Úvod

V pořadu Interview ČT24 se předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček vyjádřil k klíčovým otázkám současné politické scény. Moderátor Daniel Takáč se zaměřil na požadavky prezidenta Petra Pavla na Andreje Babiše, zejména na řešení střetu zájmů spojeného s jeho vlastnictvím Agrofertu. Vondráček zdůraznil, že ústava neumožňuje prezidentovi klást podmínky před jmenováním premiéra, a navrhl, aby Babiš vysvětlil situaci veřejnosti do 30 dnů po jmenování, jak to vyžaduje zákon. Podle něj by dřívější vysvětlení mohlo zbytečně komplikovat proces, přičemž upozornil na riziko, že prezident by mohl přidávat další podmínky, což by narušilo ústavní řád.

Vondráček odmítl spekulovat o konkrétním plánu Babiše, i když přiznal, že o směru řešení mluvili v rámci koaličních schůzek. Kritizoval nové podmínky prezidenta, jako je doplnění programového prohlášení o ruské válce na Ukrajině, a porovnal situaci s érou Miloše Zemana, kdy podobné kroky vedly k demonstracím. Podle něj má Babiš za sebou 108 hlasů ve sněmovně, což by mělo stačit k jmenování, a další zdržování by vedlo k ústavnímu vakuu, kde vláda v demisi špatně řídí stát – například v školství chybí 3,7 miliardy korun.

Personální otázky a programové prohlášení

K personáliím Vondráček potvrdil, že jména ministrů jsou dlouhodobě diskutována, ale definitivní shoda ještě není. Nepředpokládá změny a podpořil kandidaturu Filipa Turka na post ministra zahraničí, přestože jeho kontroverzní výroky by měly prošetřit policie. Voliči se na to prý neptají, a volba Turka místopředsedou zahraničního výboru není podle Vondráčka náznakem, že by ministr nebyl. K programovému prohlášení řekl, že už obsahuje jasný postoj k obraně mezinárodního práva a podpoře diplomatického ukončení války na Ukrajině. Doplnění o NATO a ruské agresi považuje za nepotřebné, pokud by to znamenalo šprajcování s prezidentem, který nemá kompetenci měnit obsah.

Vondráček se vyslovil proti okamžitému navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP, jak navrhuje NATO, s odkazem na obrovský státní dluh – minimálně 80 miliard korun podle Národní rozpočtové rady. Zdůraznil, že kvalita výdajů je důležitější než kvantita, a kritizoval odcházející vládu za předčasné platby za F-35 na úkor obětí povodní. K rozpočtovému schodku pro rok 2026 očekává, že se vejdou do navržených limitů kolem 289 miliard, bez dalšího navyšování.

Volby v sněmovně a budoucnost koalice

Vondráček komentoval volby v Poslanecké sněmovně, kde Patrik Nacher získal 144 hlasů, což překonalo vládní většinu. Přiznal, že sám hlasoval pro opozičního kandidáta, ale kritizoval opozici za podobné chování při volbě Marka Bartáka. K zítřejší volbě Jana Skopečka místopředsedou sněmovny řekl, že je to tajné hlasování a Skopeček by měl oslovit kluby, jako to udělal Tomio Okamura. Neví o politických dohodách ohledně výborů, jako byl případ Pavla Žáčka, který neprošel ve výboru pro bezpečnost.

Celkově Vondráček prosazoval rychlé formování vlády, aby se zabránilo rozpočtovému provizoriu a dalším problémům, jako jsou vyšší odvody pro OSVČ nebo ceny energií. Podle něj je koalice SPD soudržná a připravená na všechny scénáře, včetně hypotetického jmenování jiného premiéra, i když to nepovažuje za pravděpodobné.

V ekonomické debatě pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News se střetly dvě nově zvolené poslankyně – Markéta Šichtařová za Svobodné a Lucie Sedmihradská za hnutí STAN. Tématem byl především návrh státního rozpočtu na rok 2026, jeho reálnost a možné důsledky politického zpoždění při jeho schvalování.

