Libor Vondráček na CNN Prima News k oslavám 17. listopadu.

Libor Vondráček na CNN Prima News k oslavám 17. listopadu.

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31