Středa 23. prosince 2025 přinesla v pořadu 360 na CNN Prima News vystoupení předsedy Svobodných a poslance za klub SPD Libora Vondráčka, který se v moderoval Michal Půr střetl s Pavlou Pivoňkou Vaňkovou (STAN) a Jiřím Pospíšilem ohledně svěřenského fondu Andreje Babiše, nešťastného videa ministra obrany Jaromíra Zůny a chystaného navýšení schodku státního rozpočtu Debata odkryla fundamentální rozpory ve vnímání politické etiky, střetu zájmů i rozpočtové odpovědnosti napříč politickým spektrem
Svěřenský fond: právo versus politická etika
Debata odstartovala svěřenským fondem premiéra Andreje Babiše, který má vyřešit střet zájmů s holdingem Agrofert. Pavla Pivoňka Vaňková ostře kritizovala řešení jako nedostatečné: „Andrej Babiš nás opět chce všechny opít rohlíkem z Panamu. Český právní řád slepý fond nezná“. Upozornila, že v rejstříku je napsáno, že jde o zajištění správy „po dobu, kdy bude zadavatel vykonávat funkci člena vlády“, což podle ní ukazuje, že vzdání se majetku není nevratné.
Jiří Pospíšil předpovídal, že případ skončí u soudu, stejně jako minulý svěřenský fond Andreje Babiše: „Už dneska vidíme na komentářích novinářů a právníků, že jsou na to různé pohledy“. Zdůraznil, že české právo v oblasti svěřenských fondů není dostatečně rozvinuté a že „Ďábel se skrývá v detailu“ Pospíšil vyjádřil politickou obavu: „Těmi, kdo jsou nakonec příjemci toho zisku z Agrofertu, budou jeho děti. Tím pádem ten potenciální střet zájmů zůstává“.
Libor Vondráček zaujal opačný postoj a kritizoval přehnané reakce opozice: „Nedivím se, že z úst opozice zaznívalo od začátku, že jednou to budou mít jeho děti. Jestli někdo vybudoval hodnotu, měli bychom si přát, aby zůstala zachována, ne abychom demotivovali podnikatele vstupovat do politiky“. Vondráček označil kritiku za „myšlenky pomalu na znárodňování a konfiskace“ a zdůraznil, že příslušný úřad je Ministerstvo spravedlnosti, které má 30 dnů na posouzení, zda došlo ke střetu zájmů. Dodal filozofickou pointu: „Víte, co by se mělo změnit? Množství dotací rozdávaných soukromým osobám. Kdy bude méně dotací, bude méně střetu zájmů“.
Ministr Zůna: ponižující video nebo komunikační nástroj?
Ostrá výměna pokračovala ohledně videa ministra obrany Jaromíra Zůny, který vysvětloval, že nechce jet na Ukrajinu. Pavla Vaňková vnímala natočení jako autoritářské: „Celé video bylo natočeno nesmírně autoritářsky, chudák pan generál koukal očima do podlahy a říkal, že na Ukrajinu nepojedu“. Ocenila však Zůnův jasný postoj, že Rusko je agresor a Ukrajinu je třeba podporovat. Spekulovala, že „vrcholní představitelé SPD se snaží výroky generála zmírňovat“, protože má podporu Andreje Babiše, což rozděluje SPD na dva tábory.
Jiří Pospíšil označil celou situaci za ponižující pro ministra i úřad: „Člověk, který stal generálem, musí být respektován armádou. Ve chvíli, kdy je donucen měnit své pozice, říkat, že voda teče do kopce, je otázka, nakolik to nebude na újmu jeho výkonu mandátu“. Vyjádřil obavu, že to poškodí obraz České republiky u spojenců a zdůraznil, že i ministr obrany jezdí na zahraniční fóra a reprezentuje zemi.
