Libor Vondráček v ČT24 o ustavování Sněmovny a rozpočtu

Libor Vondráček v ČT24 o ustavování Sněmovny a rozpočtu

Poslanecká sněmovna zahájila svou druhou schůzi s nekompletním vedením. Další pokus o zvolení zbývajících dvou místopředsedů čeká poslance v pátek, avšak úspěch obsazení pozic určených pro opozici zůstává nejistý. Část koaličních poslanců chce odložit volbu, dokud vláda v demisi zítra nepředloží návrh státního rozpočtu. V tomto kontextu se v pořadu ČT24 objevil Libor Vondráček, lídr Strany svobodných a člen poslaneckého klubu SPD, který komentoval průběh vyjednávání.

SPD si v rozdělení výborů zajistila tři klíčové posty: hospodářský, petiční a organizační výbor. Vondráček vyjádřil spokojenost s tímto výsledkem, přičemž organizační výbor byl automaticky přidělen díky tomu, že předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) ho vede souběžně. „To byly karty, se kterými jsme šli do vyjednávání, a podařilo se nám zajistit předsednické posty, o které jsme stáli,“ uvedl Vondráček. Přiznal, že volby v výborech ještě neproběhly definitivně, ale očekává úspěšný výsledek.

Kontroverzní je absence Pirátů ve vedení jakýchkoli výborů. Vondráček zdůraznil, že toto rozhodnutí vzešlo z jednání mezi hnutím ANO a Piráty, které probíhalo v atmosféře neobvyklých emocí. „Hnutí ANO s 80 mandáty rozdává karty a vyhodnotilo, že Piráti předsednické posty nedostanou,“ řekl. Připomněl, že Piráti mají proporční zastoupení v obsazení výborů podle volebních výsledků, ale jejich nominanti neuspěli v přesvědčení o svých kvalitách. Vondráček označil kritiku Pirátů za neupřímnou, s odkazem na minulé období, kdy SPD měla pětkrát více mandátů než Piráti, přesto Okamura nedostal předsednický post Sněmovny. „Rozdělení funkcí je politika, ne matematika. Teď je opozice pět klubů, což rozdělení komplikuje,“ dodal.

K volbě místopředsedů Sněmovny Vondráček upozornil na tajný charakter hlasování, který ztěžuje předpovědi. Vláda v demisi musí zítra předložit státní rozpočet i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, což je zákonná povinnost. Kritizoval „naschvály“ končící koalice, která podle něj bere občany jako rukojmí v politických hrách ministra financí Zbyněka Stanjury. „Je to nedůstojné vůči občanům,“ konstatoval. Pokud vláda splní povinnost, mohlo by to přinést bonusové body opozičním kandidátům, jako je například Jan Skopeček. Vondráček však upozornil, že opozice v minulém kole nehlasovala jednotně – například Jiří Barták (Motoristé) získal jen pět hlasů z opozice – a domáhání se podpory nové vlády považuje za neférové.

Nová koalice ANO, SPD a Motoristů plánuje využít stávající návrh rozpočtu jako „podvozek“ pro rychlé schválení a vyhnutí se provizoriu. Vondráček odmítl obvinění z alibismu ze strany TOP 09, že koalice chce celý rok kritizovat předchozí vládu. „Chceme dodržovat zákon, pustit se do práce a nepotřebujeme se vymlouvat. Ať předloží rozpočet,“ reagoval ostře. K podmínkám exministra Stanjury, který požaduje garance dodržení deficitu a využití prostředků nad limitem na obranu a energetiku, Vondráček prohlásil, že Stanjura nemá mandát klást podmínky Sněmovně. Návrh podle Národní rozpočtové rady chybí 80 až 100 miliard, což vyžaduje škrtání, včetně oblastí, které Stanjura chrání. „Nechceme účetní triky, ale efektivní fungování, včetně obrany,“ uzavřel diskuzi o rozpočtu.

Na závěr se Vondráček vyjádřil k programovému prohlášení nové vlády, které označil za skvělou zprávu pro občany, zaměřenou na prosperitu bez zbytečných prvků. K připomínkám prezidenta Petra Pavla ohledně chybějícího zahraničněpolitického a bezpečnostního kontextu vyznal, že kapitoly zahraničí a obrany vznikly v konstruktivní diskusi s důrazem na národní zájmy. „Budeme vyvážení, méně gest, více spolupráce se Slovenskem a V4, hájení suverenity,“ popsal. Nečeká zásadní změny, ale drobné úpravy by koalice nevyjít v ústrety neplánuje nic měnit.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31