Moderátor Petr Suchoň otevřel diskusi otázkou, zda rozpočet skutečně nesedí o stovky miliard, jak tvrdí Andrej Babiš. Zatímco Sedmihradská označila současnou debatu za běžnou „strategii jednotlivých resortů“, které se snaží získat více prostředků, Markéta Šichtařová varovala, že problém je hlubší – podle ní údaje v návrhu rozpočtu „účetně nesedí“. Uvedla, že podobné rozpory už v minulosti odhalil Eurostat a že v některých kapitolách, zejména v dopravě, jsou výdaje a příjmy nesprávně vykázané.

„Rozpočet hrozí sklouznout k provizoriu“

Šichtařová zdůraznila, že pokud vláda v demisi do Sněmovny dodá návrh rozpočtu příliš pozdě, může Českou republiku čekat rozpočtové provizorium. „Tím by se od ledna jelo podle pravidel loňského roku,“ upozornila ekonomka a dodala, že by to neodpovídalo nové inflační situaci, což by mohlo ohrozit výplaty a příjmy obyvatel.

Zároveň kritizovala postup odstupující vlády, která podle ní vědomě protahuje předložení návrhu. „Ve Sněmovně to působí jako na dětském hřišti – obstrukce střídá obstrukci,“ řekla. Domnívá se, že současné vedení ministerstva financí chce nové vládní koalici „zanechat rozpočtový dáreček“, který nepůjde v krátké době opravit.

Zpochybnění metodiky obranných výdajů

Velkou část debaty zaujala také otázka přelakování dopravních investic na výdaje obrany. Šichtařová podpořila komentář ekonoma Davida Klimeše, že podobný postup nelze považovat za férový. Podle ní nejde o skutečné obranné výdaje, ale o účetní trik, který může vyvolat problémy i na mezinárodní úrovni: „Podobné pokusy už jsme viděli v Itálii a skončily fiaskem.“

Sedmihradská naopak vyzvala k respektování evropské metodiky – i ona však připustila, že „nelze červené přemalovat na zelené, pokud zelené není“.

Střet o reálnost schodku

Na otázku moderátora, jaký bude skutečný schodek rozpočtu, Sedmihradská věřila, že zůstane kolem 285 miliard korun. Šichtařová to viděla realističtěji: „Rozpočet se schválí tak, jak je, ale ukáže se, že nesedí. Bude tedy nutné narychlo přijímat úsporná opatření.“

Podle Šichtařové je reálné očekávat, že nová vláda začne šetřit především na výdajové straně, aby kompenzovala podhodnocené příjmy a zastavila růst dluhu.

EET a šedá ekonomika

V závěru diskuse došlo i na plánované zvýšení daňových příjmů a znovuzavedení EET. Šichtařová vyjádřila pochybnosti, že by nové kontroly přinesly miliardové výnosy. „Česká ekonomika je už za tzv. laférovým bodem. Vyšší daně a tlak na malé podnikatele jen zmenšují ekonomickou aktivitu,“ uvedla s tím, že tvrdší opatření by paradoxně vedla ke ztrátě části výběru daní.

Sedmihradská připomněla, že výnosy EET byly už v minulosti výrazně nižší, než se očekávalo – a že při dnešní míře bezhotovostních plateb by přínos byl minimální. „EET zavádět nechceme,“ uzavřela debatu poslankyně STAN.

Shrnutí

Vystoupení Markéty Šichtařové v pořadu Co na to vaše peněženka potvrdilo její důraz na fiskální disciplínu a kritiku rozpočtových triků minulých vlád. Z debaty s Lucií Sedmihradskou vyplynulo, že otázka reálnosti rozpočtu na rok 2026 a riziko rozpočtového provizoria budou jedním z prvních ostrých testů nové Poslanecké sněmovny.

Poslanecká sněmovna zahájila svou druhou schůzi s nekompletním vedením. Další pokus o zvolení zbývajících dvou místopředsedů čeká poslance v pátek, avšak úspěch obsazení pozic určených pro opozici zůstává nejistý. Část koaličních poslanců chce odložit volbu, dokud vláda v demisi zítra nepředloží návrh státního rozpočtu. V tomto kontextu se v pořadu ČT24 objevil Libor Vondráček, lídr Strany svobodných a člen poslaneckého klubu SPD, který komentoval průběh vyjednávání.

