V pořadu Interview ČT24 se předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček vyjádřil k klíčovým otázkám současné politické scény. Moderátor Daniel Takáč se zaměřil na požadavky prezidenta Petra Pavla na Andreje Babiše, zejména na řešení střetu zájmů spojeného s jeho vlastnictvím Agrofertu. Vondráček zdůraznil, že ústava neumožňuje prezidentovi klást podmínky před jmenováním premiéra, a navrhl, aby Babiš vysvětlil situaci veřejnosti do 30 dnů po jmenování, jak to vyžaduje zákon. Podle něj by dřívější vysvětlení mohlo zbytečně komplikovat proces, přičemž upozornil na riziko, že prezident by mohl přidávat další podmínky, což by narušilo ústavní řád.
Vondráček odmítl spekulovat o konkrétním plánu Babiše, i když přiznal, že o směru řešení mluvili v rámci koaličních schůzek. Kritizoval nové podmínky prezidenta, jako je doplnění programového prohlášení o ruské válce na Ukrajině, a porovnal situaci s érou Miloše Zemana, kdy podobné kroky vedly k demonstracím. Podle něj má Babiš za sebou 108 hlasů ve sněmovně, což by mělo stačit k jmenování, a další zdržování by vedlo k ústavnímu vakuu, kde vláda v demisi špatně řídí stát – například v školství chybí 3,7 miliardy korun.
Personální otázky a programové prohlášení
K personáliím Vondráček potvrdil, že jména ministrů jsou dlouhodobě diskutována, ale definitivní shoda ještě není. Nepředpokládá změny a podpořil kandidaturu Filipa Turka na post ministra zahraničí, přestože jeho kontroverzní výroky by měly prošetřit policie. Voliči se na to prý neptají, a volba Turka místopředsedou zahraničního výboru není podle Vondráčka náznakem, že by ministr nebyl. K programovému prohlášení řekl, že už obsahuje jasný postoj k obraně mezinárodního práva a podpoře diplomatického ukončení války na Ukrajině. Doplnění o NATO a ruské agresi považuje za nepotřebné, pokud by to znamenalo šprajcování s prezidentem, který nemá kompetenci měnit obsah.
Vondráček se vyslovil proti okamžitému navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP, jak navrhuje NATO, s odkazem na obrovský státní dluh – minimálně 80 miliard korun podle Národní rozpočtové rady. Zdůraznil, že kvalita výdajů je důležitější než kvantita, a kritizoval odcházející vládu za předčasné platby za F-35 na úkor obětí povodní. K rozpočtovému schodku pro rok 2026 očekává, že se vejdou do navržených limitů kolem 289 miliard, bez dalšího navyšování.
Volby v sněmovně a budoucnost koalice
Vondráček komentoval volby v Poslanecké sněmovně, kde Patrik Nacher získal 144 hlasů, což překonalo vládní většinu. Přiznal, že sám hlasoval pro opozičního kandidáta, ale kritizoval opozici za podobné chování při volbě Marka Bartáka. K zítřejší volbě Jana Skopečka místopředsedou sněmovny řekl, že je to tajné hlasování a Skopeček by měl oslovit kluby, jako to udělal Tomio Okamura. Neví o politických dohodách ohledně výborů, jako byl případ Pavla Žáčka, který neprošel ve výboru pro bezpečnost.
Celkově Vondráček prosazoval rychlé formování vlády, aby se zabránilo rozpočtovému provizoriu a dalším problémům, jako jsou vyšší odvody pro OSVČ nebo ceny energií. Podle něj je koalice SPD soudržná a připravená na všechny scénáře, včetně hypotetického jmenování jiného premiéra, i když to nepovažuje za pravděpodobné.
