Libor Vondráček se ve vstupu pro ČT24 pustil do adventního projevu předsedy Senátu Miloše Vystrčila s typicky věcným, ale zároveň ostře vymezeným komentářem. Navázal přitom nejen na aktuální politickou situaci, ale i na téměř šest let starý, dnes už legendární projev Jaroslava Kubery, kterého postavil s Vystrčilem do přímého kontrastu.
Evropa ano, ale ne místo Česka
Hned v úvodu Vondráček reagoval na citaci Václava Havla „Evropa je náš společný úkol“, kterou si Vystrčil do projevu vypůjčil. Podle Vondráčka přesně vystihuje přístup dosavadní vlády, která se „hodně zajímala o Evropu, hodně zajímala o jiné části světa“, zatímco lidé v Česku měli oprávněný pocit, že se politická reprezentace nezajímá dostatečně o jejich konkrétní problémy. Adventní projev proto četl jako nepřímou pochvalu končící vlády, což spojil i s tím, že končící premiér i předseda Senátu jsou ze stejné politické strany.
Na doplňující otázku, zda je vůbec „špatně“, když se česká vláda intenzivně věnuje Evropě, Vondráček odpověděl, že problém nastává ve chvíli, kdy se přitom zapomíná na české zájmy. Připomněl výrok europoslance Koláře (TOP 09), že jeho úkolem je hájit zájmy Evropské unie, nikoliv České republiky, což označil za symptom hlubšího problému: část politické reprezentace podle něj sama přiznává, že české zájmy nejsou na prvním místě.
Kubera, „zelené šílenství“ a regulace z Bruselu
Když moderátor zmínil část projevu, v níž Vystrčil kritizoval přebujelou regulaci a byrokracii v Evropě, Vondráček se přihlásil k souhlasu – a zároveň znovu přivedl do diskuse Jaroslava Kuberu. Připomněl jeho nadčasová slova o „zeleném šílenství“ a upozornil, že právě s tímto trendem je spojena velká část regulací, které podle něj českým občanům i ekonomice škodí a přicházejí z Evropské unie. Navázal tak na Kuberovo varování před tím, aby se ideologie schovaná za pojmy „ekologie“ či „politická korektnost“ nestala novou formou tlaku na svobodu.
Vondráček Vystrčilovi přiznal, že v částečné kritice evropské regulace existuje průnik, ale zároveň znovu zdůraznil rozdíl v akcentovaných tématech: zatímco Kubera otevřeně varoval před „zelenou tsunami“ a omezováním svobody, Vystrčil podle něj staví do popředí jiné motivy a více navazuje na narativ současné vládní garnitury.
Neziskovky, instituce a „žít a nechat žít“
V další části rozhovoru přišla řeč na nezávislé instituce, svobodná média, dobrovolnictví a neziskový sektor – prvky, které Vystrčil v adventním poselství zdůraznil jako klíčové pro zdravou demokracii. Vondráček vyjádřil „obrovskou úctu“ k dobrovolníkům a neziskovým organizacím, jejichž primární agendou není politická agitace, a vyzval diváky, aby v čase Vánoc drobně podpořili organizace působící například v sociální péči.
Současně však opět vytáhl srovnání s Kuberou. Připomněl, že bývalý předseda Senátu varoval před tím, aby občané nezačali na instituce nahlížet jako na „chůvu“, která má žít jejich život za ně. Podle Vondráčka se totiž zdánlivě pozitivní rétorika o úctě k institucím může zvrhnout v praxi, kde mají instituce zbytečně velkou moc a ubírají prostor osobní svobodě. V této souvislosti citoval Kuberovo heslo „žít a nechat žít“ jako zásadní výzvu, na kterou by se nemělo zapomínat.
Nezávislé soudy a svoboda slova jako podmínka
V závěru rozhovoru moderátor zpřesnil, že Vystrčil nehovořil o úctě, ale o nezávislosti institucí – justice, České národní banky či Nejvyššího kontrolního úřadu. Vondráček potvrdil, že nezávislost soudů je klíčová, ovšem vzápětí ji spojil s tématem svobody slova. Podle něj skutečně nezávislé instituce musí „nezávisle bádat po tom, co je pravda“, místo aby prosazovaly jednu „jedinou správnou pravdu“. Opět tak odkázal na Kuberova varování před politickou korektností a snahami omezovat svobodnou debatu. Bez svobody slova totiž podle Vondráčka není možné ani nezávislé myšlení, ani poctivé hledání pravdy – a tím pádem ani skutečně nezávislé instituce.
