Šéf Svobodných Libor Vondráček se obává, že Evropská unie (EU) usiluje o vznik „společné armády členských států“, aby měla nástroj k vyvíjení nátlaku na země odmítající unijní legislativu. V pondělí to řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Brusel v tomto kontextu připodobnil k Sovětskému svazu, který si „vynucoval poslušnost“ komunistických zemí vojenskými zásahy. Už v minulosti kritizoval strategii Evropské komise (EK), která však vznik společné armády konkrétně neobsahuje.
„Žádná unijní armáda by existovat neměla,“ prohlásil Vondráček ve vysílání CNN Prima NEWS. Evropská unie by podle něj mohla společné vojsko zneužít k vyvíjení tlaku na státy, jako jsou Česko či Maďarsko, například k vynucení přijetí migrantů na základě uprchlických kvót.
„Otázka zní, zda by EU – kdyby měla vlastní tanky – náhodou nepostupovala podobně jako Sovětský svaz v roce 1956, aby si vynutila poslušnost Maďarska,“ uvedl šéf Svobodných.
Narážel tak na maďarské povstání, které začalo 23. října 1956 v Budapešti demonstrací 200 tisíc lidí žádajících mimo jiné svobodné volby, osvobození politických vězňů, odstranění cenzury či odchod Sovětské armády, která byla v zemi od konce druhé světové války. Povstání skončilo krveprolitím, když v noci na 4. listopadu 1956 šestnáct divizí Sovětské armády zaútočilo na maďarskou metropoli s využitím tanků i dělostřelectva.
„Vážně se toho obávám, protože v momentě, kdy EU vidí, jak absurdní jsou její předpisy a jak je chce stále více států ignorovat, bude to možná poslední nástroj, který by jí zbyl, aby státy donutila poslouchat,“ poznamenal.
Evropská armáda není na stole
Vondráček se domnívá, že by měly bezpečnost Evropy zajišťovat národní armády, které budou vzájemně spolupracovat. Brusel však neplánuje nahradit národní armády unijním vojskem.
Předseda Svobodných nedávno v Epoch Times podobně zkritizoval také takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, kterou unijní exekutiva zveřejnila letos na jaře. Nová strategie o posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu. Konkrétně o společné vojenské jednotce se však nezmiňuje.
Myšlenku společné vojenské jednotky však v minulosti rozvíjeli představitelé některých členských států EU. K vytvoření evropské armády vyzval například francouzský prezident Emmanuel Macron. Podobné téma veřejně otevřel například italský ministr zahraničí Antonio Tajani.
Svobodní chtějí referendum o EU
Svobodní v podzimních parlamentních volbách kandidují v uskupení s SPD, Trikolorou a PRO. Vondráček povede kandidátku v Jihočeském kraji. Hnutí razí silný nacionalismus a bojuje proti členství v EU či NATO. Zároveň chce v Poslanecké sněmovně prosazovat přímou demokracii, a to především pomocí referend.
„Myslíme si, že ve Švýcarsku se lidé mají dobře právě proto, že jejich systém funguje důvěryhodně a že se politici nemohou utrhnout ze řetězu,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS. „Stejně jako Svobodní i SPD dlouhodobě propaguje přímou demokracii, tedy i referenda, a tedy i možnost rozhodovat například o členství v EU,“ poznamenal.
Šéf Svobodných Libor Vondráček se obává, že Evropská unie (EU) usiluje o vznik „společné armády členských států“, aby měla nástroj k vyvíjení nátlaku na země odmítající unijní legislativu. V pondělí to řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Brusel v tomto kontextu připodobnil k Sovětskému svazu, který si „vynucoval poslušnost“ komunistických zemí vojenskými zásahy. Už v minulosti kritizoval strategii Evropské komise (EK), která však vznik společné armády konkrétně neobsahuje. „Žádná unijní armáda by existovat neměla,“ prohlásil Vondráček ve vysílání CNN Prima NEWS. Evropská unie by podle něj mohla společné vojsko zneužít k vyvíjení tlaku na státy, jako jsou Česko či Maďarsko, například k vynucení přijetí migrantů na základě uprchlických kvót. „Otázka zní, zda by EU – kdyby měla vlastní tanky – náhodou nepostupovala podobně jako Sovětský svaz v roce 1956, aby si vynutila poslušnost Maďarska,“ uvedl šéf Svobodných. Narážel tak na maďarské povstání, které začalo 23. října 1956 v Budapešti demonstrací 200 tisíc lidí žádajících mimo jiné svobodné volby, osvobození politických vězňů, odstranění cenzury či odchod Sovětské armády, která byla v zemi od konce druhé světové války. Povstání skončilo krveprolitím, když v noci na 4. listopadu 1956 šestnáct divizí Sovětské armády zaútočilo na maďarskou metropoli s využitím tanků i dělostřelectva. „Vážně se toho obávám, protože v momentě, kdy EU vidí, jak absurdní jsou její předpisy a jak je chce stále více států ignorovat, bude to možná poslední nástroj, který by jí zbyl, aby státy