SPD si v rozdělení výborů zajistila tři klíčové posty: hospodářský, petiční a organizační výbor. Vondráček vyjádřil spokojenost s tímto výsledkem, přičemž organizační výbor byl automaticky přidělen díky tomu, že předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) ho vede souběžně. „To byly karty, se kterými jsme šli do vyjednávání, a podařilo se nám zajistit předsednické posty, o které jsme stáli,“ uvedl Vondráček. Přiznal, že volby v výborech ještě neproběhly definitivně, ale očekává úspěšný výsledek.

Kontroverzní je absence Pirátů ve vedení jakýchkoli výborů. Vondráček zdůraznil, že toto rozhodnutí vzešlo z jednání mezi hnutím ANO a Piráty, které probíhalo v atmosféře neobvyklých emocí. „Hnutí ANO s 80 mandáty rozdává karty a vyhodnotilo, že Piráti předsednické posty nedostanou,“ řekl. Připomněl, že Piráti mají proporční zastoupení v obsazení výborů podle volebních výsledků, ale jejich nominanti neuspěli v přesvědčení o svých kvalitách. Vondráček označil kritiku Pirátů za neupřímnou, s odkazem na minulé období, kdy SPD měla pětkrát více mandátů než Piráti, přesto Okamura nedostal předsednický post Sněmovny. „Rozdělení funkcí je politika, ne matematika. Teď je opozice pět klubů, což rozdělení komplikuje,“ dodal.

K volbě místopředsedů Sněmovny Vondráček upozornil na tajný charakter hlasování, který ztěžuje předpovědi. Vláda v demisi musí zítra předložit státní rozpočet i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, což je zákonná povinnost. Kritizoval „naschvály“ končící koalice, která podle něj bere občany jako rukojmí v politických hrách ministra financí Zbyněka Stanjury. „Je to nedůstojné vůči občanům,“ konstatoval. Pokud vláda splní povinnost, mohlo by to přinést bonusové body opozičním kandidátům, jako je například Jan Skopeček. Vondráček však upozornil, že opozice v minulém kole nehlasovala jednotně – například Jiří Barták (Motoristé) získal jen pět hlasů z opozice – a domáhání se podpory nové vlády považuje za neférové.

Nová koalice ANO, SPD a Motoristů plánuje využít stávající návrh rozpočtu jako „podvozek“ pro rychlé schválení a vyhnutí se provizoriu. Vondráček odmítl obvinění z alibismu ze strany TOP 09, že koalice chce celý rok kritizovat předchozí vládu. „Chceme dodržovat zákon, pustit se do práce a nepotřebujeme se vymlouvat. Ať předloží rozpočet,“ reagoval ostře. K podmínkám exministra Stanjury, který požaduje garance dodržení deficitu a využití prostředků nad limitem na obranu a energetiku, Vondráček prohlásil, že Stanjura nemá mandát klást podmínky Sněmovně. Návrh podle Národní rozpočtové rady chybí 80 až 100 miliard, což vyžaduje škrtání, včetně oblastí, které Stanjura chrání. „Nechceme účetní triky, ale efektivní fungování, včetně obrany,“ uzavřel diskuzi o rozpočtu.

Na závěr se Vondráček vyjádřil k programovému prohlášení nové vlády, které označil za skvělou zprávu pro občany, zaměřenou na prosperitu bez zbytečných prvků. K připomínkám prezidenta Petra Pavla ohledně chybějícího zahraničněpolitického a bezpečnostního kontextu vyznal, že kapitoly zahraničí a obrany vznikly v konstruktivní diskusi s důrazem na národní zájmy. „Budeme vyvážení, méně gest, více spolupráce se Slovenskem a V4, hájení suverenity,“ popsal. Nečeká zásadní změny, ale drobné úpravy by koalice nevyjít v ústrety neplánuje nic měnit.

V pořadu Napřímo se předseda Svobodných a nově zvolený poslanec za SPD Libor Vondráček vyjádřil k několika zásadním politickým tématům, včetně aktuální kauzy Jindřicha Rajchla, programových priorit nové vládní koalice a otázky budoucího referenda o přijetí eura. Rozhovor začal komentářem k údajnému intimnímu videu šéfa strany PRO, které vyvolalo veřejnou diskusi o hranicích soukromí politiků.