Libor Vondráček odmítl kritiku a vysvětlil, že video vzniklo na žádost samotného Zůny: „Pan generál není zvyklý na různé opakované otázky novinářů, chtěl tu komunikaci jasnou. Nikdo ho nenutil natáčet videa“. Vysvětlil, že Zůna chtěl dopovědět některé věci, aby to bylo jednoznačné: „Některá média měla záměr vyvolat bouři ve sklenici vody. Parafráze jsou obdivuhodné, jak sugestivně redaktoři dávali otázky a vkládali generálovi do úst jiná slova“. Vondráček zdůraznil, že komunikace se dohodla tak, aby vláda mluvila jedním hlasem – Zůna se bude vyjadřovat k resortním záležitostem, Andrej Babiš k zahraničněpolitickým otázkám.
Muniční iniciativa: pokračování nebo konec?
Téma muniční iniciativy vyvolalo další kontroverzní výměnu. Vondráček ujistil, že český stát do iniciativy nedává peníze (historicky tam dal cca 80 milionů Kč) a do budoucna se to měnit nebude. Dodal: „Jestli to vůbec má český stát organizovat, musíme prošetřit. Jsou tam podněty o korupčním jednání a přemrštěných částkách. Pokud bychom se podíleli na takovém, je to reputační riziko pro stát“. Vysvětlil, že ministerstvo obrany připraví analýzu a vláda rozhodne o budoucnosti odboru, který iniciativu řeší (35 zaměstnanců).
Jiří Pospíšil varoval před reputačním rizikem zrušení: „Reputační riziko bude, pokud tu iniciativu bez dalšího zrušíme. Jako Evropa nejsme schopni dodávat dostatek munice, zavázali jsme se k milionu nábojů, dodali jsme jen 300 tisíc“. Zdůraznil, že chce-li vláda mír, Putin nesmí prolomit frontu: „Mír můžeme dosáhnout, pokud Putin neprorazí frontu a nepostoupí výrazně na západ“. Pavla Vaňková potvrdila víru, že iniciativa bude pokračovat, ale upozornila na utajení detailů: „Nejsou možné zveřejňovat, co se kam nakupuje. Pokud bude audit, určitě nečekejme, že se bude mediálně probírat“.
Rozpočtový chaos: 286 nebo 400 miliard schodek?
Závěrečná část debaty se věnovala rozpočtu na rok 2026 a pravděpodobnému porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Libor Vondráček ostře kritizoval Zbyňka Stanuju: „286 miliard korun deficit navrhl Stanjura, plus 38 miliard na Státní fond dopravní infrastruktury, předchozí vláda sama přiznává schodek přes 300 miliard v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti“. Zmínil, že Národní rozpočtová rada hovořila o 50 miliardách chybějících, SPD od začátku odhadovalo 90 miliard a náměstek mluvil o 116 miliardách. Vondráček doufá, že díky systemizaci od 1. 7. a škrtům v aparátu (322 zaměstnanců) bude konečný schodek menší než 286 miliard.
Jiří Pospíšil kontroval: „Čekal jsem od nové vlády, že pokud Stanjura měl 38 miliard skrytý schodek, uděláte škrty a rozpočet bude s menším schodkem. Fiala před čtyřmi lety vzal Babišův rozpočet a udělal škrty za 100 miliard korun“. Zdůraznil, že experti hovoří o nižších jednotkách až desítkách miliard, ne o částkách nad 50 miliard: „To hovoříte vy, abyste tam udělali větší vatu“. Upozornil na právní konsekvence: „Stanjurův návrh nebyl v rozporu se zákonem. Pokud schodek bude nad určité procento, nezákonnost rozpočtu se nezvaní“. Pospíšil ale přiznal, že z hlediska účinnosti to nemá dopad – rozpočet bude platný a účinný, jen to bude „politický signál, že se přijímají zákony deklarativního charakteru“.
Pavla Vaňková ostře kritizovala kroky vlády: „Jediné, co jste reálně udělali, je vyhazování lidí na ministerstvech a rušení odborů. Migrační pakt už máme implementovaný, zrušit jej bez pokut jako Maďarsko (200 milionů EUR + milion denně) není dobré fungování“. Vondráček uzavřel, že až vládní návrh rozpočtu bude hotový, všichni uvidí škrty v mnoha oblastech: „Jestli to bude stačit na nápravu nezákonného a nepravdivého Stanjurova rozpočtu, nevím. Ale škrty tam budou vidět“