donutila poslouchat,“ poznamenal. Evropská armáda není na stole Vondráček se domnívá, že by měly bezpečnost Evropy zajišťovat národní armády, které budou vzájemně spolupracovat. Brusel však neplánuje nahradit národní armády unijním vojskem. Předseda Svobodných nedávno v Epoch Times podobně zkritizoval také takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, kterou unijní exekutiva zveřejnila letos na jaře. Nová strategie o posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu. Konkrétně o společné vojenské jednotce se však nezmiňuje. Myšlenku společné vojenské jednotky však v minulosti rozvíjeli představitelé některých členských států EU. K vytvoření evropské armády vyzval například francouzský prezident Emmanuel Macron. Podobné téma veřejně otevřel například italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Svobodní chtějí referendum o EU Svobodní v podzimních parlamentních volbách kandidují v uskupení s SPD, Trikolorou a PRO. Vondráček povede kandidátku v Jihočeském kraji. Hnutí razí silný nacionalismus a bojuje proti členství v EU či NATO. Zároveň chce v Poslanecké sněmovně prosazovat přímou demokracii, a to především pomocí referend. „Myslíme si, že ve Švýcarsku se lidé mají dobře právě proto, že jejich systém funguje důvěryhodně a že se politici nemohou utrhnout ze řetězu,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS. „Stejně jako Svobodní i SPD dlouhodobě propaguje přímou demokracii, tedy i referenda, a tedy i možnost rozhodovat například o členství v EU,“ poznamenal.
Šéf Svobodných Libor Vondráček se obává, že Evropská unie (EU) usiluje o vznik „společné armády členských států“, aby měla nástroj k vyvíjení nátlaku na země odmítající unijní legislativu. V pondělí to řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Brusel v tomto kontextu připodobnil k Sovětskému svazu, který si „vynucoval poslušnost“ komunistických zemí vojenskými zásahy. Už v minulosti kritizoval strategii Evropské komise (EK), která však vznik společné armády konkrétně neobsahuje. „Žádná unijní armáda by existovat neměla,“ prohlásil Vondráček ve vysílání CNN Prima NEWS. Evropská unie by podle něj mohla společné vojsko zneužít k vyvíjení tlaku na státy, jako jsou Česko či Maďarsko, například k vynucení přijetí migrantů na základě uprchlických kvót. „Otázka zní, zda by EU – kdyby měla vlastní tanky – náhodou nepostupovala podobně jako Sovětský svaz v roce 1956, aby si vynutila poslušnost Maďarska,“ uvedl šéf Svobodných. Narážel tak na maďarské povstání, které začalo 23. října 1956 v Budapešti demonstrací 200 tisíc lidí žádajících mimo jiné svobodné volby, osvobození politických vězňů, odstranění cenzury či odchod Sovětské armády, která byla v zemi od konce druhé světové války. Povstání skončilo krveprolitím, když v noci na 4. listopadu 1956 šestnáct divizí Sovětské armády zaútočilo na maďarskou metropoli s využitím tanků i dělostřelectva. „Vážně se toho obávám, protože v momentě, kdy EU vidí, jak absurdní jsou její předpisy a jak je chce stále více států ignorovat, bude to možná poslední nástroj, který by jí zbyl, aby státy donutila poslouchat,“ poznamenal. Evropská armáda není na stole Vondráček se domnívá, že by měly bezpečnost Evropy zajišťovat národní armády, které budou vzájemně spolupracovat. Brusel však neplánuje nahradit národní armády unijním vojskem. Předseda Svobodných nedávno v Epoch Times podobně zkritizoval také takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, kterou unijní exekutiva zveřejnila letos na jaře. Nová strategie o posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu. Konkrétně o společné vojenské jednotce se však nezmiňuje. Myšlenku společné vojenské jednotky však v minulosti rozvíjeli představitelé některých členských států EU. K vytvoření evropské armády vyzval například francouzský prezident Emmanuel Macron. Podobné téma veřejně otevřel například italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Svobodní chtějí referendum o EU Svobodní v podzimních parlamentních volbách kandidují v uskupení s SPD, Trikolorou a PRO. Vondráček povede kandidátku v Jihočeském kraji. Hnutí razí silný nacionalismus a bojuje proti členství v EU či NATO. Zároveň chce v Poslanecké sněmovně prosazovat přímou demokracii, a to především pomocí referend. „Myslíme si, že ve Švýcarsku se lidé mají dobře právě proto, že jejich systém funguje důvěryhodně a že se politici nemohou utrhnout ze řetězu,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS. „Stejně jako Svobodní i SPD dlouhodobě propaguje přímou demokracii, tedy i referenda, a tedy i možnost rozhodovat například o členství v EU,“ poznamenal.
Zdroj: Prima CNN