Podle Vondráčka je nepřijatelné, když aktivisté zasahují do osobního prostoru politiků či jejich rodin. Označil podobné akce za „za hranou“ a přivítal, že byly široce odsouzeny. Zdůraznil, že pravost videa nezkoumal a že sám odmítá moralizovat nebo případ hodnotit s ohledem na práci poslance. „Politik má strpět větší dohled, ale má to mít hranice,“ uvedl.

Koaliční spolupráce a hospodářské priority

Vondráček dále rozebral pozici Svobodných v rámci povolební aliance SPD, Trikolóry, PRO a hnutí ANO. Připustil, že taková spolupráce přináší nutnost kompromisů „Je to cena za to, že můžeme prosadit jiné zásadní body – nižší daně, odmítnutí Green Dealu a rozumné hospodaření se státními financemi,“ vysvětlil.

Zároveň uvedl, že nová vláda nebude zvyšovat daně a plánuje postupně snižovat zadlužení státu. Kritizoval předchozí vládu Petra Fialy za „1200 miliard korun dluhů“ a odmítl její konsolidační balíček, který podle něj ve skutečnosti znamenal daňové zvýšení. Vondráček se přihlásil k úmyslu vrátit daň z příjmů právnických osob z 21 na 19 procent, v souladu s teorií, že nižší daně mohou vést k vyššímu výběru díky snížení motivace k daňovým únikům.

Referendum o zásadních otázkách

Jedním z hlavních témat rozhovoru byl návrh na rozšíření institutu referenda. Vondráček označil za úspěch, že se do programového prohlášení podařilo prosadit návrh na obecné referendum po vzoru Švýcarska. Uznal však, že vládní partneři vyloučili možnost hlasování o vystoupení z EU a NATO.

„Chceme lidem umožnit, aby mohli zastavit zavedení eura nebo migračního paktu,“ zdůraznil. Připomněl však, že přijetí zákona o obecném referendu bude vyžadovat ústavní většinu, kterou vládní koalice sama nemá. Jako právník zároveň dodal, že vnímá absenci referenda o Lisabonské smlouvě jako dluh vůči občanům a označil současnou podobu EU za zásadně odlišnou od té, o níž se hlasovalo v roce 2003.

Ekonomika, dotace a energetika

Rozhovor se dotkl i ekonomických témat. K plánům na možné vykoupení minoritních akcionářů ČEZ Vondráček uvedl, že by stát měl mít kontrolu nad výrobou energie, pokud financuje výstavbu jaderných zdrojů z veřejných prostředků. Zdůraznil však, že případné kroky musí být v souladu se zákonem a nesmí připomínat znárodnění.

K otázce dotací pro velké podniky reagoval smířlivěji: „Říká se – hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. Pokud existuje systém nárokových dotací, nelze zemědělcům bránit čerpat.“ Svobodní podle něj chtějí systém dotací racionalizovat, ne zrušit všechny podpory bez rozdílu.

Střety zájmů a nominace

Na závěr se rozhovor dotkl tématu střetu zájmů. Vondráček uvedl, že podnikatelská zkušenost poslanců je naopak přínosem pro legislativní práci. Možný střet Radima Fialy podle něj nepředstavuje problém, protože jde o poslaneckou, nikoliv exekutivní funkci.

Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

• Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
• Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

• Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
• Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

• Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
• Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
• Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

• Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
• Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
• Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

• Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
• Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček obhajuje volbu Tomia Okamury do čela Sněmovny, slibuje pevnou čtyřletou většinu a trvá na tom, že veřejné peníze se mají soustředit na české priority, nikoli na zahraniční pomoc Ukrajině. Zároveň připouští, že osobně nyní dává přednost pomoci lidem ve svém okolí před posíláním prostředků na velké sbírky.

