Musk se zasazuje se o svobodu slova, míní Zdeněk Hraba. „Je novodobým krysařem“, nesouhlasí Bartošek.

Vměšuje se Elon Musk do cizí politiky? Poslechněte si diskuzi senátora Zdeňka Hraby (ODS) a poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL)

Americký miliardář Elon Musk se v poslední době ostře vyjádřil na adresu několika evropských lídrů, vyzval také Němce k volbě strany AfD. Překračuje hranice vměšování se do cizí politiky? „Podle mě je to skutečně experiment miliardáře, který je velmi rizikový pro Evropu,“ myslí si místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Musk je v podstatě Henry Fordem 21. století,“ chválí ho v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus senátor Zdeněk Hraba (za ODS).

Pane Bartošku, vy jste označil Elona Muska, respektive jeho „miliardářské experimenty“ za obrovské riziko pro naši demokracii. Kde tedy Musk podle vás překračuje hranice standardního vyjádření názoru nebo podpory?

Jan Bartošek: Ono to celé začalo už v době, kdy Elon Musk koupil tehdy Twitter a vyházel absolutní většinu lidí, kteří se starali o bezpečnost a důvěryhodnost informací na této síti. Víceméně od té doby se ukazuje, že jediné, o co mu jde, je jeho zisk, jeho vlastní zájem, ke kterému se neštítí použít prakticky cokoliv.

Je to člověk, který vlastní sociální síť s obrovským dosahem, tudíž může manipulovat s veřejným míněním a může manipulovat s lidmi podle nastavení algoritmů, co jim nabízí. To ukázal při volbě Donalda Trumpa v prezidentské kampani, kdy nastavil algoritmy tak, že se příspěvky podporující Donalda Trumpa zvýšily o 100 až 200 procent.

To jasně ukazuje, že Musk se pohybuje mimo jakýkoliv rámec hodnot. A jediné o co mu jde, je pouze jeho vlastní prospěch.

Vy tahle rizika nevnímáte?

Zdeněk Hraba: Vůbec ne. Naopak já jsem převzetí sítě Twitter Elonem Muskem velmi uvítal, protože to byl velký vklad pro svobodu slova. Každý, kdo se na Twitteru, dnes na síti X pohybujeme, musíme snášet velmi zásadní a velmi nechutnou kritiku. Ale to je prostě svoboda slova a já to velmi vítám.

Elon Musk je podnikatel. Ale není to běžný podnikatel. On je v podstatě Henry Fordem 21. století se svými projekty. Jenom nenakupuje a neprodává, ale on vyrábí.

Svoboda slova

Čili jako svobodu slova berete i dezinformace, různé útoky a tak dále? To podle vás ke svobodě slova patří bez jakéhokoliv kontroly?

Hraba: To samozřejmě patří ke svobodě slova a je právem každého si ty informace vyhodnotit.

Když diskutuji se studenty, tak si jich ptám, kde získávají informace. Oni je nezískávají výlučně na síti X, ale informace si porovnávají. Získávají je z mnoha zdrojů a jsou velmi kritičtí.

Pokud někdo získá informace jenom z jednoho zdroje, tak je jeho velký problém, pokud těm informacím věří. A pokud se pohybuje ve vlastní bublině.

Ale opakuji, Elon Musk udělal pro svobodu slova maximum, co mohl, a já to velmi vítám a velmi kvituji.

Bartošek: Mně to připadá velmi úsměvné. My máme svobodu pohybu, ale to neznamená, že můžete přijít do jakéhokoliv bytu a říct: Já si u vás uvařím kafe. Stejně tak máte možnost spousty jiných věcí, ale nemáte právo komukoliv ublížit například na zdraví.

Všichni si pamatujeme ještě za „socíku“ na továrny a chemičky, které šířily obrovské množství polutantů a jedů do prostředí a zabíjelo to lidi. A my jsme se rozhodli, a díky bohu za to, že komíny osadíme filtry, do vod nebudeme vypouštět jedy. A tím budeme chránit životní prostředí a životy lidí.

Dneska je prokázáno, že algoritmy, tak jak jsou nastaveny, mnohdy vedou například k závislosti. Protože způsob řazení videí a podobně vyplavuje dopaminy a probouzí to zvědavost a pozornost.

A součástí sociálních sítí je také šíření různých polopravd, nepravd, lží, cílených manipulací a útoků.

