Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.
Podle statistického úřadu Eurostat klesla míra inflace v Evropské unii v září na 4,9 %, v eurozóně na 4,3 %. Nejnižší míru inflace mělo Nizozemsko (-0,3 %), Dánsko (0,6 %) a Belgie (0,7 %). Nejvyšší zůstává v Maďarsku, kde činí 12,2 %. Následuje Rumunsko (9,2 %), Slovensko (9,0 %), Island (8,5 %) a Česko, kde podle metodiky Eurostatu dosahuje inflace výše 8,3 %. Jak byste tyto údaje okomentovala ve světle toho, že v září minulého roku byla v celé Evropské unii míra inflace 10,9 %, v eurozóně 9,9 %, v Česku 17,8 % a v Maďarsku 20,7 %?
Jak vidno, inflace zpomaluje všude, tedy zjevně je to globální jev. Tedy není to zásluha toho kterého státu, je to výraz globálního monetárního nastavení. Mnohem zajímavější, než tento trend, jsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Někdo by třeba z neznalosti mohl vyvodit, že inflace je vyšší v zemích, které nemají euro. Ale to je zjevně nesmysl, ze dvou důvodů: Zaprvé, na Slovensku je inflace jedna z nejvyšších. A současně není stejná v každé zemi platící eurem. Pravda je totiž taková, že vyšší inflace je v těch zemích, které se dopustily rozvolněnější fiskální, případně monetární, politiky. Proto také je inflace tak vysoká u nás – viz předchozí konání vlád ve fiskální oblasti.
Bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že ho velice zaujal billboard Petra Fialy, který se vynořil po Česku, na němž stojí „Děláme, co je třeba“. Označil to za do nebe volající sebejistotu, ačkoli je ekonomika v naprosto tragickém stavu a všichni lidé vědí, že vláda nedělá, co je třeba. Jde o zřejmou nadsázku, protože ekonomika v naprosto tragickém stavu vypadá určitě jinak než ta naše nynější. Ale dá se jen tak jednoduše říct, co je třeba, aby vláda dělala?
Ano, dá se to říci. Je především potřebné vyrovnat veřejné finance, a to ne konsolidačním balíčkem, který toho mnoho nezkonsoliduje – ale především škrtáním výdajů. A potom – ale to s tím úzce souvisí – je třeba škrtnout pro začátek alespoň 250 miliard na dotacích. A pořád bude ještě další prostor v dotacích škrtat. Právě to, že jsme dotační ekonomika, je jedním z nejhorších jevů české ekonomiky, který nám opravdu výrazně bere konkurenceschopnost a efektivitu, a také způsobuje inflaci.
Vládní TOP 09 v polovině mandátu představila svou vizi „ Česko musí zrychlit “. Jde o plán, jak nakopnout ekonomický růst Česka, který je v tuto chvíli za růstem úspěšných evropských zemí. Celou vizi rozdělila na devět úkolů – počet pro TOP 09 nejen symbolický: 1) Odbrzdit investice. 2) Dostat energetiku do vyšších obrátek. 3) Poslat peníze z EU správným směrem. 4) Zrychlit inovace. 5) Rozběhnout pořádně digitalizaci. 6) Rychleji se rozhodovat. 7) Zrychlit a usnadnit výběr daní. 8) Okysličit pracovní trh. 9) Poklusem k euru. – Jak takto naformulovanou vizi, případně některé její konkrétní body, hodnotíte?
Odbrzdit investice – to si jako TOP 09 představuje jak? On někdo zařadil ruční brzdu? Někdo firmám zakázal investovat? Jen rétorické bezobsažné cvičení.
Dostat energetiku do vyšších obrátek – to jako že znovu otevřeme uhelné elektrárny, abychom vyráběli více energie? Jo, to by dávalo smysl, ale proč jen mi něco říká, že přesně takhle to TOPka nemyslí?
