Interview ČT24: Vondráček o kohabitaci, Macinkovi a budoucnosti vlády

Interview ČT24: Vondráček o kohabitaci, Macinkovi a budoucnosti vlády

Předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček v úterním Interview ČT24 obhajoval kroky ministra zahraničí Petra Macinky a zdůrazňoval, že za napjatou situaci mezi vládou a prezidentem nese odpovědnost Petr Pavel. Moderátorka Barbora Kroužková se ve více než dvacetiminutovém rozhovoru ptala na aktuální politickou krizi, práci ministrů za SPD i možný rozpad poslaneckého klubu.

Vondráček hned v úvodu rozhovoru připustil, že by osobně podal kompetenční žalobu kvůli prezidentovu odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. Zároveň však vyjádřil obavy z možného rozhodnutí Ústavního soudu, který by podle něj mohl ještě více rozšířit svou vykládací pravomoc. „Pokud budeme mít ten názor, že Ústava je v tomto ohledu nejasná, můžeme ji následně změnit,“ konstatoval poslanec s tím, že článek 68 Ústavy by měl být zpřesněn tak, aby prezident byl jednoznačně povinen jmenovat navrhovaného ministra.

Macinka jako obránce, prezident jako útočník

Klíčovým tématem rozhovoru byla eskalace konfliktu mezi ministrem zahraničí a prezidentem. Vondráček označil Petra Pavla za „útočníka“, který první zahájil „extrémní kohabitaci“ tím, že odmítl jmenovat Turka a veřejně ho osočil z adorování totalitních režimů. „Petr Macinka na to reagoval v podstatě tak, jak bylo řečeno několikrát – na hrubý pytel hrubá záplata,“ uvedl předseda Svobodných.

Když moderátorka konfrontovala Vondráčka s kontroverzní esemeskou, v níž Macinka hrozil prezidentovu poradci Petru Kolářovi „spálením mostů způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace“, poslanec tento postup podpořil. Podle něj je esemeska pouze „konstatováním faktu“ a mosty boří svým postupem prezident, ne ministr zahraničí.

Demonstrace a komunikace s voliči

K nedělní demonstraci na podporu prezidenta, které se zúčastnilo podle odhadů 80–90 tisíc lidí, se Vondráček vyjádřil opatrně. Na rozdíl od prezidenta Pavla, který podle něj za minulé vlády tvrdil, že s účastníky protivládních demonstrací „ani nemá smysl mluvit“, chce současná koalice s demonstranty komunikovat. „Je potřeba vyprávět ten příběh vcelku,“ řekl Vondráček s tím, že řada demonstrantů možná není dostatečně informována o celém kontextu kauzy.

Když moderátorka ostře reagovala dotazem, zda tím naznačuje, že demonstranti „nemají mozek“ a „nejsou schopni si najít informace“, Vondráček couvl a zdůraznil, že právě proto, že mají mozek, je potřeba směrem k nim adresovat další informace. Zároveň odmítl postup prezidenta Pavla, který podle něj ignoruje část veřejnosti.

Ministři za SPD pracují, jen to neumí komunikovat

Na otázku ohledně viditelnosti a práce ministrů za SPD Vondráček odpověděl, že jsou to manažeři, kteří „nejsou mistři světa v tweetování a marketingové prezentaci své práce“. Ujistil však, že ministři pracují intenzivně, zejména na přípravě státního rozpočtu a konkrétních projektech. Jako příklad uvedl ministra dopravy, který se věnuje dopravním stavbám, jež byly za minulé vlády zastaveny kvůli nedostatku financí.

Vondráček také odmítl obavy z rozpadu klubu SPD ve sněmovně. „Nálada je veskrze pozitivní,“ prohlásil s tím, že všechny strany v klubu – SPD, Svobodní, PRO a Trikolóra – jsou motivované využít mandát k plnění programu. Emancipační snahy poslance Jindřicha Rajchla z PRO nevnímá jako problém.

Kádrování ano, čistky ne

V závěru rozhovoru se moderátorka ptala na opakované neúspěšné volby Víta Rakušana do vedení sněmovny. Vondráček přiznal, že vládní koalice bude „kádrovat“ kandidáty na vysoké posty podle jejich minulé práce. „Pan Rakušan podle mého názoru nemá za sebou takovou práci, aby si zasloužil ode mě dostat hlas,“ vysvětlil poslanec. Zároveň však vyloučil, že by připravovaná novela zákona o státní službě měla sloužit k čistkám ve státní správě. Podle něj zákon naopak poskytuje větší ochranu státním zaměstnancům než Zákoník práce.

Interview ukázalo, jak hluboká je roztržka mezi vládní koalicí a prezidentem, přičemž Vondráček dává jasně najevo, že SPD a její spojenci stojí pevně za Petrem Macinkou a Filipem Turkem. Zda středeční schůzka premiéra Babiše s prezidentem situaci uklidní, zůstává otevřené.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31