Musk se zasazuje se o svobodu slova, míní Zdeněk Hraba. „Je novodobým krysařem“, nesouhlasí Bartošek.

Musk se zasazuje se o svobodu slova, míní Zdeněk Hraba. „Je novodobým krysařem“, nesouhlasí Bartošek.

Vměšuje se Elon Musk do cizí politiky? Poslechněte si diskuzi senátora Zdeňka Hraby (ODS) a poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL)

Americký miliardář Elon Musk se v poslední době ostře vyjádřil na adresu několika evropských lídrů, vyzval také Němce k volbě strany AfD. Překračuje hranice vměšování se do cizí politiky? „Podle mě je to skutečně experiment miliardáře, který je velmi rizikový pro Evropu,“ myslí si místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Musk je v podstatě Henry Fordem 21. století,“ chválí ho v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus senátor Zdeněk Hraba (za ODS). 

Pane Bartošku, vy jste označil Elona Muska, respektive jeho „miliardářské experimenty“ za obrovské riziko pro naši demokracii. Kde tedy Musk podle vás překračuje hranice standardního vyjádření názoru nebo podpory?

Jan Bartošek: Ono to celé začalo už v době, kdy Elon Musk koupil tehdy Twitter a vyházel absolutní většinu lidí, kteří se starali o bezpečnost a důvěryhodnost informací na této síti. Víceméně od té doby se ukazuje, že jediné, o co mu jde, je jeho zisk, jeho vlastní zájem, ke kterému se neštítí použít prakticky cokoliv.

Je to člověk, který vlastní sociální síť s obrovským dosahem, tudíž může manipulovat s veřejným míněním a může manipulovat s lidmi podle nastavení algoritmů, co jim nabízí. To ukázal při volbě Donalda Trumpa v prezidentské kampani, kdy nastavil algoritmy tak, že se příspěvky podporující Donalda Trumpa zvýšily o 100 až 200 procent.

To jasně ukazuje, že Musk se pohybuje mimo jakýkoliv rámec hodnot. A jediné o co mu jde, je pouze jeho vlastní prospěch.

Vy tahle rizika nevnímáte?

Zdeněk Hraba: Vůbec ne. Naopak já jsem převzetí sítě Twitter Elonem Muskem velmi uvítal, protože to byl velký vklad pro svobodu slova. Každý, kdo se na Twitteru, dnes na síti X pohybujeme, musíme snášet velmi zásadní a velmi nechutnou kritiku. Ale to je prostě svoboda slova a já to velmi vítám.

Elon Musk je podnikatel. Ale není to běžný podnikatel. On je v podstatě Henry Fordem 21. století se svými projekty. Jenom nenakupuje a neprodává, ale on vyrábí.

Svoboda slova

Čili jako svobodu slova berete i dezinformace, různé útoky a tak dále? To podle vás ke svobodě slova patří bez jakéhokoliv kontroly?

Hraba: To samozřejmě patří ke svobodě slova a je právem každého si ty informace vyhodnotit.

Když diskutuji se studenty, tak si jich ptám, kde získávají informace. Oni je nezískávají výlučně na síti X, ale informace si porovnávají. Získávají je z mnoha zdrojů a jsou velmi kritičtí. 

Pokud někdo získá informace jenom z jednoho zdroje, tak je jeho velký problém, pokud těm informacím věří. A pokud se pohybuje ve vlastní bublině.

Ale opakuji, Elon Musk udělal pro svobodu slova maximum, co mohl, a já to velmi vítám a velmi kvituji.

Bartošek: Mně to připadá velmi úsměvné. My máme svobodu pohybu, ale to neznamená, že můžete přijít do jakéhokoliv bytu a říct: Já si u vás uvařím kafe. Stejně tak máte možnost spousty jiných věcí, ale nemáte právo komukoliv ublížit například na zdraví.

Všichni si pamatujeme ještě za „socíku“ na továrny a chemičky, které šířily obrovské množství polutantů a jedů do prostředí a zabíjelo to lidi. A my jsme se rozhodli, a díky bohu za to, že komíny osadíme filtry, do vod nebudeme vypouštět jedy. A tím budeme chránit životní prostředí a životy lidí.