Poslat peníze z EU správným směrem – jako že z jedněch dotací uděláme jiné dotace? Žádné peníze od Evropské unie nejsou správně. Protože žádné dotace nejsou správně.
Zrychlit inovace – inovace podporovaná státem je protimluv. Kde se objeví stát, tam končí inovace. To je statistika.
A tak dál a dál. Nechce se mi to ani komentovat, je to ztráta času. S blbostmi se nediskutuje, dává jim to jen váhu.
Dočetl jsem se, že český investor mohl v několika posledních měsících použít jednu zcela triviální taktiku, jak přijít k penězům: Pouhá výměna korun za americké dolary by mu vydělala od poloviny července téměř deset procent, protože právě o tolik dolar za pouhé tři měsíce přerostl českou měnu. Je běžné, že investoři sázejí na kurzové změny, nebo je to jen taková perlička, že se pro zajímavost ex post použije závěr, když už jsou známa data a po bitvě umí být každý generálem?
Spekulace na FX trhu patří k těm nejrizikovějším na finančním trhu. Třeba spekulace s komoditami je proti spekulacím na devizovém trhu „brnkačka“. Tohle vážně nikomu nedoporučuji. Protože by to mohlo skončit jako v kasinu. Jednou vyděláš, jednou tragicky proděláš.
Neříkám, že spekulace na FX trhu je nesmysl, ale vážně to není pro průměrného človíčka. Takže tady byl zase někdo chytrý ex post.
Německo už loni uzavřelo s Katarem kontrakt na dodávku plynu po dobu 15i let, aktuálně se přidaly Nizozemsko a Francie, jimž bude Katar dodávat plyn podle uzavřených smluv dokonce po dobu 27 let. V souvislosti s tím se ale zmiňuje, že Katar je stěžejním sponzorem Hamásu; takže může nepřímo ovlivňovat postoj EU k Palestině i k Izraeli. Často je slyšet, že politika by se neměla tahat do sportu, jak je to ve vztahu politiky a ekonomiky, mělo by platit to samé?
Já v zásadě nemám až tak velký problém s čistým obchodem; s čím mám zásadní problém, to jsou dotace. „Pomoc“ EU pro Gazu se zdvojnásobí. Spíš než pomoc bychom to ale měli nazývat financováním terorismu, protože, byť se EU tváří, že tyhle peníze nemají s terorismem nic společného, jsem přesvědčena o tom, že nemá naprosto žádnou kontrolu nad tím, kde končí. Proč vůbec má co EU posílat peníze Gaze, a ne třeba Izraeli? Co vůbec má co EU posílat peníze KAMKOLIV? Takže začněme s tím, že přestaneme podporovat terorismus; teprve potom třeba můžeme řešit, kde nakupujeme suroviny.
Situaci, kdy Maďarsko blokuje pomoc Evropské unie Ukrajině, označila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová za zářný příklad toho, proč je nutné přehodnotit jednomyslné rozhodování. Nechat se vydírat jedním státem je podle ní v demokracii nepřípustné. Dá se proti jejímu argumentu něco namítnout?
Dá se třeba odpovědět, že nevím, proč by se suverénní Maďarsko mělo nechat vydírat jednou českou pirátkou.
