Libor Vondráček v ČT24 o ustavování Sněmovny a rozpočtu

Libor Vondráček v ČT24 o ustavování Sněmovny a rozpočtu

Poslanecká sněmovna zahájila svou druhou schůzi s nekompletním vedením. Další pokus o zvolení zbývajících dvou místopředsedů čeká poslance v pátek, avšak úspěch obsazení pozic určených pro opozici zůstává nejistý. Část koaličních poslanců chce odložit volbu, dokud vláda v demisi zítra nepředloží návrh státního rozpočtu. V tomto kontextu se v pořadu ČT24 objevil Libor Vondráček, lídr Strany svobodných a člen poslaneckého klubu SPD, který komentoval průběh vyjednávání.

SPD si v rozdělení výborů zajistila tři klíčové posty: hospodářský, petiční a organizační výbor. Vondráček vyjádřil spokojenost s tímto výsledkem, přičemž organizační výbor byl automaticky přidělen díky tomu, že předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) ho vede souběžně. „To byly karty, se kterými jsme šli do vyjednávání, a podařilo se nám zajistit předsednické posty, o které jsme stáli,“ uvedl Vondráček. Přiznal, že volby v výborech ještě neproběhly definitivně, ale očekává úspěšný výsledek.

Kontroverzní je absence Pirátů ve vedení jakýchkoli výborů. Vondráček zdůraznil, že toto rozhodnutí vzešlo z jednání mezi hnutím ANO a Piráty, které probíhalo v atmosféře neobvyklých emocí. „Hnutí ANO s 80 mandáty rozdává karty a vyhodnotilo, že Piráti předsednické posty nedostanou,“ řekl. Připomněl, že Piráti mají proporční zastoupení v obsazení výborů podle volebních výsledků, ale jejich nominanti neuspěli v přesvědčení o svých kvalitách. Vondráček označil kritiku Pirátů za neupřímnou, s odkazem na minulé období, kdy SPD měla pětkrát více mandátů než Piráti, přesto Okamura nedostal předsednický post Sněmovny. „Rozdělení funkcí je politika, ne matematika. Teď je opozice pět klubů, což rozdělení komplikuje,“ dodal.

K volbě místopředsedů Sněmovny Vondráček upozornil na tajný charakter hlasování, který ztěžuje předpovědi. Vláda v demisi musí zítra předložit státní rozpočet i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, což je zákonná povinnost. Kritizoval „naschvály“ končící koalice, která podle něj bere občany jako rukojmí v politických hrách ministra financí Zbyněka Stanjury. „Je to nedůstojné vůči občanům,“ konstatoval. Pokud vláda splní povinnost, mohlo by to přinést bonusové body opozičním kandidátům, jako je například Jan Skopeček. Vondráček však upozornil, že opozice v minulém kole nehlasovala jednotně – například Jiří Barták (Motoristé) získal jen pět hlasů z opozice – a domáhání se podpory nové vlády považuje za neférové.

Nová koalice ANO, SPD a Motoristů plánuje využít stávající návrh rozpočtu jako „podvozek“ pro rychlé schválení a vyhnutí se provizoriu. Vondráček odmítl obvinění z alibismu ze strany TOP 09, že koalice chce celý rok kritizovat předchozí vládu. „Chceme dodržovat zákon, pustit se do práce a nepotřebujeme se vymlouvat. Ať předloží rozpočet,“ reagoval ostře. K podmínkám exministra Stanjury, který požaduje garance dodržení deficitu a využití prostředků nad limitem na obranu a energetiku, Vondráček prohlásil, že Stanjura nemá mandát klást podmínky Sněmovně. Návrh podle Národní rozpočtové rady chybí 80 až 100 miliard, což vyžaduje škrtání, včetně oblastí, které Stanjura chrání. „Nechceme účetní triky, ale efektivní fungování, včetně obrany,“ uzavřel diskuzi o rozpočtu.

Na závěr se Vondráček vyjádřil k programovému prohlášení nové vlády, které označil za skvělou zprávu pro občany, zaměřenou na prosperitu bez zbytečných prvků. K připomínkám prezidenta Petra Pavla ohledně chybějícího zahraničněpolitického a bezpečnostního kontextu vyznal, že kapitoly zahraničí a obrany vznikly v konstruktivní diskusi s důrazem na národní zájmy. „Budeme vyvážení, méně gest, více spolupráce se Slovenskem a V4, hájení suverenity,“ popsal. Nečeká zásadní změny, ale drobné úpravy by koalice nevyjít v ústrety neplánuje nic měnit.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31