Klíčové body rozhovoru

• Volba vedení Sněmovny: Vondráček potvrdil, že pro Tomia Okamuru hlasoval. Jako hlavní důvod uvádí koaliční dohodu a potřebu hladkého chodu Sněmovny v následujících čtyřech letech. Očekává „velkorysost“ vůči opozici a nepředpokládá excesy při řízení schůzí.
• Kontroverzní výroky vs. funkce: Na dotazy k dřívějším výrokům Okamury reaguje tím, že pro předsednictví jsou rozhodující kvalifikační předpoklady a výkon funkce, nikoli výroky z rozhovorů mimo jednací sál.
• Skládání vlády: Podle něj je pravděpodobnější, že dříve přijde jmenování vlády než hlasování o vydání poslanců k trestnímu stíhání. Zdůrazňuje „lidský aspekt“ v načasování kroků a součinnost prezidenta.
• Imunita a „koalice nevydávání“: Vondráček avizuje, že pro vydání Tomia Okamury hlasovat nebude. U Andreje Babiše připomíná předchozí rozhodnutí justice a staví se skepticky k dalšímu vydávání, které považuje za zvláštní po předchozích výsledcích řízení. Označení „koalice nevydávání“ odmítá jako nálepku končící opozice.
• Střet zájmů Andreje Babiše: Tvrdí, že řešení existuje, i když detaily nezná. Vysvětluje to důvěrou v motivaci Babiše stát se premiérem a v koaliční dohodu.
• Personální nominace: SPD má do vlády navrhnout odborníky; Vondráček mluví o dřívější debatě nad jmény s experty a trvá na tom, že nominanti se názorově kryjí s programem. Konkrétní jména nepotvrzuje.
• Priority a závazky: Za klíčové považuje nezvyšování daní, obrat od zelené politiky a pevné hájení českých zájmů. Na přímý požadavek tří měřitelných cílů uvádí zejména slib nezvyšovat daně a pravdivě komunikovat nepopulární kroky (např. důchody).
• Vztah k ANO a proměna postojů: Připouští, že dříve kritizoval nepředvídatelnost ANO, dnes ale tvrdí, že právě Svobodní s Motoristy mohou dohlédnout, aby ANO dodržovalo závazky. Posun vysvětluje i posunem celého spektra doleva a hlasováním SPD „pravicověji“ v minulém období.
• Covidová minulost: Slíbené „vyšetření covidových zločinů“ relativizuje – podle něj voliči neudělili tak silný mandát. Pokud by se objevily konkrétní důkazy na ministerstvu, mají se řešit, ale prioritu má program vlády.
• Ukrajina a veřejné peníze: Deklaruje, že ze státního rozpočtu nechce posílat peníze na Ukrajinu; tvrdí, že stát už vydal příliš a nyní je třeba finance ponechat doma. Osobně dává přednost cílené pomoci lidem „v okolí“ před posíláním příspěvků na velké sbírky, kvůli efektivitě a kontrole. Na námitku, že je férové započítat i odvody pracujících Ukrajinců, oponuje, že to není přímo navázané na státní výdaje a systém pomoci je třeba revidovat kvůli zneužívání.
• Bezpečnost a migrace: Zmiňuje varování bezpečnostních složek vůči potenciálním rizikům nové migrace; chce revizi systému, lepší přehled o cizincích a prevenci zneužívání dávek.
• Osobní rovina a koaliční spolupráce: Staré výroky (včetně Babišova „hlupák“) nechce řešit, klade důraz na profesionalitu a plnění programu. Připouští, že spolupracovat budou i s lidmi, s nimiž se v minulosti názorově střetli.

Citace, které nesou téma

• „Pro stát je teď důležitější nechat peníze doma; posílání peněz do zahraničí omezíme. Osobně dnes raději pomohu lidem kolem sebe než velkým sbírkám.“
• „Volba Tomia Okamury do čela Sněmovny je součástí dohody. Očekávám korektní řízení schůzí a bez excesů.“
• „U Andreje Babiše řešení střetu zájmů existuje – detaily neznám, ale důvěra je součástí naší dohody.“
• „Daně nezvýšíme. Po čtyřech letech chceme říct: dodrželi jsme, co jsme slíbili.“

Kontext a dojem

• Rozhovor ukazuje Vondráčka jako pragmatického vyjednavače nové většiny, který drží linku „peníze pro Česko“ a mírní konflikty odkazem na funkční profesionalitu. Moderátorka opakovaně testuje rozpory v dřívějších výrocích a v koaličních vztazích; poslanec reaguje návratem k programovým závazkům a důvěře uvnitř vznikající koalice.