Na otázky moderátora Martina Čermáka odpovídali v pořadu Za pět minut dvanáct poslankyně ODS Lucie Bartošová a předseda Svobodných Libor Vondráček. V rozhovoru se dotkli i tématu počtu žen v Poslanecké sněmovně a zavádění kvót pro obsazování vedoucích pozic ve velkých firmách, na kterých by měla od poloviny příštího roku pracovat alespoň třetina žen. Vondráček s kvótami nesouhlasí.
V Poslanecké sněmovně zasedne po podzimních volbách rekordní počet žen. „Bude to zhruba jedna třetina. Mám z toho radost, protože z logiky věci tam ženy budou přinášet ženská témata, která mužští poslanci neřeší. Hlavně z oblasti rodinné politiky,“ míní Bartošová.
Vondráček naopak potřebu zabývat se zastoupením pohlaví v Poslanecké sněmovně nemá. „Nemyslím si, že je to nějaká zásadní věc, kterou bychom měli řešit. Svobodní byli vždycky proti všem kvótám, které třeba i odcházející vláda schválila pro vedení velkých firem a kecá tak soukromým podnikatelům do toho, jestli v nich budou mít dostatečný počet žen,“ nechápe předseda strany.
„Žen, které máme v našich řadách, se něco takového dotýká a uráží je to. Protože nechtějí být privilegované za to, jak se narodily,“ vysvětluje Vondráček.
„A stejně jako nesledujeme množství žen ve věznicích, kterých je tam méně než mužů, není z mého pohledu třeba dělat ani nějaké závěry z toho, kolik je žen a mužů v Poslanecké sněmovně. I když uznávám, že je na ně rozhodně hezčí pohled než na muže,“ míní Vondráček.
Bartošová se proti tomuto srovnání ostře vymezila. „To bylo trošku neomalené, nemyslíte? Přirovnávat počty poslankyň ve Sněmovně k počtu žen ve věznicích. Něco takového nebylo absolutně na místě,“ zkritizovala Vondráčka.
Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.
Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.
Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.
Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.
Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.
Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.