Dneska je prokázáno, že algoritmy, tak jak jsou nastaveny, mnohdy vedou například k závislosti. Protože způsob řazení videí a podobně vyplavuje dopaminy a probouzí to zvědavost a pozornost.

A součástí sociálních sítí je také šíření různých polopravd, nepravd, lží, cílených manipulací a útoků.

Je prokázáno, že nastavení algoritmu má přímý negativní dopad na mládež a dospívající, že u nich zvyšuje míru sebepoškozování, poruch příjmu potravy a řady dalších sociálně patologických jevů. A toto není otázka svobody projevu, ale také otázka ochrany veřejného zdraví.

A to už se vůbec nebavím o tom, že Elon Musk se stává novodobým krysařem. Podle toho, jaké informace pomocí algoritmu bude lidem servírovat, s nimi může manipulovat.

Viděli jsme to na příkladu sociálních sítích, rumunských prezidentských voleb a vměšování jiných mocností.

Šíření dezinformací

Pane Hrabo, podle vás má Elon Musk právo se vyjadřovat jako soukromá osoba, jak chce. Je ale na druhou stranu fér, pokud muž, kterého nikdo nevolil, svými výroky ovlivňuje veřejné mínění ve prospěch, nebo neprospěch těch, kteří se ucházejí o volenou funkci? Je fér, pokud Elon Musk sám šíří na síti X dezinformace? Zatímco jiná media jako televize, rozhlas a podobně mají své normy, které musí dodržovat, a nemohou vysílat dezinformace? Vy jste mluvil o tom, že si každý může ty informace vybrat. Ale nejde o konkurenční nevýhodu těch, kteří musí nějaká pravidla dodržovat?

Hraba: Vy správně používáte slovo dezinformace, protože dezinformace není lež. To není lživá informace, to není nepravda. To je informace řečená v určitém kontextu, který se určité skupině lidí nelíbí. To bych podtrhl jako hlavní.

Tady se říká, že Elon Musk lže. Nelže. On si to říká ze svého pohledu. Informacemi dává do kontextu podle vlastního uvážení. To znamená, že se nejedná o žádné lži.

Nejedná se ale ani o fakt. Nejedná se o informaci, která by byla faktem, takže potom Musk manipuluje veřejným míněním.

Hraba: Takže dezinformace není fakt. Dezinformace je slovo použité v nějakém jiném kontextu? Já vám upřímně nerozumím, co je tedy dezinformace.

Bartošek: Já vás rád doplním, pana senátore.

Hraba: Musk tedy neříká fakta. On říká nějaké pocity? Nebo co říká? Pokud říká dezinformace, tak neříká fakta?

Pakliže Elon Musk ze své pozice říká, že by měl být zatčen britský premiér, že německý kancléř je hlupák, pokud on ze své pozice odvysílá hodinu a čtvrt dlouhý rozhovor se šéfkou Alternativy pro Německo, který je bez nějaké kritické oponentury, není to nemístné znevýhodnění? Vy byste třeba v boji se svým politickým oponentem toto neměl za nemístné vměšování a zvýhodnění svého konkurenta?

Hraba: Takhle já bych to určitě nepoužíval. Na druhou stranu, pokud slyšíme, co druhá strana říká veřejně o Andreji Babišovi (ANO), nebo naopak o Petru Fialovi (ODS) ve svých médiích, ve svých bublinách – to je přeci úplně stejné. Je to úplně stejný nesmysl. Ale přesto to tak je. A lidé si třeba tu informaci ověří.

Já bych tady chtěl podtrhnout, že třeba existuje ještě síť TikTok, která je podle mého názoru pro duševní zdraví dětí a dospívajících mnohem, mnohem zásadnější, než je třeba síť X.

Nepřeceňuje se vliv sociální sítě X? Měla by se Evropská unie bránit Muskově podpoře konkrétních stran nebo politiků? Poslechněte si celý pořad nahoře v článku. 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

JUDr. Zdeněk Hraba

JUDr. Zdeněk Hraba

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

JUDr. Zdeněk Hraba

JUDr. Zdeněk Hraba

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31