Přepis celého rozhovoru:
Nedostatek lékařů a jejich přesčasy teď bude téma pro náměstka ministra zdravotnictví Václava Páleníka a také lékaře Dalibora Veselého. Vítám vás ve vysílání, pánové. Dobrý den. Dobrý den. Dobrý den z D1. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek slíbil, že část novely zákoníku práce o přesčasech zruší. Není tedy protest lékařů v tuto chvíli bezpředmětný? Neměla by se výpověď přesčasu stáhnout? Anebo pane, nebo pane Veselý, ministrovi zkrátka nevěříte a čekáte až na to platné rozhodnutí? Z předchozích zkušeností? Určitě. My si počkáme na to, až bude něco jasně na papíře, ideálně tak daleko v legislativním procesu, že už to nebude možné vrátit zpět, protože máme v našem oboru trochu smůlu, že nám už bylo za tu historii vlastně naslibováno ledacos a velice málo toho bylo splněno. Takže my jsme rozhodně otevřeni jednat, ale nemůže to být pouze na základě slibů, které ani v tuto chvíli nejsou na papíře, natož aby byly někde dále v legislativním procesu. Pane Pláteník u, zajímá mě váš názor na to, co zaznělo. My jako ministerstvo zdravotnictví vnímáme ty podněty a protest od mladých lékařů velmi vážně a myslím si, že ukázaly na dlouhodobý neřešený problém. Nicméně potvrzuji slova pana doktora Veselky. Sekcí mladých lékařů ministerstvo práce i zdravotnictví pravidelně jedná. Včera byla poslední schůzka na pracovní úrovni, kde se jednaly nějaké modelové situace skutečně v přípravě tento tzv. paragrafované znění, které by, jak slíbil pan ministr Válek, mělo vrátit tu podobu zákoníku práce do té doby před tím navýšením přesčasů, což mi dovolte zmínit, byla poslanecká iniciativa, nebyl to název, návrh Ministerstva zdravotnictví. Díky za upřesnění. Ještě se doptám. Zmínili jsme, že přesčasy vypovědělo zhruba 5 tisíc lékařů. Pane Pláteník, u pro zajištění zdravotní péče to představuje podle vás jak velký problém? Samozřejmě to představuje určité riziko. My nevíme, co se stane 1. prosince, protože se sekcí mladých lékařů, jak jsem říkal, intenzivně jednáme a pan ministr se zavázal, že představí své návrhy přímo jimi, že i jako poslanec, panem poslancem Jurečkou a Kaňkovským budou ty návrhy představovat jako poslanecké novely, aby byly rychlejší. Nicméně samozřejmě v nějaké té nejkrajnější variantě by pochopitelně mohlo dojít třeba k prodloužení čekacích lhůt a nějakému omezení péče. To pochopitelně riziko je a my si ho uvědomujeme. Pane, pane Veselý, chápu, že zrovna lékařům se tyto přesčasy vypovídají hůře, možná i stávkuje se rozhodně hůře než jiným profesím. Jak vybalancujete toto riziko, které zmiňuje pan Pláteník? Nám se samozřejmě do této vlastně poměrně rázné formy protestů určitě jako primárně nechtělo, nicméně je to už reakce na nějakou dlouhodobě vyhrocenou situaci, která netrvá půl roku, ale která trvá fakt jako desítky let, kdy vlastně ta krize jako není, není řešena. A vlastně poslední takovým hřebíčkem bylo právě to, co se nyní prosadilo do zákoníku práce režii pana doktora Kaňkovského, že se tam na poslední chvíli bez vlastně projednávání s kýmkoliv dal ten přílepek o zdvojnásobení těch přesčasů. Přitom už jako nyní těch přesčasů je skutečně hodně, lékaři mají jako problém sladit svůj nějaký osobní rodinný život s výkonem povolání medicíny a ten dvojnásobek už je úplně nereálný. Zmínil bych zde ještě určitě to, že kromě toho, že to zdaleka není pouze o lékařích, ale je to i o pacientech, protože ve chvíli, když vás ošetřuje lékař, který už je třeba 36 hodin v práci, tak v tu chvíli to skutečně už není bezpečná záležitost. Těch 832 přesčasových hodin ročně, tedy zhruba 100 pracovních