Je prokázáno, že nastavení algoritmu má přímý negativní dopad na mládež a dospívající, že u nich zvyšuje míru sebepoškozování, poruch příjmu potravy a řady dalších sociálně patologických jevů. A toto není otázka svobody projevu, ale také otázka ochrany veřejného zdraví.

A to už se vůbec nebavím o tom, že Elon Musk se stává novodobým krysařem. Podle toho, jaké informace pomocí algoritmu bude lidem servírovat, s nimi může manipulovat.

Viděli jsme to na příkladu sociálních sítích, rumunských prezidentských voleb a vměšování jiných mocností.

Šíření dezinformací

Pane Hrabo, podle vás má Elon Musk právo se vyjadřovat jako soukromá osoba, jak chce. Je ale na druhou stranu fér, pokud muž, kterého nikdo nevolil, svými výroky ovlivňuje veřejné mínění ve prospěch, nebo neprospěch těch, kteří se ucházejí o volenou funkci? Je fér, pokud Elon Musk sám šíří na síti X dezinformace? Zatímco jiná media jako televize, rozhlas a podobně mají své normy, které musí dodržovat, a nemohou vysílat dezinformace? Vy jste mluvil o tom, že si každý může ty informace vybrat. Ale nejde o konkurenční nevýhodu těch, kteří musí nějaká pravidla dodržovat?

Hraba: Vy správně používáte slovo dezinformace, protože dezinformace není lež. To není lživá informace, to není nepravda. To je informace řečená v určitém kontextu, který se určité skupině lidí nelíbí. To bych podtrhl jako hlavní.

Tady se říká, že Elon Musk lže. Nelže. On si to říká ze svého pohledu. Informacemi dává do kontextu podle vlastního uvážení. To znamená, že se nejedná o žádné lži.

Nejedná se ale ani o fakt. Nejedná se o informaci, která by byla faktem, takže potom Musk manipuluje veřejným míněním.

Hraba: Takže dezinformace není fakt. Dezinformace je slovo použité v nějakém jiném kontextu? Já vám upřímně nerozumím, co je tedy dezinformace.

Bartošek: Já vás rád doplním, pana senátore.

Hraba: Musk tedy neříká fakta. On říká nějaké pocity? Nebo co říká? Pokud říká dezinformace, tak neříká fakta?

Pakliže Elon Musk ze své pozice říká, že by měl být zatčen britský premiér, že německý kancléř je hlupák, pokud on ze své pozice odvysílá hodinu a čtvrt dlouhý rozhovor se šéfkou Alternativy pro Německo, který je bez nějaké kritické oponentury, není to nemístné znevýhodnění? Vy byste třeba v boji se svým politickým oponentem toto neměl za nemístné vměšování a zvýhodnění svého konkurenta?

Hraba: Takhle já bych to určitě nepoužíval. Na druhou stranu, pokud slyšíme, co druhá strana říká veřejně o Andreji Babišovi (ANO), nebo naopak o Petru Fialovi (ODS) ve svých médiích, ve svých bublinách – to je přeci úplně stejné. Je to úplně stejný nesmysl. Ale přesto to tak je. A lidé si třeba tu informaci ověří.

Já bych tady chtěl podtrhnout, že třeba existuje ještě síť TikTok, která je podle mého názoru pro duševní zdraví dětí a dospívajících mnohem, mnohem zásadnější, než je třeba síť X.

Nepřeceňuje se vliv sociální sítě X? Měla by se Evropská unie bránit Muskově podpoře konkrétních stran nebo politiků? Poslechněte si celý pořad nahoře v článku.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

JUDr. Zdeněk Hraba

Další články autora >

Novinky

Vondráček v 360° CNN Prima NEWS: Rozpočet realita, obrana 2,1%, zdražení nafty

12. 3. 2026

Markéta Šichtařová definitivně složila poslanecký mandát, nahradí ji Josef Nerušil

11. 3. 2026

Šichtařová v CNN: Kontrola marží ceny benzínu nesníží. Je třeba snížit daně

10. 3. 2026

Libor Vondráček v 360° CNN: „Rakušan ode mě hlas nedostane!“

9. 3. 2026

Vondráček v „Ptám se já“: Imunita Babiše a Okamury vládu neohrozí, Šichtařová pracuje efektivně na klubu

6. 3. 2026

Vondráček ODHALÍ: USA riskují nový Irák! 6 000 Čechů v pasti na Blízkém východě

4. 3. 2026

Vondráček v Napřímo: Bez zahraničních válek, EET 2.0 je kompromis, očkování dobrovolné!

4. 3. 2026

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.