Libor Vondráček, poslanec za Svobodné hodnotí první půlrok od říjnových voleb 2025. Bilance je jasná: základ byl položen dobře, klíčové body programu se plní a rozjednané projekty dávají reálnou naději na skutečné změny.
Co se povedlo: Programové základy na místě
Ihned po volbách, v průběhu jediného měsíce, vzniklo programové prohlášení vlády – a od svého zveřejnění 31. října 2025 se prakticky nezměnilo. To samo o sobě svědčí o pevném základu, na němž koalice stojí. Vondráček při hlasování o důvěře vládě v lednu 2026 zveřejnil 33 konkrétních důvodů, proč vládě důvěru uděluje – od daňové politiky přes ochranu svobody slova až po bezpečnost a infrastrukturu.
Hned v prvních měsících se podařilo snížit některé povinné odvody: zrušil se poplatek za obnovitelné zdroje a snížily se minimální odvody pro OSVČ. Programové prohlášení navíc obsahuje závazek vrátit sazbu daně z příjmů právnických osob z 21 % zpět na 19 %. Oproti předchozí vládě, jejíž představitelé otevřeně mluvili o zvyšování daní, jde o výrazný obrat.
Svoboda slova a ochrana občanů
Programové prohlášení vlády výslovně zavazuje vládu k hájení svobody slova, zrušení paragrafu 318a (napomáhání cizí moci) a revizi dalších paragrafů, které svobodu projevu omezují. Vondráček zároveň prosazuje odmítnutí zelených povinností z Bruselu – zákaz tradičních kotlů, povinné energetické štítky (EPBD 4) nebo povinné zateplování nemovitostí před jejich prodejem – které by zásadně zdražily bydlení českým občanům.
Euroskepticismus v praxi: Žluté karty z Bruselu
Vondráček zastává post místopředsedy Výboru pro evropské záležitosti – a tuto pozici využívá naplno. Podařilo se mu dvakrát úspěšně uplatnit žlutou kartu vůči legislativním návrhům Evropské komise: poprvé při omezování trhů s kryptoměnami, podruhé při plánu, který měl 25 % výnosů z uhlíkových cel (CBAM) přesunout do bruselského fondu místo českého státního rozpočtu. V obou případech přesvědčil kolegy z ANO i Motoristů, aby hlasovali společně.
Osobní zkušenost z Poslanecké sněmovny Vondráčka v euroskepticismu ještě posílila: „80–90 % diskuzí se točí kolem toho, co po nás chce Evropská unie, co musíme splnit, jestli nám dá pokutu,“ říká. Jeho cílem je přestoupit do organizace EFTA, a tím osvobodit Českou republiku od bruselského diktátu.
Co je rozjednáno: Klíčové projekty na cestě
Hned několik zásadních témat je v pohybu, ale potřebuje čas nebo politickou většinu:
- Česká koruna a hotovost v ústavě – Vondráček prosazuje jejich ústavní ochranu; říjnové senátní volby 2026 přinášejí šanci na potřebnou většinu.
- Jedno inkasní místo pro daně, sociální a zdravotní odvody – zjednodušení byrokracie pro živnostníky a firmy je v programovém prohlášení vlády.
- Zákon o transparentnosti neziskovek (obdoba amerického FARA) – premiér Babiš potvrdil, že zákon vznikne; koalice jej podporuje.
- Referendum a přímá demokracie – zavedení švýcarského modelu lidového veta, na jehož prosazení má vláda čtyři roky.
- Reforma justice – vzdělávání soudců, vyšší předvídatelnost rozhodování, zodpovědnost za průtahy řízení.
Co je třeba ještě dotáhnout
Vondráček nezastírá, že ne vše šlo podle plánu. Volební výsledek byl skromnější, než se čekalo – poslanecký klub je menší, než by Svobodní potřebovali k větší legislativní váze. A 3 500 nezodpovězených e-mailů v schránce svědčí o tom, že s rostoucím vlivem roste i objem agendy, kterou je nutné lépe organizovat – proto Vondráček spouští nový pravidelný komunikační formát: čtvrteční živá vysílání „Ptejte se poslance Libora“.
Výhled: Práce teprve začíná
Půl roku je krátká doba na zásadní změny, ale dost dlouhá na to, aby bylo vidět, zda jde vláda správným směrem. Vondráčkova bilance je pozitivní: daně se nezdvihly, klíčové svobody se hájí aktivněji než dříve a koalice drží kurz, který si vytyčila. Největší výzvy – od referenda a ochrany koruny až po vystoupení z EU – teprve přijdou. Na podzim 2026 se v Praze koná mezinárodní konference „Co nastane po konci EU?“; Svobodní jasně ukazují, že nemíní čekat – a jednají.