dnů navíc. To by bylo hodně i u méně náročných profesí, které nenakládají s lidskými životy. Pane Veselý, z čeho podle vás vznikl nápad na tak dramatickou změnu? Ještě na pozadí toho, co jste říkal, desítky nebo deset let tento problém, Bubla. Neznám zcela pozadí návrhu, který vlastně byl přilepen k zákoníku práce na poslední chvíli, to tak, že nemůžu, nemůžu v tomto tvrdit, ale z nějakého obecného hlediska si myslím, že. Je ministerstvo zdravotnictví, ředitele nemocnic a ti další, co vlastně tu péči zajišťují, jsou si vědomí toho, že těch lékařů je nedostatek a vlastně změny toho zákoníku práce chtěli využít k tomu, aby mohli být lékaři donuceni, být donuceni sloužit víc, než slouží doteďka, což je důležité zmínit, protože se sice mluví stále o dobrovolných přesčasech, ale každý, kdo pracuje v nemocnici nebo má někoho, kdo v té nemocnici pracuje, ví, že ty přesčasy vůbec nejsou dobrovolné. Pane Pláteník, u vy jste s tím pozadím návrhu v tom zákoníku práce seznámen? Já bych tady možná pana doktora Veselého doplnil s tím, že zopakuji, že to tedy nebyl návrh ministerstva zdravotnictví a vyšel z PS. A jak pan doktor Veselý říká, skutečně ve zdravotnictví je opravdu obrovské množství přesčasů. Je to dáno tím, že potřebujeme zajistit nepřetržitý provoz, protože my pacienti jsme nemocní jak ráno, tak v noci pořád. A ve zdravotnictví dochází k tomu, že řada těch přesčasů je vykonávána nad rámec těch pracovních smluv a někdy jsou vykonávány v režimu dohod o provedení práce apod., což není ideální praxe. A ten záměr, co asi v dobré víře poslanci měli, bylo právě ten režim zanést normálně do režimu pracovních smluv. Nicméně, takže věřím, že to byla nějaká bohliv a racionální úvaha, nicméně nevzešla z Ministerstva zdravotnictví a vnímám to, že se z toho stali určitý symbol a ta odborná veřejnost, zejména ze strany mladých, sekce mladých lékařů byla taková, že velmi silně tento podnět jako odmítli. A i proto se pan ministr Válek zavázal s tím, že to v co nejbližší době napraví. A přesně o tom jednáme se sekcí mladých lékařů a s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Problém přesčasu. To je jedna věc. Dále tady máme nedostatek zdravotnického personálu, i to je problém dlouhodobý. Pane Pláteník u, jak ho šéf resortu, potažmo ministerstvo zdravotnictví jako celek řeší? Je to dlouhodobý problém, to jsou si všichni vědomi. Už jenom proto, jak dlouho trvá profesní příprava lékařů. Takže já úplně nemůžu hodnotit práci předchůdců, nicméně víme, že pracujeme teďka jako aktuální vedení ministerstva zejména navyšování kapacit lékařských fakult, na úpravě toho postgraduálního vzdělávání, aby bylo přímější a rychlejší. A celkově se musíme samozřejmě dlouhodobě bavit o efektivitě naší sítě zdravotnických zařízení tak, abychom ty personální kapacity, které jsou vzácná důležité, správně využívali. To je pravda. To jsou rozhodně veliké výzvy a to, na co upozorňují mladí lékaři nebo konkrétně sekce mladých lékařů, to jenom podtrhuje. Pane Veselý, jaký z toho máte pocit vy? Nespoléhají se třeba jednotliví šéfové resortů v čase na to, že to zkrátka nějak polepíte? Já si myslím, že se na to spoléhají, protože to tak nakonec vždycky bylo historicky. Nicméně myslím si, že tentokrát je situace skutečně jiná a i zákonodárci tomu rozumí. S tím, co říkal pan náměstek, těch priorit, ohledně priorit. Které jako Ministerstvo zdravotnictví aktuálně řeší, tak s tím nelze než souhlasit. A já bych doplnil ale ještě jednu. Neustále se řeší, že vlastně zdravotníků je nedostatek a když se kouknete na statistiky, kolik je zdravotníků obecně na světě, tak to v ČR