních akvizicích. Ostře se postavil proti nákupu stíhaček F-35 a tanků Leopard, které označil za „nesmyslně předražené“. Argumentoval příkladem Portugalska, které podle něj 13. března 2025 zrušilo plánovaný nákup amerických stíhaček, a zmínil kritiku ze strany Španělska, Švýcarska i Dánska.​​

Dluh jako obvinění „nejhorší vlády“

Ševčík ostře napadl bilanci končící vlády a označil ji za „nejhorší v historii“. Vyčíslil, že za jejího působení vzrostl nominální státní dluh o 1,2 bilionu korun, přičemž před jejím nástupem činil dluh 2,4 bilionu korun. Aktuální dluh na jednoho obyvatele – včetně seniorů s Alzheimerovou chorobou i kojenců – vyčíslil na 336 tisíc korun. Když jej opoziční politici upozornili na úspěšnou konsolidaci (pokles deficitu vůči HDP z pěti na 1,9 procenta), reagoval ironicky: „Prosím vás, nechte tady tohle!“​​

Střet zájmů: Formalismus a kritika prezidenta

V části věnované otázce střetu zájmů Andreje Babiše Ševčík jednoznačně hájil pozici, že Babiš aktuálně ve střetu zájmů není. Zdůraznil, že Babiš není premiérem, ani členem statutárních orgánů svých společností, pouze vlastní akcie. Kritizoval prezidenta Petra Pavla za jeho požadavek na veřejné vysvětlení řešení střetu zájmů ještě před jmenováním premiéra. Ševčík dokonce naznačil, že prezident jedná pod vlivem „loutkováčů“ a projevuje „naprostou neznalost“, když mluví o „evropském zákoně o střetu zájmů“. S ironií poznamenal: „Panebože, evropské zákony žádné neexistují, existují směrnice a direktivy“.​

Poslanec za SPD varoval před pokřivováním zákonů a zdůraznil, že Česká republika není „království ani režim vojenské junty“ a že je třeba postupovat demokraticky a standardně. Kritizoval také nález Ústavního soudu, který říká, že členové vlády mají zastávat svou funkci tak, aby se „ani navenek nejevili ve střetu zájmů“. Takovou formulaci označil za neodbornou: „Proboha, co to je, že se někomu nějak může něco jevit?“​

Závěr: Zodpovědnost a ironie

Celé vystoupení Miroslava Ševčíka bylo vedeno v ostrém, konfrontačním duchu s důrazem na formální dodržování zákonů, finanční odpovědnost a kritiku jak končící vlády, tak prezidenta republiky. Přestože deklaroval, že by „nechal nejhorší vládu vyžrat si, co uvařila“, nakonec slíbil zodpovědný přístup ve prospěch českých domácností, firem i úředníků. Jeho výroky o armádních akvizicích i střetu zájmů vyvolaly živou polemiku s ostatními hosty, zejména s Janem Bartoškem z KDU-ČSL a Věrou Kovovou ze STAN. Debata tak nabídla ostrý střet vizí na budoucnost českých veřejných financí i ústavního uspořádání.​​