nevychází nějak hůř. Problém je prostě v tom, že na ty zdravotníky dopadá spousta práce, kterou by vůbec neměli dělat. Málokterý mladý lékař vám řekne, že je unavený z toho, že léčí pacienty, ale téměř každý vám řekne, že si přijde po té škole, že je, že nastoupil do nemocnice a dělá tam sekretářku. A vlastně ta administrativa, která se čím dál tím víc bobtná se všemi těma předpisy a valí se na nás, je dneska bohužel gros té zdravotnické práce. A přitom třeba nějaký administrativní pracovník ve zdravotnictví nebo podobné obory, které by lékařům ulevili od té administrativy a vlastně by nám umožnily dělat tu naši práci, kterou jsme studovali, tak vlastně v Čechách téměř neexistují. Podle šest let starého vyjádření Romana Prymuly mladí lékaři nechtějí sloužit přesčasy, protože se mají dobře. Pane Pláteník, uvidíte dnes nějaký rozdíl proti tehdejšímu postoji? Já můžu určitě obecně komentovat to, že trh práce se mění tak, jak prostě na něj vstupují mladší lidé a za které se taky považuji. A není výjimka, že se to bude týkat i zdravotnictví. Ale je to dobře, to pochopitelně prostě priorita očekávání o zaměstnávání a zaměstnání a soukromého života se můžou v čase měnit a je to v pořádku a my naší povinností pochopitelně na to adekvátně reagovat. Ve vysílání se mnou byl náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník a také lékař Dalibor Veselý. Já vám velmi děkuji za přínosnou diskusi, pane Pláteník u, vy dobře dojeďte a pane Veselý, vážím si, že jste dorazil do studia. Hezký den. Děkuji. Na shledanou. Na shledanou.
Do NEJLEPŠÍHO PODCASTU tentokrát přišli diskutovat nejen o situaci na Slovensku: Libor Vondráček, Petr Macinka, Pavol Lupták, Pavel Macek a Mr. Kubelík! Vítejte u Nejlepšího Podcastu, který bude již od příštího dílu na V.O.X. NEWS!
Pavel Macek, spoluzakladatel vlasteneckého spolku Obrozenci 2.0 a učitel bojových umění si v poslední prezidentské volbě nevybral a odmítl volit tzv. “menší zlo”. Programátor a etický hacker Pavol Lupták se slovenských voleb neúčastní již řadu let. Na opačné straně stolu argumentovali lídři dvou stran Petr Macinka a Libor Vondráček o nevyhnutelnosti účasti v demokratických volbách.
Městem zřizovaná organizace plánuje během letošního prosince nahradit farmářské trhy vánočními. Přičemž se vánoční trhy pravidelně konají na Staroměstském náměstí a v dolní částí Václavského náměstí. Není tak tedy žádný závažný důvod, aby se vánoční trhy musely konat zrovna na pražské náplavce. Situace je o to horší, že současná vládnoucí koalice na pražské radnici (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti) se okázale prezentuje jako podporovatel drobného podnikání. Na celostátní úrovni se pak strany, které vládnou na pražské radnici, zaklínají podporou drobného zemědělství, lokálními potravinami a udržitelností. Návrh na zrušení farmářských trhů na pražské náplavce však dokazuje, že těmto myšlenkám nejsou vnitřně oddáni a líbivá slova jsou jen vábničkou na voliče.
Zrušení farmářských trhů v letošním prosinci bude mít zcela opačný efekt, než je to, k čemu se pražská koalice veřejně hlásí. Dojde k postižení drobných zemědělců, pekařů a mnohých dalších, kteří byli již v minulosti tvrdě zasaženi zavíráním trhů v době koronaviru. Pro mnohé z nich to může být poslední hřebíček do rakve. Protože si stálí návštěvníci nebudou moci nakoupit na svém oblíbeném trhu, poptávka se logicky přesune do maloobchodních řetězců, kde jsou k dostání produkty z celé Evropy. Zatímco česká zelenina bude zbytečně hnít na hnojišti.
Arch s peticí pro vytištění naleznete zde
Elektronickou verzi petice naleznete zde
